Ilustrace: Adolf Born
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Brio/Slovart
Počet stran: 409
"Mohutný Šér Chán střídá loviště. Prozradil mi, že příští měsíc bude lovit tady v pahorkatině."
Tygr Šér Chán bydlel dvacet mil dál poblíž řeky Vaingangy.
"Vždyť na to nemá právo!" utrhl se zlostně táta Vlk. "Podle zákona džungle nemá právo stěhovat se jinam, dokud to předem neoznámí. Vyplaší nám zvěř na deset mil kolem a já - já abych lovil za dva." "Však mu matka pro nic za nic neříkala Langrá (Chromec)," pronesla klidně máma Vlčice. "Od narození je na jednu nohu chromý. Proto taky zabíjí jenom dobytek. Vesničané od Vaingangy se na něho zlobí a teď nám přijde rozzlobit ještě naše vesničany. Široko daleko budou po něm v džungli slídit, a my abychom pak i s dětmi utíkali před zapálenou trávou. Moc jsme za to Šér Chánovi vděčni."
Nejznámější příběhy Knih džunglí vyprávějí o chlapci Mauglím, kterého z jeho vesnice unesl lidožravý tygr. Vlčí smečka ho zachránila, vychovala a vštípila mu znalost zákona džungle. Ten je mimo jiné i souborem mravních hodnot a kritérií, které by současnému dětskému čtenáři mohly (vedle dobrodružství, jež s Mauglím a dalšími postavami - pardálem Baghírou, medvědem Bálúem či hadem Káem - prožije) pomoci orientovat se ve světě plném zmatků. Ostatně i Mauglí mohl dospět a přežít jen díky znalosti zákona a jeho respektování. Přestože od doby, kdy byly příběhy z indické džungle poprvé vydány, uplynulo více než sto let, je tento zvířecí epos stále čtenářsky atraktivní.
Knihu doplňují působivé ilustrace Adolfa Borna, jež dokreslují a odhalují skryté nebo jen naznačené významy literární předlohy.
Jako malá holka jsem Mauglího a jeho příběhy měla snad ve všech podobách. Od komiksů, přes obrázkové knížky s velkým písmem až po "dospělejší" verze. Proto jsem moc ráda, že se teď můžu pyšnit tímto úlovkem, zvlášť když o ilustrace se postaral můj oblíbený, nejoblíbenější kreslíř, Adolf Born.
Jelikož tato kniha patřila, a mám pocit, že stále patří mezi povinnou četbu, tak se o příběhu nebudu nijak rozepisovat, navíc si myslím, že v tomto případě je to bezpředmětné a rovnou vám napíšu, co se mi na tomto zpracování líbilo, co si mě získalo.
"Vody je sotva nad paty,
jsme kamarádi, já a ty,
jak na břehu tu sedíce,
toužíme svlažit sanice."
To, co mne na knize zaujalo jako první, a nikoho z vás to nemůže překvapit, je fakt, že ilustrací se ujal odborník na slovo vzatý, pan Adolf Born. Jeho kresby ihned dodaly příběhu trochu více šťávy, některé jeho podání určitých chvílí v ději jsou samotným zjemněním nebo naopak přiostřením situace, ve které se Mauglí či někdo jiný z příběhů v této knize nachází.
Další, co mi velmi imponovalo je překlad a samotný styl, jak je kniha napsána. Je to nádherná, spisovná čeština, která navíc lahodí uchu. Není to psáno ve verších, ale místy jsem měla pocit, jako by se o to překladatel snažil, i když to neudělal. Bylo to jako pohlazení. I přesto, že jsem například četla o chvíli, kdy se Šér Chán snažil zabít Mauglího, cítila jsem zvláštní, vnitřní klid. Jako by mne překlad ukolébavával ke klidu a sliboval, že vše dobře dopadne.
"Západ slunce zlatí vodu,
dívka ubírá se k brodu,
bílou rukou vlnky čeří,
spěchá, než se zšeří."
Příběhy z indického pralesa pro mne byly, jsou a budou něčím, co se mnou roste od dětství. Tak, jak jsem to milovala kdysi, miluju to i dnes. A když jsem dostala možnost vlastnit další kousek Knihy džunglí, neváhala jsem ani minutu. I kdybych vrátila čas, rozhodnu se znovu stejně. Protože díky aktuálnímu zpracování je tato kniha ještě více cennější, alespoň pro mou osobu.
Mám takový pocit, že knihu jako takovou nemusím nikomu doporučovat, každý čtenář má minimálně malou povědomost, o čem a pro koho příběh je. Ale co vám ráda doporučím, tak je přímo toto vydání. Je úžasně propracované, ilustrace jsou dokonalé, překlad je špičkový a já jsem maximálně spokojená. :-)
Děkuji nakladatelství Brio/Slovart za zaslání recenzního výtisku.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat