Zobrazují se příspěvky se štítkemEgmont. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemEgmont. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 27. listopadu 2018

Zlatá klasika: Vicar

Autor: Victor Arriagada Ríos
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 192

"V Chile žije chlapík, který moje kačery nakreslí levou zadní!"
Legendární Carl Barks se v rozhovoru pro americké noviny zmiňuje o Vicarovi.

Komiksová série Zlatá klasika představuje výběr nejlepších příběhů s kačerem Donaldem, strýčkem Skrblíkem, Mickeym Mousem, Goofym a dalšími hrdiny z Kačerova od nejslavnějších disneyovských autorů. I s jejich přispěním postupně vznikl unikátní svět, který dodnes svými příběhy dokáže bavit komiksové fanoušky po celém světě.

Vicar
Víctor Arriagada Ríos je jedním z mnoha autorů, kteří takřka v anonymitě rozvíjeli postavu kačera Donalda. Jeho výborné komiksové série vydávané každý týden si však postupně získaly oblibu a podpis Vicar se stal známým. Tato díla vycházela více než třicet let a byla populární zejména mezi mladými čtenáři.
Jeho styl přetéká průlomovými nápady a vynalézavostí zejména ve scénáři a přispěl k rozvoji a oživení nezapomenutelných kačerovských postav. Tento výběr přináší jeho nejoblíbenější příběhy z několika zajímavých okruhů, které jsou stále poutavé. Co byste třeba řekli na Donalda jako asistenta v komiksovém ateliéru?


Ve čtvrtém díle Zlaté klasiky se dočteme informace o ilustrátorovi, který byl na začátku své kariéry neznámý a dlouho nedoceňovaný. Až později se stal nedílnou součástí kačerů a jejich světa, a jeho etapa v tomto světě trvala bezmála třicet let.
Za jeho kariéry se věnoval Donaldovi a jeho strastem a slastem, na více než deseti tisících stranách.
Jedna z minulých knih byla věnována Carlu Barksovi, a jeho fotografie visela právě Vicarovi v ateliéru, protože jeho tvorbu považoval za nejlepší a měl v něm vzor. Je uváděno, že Vicar je odborníkem v zachycování rozličných nálad a pocitů u svých hrdinů. Dodnes nikdo nedokázal nakreslit Donalda tak strašlivě naštvaného, zachmuřeně sklíčeného, potlačovaně rozzuřeného, zahanbeně rozpačitého nebo radostně nadšeného.

V knize se dozvíme spoustu informací, nejen charakteristiku autora, kde se zaměříme na detaily a pravidla jeho tvorby.

V tomto díle jsou komiksy rozděleny na tři části. V první jsou tři a odkazují na Vicarovu tvorbu a jak jej ovlivnil Barksův odkaz.
V druhé části je 9 příběhů z kačerovského života a v třetí, poslední části je pět příběhů, které autor nejen nakreslil, ale také sám napsal.




Zlatá klasika: Vicar je kniha určena dětem od sedmi let a opět si užijí všechny kačeří hrdiny. Já sama se musím přiznat, že mě to ještě nepřešlo a prvně si přelouskám všechny komiksy, kterých je i tady dost a tím si umírním svůj absťák a až poté si čtu drobné písmo, které vysvětluje celý život a tvorbu Vicara, abychom jej lépe poznali.
A jak to bylo i u předešlých dílů, tak i tady není nutné si tyto malé řádky číst. Děti ocení komiksy a kačeří příběhy, dospělí ocení i informace okolo, jako zpestření.

I s přibývajícím věkem se přiznávám, že mne tyto příběhy stále baví a ani mě nikdy neomrzí. Holt je to Zlatá klasika. Všechny příběhy jsem si užila, brala to jako úžasné zpestření mezi všemi těmi thrillery, co teď převážně čtu.
A navíc jsem zjistila, že mé dítě začne na komiksech svou čtení dráhu, protože u každého druhého obrázku vydával neurčité zvuky - jednoduše se bavil tak, jako já. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Zlatá klasika: Vicar můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

sobota 10. listopadu 2018

Disney Pohádkový adventní kalendář

Autor: Disney - kolektiv
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018

Těšte se na Vánoce spolu s oblíbenými hrdiny z Disney pohádek! Každý den, který zbývá do Vánoc, si přečtěte jeden klasický příběh z tohoto nevšedního adventního kalendáře. Štědrý den bude s každou pohádkou blíž a blíž!

Tato recenze bude trochu netradiční oproti těm, na které jste na mém blogu zvyklí. A to z důvodu, že Pohádkový Disney adventní kalendář si zaslouží něco jiného a hlavně, není to klasický příběh, o kterém bych vám něco pověděla.

Ve tvrdých deskách, které jsou téměř velké jako můj syn (dvouletý - cca 93cm), čouhá mu jen hlava, najdete 24 přihrádek. A v přihrádkách objevíte ve vánočních papíře zabalené malé knížky, kdy každá ukrývá jiný příběh. Ty pohádky jsou opravdu krátké, můžou vám s dítětem zabrat pět minut, ale pokud je takový zvědavec jako ten můj a bude dopodrobna analyzovat každý obrázek, tak třeba se čtení protáhne i na minut patnáct. :-)

Když si představíte klasický, čokoládový adventní kalendář, tak jak ho všichni známe, tak si místo čokolády dosaďte knížečky s pohádkou. Je to naprosto úžasný nápad. Děti stejně sladkosti moc jíst nemusí, tudíž koupí tohoto adventního kalendáře dbáte nejen na jejich fyzické, ale i duševní zdraví, protože čtení je potravou pro mozek. :-)


Tento pohádkový kalendář je určen pro děti od čtyř let, ale pokud je vaše dítě mladší a zvyklé poslouchat každý večer pohádku, můžete mu jej pořídit mnohem dříve. Můj dvouleťák je zvyklý na čtení (jak taky jinak) a už se nemůžu dočkat, až ho nechám 1. prosince vytáhnout první knížku, přečteme si ji a budeme tak pokračovat až do 24. prosince, kdy přijde Ježíšek. Hlavně si myslím, že tento Disney pohádkový adventní kalendář je využitelný každý rok, na rozdíl od toho čokoládového, jež musíte kupovat znovu a znovu.
Pokud knížky schováte zpátky do přihrádky, celý kalendář na celý rok schováte, a vytáhnete jej opět za rok, věřím, že dítě bude mít stejnou radost, jako když jej vidělo poprvé.

Určitě jste zvědaví, co za pohádky v přihrádkách najdete. Nebudu vám vyjmenovávat všechny, aby vás čekalo, stejně jako vaše nejmenší, překvapení, ale můžu některé zmínit. Takže třeba Toy story, Hledá se Dory, Univerzita pro příšerky, Bambi a dalších dvacet pohádkových příběhů.



Když jsem se o tento kalendář zajímala, neměla jsem ani tušení, jaká nádhera mi přijde domů. Už jen samotné desky, ve kterých jsou příběhy ukryty, na mne působí nejen vánočním dojmem, ale takovým tím kouzelným okamžikem. Podívám se na ně a dokážu si představit tu atmosféru s kakaem, vánočkou, rozsvíceným stromečkem, voňavým cukrovím... Co vám budu povídat, nemůžu se dočkat, až všechny tyhle okamžiky začnou, až odstartujeme se synem čtení těchto příběhů, až pověsíme první baňku na stromek, až si pustím první vánoční koledu. Miluju tento čas a díky Disney Pohádkový adventní kalendář mi to čekání bude ubíhat mnohem rychleji a zábavněji.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si Disney Pohádkový adventní kalendář můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

neděle 28. října 2018

Legenda - Stephanie Garberová

Autor: Stephanie Garberová
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018
Počet stran: 429

"Ale pozor, výhra nebude zadarmo a později budete litovat ceny, kterou za ní zaplatíte."

Donatella Dragnová se nechala unést magickým světem Caravalu. Konečně uprchla z područí svého otce a sestru Scarlett zachránila před neštěstím domluveného sňatku. Obě by teď měly oslavovat, ale Tella stále není svobodná. Uzavřela nešťastnou dohodu s tajemným zločincem, kterému dluží nemožné: skutečné jméno mistra Caravalu - Legendy.
Jediný způsob, jak se dozvědět Legendovo jméno, je zvítězit v jeho hře, a tak se Tella znovu vrhá do hlubin legendárního klání - a zároveň do cesty vražedného dědice císařského trůnu, lásky odsouzené k zániku a pavučiny tajemství... včetně toho její matky. Caraval od svých účastníků vždy žádal chrabrost, vychytralost a oběti, avšak nyní přestává být pouhou hrou. Pokud Tella nedokáže naplnit svou část dohody a získat Legendovo jméno, ztratí všechno, na čem jí záleží - možná dokonce i vlastní život. Pokud však vyhraje, Legenda a Caraval mohou být navěky zničení...

Stephanie Garberová je mezinárodně uznávanou autorkou bestselleru Caraval, který se dlouho pohyboval v čele žebříčku New York Times. Vyrostla v severní Kalifornii, kde ji často přirovnávali k Anne Shirleyové, Jo Marchové a dalším fiktivním postavám s bohatou představivostí a zdravou dávkou tvrdohlavosti. Když zrovna netvoří, vyučuje tvůrčí psaní a sní o dalším dobrodružství. Stále čeká na Legendovu vstupenku do říše Caravalu.

Přiznám se, že když jsem se pouštěla do Legendy, měla jsem lehké pochybnosti, protože jsem si z jedničky moc věcí nepamatovala. Doufala jsem, že se na začátku knihy dostanu do děje a nebudu váhat. A i když Legenda nezačíná tak, aby autorka čtenářům připomněla něco z prvního dílu a rovnýma nohama skáče do dalšího příběhu, tak mi nic nechybělo a byla to úžasná jízda.

Donatella, tedy Tella se po prvním Caravalu vzpamatovává ze všeho, co se dělo, co bylo skutečné a co byla jen hra. Její sestra Scarlett ji stojí věrně po boku a vypadá to, že ani jedna nemůže být spokojenější. Od Juliana, jednoho herce Caravalu se dozví, že se celá hra i s Legendou, přesouvají do Valendy, kde na počest císařovny odehrají další Caraval a obě jsou přizvány. Jenže Caraval se hraje jen jednou za rok. Bude to tentokrát jiné? Pro Tellu určitě, protože ve chvíli, kdy dorazí do cílového města se dozví, že má mnohem víc starostí, než se domnívala. Ochránit Scarlett, zachránit matku, vyváznout ze všeho živá, zjistit, kdo je Legenda a hlavně si zachovat zdravý rozum. Zdá se, že to asi nebude jednoduché... Ne-li zhola nemožné...

Když se setkám s různými názory na série, většina čtenářů mi řekne, že první díl byl dobrý, druhý buď stejně dobrý nebo horší a třetí ušel. Ale u série Caravalu je to něco jiného. Já říkám, že první byl dost dobrý a druhý díl mnohem lepší. Aspoň tedy pro mě. Mnohem více jsem se nechala příběhem strhnout, líbilo se mi, jak autorka vykreslila všechny postavy, počínaje Tellou, která vůbec neměla jednoduché rozhodování a stejně to vždy vyřešila správně a konče Dantem, který byl naprosto okouzlující a zdárně konkuruje Rhysovi z ACOTARu. :-) Ufff...

Možná už jsem na to stará, ale taková ta správná hra na kočku a myš mi dokáže rozvířit všechny částečky v těle, krev teče rychleji, srdce buší silněji a to se dělo při setkání Danteho s Tellou. Ti dva se tak neměli rádi, až to bilo do očí, ale jejich ironické dialogy byly naprosto odzbrojující a já si to užívala na sto procent.

"Cíl této hry není, co tušíš,
ženu pera a papíru vyhledat musíš.
Jen ona má stopu, po níž každý baží,
však pouze pro tebe ji chrání a stráží."

Co se mi ovšem nejvíce líbilo, tak byl způsob, jak si autorka hrála se slovy. Když popisovala magii, cítila jsem ji. Dokázala jsem ji vidět, uměla jsem si představit. Najednou byla pro mne hmatatelná. Samotný příběh byl taktéž skvěle napsán, měl spád a pořád se zde něco dělo. Jasně, tahle věta může na někoho působit jako klišé, ale jinak to napsat neumím.
Ve chvíli, kdy jsem začala číst, ocitla jsem se mimo realitu a od první stránky až do poslední pro mne neexistovalo nic jen samotný Caraval. Se stejnou vervou jako Tella jsem chtěla osvobodit její matku, se stejným rozporuplným pocitem jsem nedokázala určit, která cesta a které rozhodnutí je to pravé a se stejným zoufalstvím jsem se dívala, jak Legenda odchází... A se stejnou nadějí jsem otvírala poslední dopis příběhu.

Legenda mě překvapila. Nečekala jsem, že si až v tomto díle tak oblíbím některé postavy, že si užiju takovým způsobem celý Caraval a že se dostaví ten pocit nedočkavosti, než vyjde díl třetí. Tak jak to bylo u Kletby vítězů, i teď mám pocit, že nevydržím čekat, než vyjde další díl, ale samozřejmě se postupem času smiřuji s tím, že budu muset. V žádném případě se nebojím, že bych si nic nepamatovala. Druhý díl mi ukázal, že i kdyby se toto stalo, nemám se čeho bát. Autorka nový příběh prokládá událostmi a informacemi o tom, co bylo předtím, takže se nemůžu ztratit a můžu si užívat každý díl i s odstupem času.

Nemám už co dodat, jen teď tajně doufám, že krom přijímacího dopisu z Bradavic očekávám i pozvánku na Caraval! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Legenda můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 12. října 2018

Postýlková sbírka pohádek - Disney

Autor: Disney - kolektiv
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018
Počet stran: 304

"Lvi honem běželi na místo, odkud se hlásek ozval. Našli vchod do jeskyně, ale ten byl skoro úplně zasypaný. Ze skal se uvolnilo kamení, zavalilo vstup a uvěznilo lvíče uvnitř! Lvi usilovně hrabali a hrabali a nakonec se jim podařilo kamení odklidit."



Nechte si vyprávět pohádky o vašich oblíbených hrdinech ze známých animovaných pohádek a filmů! Vydejte se tábořit s partou z Příběhu hraček, prožijte noc s lvíčkem Simbou ve Lví zemi a vyrazte na tajnou misi s Burákem a Bleskem! Tato nádherná sbírka pohádek potěší každého malého milovníka dobrých příběhů, než půjde na kutě.


Postýlková sbírka pohádek je pro děti od čtyř let, ale pokud jste tak, jako já, milovali kouzelné postavičky Disney, tak věřte, že i v dospělém věku si tohle čtení užijete na sto procent. Díky známým postavičkám, krásným ilustracím a velmi pěkným příběhům, jsem se cítila jako malá holka, která si potají čte pod peřinou s baterkou v ruce.







Kniha je bohatě ilustrovaná a proto působí "masivním" dojmem. Ovšem příběhy v ní jsou krátké, písmo velké a čtení jednoho takového příběhu mi zabralo cca 5 minut. Jak už má kniha v názvu, je opravdu ideální pro čtení před spaním. Postýlková sbírka pohádek obsahuje 19 příběhů, kde mi většina hlavních hrdinů byla známa, ale našla jsem jednoho, o kterém jsem neměla ani tušení, že je z dílny Walta Disneye. Takže i mne čekalo při čtení překvapení.

"Když se Mickey druhý den ráno probudil, štěně bylo pryč. Mickey ho hledal v ložnici, v koupelně i v kuchyni, ale nikde ho nenašel. "Třeba je dole," pomyslel si a sešel po schodech do obchodu. tam bylo všechno vzhůru nohama! Po podlaze se válely knihy, papíry a vysypané květináče. Ale štěňátko nikde."


Další věc, která se mi líbila a beru ji za velký plus, tak jsou situace a nápady, které se v příbězích dějí. Nenajdete zde klasické verze 101 Dalmatinů nebo Dumba, naopak se ústředním postavám stávají věci, které se jim ještě nestaly. Takže se nemusíte bát toho, že byste tyto pohádky znaly. Neznáte je! :-)


Líbí se mi, jak je celá kniha Postýlková sbírka pohádek pojatá. Od přebalu, až po papír, který je příjemný, křídový, tvrdší než klasické. Působí to dojmem exkluzivnosti a pokud tuto knihu koupíte svým dětem, budou mít pocit, že drží v ruce poklad.

Většina dětských knih, které mi touto dobou přijdou pod ruku jsou dobré, hezké, barevné a tak dále. Ale tato Postýlková sbírka pohádek je tak nějak lepší. Nejen svými hrdiny, které jsem milovala a mám k nim citový vztah, ale také tím, jak vypadá. Je to i pro mě něco luxusního, co se nebude jen tak válet v knihovně, ale bude mít čestné místo na mé soukromé výstavce. :-)

Pokud jste jako malí měli rádi postavičky Mickeyho, Dumba, Dalmatiny, nebo i později Auta, Nema či Aristokratky kočky, rozhodně se po této knize podívejte. Nesmí chybět v žádné pořádné sbírce Disneyovských hrdinů! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Postýlková sbírka pohádek můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 21. května 2018

Černé znamení - Sebastien de Castell

Autor: Sebastien de Castell
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 354

"Přítomnost dívky v mém věku - a obzvlášť mé ostýchavé chování vůči ní - se pro kočkoveverčáka staly nekonečným zdrojem zábavy. Navrhoval nejrůznější složité namlouvací rituály, které jsem měl Seneiře předvádět, a ujišťoval mě, e je praktikují vyspělé kultury po celém světě. Bylo mi jasné, že si je vymýšlí sám. Když jsem mu připomněl, že už existuje dívka, o kterou mám vážný zájem, upozornil mě na oplátku, že mé naděje, že ještě někdy ve svém takřka nepochybně krátkém životě Nephenii spatřím, jsou velice chabé, až nulové."

Kellen opustil lid Jan´Tepu a v šestnácti letech se stal psancem. Teď se musí víc než kdy jindy spoléhat na svůj důvtip, aby přežil v zemi Sedmi písků. Chybí mu domov, rodina a Nephenie, kterou nepřestal milovat. Pak se ale potká se Seneirou, dívkou se zavázanýma očima ukrývající velké tajemství. Společně s Ferius se rozhodnou pomoct, jenže v sázce je víc, než oba tuší. Moc černého stínu sílí a Kellen má podezření, že za vším stojí jeho vlastní lid.

Sebastien de Castell sotva stačil dokončit studium archeologie, když začal pracovat na svých prvních vykopávkách. O čtyři hodiny později zjistil, jak moc vlastně archeologii nenávidí, a zvolil raději kariéru horlivého hudebníka, ombudsmana, interakčního designéra, choreografa bojových scén, učitele, projektového manažera, herce a tvůrce strategie produktů. Jeho jedinou obranou proti nařčení z bezbřehého diletantismu je, že ty to věci dělá opravdu rád a každý z těchto oborů hraje tak či onak určitou roli při jeho psaní. Pevně se brání tomu, aby byl nazýván renesančním mužem, v naději, že ho za takového označí i další lidé.
Na svém kontě má fantasy sérii pro dospělé The Greatcoats, která byla nominována na cenu pro nejlepší fantasy v Goodreads, dostala cenu Gemmell Morningstar za nejlepší prvotinu. The French Prix Imaginales za nejlepší cizojazyčnou práci a cenu Johna W. Campbella pro nejlepšího nového spisovatele.
Žije v kanadském Vancouveru se svou krásnou ženou a dvěma agresivními kočkami.

Marně přemýšlím, jak napsat na tuto knihu smysluplnou recenzi. Nechci, aby celý článek vyzněl jako "achování" nějaké puberťačky, ale mám pocit, že k tomu jistojistě směřuji. On je totiž druhý díl mnohem lepší než první a už u prvního jsem byla u vytržení (recenze na první díl Divotvůrce). Tudíž zákonitě musím být doslova a do písmene mimo i teď. Představte si situaci, kdy dočtu poslední slovo, potom vyskočím metr do vzduchu, zavýsknu "eeej" a k tomu tlesknu. Takto přesně jsem se cítila. Perfektní kniha!

Obzvlášť se mi líbilo, že byl viditelný růst samotného Kellena. Z bojácného, opatrného kluka se stává muž, který nejen, že má vlastní názor, ale nebojí se jej říct otevřeně a nahlas. Z ustrašeného chlapce se z něj pomalu a jistě stává chlap. Jasně, pořád to není ideální, ale jeho role roste s každou stránkou a je mi čím dál tím víc sympatičtější - pokud to vůbec ještě jde.
Navíc kočkoveverčák jede dál na plné pecky a jeho vtip a šarm je stále ubíjející a okouzlující. Naprosto si mě podmanil.

Zdá se mi, že v tomto díle se autor snažil dát do příběhu i trochu té romantické dějové linky, ale nic v žádném případě nepřeháněl. Drží se svého standartu, na který jsem zvyklá od jedničky a pouze v určitých náznacích tam "vrazil" trochu romantiky. Teď si přijde na své kdokoliv, kdo se do čtení pustí.

"Cestou do postele jsem zašel do koupelny opláchnout si obličej. Z nějakého důvodu se mi točila hlava, takže jen zvolna jsem si uvědomoval, že zírám na kapky vody, které pomalu stékaly po stranách umyvadla. Kapičky se spojovaly dohromady, vytvářely různé obrazce a pak se zase rozdělovaly. pohled na ně byl zvláštně podmanivý a jak další a další kapičky splývaly, zjistil jsem, že od nich nedokážu odvrátit oči. V tu chvíli jsem si uvědomil, co se vlastně děje."

Po přečtení prvního dílu jsem měla jisté očekávání a musím říct, že Černé znamení jej předčilo. Opět byl příběh plný napětí, akcí a dějových zvratů, a samozřejmě nechyběly vtipné scénky a hlášky, o které se postarali snad všichni hrdinové a k té sérii to patří.

A uznávám, že tato série je překvapivá ve všech směrech. Pokud hledáte čtení, které bude napínavé, ale nechcete mít ani náznak toho, jak se to bude vyvíjet, tohle je to pravé. Jestli si chcete přečíst něco, co bude vtipné, ale zároveň smutné, tak Černé znamení je trefa do černého. Na mě samotnou padaly všechny emoce v průběhu čtení, jako kapky deště, jednou jsem se smála, jednou se mi chtělo brečet, jednou jsem byla připravena na to, že dostanu infarkt, jindy jsem zase byla vyklidněná a měla pocit, že se nic neděje.

Kapitoly v knize jsou opět příjemně krátké a díky napětí, které by se dalo krájet, vás kniha nutí číst dál. Měla jsem pocit, jako by mi stránky samy ubíhaly před očima a zároveň jsem se obávala konce. Nechtěla jsem, ať to tak rychle čtu, ale bylo to k nezastavení. A teď mi nezbývá nic jiného než čekat na další díl. Na který se tedy opravdu těším. A moc! :-)

Kniha je určena pro čtenáře od dvanácti let, ale věřím tomu, že se zabaví i starší čtenáři. Takže, jestli si chcete přečíst něco, co má šmrc a grády, co má náboj a jiskru, tajemno a magii, tak určitě doporučuji sérii Divotrůrce.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a koupit si jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

neděle 25. března 2018

Hrady z písku - Kayla Olsonová

Autor: Kayla Olsonová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 364

"Přežití:
Není tak snadné jako nádech a výdech.
Není tak snadné jako kousat, žvýkat a polykat.
Není snadné."

Když je všechna naděje pryč, jak se dá přežít?
Před válkou byl život pro Eden snadný. Pak došlo ke globální přírodní katastrofě. Tu následovala revoluce a všechno se změnilo. Nyní vládne zem a jejím přírodním zdrojům mocná skupina, která si říká Vlci. A přestože Eden kvůli nim ztratila všechno, odmítá zemřít jejich rukama. Zná souřadnice jediného neutrálního místa na světě, ostrova zvaného Útočiště, a je odhodlána tam uniknout a být opět svobodná. To se jí také se skupinou tří dívek podaří. Jenže nadějné vyhlídky zhořknou, když jedna z dívek hned první večer na ostrově zmizí. Ostatní jí jdou hledat do džungle a tam rychle zjistí, že Útočiště je ve skutečnosti nebezpečné místo plné zákeřných pastí a nečekaných nepřátel.

Do této knihy jsem se zamilovala ve chvíli, kdy jsem uviděla její obálku. Je totiž, pro mé oko, nádherná a opravdu líbivá. Po přečtení anotace a zjištění, že se jedná o dobrodružné, fantasy vyprávění jsem si byla jistá, že si ji chci přečíst. Neměla jsem příliš velká očekávání. Byla jsem přesvědčena, že to bude příběh, který bude napínavý, nějakým způsobem uzavřený, protože (hurá, hurá) není kniha ze série a já si přečtením udělám další "zářez".
A o to větší překvapení se konalo...!

Eden, hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu, je popsána jako silná žena, ale se svými strachy, které se v průběhu děje učí ovládat. Není na to sama a díky lidem, se kterými se ocitne tam, kde by si to za jiných podmínek ráda odpustila, zjišťuje, že když se člověk postaví svému strachu, může ho to posílit. Eden na své cestě za svobodou potkává lidi, se kterýma by se za normálních okolností nestýkala, ale právě díky situaci, ve které se všichni ocitnou, poznává pravé charaktery spolubojovníků a hlavně, že za tvrdou skořápkou se může skrývat úplně jiný člověk.

Každou postavu, která se v knize objevila, jsem si nějakým způsobem oblíbila. I urputnou a zatvrzelou Alexu nebo odmítavého Lonana. Autorka napsala příběh plný dobrodružství a nástrah džungle, kde šest hlavních hrdinů poznává své slabé i silné stránky a učí se důvěřovat i někomu jinému, než jen sami sobě.

Děj se odehrává na ostrově, který by měl být vysvobozením z nadvlády Vlků, jenž sužuje všechny lidi, ovšem nic není tak, jak si Eden představovala. Na ostrově se skrývá mnoho nástrah, a v některých chvílích jde všem i o život. Líbila se mi autorčina představivost a forma, jakou vytvořila například popínavé rostliny, které se hrdinům omotaly okolo kotníků a přetvořily jejich dobré vzpomínky na špatné. Tohle je nepěkná představa.. Brrrr.. Všeobecně vše, co čekalo hrdiny v džungli bylo "zajímavé" a s napětím jsem očekávala, co dalšího (zlého) je v tom hustém houští a keřích čeká.

"Slunce je věrné, slunce je opravdové, slunce svými zlatými, oranžovými, rudými a někdy i růžovými a fialovými paprsky tříští temnotu na miliardu neviditelných částic."

Autorčin styl psaní je příjemný, díky její schopnosti popsat prostředí, kde se hrdinové nachází, má čtenář pocit, jako by tam opravdu byl. Je pravdou, že ze začátku, prvních několik stránek, jsem měla problém se začíst a to konkrétně z jednoho důvodu. Pořád jsem nějakým způsobem nedokázala pochopit, jak Vlci přišli k moci. I když to bylo vysvětleno, tak jsem si neuměla představit tu budoucnost, kdy hrdinka žila v klidu a míru, jak fungovala vláda a rozdělení lidí a kraje, natož si to pak představit s příchodem Vlků. Tam si myslím, že by nebylo od věci přidat pár kapitol, jak vypadala města předtím, než Vlci převzali vládu. Jak vypadala hierarchie obyvatel. Potom by mi možná bylo jasnější postavení nejen Eden, ale i ostatních.

Když jsem ale nastoupila s Eden na loď, vstříc svobodě, už jsem se začetla a nechtěla knihu odkládat. Navíc, dobrému pocitu ze čtení pomáhal i fakt, že kapitoly jsou opravdu velmi krátké. Tři, čtyři stránky a dost. Tento způsob dělení příběhu mám ráda, ale je horší přestat číst, protože si řeknu, tak ještě jednu kapitolu a dám si pauzu, jenže přijde další kapitola a ... jéééé, jen tři stránky, tak si dám ještě tuto a už opravdu půjdu umýt to nádobí... a tak stále dokola, až je najednou konec. :-)))

Rozhodně jsou Hrady z písku napínavé, když se hlavní hrdinka ocitne na ostrově a začne jej prozkoumávat, dostává i samotný příběh pořádný spád a opravdu se děje spousta věcí, které jsou důležité a záživné. Nenudila jsem se, ba naopak u mě nastal pocit, že by to na chvíli chtělo zvolnit, jelikož jsem si už chvílemi chtěla vydechnout. Ale nebyl prostor. A ani čas. Tady šlo prostě a jednoduše o životy.

Hrady z písku jsou pro mne velkým překvapením. S jistotou tuto knihu můžu doporučit nejen mladším čtenářům (kterým je primárně určena), ale také těm starším, kteří vyhledávají napínavé, dobrodružné příběhy a nevadí jim v nich fantasy prvky. V tomto příběhu není důležité to, že hrdinové mají holografické prvky na rukou, nebo mění své povahy, když se objeví spouštěč, tady jde převážně o touhu dosáhnout klidu, o víru a naději, že každý může být tam, kde být chce a o hledání důvěry v jiné lidi. Když holt chcete přežít v džungli, která opravdu není přátelská, nezbude vám nic jiného, než někdy svěřit svůj život i těm, kterým nevěříte na sto pro. Třeba vás překvapí. Ale třeba taky ne...

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 9. ledna 2018

Zlatá klasika: Carl Barks a auta v Kačerově

Autor: Carl Barks
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 184


Disneyho Kačerov je naprosto unikátní svět sám pro sebe a každý autor nějak přispěl k jeho rozvoji. Nejvíce však Carl Barks. Jediná kniha nedokáže zachytit pestrost jeho tvorby, proto jsme se rozhodli v tomto díle zaměřit na automobily v Kačerově - Barksovu srdeční záležitost. Cal Barks rád karikoval současné události. Auta jsou vděčné téma, vnější symbol společenského statusu. Výběr automobilů kačerovských obyvatel také napovídá mnohé o jejich osobnosti.
Auta byla Barksovou vášní, proto můžeme v knize obdivovat bohatost technických detailů a rozmanitost veškerých dopravních prostředků.

Třetí díl Zlaté klasiky se zabývá Carlem Barksem a jeho auty v Kačerově. Je to o něco specifičtější než předchozí díly, protože se nezabývá přímo ilustrátorem samotným.
První známé auto se v Kačerovém světě objevilo 9.1.1937 (dnes má 81 let!), kdy si kačer Donald pořídil auto výměnou za osla.
Dozvíte se, co pan Barks zamýšlel, když maloval auta na papír, jakým způsobem jej polidštil a jak si dělal legraci z vývoje automobilového průmyslu.

V kapitolách se také věnujeme autům ostatních hrdinů, od strýčka Skrblíka, Daisy až po Babču. Samozřejmě jsou zde také vypsány poměry, které tehdy dávali lidé najevo dokonalostí aut a nejinak to autor vyjádřil i v Kačerově. Například Rafani neměli zrovna káru. :-)

Rozhodně je zde opět co číst, informace jsou to zajímavé, ale asi ne každý ocení technickou stránku věci. Já osobně jsem si užívala komiksy, kterých se zde zase dočkáte, ale mrzí mne, že se jedná o kousky, které jsou krátké a nepřišly mi ničím zvlášť zajímavé, jak tomu bylo v předchozích dílech. I přesto mne ale bavily, protože Kačeři jsou nesmrtelní! :-)
Víte o tom, že Donaldovo auto bylo v roce 1991 sestaveno ve skutečné velikosti jedním norským nadšencem? Mělo na délku 2,8m a zřejmě bylo o něco delší, ale bylo to z toho důvodu, aby se tam daly zasadit dveře. :-)


Opět můžu říct, že jsem se u čtení nenudila, to, co mne nezajímalo jsem přeskočila a rovnýma nohama se ponořila do krátkých komiksů, kterých je zde opět dostatek, aby ukojily mou touhu po příbězích z Kačerova.
Pokud máte doma první a druhý díl, tak je jasné, že si tento ujít nenecháte a pokud je nemáte, tak já osobně doporučuji začít jedničkou. Do dnešního dne nezapomenu, jak jsem v obrázcích hledala skryté "poselství" a podpisy. :-)

Určitě je to také ideální četba pro děti, ty opět můžou přeskočit texty a informace o tom, jak auta vznikaly a proč, a vrhnout se na další příhody, které se Donaldovi, Kulíkovi, Bubíkovi, Dulíkovi, Skrblíkovi a ostatním dějí. Hned první komiks je fajn, když strýček Skrblík zjistí, že má 30 tun hotovosti a žádné volné místo v trezoru. Tohle by se mi taky líbilo. :-)) A komu ne, že?!

I přesto, že příběhy jsou kratší, některé pasáže jsou více technické, tak na těch necelých dvouset stránkách jsem si opět užila potěšení ze starých známých kačerů. Je opravdu velmi příjemné se vrátit do dětství, listovat touto publikací a užívat si ničím nerušené okamžiky s Donaldem a jeho synovci, strýčkem Skrblíkem, Rafany a ostatními.

Opět zmíním, že knížka je určena dětem od sedmi let, ale užijí si ji všechny věkové kategorie. To mi věřte, protože každý si tam najde to své. :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a koupit si jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 26. září 2017

Divotvůrce - Sebastien de Castell

Autor: Sebastien de Castell
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont publishing
Počet stran: 405

"Někdy vám život rozdá karty, se kterými nejde hrát. A jedinou cestou k přežití je naučit se triky!"

Divotvůrce Magie je zrádná hra. Kellen je pouze několik okamžiků od svého prvního magického souboje a čtyř zkoušek, které z něj mají udělat divotvůrce. Je tu však jeden problém: jeho magie je slabá. Jste-li zasvěcenci Jan’Tepu a blíží se vaše šestnácté narozeniny, měli byste být připraveni prokázat své magické schopnosti. Buď to, nebo mít v záloze nějaký zázrak. Jenže Kellen nemůže spoléhat ani na jedno z toho. Nezdědil totiž žádné magické nadání a nemá tedy výjimečné schopnosti jako ostatní. Ví, že bude muset použít pár triků, aby nezneuctil svou rodinu a nestal se sha’tepským sluhou. A tak, když do městečka přibude rázná a přímočará cizinka, Kellen je samé ucho. Ferius Parfax je ostřílená světačka, vyhnankyně, kterou musí uživit bystrý rozum a tři balíčky karet. A s kartami, které mu rozdal nemilosrdný osud, se Kellenovi bude hodit každá pomoc.
První svazek napínavé série nabité triky, pastmi a neuvěřitelným průpovídkami mluvícího veverčáka.

Sebastien de Castell sotva stačil dokončit studium archeologie, když začal pracovat na svých prvních vykopávkách. O čtyři hodiny později zjistil, jak moc vlastně archeologii nenávidí, a zvolil raději kariéru horlivého hudebníka, ombudsmana, interakčního designéra, choreografa bojových scén, učitele, projektového manažera, herce a tvůrce strategie produktů. Jeho jedinou obranou proti nařčení z bezbřehého diletantismu je, že tyto věci dělá opravdu rád a každý z těchto oborů hraje tak či onak určitou roli při jeho psaní. Pevně se brání tomu, aby byl nazýván renesančním mužem, v naději, že ho za takového označí i další lidé.
Na svém kontě má fantasy sérii pro dospělé The Greatcoats, která byla nominována na cenu pro nejlepší fantasy v Goodreads, dostala cenu Gemmell Morningstar za nejlepší prvotinu, The French Prix Imaginales za nejlepší cizojazyčnou práci a cenu Johna W. Campbella pro nejlepšího nového spisovatele.
Žije v kanadském Vancouveru se svou krásnou ženou a dvěma agresivními kočkami.

Kellen je nula. Myslím tím nula v čarodějném světě, protože to, co bylo dáno do vínku jeho sestře a potažmo i rodičům, mu se vyhnulo obloukem. Pochází z mocného rodu u kterého není možné, aby nebyl obdařen magií. Hups! Stalo se a Kellen se tak stává černou ovcí rodiny. Nečeká ho nic hezkého... Ale! Setkání s Ferius se pro něj stane osudové a karty se obrátí v jeho prospěch. Ne zcela, ne jak by chtěl, ne tak, jak si to představovali všichni okolo něj, ale přesto...

Nejdříve musím zmínit, že se jedná opravdu o velmi čtivou knihu. I když působí trochu jako bichlička, protože má čtyřista stran, tak ji slupnete jako malinu. Je určena čtenářům od 12 let, takže se vy, dospělejší, můžete těšit na větší písmo, ale rozhodně to neubírá zážitku, který vás při čtení čeká. Protože se budete smát, bavit, budete napnutí, budete hrdinům držet palce a jiným zase nadávat do všech možných domácích zvířat. Tohle čtení si užijete. Já si jej užila maximálně, na sto procent!

"Magie je zrádná hra."

V příběhu, který je na některých místech trochu průhledný, najdete skoro všechny aspekty, jenž se objevují i v jiných fantasy knihách. Proto si možná v průběhu čtení budete říkat, čím je tato kniha tak speciální, že ji sakra nějaká blogerka vychvalovala do nebe. A jakmile do tohoto stádia dojdete, tak si otázku přestaňte pokládat, dočtěte celý děj a potom, jak zavřete za poslední stránkou knihu si řeknete jako já: "Tohle bylo naprosto boží". Nevěříte? Tak to zkuste! :-)
Nenašla jsem v ní nic, co by nějak extrémně vynikalo, co by bylo nového a neokoukaného (možná jen ostré karty :-)), ale v celkovém pohledu to působí naprosto skvěle, nově, netradičně, já se nebojím říct, fenomenálně.

S mojí velmi nadšenou náladou tuto knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy příběhy, mají rádi hodné a zlé hrdiny, vyhledávají napětí a čarodějné schopnosti, líbí se jim intriky a falše v příběhu.
Pokud máte rádi kouzla a čáry v knihách, jestliže si chcete přečíst něco, kde jsou hrdinové pěkně popsáni a vám nedá žádnou práci si je živě představit, tak určitě si přečtěte Divotvůrce. Za mě jedno velké ANO! :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a knihu si můžete objednat tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 21. srpna 2017

Zlatá klasika: Romano Scarpa

Autor: Romano Scarpa
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2017
Počet stran: 200

"Disneyho film "Sněhurka a sedm trpaslíků" byl pro Scarpu opravdu důležitý. Vzbudil jeho zájem o animované filmy a jeho první komiksová kniha se jim plně inspirovala."

Romano Scarpa má v sérii Zlatá klasika význačné místo nejen jako vynikající kreslíř, ale také jako tvůrce mnoha nových postav, které dnes mají uznávané místo v pestrém disneyovském světě. Jeho dobrodružné příběhy plné zvratů jsou navíc plné odkazů na mýty, legendy nebo klasické filmy, s nimiž si rád hraje. S touto knihou můžete být součástí komiksové historie.

Dne 28.6.2017 jsem vám poprvé představila Zlatou klasiku z dílny Walta Disneye. Tehdy se první díl věnoval Donu Rosovi (recenze zde) a nyní vám chci představit díl druhý, který patří Romanu Scarpovi.
Romano Scarpa se narodil 27. září 1927 v Benátkách v Itálii. Vystudoval uměleckou Akademii v Benátkách a už za mladých let měl jasno, že se chce věnovat kreslení komiksů. Dokonce vlastnil v letech 1943-1945 vlastní animované studio, kde vytvořil své první díla: reklamy a filmy. A došel ještě dál, když si v roce 1945 sám sestrojil dokonce animační kameru. Věděl co chce a šel si za tím, za což my můžeme být rádi.
Ze "zvláštností" které bych tady ráda zmínila je informace, že autor Romano Scarpa má rád dlouhé a napínavé příběhy. Jeho Vyprávění o Marku Polovi má 126 stran a Kačeří olympiáda dokonce 249, což uznáte sami, tohle jsou úctyhodná čísla.



V této knize se seznamujeme nejen se životem, ale také s dílem tohoto italského kreslíře. Opět jsou zde i fotografie autora z osobního života a poté spousta jeho ilustrací.

Zlatá klasika s komiksy je určena pro čtenáře od sedmi let a v tomto díle, oproti minulému, je méně příběhů, ale ty co jsou zde, jsou mnohem delší, dokonce rozděleny na díly. Líbilo se mi to, když jsem se začetla, tak to stále pokračovalo a já si mohla do sytosti užít kačerů, ale třeba i Rafanů. :)

Samozřejmě zde zase nechybí Romanové slova, které napsal v Malaze v roce 2004 a přibližuje nám to, co dělá, proč to dělá a jak se cítí. Je to příjemné, když víte, že tyto slova napsal on sám a zase k tomuto autorovi máte o něco blíž.

"Scarpa kreslí komiksy od raných padesátých let. Není tedy nic překvapivého na tom, že se jeho styl proměňoval. Postavy poněkud zhubly a jeho linka se stala elegantnější."

Před každým příběhem je "malá" předmluva, která čtenářům trochu přiblíží nadcházející děj. Což je velmi příjemné zpestření, ale samozřejmě je to menším písmem a myslím si, že úplně nejmladší čtenáři se bez toho obejdou a přečtou si to, až trochu povyrostou. :-)



Věděli jste, že Topolino je v italštině Mickey Mouse? No, pokud ne, tak teď už to víte. :) Je až k neuvěření, že první časopis s Mickey Mousem vyšel v roce 1932 a hlavně, v tomto díle se už s ním setkáme. V prvním byli kačeři, ale tady jsou jak oni, tak také už Mickey. :-) Přijde si na své každý.

Určitě doporučuji, tak jako první díl. Malí čtenáři si přečtou komiksy, dospělí si můžou přečíst, jak se vůbec k tomu všemu autor dopracoval a co všechno pro to musel udělat.
Kniha je plná zajímavostí, které bych netušila, jako například Rafan a jeho zuby a také jsou zde celé díly komiksových příběhů, kterým nechybí šmrc a napětí.

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, tak odkaz je zde.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 21. července 2017

Caraval - Stephanie Garber

Autor: Stephanie Garber
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont publishing
Počet stran: 432

"Krabice, která ležela za dveřmi, byla celá černá, v barvě prohry a pohřbu. byla podlouhlá a skoro stejně široká jako Scarlett. Vedle ní stála váza se dvěma rudými růžemi."

Než vstoupíte do světa Caravalu, mějte na paměti, že je to jen hra.

Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett vždy toužila Caraval zažít a letos dostala pozvánku. Jenže vzápětí unese její sestru Tellu tajemný režisér celého představení. Není se čeho bát, Caraval je přece jen zdání. Ale co když ne? Ať už je to jakkoli, Caravalem musí Scarlett projít i se zlomeným srdcem a sestru rychle najít, než se spustí nebezpečný dominový efekt následků a navždy ji ztratí.

Stephanie Garber má ráda Disneyland, protože je to jediné místo na Zemi, kde má pocit, že by mohly ožít fantastické příběhy, o kterých tak ráda píše. Když zrovna nepíše fikci žánru young adult, vyučuje kreativní psaní na severu Kalifornie a je známa tím, že obrací školní úlohy ve hry a bere studenty na exkurze, které zahrnují autogramiády knih.
Na placení účtů během střední školy, univerzity a  přestávkách mezi nimi si Stephanie vydělávala jako baristka, číšnice, barmanka, zástupce zákaznického servisu pro poradenskou firmu v oblasti energií a prodavačka. Také strávila mnoho let prací s mládeží - jako poradce na letním táboře s tématikou vesmíru, jako dobrovolník ve škole pro hluché děti v Mexiku a vzala mnoho skupin středoškolských studentů do zahraničí, kde trávili prázdniny prací v hostelech v Amsterodamu. Dodnes nepřestává snít o dalších dobrodružstvích.

Scarlett a Tella jsou sestry. Jedna se stará o druhou, žijí pouze s otcem. Scar se dlouho snaží o to, aby show Caraval přijela na jejich ostrov, aby se se sestrou trochu rozptýlily. Pořád se nic neděje. Až jednou přijde pozvánka na soukromý ostrov, kde se bude Caraval odehrávat. Hlavní je, aby si sestry zapamatovaly, že nic není skutečné, všechno je jen hra. Ale pro Scarlett hra končí ve chvíli, kdy se ztratí její sestra a jde ji o život. Má na to pár nocí, aby ji našla, buď sama nebo s pomocí. Ovšem, i když je to pomoc, nemusí to být zákonitě pro její dobro...

"Před jejíma očima tvořily třpytící se stěny z písku palác ve tvaru obrovské ptačí klece - s obloukovými mosty, klenbami ve tvaru koňské podkovy a kulatými dómy. Vše bylo pokryto zlatavými vločkami sluneční záře."

Po prvních pár stránkách mi bylo ihned jasné, že tohle bude skvělé čtení. Caraval je napsán tak dobře, že se čte úplně sám, stránky ubíhají a navíc je to pojato i napínavě. Pořád jsem při čtení čekala, kde na mě vyskočí další lež, intrika či nějaké ponížení. Co vám budu povídat, po pár stránkách jsem se stala závislou. A chtěla jít hrát Caraval taky!

Postavy, počínaje Scarlett a konče Juliánem či Dantem, byly v pohodě. Příjemné, všichni hráli svou roli naprosto skvěle a autorce se povedlo ve mě vyvolávat přesně ty emoce, které v tu danou chvíli odpovídaly ději. Lítost, pláč, smích, udivenost... "ochání" a "achání" jsem se nevyhnula. :-)

Jediné, co mi trochu kazí konečný dojem, tak je konec příběhu. Ten se mi, sám o sobě líbil, ale autorka mě nedokázala na další díl navnadit. Pokud se ke mě dostane, tak si jej přečtu, ale že bych se třepala na něj, nemohla dospat, tak to v žádném případě. I přesto, že se tam odehrálo něco, co slibuje, že Caraval bude pokračovat na skvělé vlně, tak pro mě je tato "podstatná" část vedlejší a když to napíšu hnusně, tak mi to je jedno, jak to dopadne.

Ale první díl byl úžasný. Mám ráda knihy, které odsýpají, pořád se něco děje, nejsou tam žádné hluchá místa. A to přesně Caraval splnil. Bavilo mě to. A hlavně se mi opět líbili bad boys, ty já prostě v knihách miluju. Tíhnu k nim a pokud jsou ještě potetovaní... je mi opět patnáct a slintám! :-)

I když se vám může zdát, že 400 stran je hodně, nemusíte z toho mít obavy. Na některých stránkách jsou jen nakreslené a napsané dopisy, takže je to o něco méně textu, navíc písmo je docela velké, žádné šílenosti nahuštěného písma tam nenajdete, takže není třeba se obávat tloušťky. Ba naopak. Mě by nevadilo, kdyby ta kniha těch stránek měla více. Čtení jsem si maximálně užívala.

Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy svět, jenž v sobě má romantiku, intriky a taky částečky zla. Když to totiž spojíte dohromady, dostane perfektní skládačku - hru Caraval, kterou se vyplatí si přečíst.

Díky Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a pokud si jej chcete koupit, tak tady je odkaz.

Mějte se fajn a děkuji za přečtení! :-)
Daramegan

středa 28. června 2017

Zlatá klasika: Don Rosa

Autor: Don Rosa
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 182
Rok vydání: 2017

Komiksová série Zlatá klasika představuje výběr nejlepších příběhů z Kačerova od nejslavnějších disneyovských autorů, s jejichž přispěním vznikl unikátní svět, který dodnes dokáže bavit komiksové fanoušky po celém světě. Don Rosa je jedním z nejznámějších vypravěčů a kreslířů disneyovských komiksů. Proslavil ho příběh Syn slunce a mnohá jeho díla byla oceněna. První svazek Zlaté klasiky je věnován právě jemu.

Když mi bylo něco málo kolem deseti let, chodila jsem se školou do bazénu. Po pár návštěvách mi mamka našla totálně hnusnou, odpornou bradavici a druhý den už jsme kráčely na kožní, aby mě ji zbavili. Ne, nebyla na nose. :-)) Na prstě na ruce a do dnešního dne mám malinkou jizvu po ní. Ovšem, tohle je vedlejší, já to samozřejmě probrečela a mamka mi slíbila, že když budu statečná, koupí mi Kačery! Páni! Já je milovala, věděla jsem, že časopis je drahý a naši mi jej kupovali vždy za odměnu. Takže jsem jich moc neměla. :-) Ale i to málo, jehož jsem byla vlastníkem, jsem znala nazpaměť, pořád to četla, znovu a znovu. A v sobotu ráno jsem zase pro změnu koukala na kačery v televizi. Tohle byl můj dětský svět, Kačeři, Rychlá rota, Tom a Jerry... Jo, a Jen počkej zajíci! :-) No jo, nejsem nejmladší... Tohle bylo před třiadvaceti lety... A teď...

Dostala jsem šanci si přečíst a pokochat se Zlatou klasikou Dona Rosy. Don Rosa je kreslíř komiksů a hlavně velký milovník, vášnivý tvořitel kačerů. Proslavil se příběhem Syn slunce a potom řadou dalších komiksů, které získaly taky mnoha ocenění.


Ovšem nečekejte v této knize pouze komiksové příběhy. Jsou tam také předmluvy, které vás zavedou do zákulisí příběhů, jak a kdy vznikaly, kdy byly poprvé zveřejněny a kde.
Také autor popisuje a vysvětluje nám, jak se nechával inspirovat Carlem Barksem, což je úplně první stvořitel kačerova.
A pokud vás zajímá kvůli malým čtenářům počet příběhů, věřte, že jich tam je dost. :-) Hlavní, jako první je příběh, kterým se právě Don Rosa proslavil a poté následuje dalších 13 příběhů.


To, co mě bavilo ze všeho nejvíc, bylo hledání věnování ve formě slova DUCK (Dedicated to Uncle Carl from Keno - Strýčku Carlovi věnuje Keno). Protože to vydavatelům bylo jasné, že se jedná o poděkování, byli proti zveřejnění a v několika případech tohle slovo vymazali. Ovšem Don Rosa došel tak daleko, že tohle slovíčko dokázal zašifrovat tak dokonale, až jej nikdo nenašel. Já sama bych bez nápovědy (která je před každým příběhem) byla v pasti a kolikrát jsem se musela usmát nad autorovu důmyslností.

Knížka je určena čtenářům od sedmi let, ale pokud jako já, milujete kačery, tak si ji určitě pořiďte. Protože všechny zákoutí, jak vznikání kačerů, tak vysvětlování příběhů je popsáno způsobem, že jsem si místy přála, aby mi  pan Rosa jen vyprávěl, proč a jak a já v tu chvíli nepotřebovala ani příběh kačerů.
Mladí čtenáři to přeskočí, starší čtenáři si předmluvy maximálně užijí.

Jsem šťastná, že se mi tato kniha dostala do rukou a ještě víc šťastná, že se chystají další díly, které se budou věnovat dalším autorům. Nejvíce se těším na samotného pana Carla Barkse.

Určitě doporučuji. Zlatá klasika nesmí chybět v knihovně nikomu, koho kačeři bavili. Povinná četba už jen pro ty zákulisní informace, kdy opravdu některé jsou zajímavé a atraktivní takovým způsobem, že se už na kačery budete koukat úplně jinak.

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, můžete přímo tady.

A také děkuji za přečtení a přeji, ať se máte fajn!
Daramegan

pondělí 27. února 2017

Nebezpečné lži - Becca Fitzpatrick

Autor: Becca Fitzpatrick
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 347

"On mi tu odhaloval duši a já mu to oplácela jen obezřetně vymyšlenou lží."

Napínavý příběh sedmnáctileté Stelly, která se ukrývá před svými pronásledovateli. Poté, co se stane svědkyní vraždy, je středoškolačka Stella Gordonová v zájmu své bezpečnosti poslána do Nebrasky, což se jí ani trochu nezamlouvá. A když se seznámí s Chetem Falconerem, je pro ni najednou těžké být neustále ve střehu a brzy si musí poradit s opravdovou hrozbou. Její nepřátelé jsou blíž, než si myslí.

Od této autorky jsem četla sérii Nora Greyová a byla jsem nadšená. Vím, bylo mi o šest let méně, než mi je teď, ale přesto, když jsem zjistila, že napsala novou knihu, těšila jsem se. Hodně. A nejsem zklamaná, i když nepatřím do věkové kategorie pro kterou je určena, tak já se bavila. Velmi bavila.

Pro mne, jako čtenáře, byly v příběhu 4 hlavní postavy a poté dalších pár, které se buďto mihly dějem nebo se zdržely déle, ovšem nebyly pro mě až tak důležité - třeba taková Lacey - ta mi příšerně lezla na nervy a klidně bych ji vyškrtla. :-)
Stella - hlavní hrdinka, které se zbortil svět, zvyklá na svůj klid, své zázemí, je přestěhována do Nebrasky. Městečko Thunder Basin. Nenáviděla to, nechtěla to, ale nic jiného ji nezbývalo.
Chet - důležitá postava, s hodně špatnou minulostí, ovšem typický venkovský kovboj, s vypracovanými svaly a srdcem na pravém místě. Tohoto chlapa budete, dámy, zbožňovat.
Carmina - pěstounka Stelly v Nebrasce. Bývalá policistka. Kryje pravou identitu Stelly. Hodně puntičkářská a taková malá "snažilka". Jedná místy se Stellou, jako by to byla její dcera, což se Stelle vůbec nelíbí a dává to pořádně najevo.
Trigger - typický venkovský playboy, nejlepší hráč baseballu, který má na to, aby se dostal hodně vysoko. Ví o sobě, jaký to není bůh, Thunder Basin mu patří a podle toho se chová. Někdy je lepší držet jazyk za zuby...

Tyto postavy, které jsem vyjmenovala, byly pro mě v ději hodně důležité a samozřejmě jsem k nim našla vztah. Ten správný, čtenářský vztah, kdy určitou postavu milujete, jinou byste rovnou poslali do horoucích pekel a ještě si na ni plivli.

"Seděla na zadní verandě v houpacím křesle, dívala se do dálky a vypadala zamyšleně. Na koleně jí spočívala netknutá sklenice bazalkové limonády."

To, čím si musela Stella projít, bylo drsné. Nedokážu si sebe v té situaci představit. A i přesto obdivuji její náturu. Autorka ji vybarvila jako opravdu vyspělou, logicky myslící a zcela normální holku. Jen je trochu pozapomenut děj, kde se bavíme o jisté osobě jménem Reed a v celém příběhu vlastně nevíme, jak to s ním všechno dopadne. Možná že bude další díl? :-) I když to si nemyslím, kniha je ukončena, tak, jak si to každý čtenář představuje. Ale... No, prostě si knihu přečtěte a budete vědět. :-)

Příběh je zařazen mezi dívčí romány, ale za mě je to young adult romance, s prvky thrilleru. :-) Musím uznat, že se Becca Fitzaptrick opravdu vyřádila a mile mne překvapila. Některé pasáže v knize byly hodně dobré, jiné hodně drsné a další zase hodně překvapující. Pořád se tam něco dělo, což je hlavní, aby se čtenář nenudil. A já vám můžu zaručit, že se nudit nebudete. Autorka dokonce krásně čtenáři servíruje kousek záhady po kousku, takže vy tušíte, o co jde, ale přece jen vám chybí nějaké střípky do skládačky a ty dostanete za dalších pár stránek, poté opět něco chybí, a zase až za chvilku... Až si poskládáte celý příběh, nebudete tomu věřit. Jsem chvilku přemýšlela, jestli jej náhodou Becca nepsala od konce, protože to bylo moc fajn schované a utajené.

V knize nechybí napětí, romantika, láska, přátelství, nenávist, zloba, spravedlnost, ješitnost... Najdete tam všechno. Věřím, že se tento příběh bude líbit nejen dívkám, ale také nám, trochu "starším". Je to čtení na dva večery, při kterém nemusí čtenář moc přemýšlet, ale o to víc mě to bavilo. Oddychovka, ale neškodilo mi sem tam zapojit mozkové závity a přemýšlet dopředu, i přesto, že jsem zjistila, že to bylo blbě.
Jen je škoda, že nebyly všechny věci dotažené do konce, ale to už bych byla fakt hnidopich, kdybych to řešila. Prostě si čtení užijte minimálně tak, jak si jej užila já. :-)

Děkuji Albatros media a.s. za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, tak připojuji přímo odkaz, kde tak můžete učinit.

Mějte se krásně,
Daramegan