středa 31. května 2017

Knižní úlovky

Ahoj přátelé,

dneska vám představím I. část knižních úlovků, které jsem dostala k recenzi od Albatrosmedia.cz.
Bylo to docela dost kousků, proto jsem se rozhodla to rozložit do dvou článků, aby toho nebylo příliš mnoho dohromady.

Všechny kousky jsem si vybírala sama, protože jsem o nich buď četla, že stojí za to, líbila se mi anotace nebo mě upoutala obálka. :-) Takže důvody jsou jasné.

Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maasová



O této knize jsem toho slyšela hodně. Každý čtenář je naprosto uchvácen, takže jsem zvědavá, zda budu i já. :-)
Anotace:
žasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Krásky a Zvířete. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.

Další kousek, Země příběhů a Kouzelné přání od Chrise Colfera.


U této knihy mě jako první zlákala obálka, protože je naprosto krásná, přímo do očí bijící. Navíc, když jsem u kamarádky slyšela jen samou chválu, výběr byl jasný.
Anotace:
Zazvonil zvonec a pohádky je konec… Ale jak to vlastně bylo dál? Když kouzelná kniha přenese dvojčata Alex a Connera na záhadné místo, netuší, že se jim právě splnil sen všech dětí. Ocitli se v zemi pohádkových příběhů! Brána do světa lidí se ale uzavřela a vypadá to, že není cesty zpět. Čeká je neuvěřitelné dobrodružství plné překvapení, kouzel a setkání s postavami, které znají z pohádek. Nepůjde však jen o setkání milá a příjemná. Boj dobra se zlem totiž nikdy neskončil…

Třetí v řadě je Les sebevrahů Aokigahara od Jeremyho Batese.


Tady nebylo proč váhat. Anotace je velmi lákavá, posuďte sami.
Anotace:
Strhující hororový román, ve kterém se jednoduchá exkurze do míst kde „údajně“ straší, promění v noční můru, když lidé začnou umírat nápadně nepřirozeným způsobem.
I když se jedná o horor, je autorův přístup k příběhu velmi promyšlený, postupně vytváří napětí a zneklidňující prostředí. Nikdo si není jistý tím, zda neviditelný padouch je člověk, nebo zjevení, či zda jsou prostě oběťmi nešťastných okolností.

Předposlední kousek je Po zemi bloudím dál od Rae Carsonové. 


Tady to bylo jak kvůli obálky, tak anotace.Už první věta v anotaci mě zaujala, takže jsem se dvakrát rozmýšlet nemusela.
Anotace:
Lee Westfallová dokáže kolem sebe vycítit zlato. Zlaté žíly hluboko v zemi, malé valounky v proudu řeky. Díky tomu dokáže uživit svou rodinu i během třeskutých zim. Zlato pro ni znamená teplo, život a domov, dokud se neobjeví muž, který chce její dar zneužít pro sebe. Když ji připraví úplně o všechno, uteče Lee do Kalifornie. Kde jinde může dívka s magickými schopnostmi hledat útočiště, než ve městě, v němž bylo právě objeveno zlato?

A posledním kouskem, který vám dnes představím je Mrazivý oheň od Amandy Hockingové.


U této vyhrála obálka na plné čáře. Působí na mě takovým dojmem, že ji musím číst. :-)
Anotace:
Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider s nečistou krví neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje. Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě... ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. A začíná mít pocit, že i on k ní něco cítí. Mezitím na království někdo zaútočí, to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit krále. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká ve skutečnosti je?

A to je tedy, pro tuto chvíli, všechno. Další úlovky zkusím sepsat ještě tento týden a určitě se máte ještě na co těšit.

Každopádně mě zajímá, co říkáte na můj výběr? Líbí? Četli jste něco? 
Těším se na komentáře!

Mějte se krásně, užívejte letní dny!
Daramegan

Paní půlnoci - Cassandra Clare

Autor: Cassandra Clare
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Slovart
Počet stran: 608

"Patříš tam, kde tě mají rádi."

Před pěti lety přišla Emma Carstairsová během Temné války o oba rodiče. Tehdy byla ještě dítě, ale dnes už je to zkušená lovkyně stínů, patřící k nejlepším bojovníkům své generace, a je pevně odhodlaná dopátrat se pravdy. Když se v losangeleských ulicích začnou objevovat těla zavražděných lidí a víl, která mají očividně něco společného se smrtí jejích rodičů, dostane Emma příležitost k pomstě.
Spolu se svým parabátai Juliánem Blackthornem se pouští do boje se záhadnou sektou, jejíž dlouhé prsty sahají od Sunset Stripu až k magickým hjlubinám oceánu a plážím v Santa Monice. Bude se však muset vypořádat nejen s přísnými zákony nefilim, ale i s vlastním srdcem. Pouto mezi ní a Juliánem totiž nebezpečně sílí...

Víte, co je nejhorší? Psát recenzi na knihu, kterou jste si zamilovali. Kterou nemůžete pustit z hlavy, máte chuť si ji přečíst ještě jednou a hned po prvním dočtení. Máte citový vztah k autorce, protože její série vás dostala tam, kde jste. Do říše čtení a knih, kdy jedna kniha za měsíc je opravdu málo...

Cassandra Clare je moje srdcovka. Její série Nástroje smrti byly první knihy, které jsem nejen přečetla, ale zamilovala si je tak, že jsem čekala na další díly napjatá jako struna. Brečela jsem u příběhu Clary a Jacee, brečela jsem kvůli Alekovi a Magnusovi, smála se s Isabelou a Simonem... Pamatuju si do dnešního dne, jaké to bylo, když jsem lovce stínů potkala poprvé. A proto, jakmile jsem zjistila, že Paní Půlnoci je tady, věděla jsem, že tohle bude něco závratného. A opravdu bylo!

Je to top! Po dočtení mi srdce bušilo v nepravidelném rytmu, měla jsem chuť smát se nahlas i brečet, nadávat a přitom chválit až do nebes. 
Emma a Julián, nová dvojice, okolo které se všechno točí. Nové vzestupy a pády, plno starých známých i nových lidí.
Pokud jste Nástroje smrti nečetli, tak byste to měli napravit, ovšem, když není čas, u Paní Půlnoci to vadit nebude. Je tam hodně spoilerů, takže všechno pochopíte. Také autorka znovu vysvětluje vše podstatné, tudíž my pravověrní si to zopakujem a nováčkům to hodně pomůže.

"Obrať kapsy, nebo ti urvu jeden roh a vrazím ti ho tam, kam slunce nesvítí." Víla nasadila nechápavý výraz. "Kam slunce nesvítí? To má být hádanka?" Emma si mučednicky povzdechla a pozvedla Cortanu. "Ukaž kapsy, nebo ti začnu sloupávat kůru. jsem čerstvě po rozchodu a nemám úplně nejlepší náladu."

Je fakt, že ze začátku je příběh pomalejší, ale to jen z toho důvodu, jak se Cassandra Clare snaží vše vysvětlit i pro neznalé lovců stínů. Jakmile ví čtenář vše potřebné a pochopí souvislosti, v tu chvíli jej čeká neskutečná, rychlá, působivá a závratná jízda, která skončí až s poslední stránkou.

Místy jsem měla při čtení husí kůži. Nejen, že návrat do světa lovců stínů byl pro mě srdcový, ale také pro zjištění, že Cassandra Clare opět dokázala to, co umí málokdo. Vtáhnout mě do děje a nepustit. Navnadila mě na další díl takovým nehorázným způsobem, že si opravdu nedokážu představit, jak to čekání zvládnu. Opět jsem si tenhle příběh užívala a přesvědčila se, že stále a pořád a navěky bude Cassandra má hrdinka, má oblíbená, má nejmilejší.
Miluju její svět lovců stínů, zbožňuju, jak dokáže dát do příběhu příchuť ironie i romantiky, jak dokáže na jedné stránce zhatit všechno, v co jsem doufala. Jak zvládne zahrávat si s emocemi mě samotné tak lehce, až se sama divím, co se to děje.

Pokud patříte k fanouškům fantasy světů, fanouškům Cassandry Clare, či hledáte právě něco, co vás opravdu pohltí, tak vřele doporučuji Paní Půlnoci. Najdete v knize vše, co očekáváte od fantasy a ještě něco navíc. Od démonů, přes sličný lid až do čaroděje. Je tam z každého něco a přitom to má řád, každá postava má své pevné místo a bez ní by to nebylo ono. Díky této knize si od série Temné lsti slibuji hodně, skvělou zábavu a napětí, které by se dalo krájet. Zašmodrchaný děj s jasnými pravidly. Nemůžu se dočkat dalšího dílu!

Jsem nadšená, že jsem si tuto knihu mohla přečíst a za to děkuji nakladatelství Slovart. Díky za recenzní výtisk a pokud si jej budete chtít koupit, tak můžete přímo tady

A co vy? Už jste četli nebo se chystáte?
Podělte se v komentářích :-)
Přeji pěkný večer!
Daramegan

pátek 26. května 2017

Nebuď dlouho vzhůru - R. L. Stine

Autor: R. L. Stine
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 248
Rok vydání: 2017

"Poslouchej mě, Liso. Ta ulice je vážně prokletá. Není to vtip. Nevymyslel jsem si to. Učíme se o Fear Street a rodině Fearových ve škole. Opravdu."

V malém městě Shadyside raději nezůstávejte vzhůru moc dlouho, protože se může stát něco strašného...
Lisu Brooksovou pronásledují dnem i nocí noční můry a halucinace. Mohla je způsobit hrůzostrašná nehoda, kvůli které strávila v nemocnici celé týdny?
Když Lisa zjistí, že sousedka hledá chůvu pro malého syna, skočí po té příležitosti, aby přišla na jiné myšlenky a něco málo si vydělala. Jenže pak začnou ty vraždy - a její kamarádi jeden po druhém umírají. Staly se Lisiny noční můry skutečností?

Robert Lawrence Stine je proslaven svou sérií Stopy hrůzy a nyní v nakladatelství Baronet vychází další série, Návrat do Ulice strachu. Jako první jsem vám představila Ostrov strachu (recenze zde) a nyní je na pořadu dne další kniha, s názvem Nebuď dlouho vzhůru.

Hlavní hrdinkou je Lisa, která se do Shadyside přestěhovala i se svými rodiči docela nedávno. Nemá ještě moc kamarádů, takže se upíná na ty dva, kteří ji jsou nejblíže. Nate a Saralynn. S Natem začala chodit, jsou spolu asi měsíc, pořád má ovšem podezření, že Saralynn, i když je její nejlepší, možná jediná kamarádka, má k Nateovi blíž, než by měla mít.
Po nehodě, která ji obrátí život vzhůru nohama, se potřebuje co nejdříve vrátit do běžného života a proto se rozhodne dělat chůvu osmiletému chlapci. A místo, aby se ji život vracel do normálu, propadá se do naprostého pekla.

Po přečtení Ostrova strachu jsem se na další dílo těšila. Příběhy jsou lehce a příjemně mrazivé, pokud má čtenář, tak jako já, bujnou fantazii, můžou být i strašidelné. Další výhodou je, že se čtou velmi dobře, kapitoly jsou krátké, jednoznačné a protože se R. L. Stine snaží dát do pár stránek pořádný příběh, tak je čtení také napínavé a akční. Na každé stránce se něco děje.

V této knize si autor pohrává s fantazií čtenáře. Vytvořil tak trochu scifi svět, ve kterém měl pro mne, jako čtenáře, připraveno pár překvapení. A vůbec jsem nečekala určité věci a zvlášť u jedné jsem se přistihla, že mám oči vyvalené jak puk.

"Musela jsem se nadechnout. Slova se ze mě řítila jako z prudkého vodopádu. Věděla jsem, že to, co říkám, zní šíleně. Jenže jsem zoufale toužila po tom, aby mi uvěřil, chtěla jsem, aby viděl, co jsem objevila."

Při čtení jsem se opět skvěle bavila a musím říct, že se mi tento díl líbil asi ještě o něco více, než ten první. To nadpřirozeno, které se v tomto příběhu objevilo, tomu dodalo tu správnou šťávu. Navíc mi přišel děj více napínavý než u Ostrova.

Opět kniha, kterou doporučuji. Pokud máte chuť na něco, co vám trochu pocuchá nervy, tak se pusťte do tohoto příběhu. Nic tím nezkazíte a přečtete si jednohubku, která vás okouzlí a u které vás zamrazí. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Mějte se krásně a přeji všem příjemný den!
Daramegan

středa 24. května 2017

Papírová princezna - Erin Watt

Autor: Erin Watt
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2017
Počet stran: 336

"Jenom ze zvědavosti, kolik šatů potřebuju?" I dvoje mi přijdou moc.
"Pár desítek."
Prudce se otočím, Valerie se však tváří smrtelně vážně. "Děláš si srandu."
"Nedělám." Pověsí šaty zpátky do skříně a začne je všechny vypočítávat na prstech. "Potřebuješ odpolední šaty, šaty na loď a do klubu - a to jak do společensko-sportovního, tak do těch nočních," - začíná se mi z toho točit hlava - "pak šaty na zahradní slavnosti, šaty na oficiální školní akce, šaty na akce po škole, svatební šaty, pohřební šaty-"

Ella Harperová se v prvé řadě snaží přežít. Spolu se svou přelétavou matkou se celý život stěhovala od města k městu, bojovala o přežití a věřila, že se na ni jednoho dne usměje štěstí. Po smrti matky ale Ella zůstala sama...
Dokud se neobjevil Callum Royal. Vytrhl Ellu z chudoby a odvezl ji do svého sídla, za pěti syny, kteří ji nenávidí. Bratři Royalové jsou jeden přitažlivější než druhý, ale nikdo ji nepřitahuje tak jako Reed Royal, jenž je však odhodlaný poslat ji zpátky do slumů, ze kterých vzešla. Reed o ni nestojí. Prohlašuje, že Ella mezi Royaly nepatří. Možná má pravdu. Bohatství a luxus. Intriky a lži. Nic podobného Ella ještě nepoznala, a jestli má v paláci Royalových přežít, bude se muset naučit, jak být jednou z nich - a zůstat přitom sama sebou.

Pod pseudonymem Erin Watt se ukrývají dvě autorky, jednou z nich je Jen Frederick a druhou, velmi známá a úspěšná, Elle Kennedy, jejíž sérii Off-Campus, si oblíbilo mnoho českých čtenářek. Obě autorky spojuje jak láska ke knihám, závislost na psaní, tak obrovská představivost. Milují své rodiny a domácí mazlíčky, rády vymýšlejí něco zábavného a šíleného. A nejvíce se bojí toho, že se rozhádají.

V příběhu vystupuje hlavní hrdinka, Ella Harperová, která si za svůj krátký život už stihla projít peklem. Nemá lehký život, má co dělat, aby si udržela střechu nad hlavou, a protože se touží dostat na vysokou, snaží se být ve škole nejlepší, do toho musí pracovat, aby měla na živobytí. Protože ji umře matka, musí se ohánět, aby se o ni nestarala sociálka, vymýšlí různé fígle, aby zůstala svou vlastní paní...
Jednoho dne do její školy nakráčí Callum Royal a docela ji změní život. Přepych a luxus, na který nikdy nebyla zvyklá má ovšem i své stinné stránky. Všichni ji považují v novém městě a v nové škole za nicku a nulu, je pro ně šlapka a Ella, pokud chce tenhle nátlak zvládnout, se musí všem postavit a ukázat, že je holka, která má srdce na správném místě, nenechá po sobě šlapat a ví co chce. Když se ji ale do cesty postaví všichni Royalové, není to vůbec lehké. Problémy se kupí a Ella začíná mít pocit, že tohle nezvládne...

Měla jsem tušení, že tahle kniha bude dobrá. Ale že bude až tak dobrá... Že si se mnou pohraje, nechá mě s otevřenou pusou (a velmi otevřeným koncem) čekat na druhý díl. Tohle si nezasloužím! Já potřebuju nutně číst dál!
Doslova a do písmene mně kniha strhla, hltala jsem každé písmenko, otáčela dychtivě stránky a užívala si perfektně vypracovaný, napínavý, vtipný a dramatický příběh.

Polknu smích, zatímco mě vede k další skupince, trojici holek. Všechny mají na sobě minišaty v patelových barvách. "Lydie, Ginnie, Francine, tohle je Ella." Valerie mezi námi mávne rukou a odvede mě od Pastelek, než kterákoli z nich stihne otevřit pusu. "Uvažovala jsi někdy nad tím, jestli se někteří lidi náhodou nenarodili bez kusu mozku v hlavě?" zeptá se. "Důkaz máš přímo tamhe. Ty holky daly označení prázdná makovice úplně nový rozměr."

Papírová princezna je příběh, který vás dostane. Neočekávejte žádné sladké čtení, i když tam jsou nějaké kousky s erotickým nádechem. Dostane se vám do ruky kniha, která je plná lží, intrik, přetvářky, ubližování, nenávisti. A přitom, i když je tam hromada takových negací, je to něco, co budete milovat, protože to autorky napsaly neskutečně dobře, čtivě a hlavně uvěřitelně. Někde na světě je horních deset tisích, kteří vyhazují své statisíce či miliony okny, nebojí se ukázat svou moc a sílu pomocí peněz a právě tito lidé taky dokážou nejvíce ublížit. Jsou to přesně ti, kteří si myslí, že když má člověk peníze, tak má všechno. S obyčejnými lidmi zacházejí jako s kusem hadru a záleží právě na té konkrétní osobě, jestli se jim postaví, nebo se nechá zašlápnout jako odporný a dotěrný hmyz.

Kniha je napsána velmi čtivě, nebudete se u ní nudit. Naopak, je tam spousta míst, u kterých mi vynechával dech či jsou měla pocit, že se mi rozskočí hlava, jestli s tím někdo něco neudělá. Ella a její život vás nenechají na pokoji, dokud nedočtete poslední stránku, ale i přesto, máte smůlu. Protože když se dostane na konec knihy, s otevřeným koncem a předzvěstí dalšího dílu, zase nebudete mít klid. Takové vydávání knih by mělo být trestné. Věřím, že málokterý čtenář nebude toužit se ihned začíst do dalšího dílu. To čekání teď bude nekonečné! Já sama mám problém to strávit. Potřebuji nutně další díl. Už včera, kdy jsem dočetla Papírovou princeznu bylo pozdě!

Myslím, že z mé recenze poznáváte, jak moc se mi kniha líbila a že ji vřele doporučuji. Sice je to klasická YA literatura, kdy dívku v nesnázích zachrání sympatický a bohatý muž (muži?), ale je to napsáno tak, že vám tohle klišé bude jedno.
Čtivé, zábavné, vtipné, napínavé, neobyčejné. Takto bych Papírovou princeznu shrnula. Věřím, že se dívkám, dámám, ženám bude líbit. A co bych ještě vyzdvihla, tak jsou popisy postav, tak jak je autorky zvládly. Nemám slov. Teda jo, ale i tak musím uklidnit bouchání srdce. I po dočtení, když si jen vzpomenu na Reeda a to, jak jej autorky vykreslily, mi vyskakuje husí kůže. Vlastně i Easton... I sám Callum... Tohle bylo na klobouček.
Opravdu, perfektní práce!

Jednoznačně knihu doporučuji. Tady není co víc psát. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Co na knihu říkáte? Jdete do ní? :-)
Pěkný den všem, Daramegan







úterý 23. května 2017

Nahlížení - Dana Zahoříková

Autor: Dana Zahoříková
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing a.s.)
Počet stran: 279

"Meg se vydala chodbou k prvním naznačeným dveřím. Vzala za kliku a... nic. Bylo zamčeno. Meg se ohlédla na paní Coockovou, která vehementně gestikulovala, buď něco  o tom, že má jít dál, anebo  o tom, že se do ní právě pustili masožraví mravenci."

Napínavý příběh o dívce Meg, které Osud určí, že bude nahlížečkou. Vydává se na cestu do domu svého učitele a rádce, pana Plumberblicka. V novém světě se učí čtení myšlenek, ale brzy se dozví, že patří mezi ty vyvolené nahlížeče, kteří dokážou číst myšlenky mrtvých. A to zrovna v době, kdy se svět nahlížečů začíná otřásat v základech! Stane se vražda a Meg musí využít svůj talent při pátrání po vrahovi, který začne likvidovat nahlížeče... A aby toho nebylo málo, musí ještě bojovat o svého přítele Garetha. Velký výroční ples Slepence je za dveřmi... Podaří se Meg odhalit vraha mezi stovkami hostů?
Úchvatný a strhující příběh, který tě zavede do zcela nového světa čtení myšlenek a vyšetřování zločinu.

Dana Zahoříková je česká autorka, která se narodila v roce 1982 a pracuje jako knihovnice ve městě Plzni. Knihy jsou její láskou i posláním. Kromě psaní rozděluje svoje volné chvilky mezi knihy, filmy a přírodu. Má ráda všechno, v čem se skrývají příběhy, což zahrnuje jak obrazy, tak i starý vykotlaný strom někde na poli.
V roce 2016 vyšla její kniha s názvem Nahlížení u nakladatelství Cosmopolis (Grada publishing a.s.) a já dostala možnost se příběhu kouknout na zoubek.

Meg je zdánlivě obyčejnou dívkou, které Osud určil neobyčejné zaměstnání. Stane se nahlížečem. Ze školy odchází ke svému novému učiteli, panu Plumberblickovi, kde spolu s nafoukanou Clarissou, která je taky nová v nahlížečském světě, se bude učit zdokonalovat svou schopnost.
Clarissa na ni kouká s ohrnutým nosem, protože má bohatší rodiče, tudíž se Meg musí poprat nejen s pitomostí Clarissy, ale také s nahlížečstvím, které je vyloženě vůbec nejde. Neslyší nic. Až když se přichomítne u jedné smrti, pochopí, že ona je ta vyvolená, která slyší poslední myšlenky mrtvých. Jedna vražda stíhá druhou a Meg se s panem Plumberblickem a ostatními nahlížeči musí pokusit o nemožné. Najít vraha, který není obyčejným člověkem.

Na přebalu knihy je napsáno, že je vhodné číst od 11 let. No a teď si připadám trochu zvláštně. Jelikož i přes svůj pokročilejší věk jsem vraha odhadla až úplně těsně před koncem. Vůbec mi to nedošlo a musím přiznat, že jsem o něm nesmýšlela jako o vrahovi. S odstupem si říkám, že tam jisté náznaky byly, přesto bych to netipla. Jestli mi napíše nějaká slečna či dívka, ve věkové kategorii 11-15, že jí byl vrah ihned jasný, asi se zastydím. Hiihii :-)

"A začněte pěkně od toho, co tu vlastně vůbec pohledáváte a proč, když na vás jeden narazí, je u toho vždycky nějaká ta mrtvola?!"

Samotný příběh je opravdu zajímavý a autorka dokáže pořádně zaujmout. Nejen, že se stránky čtou samy, ale je tam pro čtenáře připraveno spousta napětí, akce a vtipu, takže o zábavu nemáte nouzi. Já si například užívala Clerence, což byl komorník pana Plumberblicka a doktora Chřupku. Tohle byli neskonale divní podivíni a kapitoly, kde se objevily, mne vždy pobavily.
Kniha je napsána čtivě, kapitoly jsou kratšího rázu a tím pádem je to opravdu fajn pro mladší čtenáře. Ale věřím, že i dospělí se pobaví. Já to tak aspoň měla.

Navíc, co se mi líbilo, dokázala paní Zahoříková dát humor do takových situací, kde bych to vůbec nečekala. Třeba takový koláček nad mrtvolou. Některé hlášky mě opravdu odrovnaly a já si uvědomila, jak moc se při čtení bavím.

Doporučila bych tuto knihu všem, kteří mají rádi svět tajemna, který je ale mnohem blíž tomu našemu, než se na první pohled může zdát. Navíc lidé, kteří dokážou číst myšlenky, nejsou jen smyšlená fikce, mezi námi jich pár takových je. Možná, někde... :-)
Jestli hledáte oddechovou knihu, při které se nebudete nudit, zkusíte si uhádnout vrahouna, ale zároveň netoužíte po žádném krváku, tak určitě sáhněte po tomto kousku. Věřím, že se bude líbit.

Děkuji nakladatelství COSMOPOLIS za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej budete chtít koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan









sobota 20. května 2017

Zázrak v plechovce - C. D. Payne

Autor: C. D. Payne
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 194

"Co si oholila nohy, proměnil se rázem v kance. Odtáhl ji mezi hlohy, na záchranu není šance."

Je léto 1949. Studená válka pomalu nabírá na intenzitě, televize postupně zaplavuje americké domácnosti, dělníci stávkují a obyčejní lidé se protloukají, jak se dá. Wilder S. Flint, čerstvý absolvent jedné ohijské střední školy, si balí kufr a vyráží na dobrodružnou cestu, po stopách záhadného obchodníka, jenž slibuje zázraky na počkání. Vydejte se společně s Wilderem na cestu plnou nečekaných překvapení, vtipných situací až k pochopení, že život se jen výjimečně odvíjí tak, jak si plánujeme. Nejnovější kniha autora legendárního Mládí v hajzlu, která obsahuje i bonusový materiál v podobě krátkého příběhu o projektu na dokonalou recyklaci.

C. D. Payne je americký volnomyšlenkář a spisovatel. Žije v Sonoma County, ale hodně času tráví v příbytcích všeho druhu na čtyřech kolech. V létě 2014 podnikli s manželkou tříměsíční cestu v obytném voze do amerického státu Maine, při níž najeli více než 16 000 kilomentrů. Nejslavnější jeho díla jsou knihy ze série Mládí v hajzlu. Dalšími pak jsou Holubí mambo, Brenda Veliká (recenze zde), Americké krásky, Neviditelný, Dědictví a Nestydaté plavky.
Zázrak v plechovce je jeho nejnovější dílo, které v roce 2017 vydalo nakladatelství JOTA.

Zázrak v plechovce je klasický roadtrip, kdy dva lidé cestují v autě skrz státy jako Ohio, Kalifornie, Illinois a další. Pátrají po vynálezci onoho zázraku v plechovce, zázračného krému, který dokáže neskutečné divy. Nejde jim ale o ten krém. Nýbrž o to, co má ten dotyčný prodejce za lubem. Při cestování, kdy mají hluboko do kapsy nás zavedou do různých pochybných podniků, kde se dá najíst za pár centů, dozvíme se, jak je "nutné" si něco nenávratně vypůjčit, když to v tu danou chvíli potřebujeme. Díky tomu, jak se oba mladí lidé chovají, dochází k mnoha různým vtipným i méně úsměvným okamžikům.
Co se mi ovšem líbilo, tak byla reálnost postav. Byly uvěřitelné a mám tušení, že takových Wilderů je na světě spousta.

"Wilder strávil noc v autě na prázdném parkovišti pohřebního ústavu v jižním Akronu. V dálce se rýsovala ta největší továrna, jakou kdy viděl."

Pro mne, jako pro čtenáře C. D. Payna, je tento autor génius. Proto jsem celkem zaražená, že tohle napíšu, ale Zázrak v plechovce se nepovedl. Pro mě byl příběh průhledný. Od začátku, kdy se ti dva mladí lidé potkali, a i když měli každý jiné cíle a ambice, mi bylo naprosto jasné, jakým směrem se všechno bude ubírat. A nemýlila jsem se, o to více jsem zklamaná, že se nestal třeba nějaký zvrat, který by vše, co jsem čekala, vyvrátil. Nestalo se.
Navíc jsem u pana autora zvyklá na vtipné glosy, hlášky, situace, které mne vždy pobavily, ale tady v příběhu jich je velmi poskrovnu.

Samozřejmě nechci tímto napsat, že je kniha špatná, ale po tom, co znám jiné díla, je tato pro mě zatím nejslabší, kterou jsem četla. Je fakt, že Mládí v hajzlu nemá konkurenci, Zázrak to zkusil, ovšem neúspěšně.
Co se týče samotného příběhu, tak je čtivý a ubíhá poměrně rychle. Při čtení jsem kolikrát měla pocit, jako bych ty kilometry najezdila s nimi. Určitě nelituji času, který jsem knize věnovala, ale mám pocit, že se k ní hned tak nevrátím. Jestli vůbec.
Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že to bylo najít-vysvětlit-zabalit-odjet. Ten příběh sám o sobě pro mě neměl žádnou hloubku, nic, co by ve mně zůstalo. Jasně, budu si pamatovat o čem to je, ale to jen z toho důvodu, že jsem to tušila od začátku a je to jednoduché. Přišel jsem, viděl jsem ji s koblihou, a jelo se.

Věřím, že fanoušci C. D. Payna po knize sáhnou, možná někteří budou u vytržení, někteří budou zklamáni jako já. Sto lidí, sto chutí. Za mě si zaslouží průměrné hodnocení. Je to příběh, který vám zabere jeden, maximálně dva večery a s klidným svědomím poté vrátíte knihu do knihovny. A myslet na ni? To asi taky nebudete.

I přes tuto negativitu, mějte krásný večer! :-)
Daramegan

středa 17. května 2017

Knižní úlovky :)

Zdravím Vás přátelé!
Všichni jsou šťastni a spokojeni, že byli na SK. Já až do čtvrtka večer věděla, že jedu v sobotu. V pátek se něco "vymňouklo" a v sobotu jsem byla doma. Tak třeba příští rok! :)

A i když jsem nebyla nakupovat na SK, nakupovala jsem na Arara.cz, kde byl výprodej kusovek, přišly mi nějaké recenzáky, takže vám to jdu ukázat. :-)

Jako první se vrhneme na mé nákupy. Protože na mateřské mám omezený rozpočet a doma šetříme na cruizera pro malého, který je fakt drahý (jsem to nečekala), tak jsem si vybrala pouze tři kousky ve výprodeji. Jasně, měla jsem jich tam asi 20, ale pak jsem selektovala a zůstaly mi tyto tři:

Královna Tearlingu od Eriky Johansenové. Neskutečně se na ni těším, pořád jsem kolem ní chodila, váhala s koupí i když jsem moc dobře věděla, že si ji musím přečíst. Jupí, teď už je moje. :-)

Anotace:
Fascinující fantasy příběh dlouho ztracené královny, její nejisté a nebezpečné cesty na trůn a přátelství i hlubších vztahů, které vznikají, když se temné nadpřirozené síly snaží zničit poslední zbytky dobrých, spravedlivých a věrných.

Jako další jsem si objednala od Lene Kaaberbolové a Agnete Friisové, Chlapce v kufru. Už jen ta anotace mě dostala.


Anotace:
Nestává se každý den, aby někdo na kodaňském hlavním nádraží vyzvedl z úschovny kufr a našel v něm asi tříletého chlapečka v bezvědomí. Právě to se však přihodilo Nině Borgové: neměla se do zavazadla dívat a neměla by se ani starat o osud jeho obsahu, ale to by nesměla být sama matkou dvou dětí a navíc zanícenou dobrovolnicí Červeného kříže. Záhy zjistí, že o neobyčejnou „zásilku“ je velký zájem – až příliš velký, a smrtelně nebezpečný… 

Dá se – v dnešním civilizovaném světě – lidský život koupit? Prodat? Vyměnit? 

Dánský thriller roku, přeložen do 27 jazyků.

A poslední koupenou knihou je Šepot vzdálených chvil od Kate Mortonové. Moje tchýně má tuto autorku velmi ráda, pořád mi vychvaluje, jak dokáže kde co popsat tak, že má člověk pocit, jako by tam byl... Takže si ji musím přečíst, jsem zvědavá, jestli budu mít s tchýní stejný názor. :-)

Anotace:
Edie Burchillová dostane nečekaný dopis a vydává se do Milderhurst Castle, vznosného, ale chátrajícího sídla, kde žijí neprovdané sestry Blytheovy. S nimi a s jejich stárnoucím otcem zde před padesáti lety během druhé světové války Ediina matka strávila po evakuaci z Londýna část dětství. Starší sestry Blytheovy jsou dvojčata a většinu svého života zasvětily péči o nejmladší sestru Juniper, která se nikdy nevzpamatovala z psychického šoku, který utrpěla v roce 1941, kdy ji opustil snoubenec. 
Eddie pomalu začíná rozplétat matčinu minulost, v kamenných zdech Milderhurstu se však skrývají ještě mnohem větší tajemství… Co všechno se vlastně před oním půlstoletím stalo?

Takže z koupených bychom to měli všechno a teď ještě recenzáky.
Mám tady čtyři kousky z nakladatelství Mladá fronta, takže vám je stručně představím, respektive vám přepíšu jen anotace a představení samotné bude probíhat až v recenzi. :-))

Skleněný zámek od Jeannette Walls

Anotace:
Příběh čtyř dětí, které vyrůstají v nekonformní rodině v USA 60. let – otec, pokud je střízlivý, učí děti fyziku, geologii, ale hlavně umí skvěle vyprávět neuvěřitelné příběhy a podněcuje jejich fantazii. Někdy však vykradl samoobsluhu a pár dnů se doma neukázal.

Matka, umělkyně, která namísto toho, aby 15 minut svého času obětovala na přípravu jídla, raději jde namalovat obraz. Proto se děti musí protloukat životem samy. Tento životopisný příběh ale vyniká tím, jak autorka líčí své rodiče s nesmírnou láskou a pochopením, přestože celé dětství prožila v chudobě a úzkostech, co s nimi bude.

Ne náhodou se kniha po svém vydání držela tři roky na nejvyšších příčkách bestsellerových žebříčků New York Times a nyní se začíná natáčet podle tohoto příběhu film s Woodym Harelsonem, Naomi Watts a oscarovou Brie Larsson. 

Další na řadě je Záchrana českých uprchlíků 1938-39 od autora Williama R. Chadwicka

Anotace:
Nenechte Československo na holičkách! hlásaly transparenty demonstrantů v Londýně na podzim roku 1938. A právě na pomoc a práci Britského výboru pro uprchlíky z Československa se soustředil autor této knihy. V aktivitách výboru vyniká pět osob – Doreen Warrinerová, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Bill Barazetti a Kanaďanka Beatrice Wellingtonová.

Siru Nicholasi Wintonovi se dostalo za tuto záslužnou činnost náležitého uznání, ostatním však patřičné zásluhy přiznány nebyly. Autorovi se podařilo na základě archivních materiálů a výpovědí pamětníků zcela objektivně zrekonstruovat podíl práce jednotlivých aktérů pomoci a postarat se tak o to, aby jejich práce nebyla zapomenuta. 

Předposlední knihou je Umění v krvi od Bonnie Macbirdové.

Anotace:
Londýn, chladný prosinec roku 1888. Sherlocku Holmesovi je 34 let a po katastrofálním vyšetřování případu Jacka Rozparovače se opět uchýlil ke kokainu. Watson nedokáže svého přítele ani utěšit, ani ho vytrhnout z letargie – když tu přijde z Paříže podivně zašifrovaný dopis. Mademoiselle La Victoire, krásná francouzská kabaretní hvězda, píše, že se pohřešuje její nemanželský syn, jehož otcem je anglický šlechtic, a ji samotnou na ulicích Montmartru kdosi napadl.
Poté co Holmes s Watsonem po boku vyrazí do Paříže, zjistí, že únos dítěte je pouze špičkou ledovce v mnohem spletitější aféře: v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku. Zotaví se Holmes včas, aby nalezl ztraceného chlapce a zarazil další vraždění? Pokud se mu to má podařit, musí se udržet o krok před nebezpečným francouzským soupeřem a vyhnout se intrikám svého bratra Mycrofta. 

A jako poslední, dětská knížka Zmizení Šimona Šťopky od Sally Gardnerové. Ilustrace David Roberts.

Anotace:
Známá vílí detektivní kancelář Křídla a spol. má pořádný problém. Tedy… Vlastně několik pořádných problémů. Za prvé tu máme nezvěstného obra Billyho Buckla, který zmizel beze stopy a nechal po sobě opuštěnou obří dcerku. Dále se odehraje překvapivý výlet na mořské pobřeží, při kterém vyjde najevo vražda a krádež diamantů. A k tomu je tu ta zatrachtilá záležitost s televizní talentovou soutěží. Ať mě bací sleděm, jestli tohle není zatím nejzapeklitější z případů, které musela Emily s Busterem a kocourem Šídlem řešit! 

Ták, a to máme pro dnešek vše. Doufám, že se vám úlovky líbí, že jste třeba našli inspiraci, co si pořídit... Klidně mi do komentářů hoďte tipy na nějaké knihy, které jste sehnali v akcích či slevách. Já vždycky ráda nakouknu. :-)

Mějte se krásně!
Daramegan

úterý 16. května 2017

Kyvadlo - Adam Hamdy

Autor: Adam Hamdy
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 573

"Současně s tím Wallace ucítil, jak se mu okolo předloktí sevřel pár silných rukou. Do zad mu vrazilo koleno a přinutilo svalit se k zemi. Vykřikl, protože bolest, kterou přitom pocítil, byla skutečná."

Probudí se. Zmatený. Dezorientovaný. Kolem krku má uvázanou oprátku. Jediné, na co se dokáže soustředit, je muž v masce, který utahuje lano. John Wallace nemá tušení, proč se stal cílem. Nemá ponětí, kdo je jeho vrah. Jediné co ví, že konec je nevyhnutelný.
Pak se kyvadlo osudu zhoupne v jeho prospěch. Má jednu jedinou šanci uniknout, najít pravdu a zastavit zlo. Ale zabiják je mu stále v patách a všechno se může změnit s pouhým zhoupnutím smrtícího kyvadla...

Když jsem si přečetla anotaci, vůbec jsem neměla tušení, co mám od knihy očekávat. Tak nějak podvědomě jsem si představovala, že to bude dobrý thriller. Ale pozor! On je naprosto úžasný. Přišel mi skvěle propracovaný a děj byl velmi překvapivý.

John Wallace je "obyčejný" člověk, který se živí focením. Vede si svůj život tak, jak si ho sám zařídil až najednou má na krku oprátku, nad ním stojí muž v masce a dlouhém plášti, který tu oprátku přitahuje. Jde o vteřiny. Už ví, jaké to je, když vám zbývá jen několik málo sekund do konce života. Jak z vás vyprchává život.
Něco se stane, najednou může popadnout dech, který ale brzy ztrácí, protože se začne honit za zlem, které nastartovalo tu nejhorší noční můru. John to musí vymyslet tak, aby přežil. Ale maskovaný muž v dlouhém plášti je jeho stínem...

"Agenti a administrátoři tak museli roztřídit všechna hlášení do tří základních kategorií - JPP, tedy jedna paní povídala, TUVN, to už vypadá nadějněji, a NTMP, na to se musíme podívat. A teprve na základě toho se rozhodnout, kdy je čas postavit do pozoru policajty někde v Horní Dolní."

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol a díky tomu má člověk pocit, že děj ubíhá rychle. Autorovi se povedlo mě dokonale uzemnit. Polovinu, co polovinu, tři čtvrtinu děje bych vůbec nečekala a můžu vám říct, že jsem z toho byla rozhozená, jako už dlouho ne.
Závěrečná část Kyvadla je pojmenována jako "Peklo" a myslím, že to hovoří za vše. Opravdu jsem místy měla chuť si kousat nehty, protože jsem byla napnutá jako struna.

Adam Hamdy mne navíc dokázal skvěle mystifikovat. Pořád jsem nechápala, tápala, byla nervozní, kdo a proč a jak, potom jsem pochopila jednu jedinou věc a vše se mi začalo skládat dohromady. Stačilo jedno malé nakopnutí od autora a já zírala s otevřenou pusou. Perfektní.

Jako bonus jsou všechny postavy velmi uvěřitelné, není tam žádný superhrdina, který by přežil nemožné. A také chování všech odpovídá situacím, do kterých se dostali, takže i za to, palec nahoru. Je tam jedna postava, která se mi líbila obzvláště hodně, protože používala zdravý selský rozum. Když budete knihu číst, určitě budete vědět, koho jsem teď měla na mysli. Jsem team Ashová!, ta nakope zadek každému. Jen díky normálnímu uvažování. :-)

Pokud máte rádi akční a napínavé čtení, tak Kyvadlo je pro vás ta správná kniha, po které byste měli sáhnout. Navíc je zde krásně popsáno, jak v dnešní době sociální sítě můžou ublížit určitým jedincům, takže kniha má i své poslání. I když přes nesprávného hrdinu. :-)

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan

neděle 7. května 2017

Redaktor pro portál Chrudimka.cz - aktualizace recenzí




Protože jsem člověk, který má pořád málo, navázala jsem spolupráci s portálem Chrudimka.cz. Nejdříve jej pořádně projeďte, protože tam najdete opravdu všechno, co Vás může zajímat a hlavně v sekci literatura jsou recenze. Nejen ode mě, ale také od dalších recenzentů, ať už známých či méně známých.

Tento článek bude sloužit k tomu, abych mohla zveřejnit recenzi i pro mé čtenáře, tedy pro Vás.
Vždy jej budu pravidelně aktualizovat a posouvat s datem, aby byl k němu jednoduchý přístup. Tím pádem, když se objeví mezi novými články, víte, že je nová recenze :)


sobota 6. května 2017

Dítě školkou povinné: humorné příhody očima odvážného otce - M. M. Cabicar

Autor: M. M. Cabicar
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Cosmpolis (Grada publishing)
Počet stran: 178

"Káťa zavrtěla hlavo. Byla bledá. "Přiběhla, že jí to nejde spláchnout. Ona se jim tam vykadila! No fakt! Normálně jim tam hodila čokoládovou anakondu, takovouhle!" A roztáhla ruce jak prolhaný rybář. A ještě doplnila: "Víš, že včera nebyla!" Viki vypadala spokojeně. Co teď? Dilema rodičů. Přiznat se? Nenápadně to uklidit? Než jsme se stačili rozhodnout, ozval se z galerie výkřik oné paní na celou prodejnu: "Proboha, někdo nám nasral do Swarovského!"

Jedinečné, často neuvěřitelné, ale i běžné příhody, které prožívají všichni dospělí, jejichž dítě začalo chodit do školky. Rozpustilé příběhy tříleté Viky jsou podané autorem, který má dar vidět humor všedních situací a vystihnout každodenní zážitky tak, až vám dají pocit, že v tom nejste sami!

Myslím, že úryvek, který jsem napsala výše mluví za vše. Jedná se o knihu, která si to jede ve vtipném stylu. Samozřejmě někde je to vtipnější než jinde, někdy jsem se tlemila jako magor, jindy se jen usmívala nebo dokonce neukázala ani jednu emoci.
Na začátku knihy byly ty příběhy úžasné. To jsem se opravdu smála a bavila se. Bylo vidět, že autor je plný nápadů, které potřebuje dát na papír. Sice sem tam "nechutnost", ale já jako matka sedmiměsíčního syna, se nehroutím ze soplů a anakond. Mám to na denním pořádku, takže tohle jsem přecházela. Ten začátek je něco jako lavina, která vás sebou strhne, a po nějaké době už se jen motáte v kotrmelcích a docela napjatě čekáte, až to přestane. A jestli to přežijete.

Nemyslím to tak, že bych netušila, zda přežiju čtení, tím jsem si byla jistá, že to dám, ale ke konci mě to už celkem nudilo. Některé ty příběhy, jako třeba Slabikář, už mi přišly ušité horkou jehlou nebo jak to mám říct. Měla jsem pocit, že autor chtěl přidat pár příběhů, které neměl napsány a tak honem, honem, sepisoval něco vtipného. Ale ono to jde poznat. Jde vidět, že z těch pár posledních příběhů nečiší taková radost, vtip, že je to "umělotina".

"Nemám hjavu, nemám ani juce, sem ňáká divná hojcicka..."

Jednoduše mi jde o to říci, že ze začátku jsem byla natěšena, tolik jsem toho slyšela. Jak jsou od autora knihy vtipné a super. Nejdříve jsem jej zaregistrovala na Facebooku, kde opravdu nějaké statusy mě pobavily neskutečně. Takže když se naskytla příležitost mít tuto knihu k recenzi, neváhala jsem. O to pro mě je to asi větší "zklamání". Čekala jsem asi něco více. Protože neumím překousnout ty poslední příběhy, které mi tak nějak zapadají v těch prvních a lepších. Přijde mi to jako takový útlum - začínám číst, emoce jedou na plné obrátky, směju se nahlas, užívám si to... přibývají stránky a já ztrácím elán ke čtení. Začínám se nudit. Přestávám cítit emoce a nesměju se.

Vím, že od autora jsou ještě další dvě knihy, pokračování této a jestli se k nim dostanu, tak budu určitě ráda a přečtu si je. Moc mě zajímá, co Viky dělá - to né že ne, to je kouzelná bytost! A taky jsem zvědavá, jestli ty další díly jsou lepší než tento. Propracovanější, abych se bavila od začátku do konce a nenastala situace jako u této.

Je to kniha, kterou doporučím nenáročným čtenářům, jako třeba maminkám a babičkám, které si chtějí u čtení odpočinout a pobavit se. Taky je to dobrá zábava na cesty, protože vůbec nebude vadit, když knihu odložíte a začnete číst znovu až po zpáteční cestě. :-)

A abych nezapomněla -  doufám, upřímně doufám, že v druhém díle bude méně vtipů, co se týče vyprazdňování člověka různými otvory... :-)

Děkuji Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete koupit, tady máte odkaz.

Mějte se krásně a přeji pěkný sváteční den!
Daramegan

pátek 5. května 2017

Střepy - Michael Robotham

Autor: Michael Robotham
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 568
Rok vydání: 2017

"Nebuď tak skromný. Nikdo z těchhle mladých filištínů o panu Chipsovi v životě neslyšel. Jako děti četli Harryho Pottera a kámen zhulenců."
"Myslel jsem, že je to "kámen mudrců".
"To máš jedno. S tím tvým malým divadýlkem, Josephe, máš všechno, aby tě milovali."

Christina Wheelerová chce skočit z mostu a ani psycholog Joseph O´Loughlin, řečený Joe, jí nedokáže sebevraždu rozmluvit. Později se u Joea doma objeví její dospívající dcera a tvrdí, že není možné, aby se matka dobrovolně zabila tímto způsobem, protože měla panický strach z výšek.
Dvě podezřelé úmrtí.
Jeden spojovací článek.
A jeden tajemný muž, který se nezastaví před ničím...

Opět maximálně povedený příběh, kde je hlavním hrdinou, nám už známý, psycholog Joseph O´Loughlin.
Jediné, co mě opravdu zajímá se systém, jakým se vydávají díly této série, protože u nás se Střepy tváří jako čtvrtý díl, v originále je to třetí díl... Trošku je znát, že jsou překládané díly jinak uspořádány, protože v této knize vede Joseph velmi spokojené, klidné manželství, jeho dcera má 3 roky (tuším, že tři)... A já už četla díl, kdy byla v pubertálním věku jeho dcera... Ale jsou to maličkosti. Samozřejmě pokud jste nečetli žádný jiný díl, nic vám vadit nebude a užijete si příběh, pokud jste četli některé předchozí díly, musíme se "aklimatizovat". :-)

Co se týče příběhu, opět je to ten správný Joe. Sice hned ze začátku knihy jsem čekala, že zachrání ženu na mostě, tím pádem začne řešit její případ a ona mu poví, co se děje... Ovšem, ani Joe není nesmrtelný a nezničitelný - žena sebevraždu spáchá s posledním slovem na rtu, že by to Joe stejně nepochopil. A skočí... Několik dní na to si jej najde její dcera, která je přesvědčená, že se o sebevraždu nejednalo a začne otravovat Joea, dokud nepoleví a nerozhodne se ji pomoct... Ale tím na povrch vychází všechny špíny, které se budou bytostně dotýkat i Joea.

"Tato kniha vás přiměje nutkavě otáčet stránky. Budete se zoufale snažit co nejrychleji dostat na konec, ale zároveň nepřijít o jediné slovo." - The Times

Robotham je má srdcová záležitost, protože tento autor mě vždy dokáže zaujmout. Mám přečtené všechny jeho čtyři knihy, které u nás vyšly, ale stále tvrdím a myslím, že budu tvrdit už napořád, nejlepší jeho knihou je a zůstává Řekni lituji. Psala jsem na ni recenzi 26.4.2015 a pořád vím o čem byla. Mám pocit, že si ji pamatuju, jako bych ji četla nedávno.

Tím ovšem nechci snižovat Střepy, ale když čtete knihu, která měla být mezi posledními díly jako první, kde už je autor "vypsaný", má za sebou nějakou tu cestu, horko těžko se pak smiřujete s "nižší" kvalitou příběhu.

Střepy jsou poměrně tlustá kniha, mající přes 500 stran, písmo je ovšem velice příjemné a kapitoly se zdají být docela krátké. Stejně se začtete a nevnímáte, jestli máte další kapitolu nebo ne. :-) Líbilo se mi, že font písma, kdy je vypravěčem záhadný vrah je změněno a tím pádem už před čtením těch řádků čtenář ví, kdo bude pro tu danou chvíli vypravěčem.

Příběh, i když se prvotně zdá, že je vše jasné jako facka, tak se hezky zamotá a jako čtenář jsem mohla hádat a přemýšlet, jak to všechno dopadne. Tím pádem doporučuji nejen milovníkům Robothama, pro které je to nutnost, ale také pro ty milovníky detektivek, kteří ještě neměli možnost se s tímto autorem potkat, protože si vaši pozornost určitě zaslouží. Můžete hádat, jak to asi všechno je. Stejně je to úplně jinak. :-))

Děkuji nakladatelství Moba za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Mějte krásný den,
Daramegan

Báječné dny - Raphael Montes

Autor: Raphael Montes
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 327

"Mnoho mrtvých těl, umístěných v nechutně páchnoucích kádích, patřívalo dřív bezdomovcům. Somrákům, jejichž jediným životním cílem bylo zemřít. Neměli žádné peníze ani vzdělání, zato měli kosti, svaly i orgány. A právě díky tomu byli nakonec i oni užiteční a někomu prospěšní."

Student medicíny unese dívku svých snů a vydá se s ní na neobvyklou odyseu napříč Brazílií. Teo Avelar je samotář. Žije se svou paraplegickou matkou a svým psem v Riu de Janeiru, nemá mnoho přátel, většinou rozmlouvá jen s mrtvolami ve fakultní laboratoři. Dokud nepotká Clarice. Spontánní, exotickou, ambiciózní studentku, která sní o tom, že bude psát filmové scénáře. Jeden má zrovna rozpracovaný: "Báječné dny" o třech kamarádkách, které vyrazí na road trip po Brazílii, aby našly lásku. Teo začne Clarice stalkovat, až ji jednoho dne unese odhodlán podniknout s ní cestu podle jejího scénáře. Temný, napětím překypující psychologický thriller o projížďce na sedadle spolujezdce, z níž vám bude běhat mráz po zádech.

Psychicky náročná kniha a zároveň dokonalá. Tohle nemělo chybu. Teo je totální psychopat, který dokázal Clarice, ač byla sebevědomá a svéhlavá žena, srazit na dno. Já si z této knihy sedla na pr**l a nestačím zírat, co autor dokázal.
Na straně 129 jsem si řekla, že ji nemám šanci dočíst, protože to bylo opravdu odporné, ale když jsem to zvládla, zbytek knihy do mě "spadnul" a já do teď nechápu. Navíc ten konec, no do prkna, ten tedy nebyl podle mého gusta a nelíbil se mi, na druhou stranu, neočekávala jsem to, ani ve snu by mě nenapadlo, že to dopadne tak, jak dopadlo. Tohle byla kniha, kterou nemůžu ohodnotit jinak, než plným počtem bodů, prožívala jsem ji od začátku až do konce. Třepala se, měla chuť si kousat nehty a hlavně, z 90 % jsem nechápala, co se to děje, tohle nebylo normální.

Teo, jakožto hlavní hrdina, je opravdu psychopat. Startujících pár stránek příběhu se tváří, že by mohl být celkem normální, ale první pohled klame. Vyklube se z něho psychouš, který nezná hranic. Neštítí se, nebojí se, nemá svědomí. Je to pouze loutka svých úchylných myšlenek a plánů.
Clarice byla sebevědomá, mladá a perspektivní žena, která milovala večírky, cigarety, svého přítele, kamarády a po tom, co ji Teo unesl, se její život otočil o 180 stupňů. A když říkám, že otočí, tak otočí. Úplně.
Už když Teo něco provedl Samsonovi, bylo mi jasné, že to nebude jen tak. Ale že se to bude stupňovat až do takových výšin, to by mě ani nenapadlo.

"Láska je překrásná pouze v případě, když najdeme někoho, kdo z nás udělá ty nejlepší lidi, kterými můžeme být."

Myslím, že z těch prvních odstavců jste vycítili, jak moc jsem z knihy odvařená. Určitě to není pro slabé povahy nebo pro psychicky narušené jedince. Když někdo takový uvidí, jak některé věci Teovi prošly, mohl by se o ně taky pokusit a věřte mi, takového magora opravdu nikdo, nikdy, potkat nechce.

Celkově se mi kniha líbila, byla napsaná velmi čtivě a i když má přes 300 stránek, tak se dá přečíst opravdu rychle. Pokud se jako čtenář začtete, není nic, co by vás zastavilo, dokud nebudete vědět všechno. Pořád se tam něco děje, nemyslím až tak zvraty, jako spíš psychopatické sklony Tea a já pořád očekávala, s čím ještě přijde. Co je ještě možné.
Další výhodou je také font písma, který je moc příjemný a kratší kapitoly, takže lze téměř vždy odložit knihu a pěkně všechno vydýchat. U této knihy by to ani jinak nešlo, říct si, že dočtu kapitolu a čekat dalších 20 stránek, než se budu moct uklidnit.. To bych ji asi ani nedočetla... :-)

Doporučuji Báječné dny každému, kdo má pevné nervy, nedělá se mu špatně z krve. Každému, kdo je připraven opravdu na psychicky náročnou knihu, u které se vám možná bude zvedat žaludek, ale přitom si budete říkat, jak je to dobře napsané.
Dívala jsem se na hodnocení knihy na stránkách databáze, je velmi rozporuplné. 50 % lidí tuto knihu odsuzuje a druhá polovina ji doporučuje. Zkuste si udělat obrázek sami, ale opravdu pozor, jen pro silné povahy. :-)

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a knihu si můžete pořídit tady.

Mějte krásný večer,
Daramegan

čtvrtek 4. května 2017

Čarodějka - Martin Čáp

Autor: Martin Čáp
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada)
Počet stran: 220
Rok vydání: 2016

"Milá Oxano, nechoď přes Růžový park u hřbitova," kladl mi důrazně na srdce před odchodem do školy. "A proč?" vyhrkla jsem nespokojeně. "Protože tam řádí nějaký úchyl. Včera tam vyskočil na starou Bendovou. Do teď ji nemohli vyslechnout, protože z toho koktá."

Oxana je žena jako každá jiná - se stejnými strastmi i radostmi. Jediné, co ji od nás, normálních žen, odlišuje, jsou její čarodějné schopnosti. Někdy svými kouzly sobě i ostatním trochu vypomůže, občas i někoho vytrestá, ale jinak je stejná jako každá jiná žena. A s trápením s muži a s rodinnými starostmi jí ani kouzla nepomůžou...

Jestli jste už přesyceni thrillery, detektivkou nebo naopak totálně romantickou literaturou a hledáte něco, u čeho se odreagujete, zasmějete a odpočinete, tak jste na správné stopě.
Čarodějka od Martina Čápa je totiž velmi oddechová, humoristická kniha, kterou slupnete jako malinu a hlavně, pobavíte se.

Příběh Oxany je psán s patřičným nadhledem a určitě v ní nehledejte žádnou uplakanou, ukňouranou ženskou, které se nedaří to ani tamto. I když se něco sem tam pokazí, tak to bere tak, jak to je, nedělá z toho žádnou tragédii a naopak to dokáže kolikrát vtipně a s nadsázkou vyřešit.
Autor si opravdu pohrál s čarodějnickou rodinou a vykreslil ji velmi poutavě a komicky. Pro mě třeba hledání páčky v autě na otevření motoru má od nynějška nový význam. Teď když někoho uvidím, jak otvírá kapotu nebo nedej bůh, to bude dělat můj chlap, vzpomenu si na růžové auto Ivety, k tomu si přidám dědečka Polyho a tatínka Ádu a půjdu do kolen. Tomu věřte.

"Už na vás někdy někdo vybafl: "Ahoj, já jsem čarodějka?" Že ne? To budu asi první. Ano, já jsem čarodějka (prosím nezaměňovat s čarodějnicí, což je na rozdíl ode mě kolegyně z pohádkové sféry). Dlouho jsem to o sobě nevěděla. Že je na naší rodině něco zvláštního, mi mohla naznačit jména jejích příslušníků. Dědeček se jmenuje Hypolit, babička Polyxena, tatínek Adriel a maminka Hexana. Já jsem dostala jméno Oxana. Někdy mám pocit, že se jmenujeme jako kompletní řada čistících prostředků. Jistě pochopíte, že člověk nesoucí si do života takové jméno to nebude mít vůbec jednoduché..."

I když knihu napsal muž, je napsaná z ženského pohledu. Obdivuju autora, jak tohle zvládnul. Když Oxana řeší své "trable" s mužským pohlavím, musel čerpat inspiraci přímo v okruhu svých blízkých, aby věděl, jak to vypadá, a řešil a vyřešil to ryze mužským způsobem, s nadhledem a tím to bylo zajímavé a zábavné. Tohle by autorka, myslím tím žena, nezvládla.

Kniha je určena spíše ženám, které se chtějí pobavit a podívat se na různé situace, do kterých se můžou dostat i ony, s nadhledem. Protože ne všechno nás musí srazit na kolena. Někdy tomu můžeme čelit s nadsázkou a vyjdeme i z toho špatného jako vítězky. A taky se v příběhu schovává jedna malá rada, jak na tchýni. :-))

Děkuji Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete objednat, tak přímo tady můžete. :)

Mějte se báječně!
Daramegan

úterý 2. května 2017

Stříbrný chlapec - Kristina Ohlssonová

Autor: Kristina Ohlssonová
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 198

"Něco je těžké a něco jednoduché.
Ale nemožné - nemožné vlastně není skoro nic."

V první knize Skleněné děti řešili Billie a Aladin záhadu starého domu, v kterém "strašilo". Nyní se začíná ztrácet jídlo z restaurace Aladinových rodičů. Navíc Aladin několikrát zahlédne zvláštního chlapce, který se ale vždy doslova "vypaří". Aladinovi rodiče se kvůli finančním problémům s restaurací stále častěji hádají a zvažují, že se vrátí zpět do rodného Turecka. To Aladin nechce dopustit. Rozhodne se proto, že najde ztracený poklad ze stříbrotepecké dílny, která před několika desetiletími vyhořela. Spolu s kamarádkou Billie se pouští do napínavého pátrání. Podaří se dětem najít ztracený poklad? Přijdou na to, proč se ztrácí z restaurace jídlo? A kdo je onen záhadný mizející chlapec?

I když se už jedná o druhé dobrodružství Aladina a Billie, pro mě je to první. Teprve nedávno jsem zjistila, že můj syn má rád chvíle, kdy mu čtu. Ano, vím, že tomu nerozumí, ale různé tóny hlasu, které měním v průběhu čtení mu vykouzlí úsměv na rtu a kolikrát u toho usne. Proto jsem se rozhodla číst mu častěji, aspoň mám "omluvu" za to, že čtu dětské knihy - ale některé jsou fakt moc fajn. :-)
Jako třeba Stříbrný chlapec.

Autorka této knihy je poměrně známá spisovatelka, určitě budete znát její díla, jako například: Lotosové blues, Miovo blues, Sedmikrásky či Nechtění. A teď vám tedy trochu přiblížím i její tvorbu pro děti. :-)

Stříbrný chlapec je napínavý příběh, kde Aladin se svou kamarádkou Billie pátrají hned po dvou záhadách. Mizí jídlo z restaurace jeho rodičů, takže hledají zloděje a k tomu zkoumají záhadu kolem smrti jednoho stříbrotepce. Ten umřel před sto lety, A spolu s jeho odchodem zmizelo i stříbro. Hodně stříbra. A to chce Aladin najít.

"Když si Billie natáhla vestu na tlustou zimní bundu, byla ohromná jako slon. Pak si ještě nasadila helmu a čepice se jí na čele shrnula. Zoufale vzdychla a Aladin se nemohl přestat smát."

Jestli hledáte pro své dítko knihu, kterou si samo přelouská, tak Stříbrný chlapec je ta pravá. Protože ji dá celou. Bude jej bavit. Je napínavá, příběh Aladina je zajímavý a řeší se více věcí, takže se nebude nudit. A naopak, určitě jej bude zajímat, jak to všechno dopadne. Je to taky skvělá volba pro čtení před spaním. Kapitoly jsou krátké, takže na pokračování je to dobrá věc. Navíc si dokážu představit, jak se v dětské hlavičce při spaní budou prohánět sny, kdy dítě s Aladinem utíkají sněhem a hledají stříbrný poklad. Má to v sobě i trochu duchařiny. Protože Stříbrný chlapec není obyčejným chlapcem. To se asi bude mladším dětem těžko vysvětlovat, takže je to spíše pro děti kolem dvanácti let, aby pochopili, o co jde, i když tohle není až tak podstatné.

Přece jen je to pohádka a v pohádkách se objevují nadpřirozené bytosti, že? K tomu je tam zmíněná taky uprchlická loď, a já si myslím, že díky tomu je tam i kousek toho, co se v dnešní době děje. Ne jen ty dobré věci, ale zmíněno je to pouze okrajově, nemusíte se bát, že se jedná o nějaké "politické žvásty". To v žádném případě.

Samozřejmě pointou celého příběhu je víra, naděje, jak je důležité být upřímný jako rodič k dětem a děti k rodičům. Kdy se musí brát ohledy na všechny zúčastněné strany. A jak si musí všichni pomáhat.
Je to jednoduše dětská knížka, kde nic nechybí a dle mého názoru ani nepřebývá. No, možná tam trochu chybí ilustrace. I mě, jako dospělému čtenáři by se líbilo, kdyby sem tam se objevil třeba černobílý obrázek s nástinem dané věci, o kterou v předešlých kapitolách šlo. Třeba právě tu uprchlickou loď, stříbrný poklad nebo fotografii... Dokážu si představit, co bych tam nakreslila já. :-)

Ale to je jen můj osobní názor, ne každý s ním samozřejmě musí souhlasit. Důležitější je, že opravdu je to velmi čtivá a napínavá knížka, která potěší každého malého čtenáře. Příběh je příjemně napsaný, postupně graduje a finále je veliké. :-) Dopadne to ke vší spokojenosti dobře. Ale tuším, že to bude mít pokračování, protože přeci jen je tam jeden takový malý zádrhel, který čeká na vyřešení... :-)

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za zaslání recenzního výtisku a pokud budete chtít knížku koupit svým dětem nebo i sobě, tak můžete přímo tady.

Mějte se krásně,
Daramegan

pondělí 1. května 2017

Květnová soutěž s Albatrosmedia.cz

Krásný večer, přátelé!


Jak jsem slíbila, tak plním a mám tady pro Vás soutěž, kterou jsem již avizovala.

Soutěžíme s Albatrosmedia.cz o čtyři úchvatné kousky, které by Vám v knihovně chybět neměly.

Nebudu vypisovat anotace, protože věřím, že jste schopni si ji najít sami, ale aspoň ukážu o které tituly jde:


Co na ně říkáte? Myslím, že je o co hrát! :-)

A teď úkoly a informace co pro to udělat, aby mohla být jedna z nich vaše.

1) Soutěž trvá od 1.5.-31.5.2017
2) Výherci budou 4 - pouze pro soutěžící s českou doručovací adresou
3) Být pravidelným čtenářem tohoto blogu. Malá nápověda, kde hledat:
   

4) A teď už hlavní úkol. Poslat fotku, která bude vystihovat vaši lásku ke knihám (jak jinak, když je ten máj, lásky čas) :-) Máte na to celý měsíc, tak určitě něco vymyslíte. :-)
5) Hodnotit fotky budu já + koordinátorka PR Albatrosmedia.cz, nemusíte se tudíž vůbec obávat, že bych byla zaujatá. :-))
6) Prosím, do emailu k fotce mi napište jen drobnou hlášku, že souhlasíte se zveřejněním fotografie. Vítězné fotky budou v článku, stahujícím se k této soutěži a jejímu vyhodnocení, vystaveny.

Fotky posílejte na email: kvetnovasoutez@seznam.cz, a stačí, když připíšete jméno či přezdívku. :-)

7) Po skončení soutěže budou výsledky vyhlášeny formou příspěvku na blogu do týdne od ukončení.
8) Výhercům bude zaslán email s gratulací a pokyny, co dělat, aby si výhru mohli převzít. :-)
9) Každý z výherců bude mít 48hodin na odpověď, v případě nekomunikativnosti, bude zvolen jiný vítěz.

Snad je to dost srozumitelné, pokud by nebylo, tak mi pište do zpráv na Facebooku nebo email, který je v levém menu na blogu. :-)

Těším se na vaše fotky!
A pokud se vám soutěž líbí, budu ráda za sdílení. :-)

Daramegan