čtvrtek 20. září 2018

Poslední děti na Zemi a král nočních můr - Max Brallier

Autor: Max Brallier
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 267
Ilustrace: Douglas Holgate

"Dálnice je postapokalyptická zombijská hrůza přímo ze všech postapokalyptických zombijských hororových filmů, televizních seriálů, komiksů, videoher, ze všeho. Je plná zrezivělých, opuštěných aut a každý volný centimetr obsadili hladoví zombíci. Neprojeli bychom tam ani v bumkárách a už vůbec ne v našem postapokalyptickém pickupu, Velké mámě."

Život po zombijské apokalypse je pro třináctiletého Jacka Sullivana docela prima: bydlí v neskutečné husté stromové pevnosti se svými nejlepšími přáteli, závodí s nimi přes město v buginách, má kamarády mezi nestvůrami, pravidelně bojuje proti zombiím a celkově přistupuje k životu jako k videohře.
Pak ale Jackovi přátelé učiní zneklidňující objev: možná přece jen nejsou poslední děti na Zemi. To je skvělá zpráva pro všechny... až na Jacka. Jakmile najdou jiné lidi, jeho kamarádi s ním dlouho nezůstanou. Jack má jedinou naději, jak udržet věci takové, jaké jsou: dokázat, že všechno je dokonalé, život je bláznivě zábavný a nic jiného nemůže být lepší.
Je tu však jedna potíž: je těžké přesvědčit přátele, že je všechno skvělé, když je pronásleduje nestvůrný král nočních můr a prastaré zlo, které si nedá pokoj, dokud nepozře celou Zemi! Kruci. Život po nestvůří apokalypse je možná složitější, než si Jack myslel...

Max Brallier je autor více než dvaceti knih a her. Píše knihy pro děti i pro dospělé včetně dobrodružné Can YOU Servive the Zombie Apocalypse? Je tvůrce a scenárista webového seriálu Galactic Hot Dogs, který v květnu 2015 vyšel v knižní podobě. Pod pseudonymem Jack Chabert píše sérii Eerie Elementary pro Scholastic Books, navrhuje hry pro virtuální svět Poptronica a řadu online stránek. Za starých časů pracoval v marketingovém oddělení u St. Martin´s Press. bydlí v New York City s manželkou Alyse, která je pro něj až moc dobrá. Jeho dcera Lila je zkrátka nejlepší.

Douglas Holgate je kreslíř komiksů a ilustrátor na volné noze působící více než deset let z Melbourne. Ilustroval knihy pro nakladatelství Harper Collins, Penguin Random House, Hachette a Simon & Schuster. Kreslil také komiksy pro Image, Dynamite, Abrams a Penguin Random House. Momentálně pracuje na sérii Maralinga, která získala finanční grant od Australské společnosti spisovatelů a od Viktoriánské rady pro výtvarné umění, a na grafickém románu pro všechny věkové kategorie Clem Hetherington and the Ironwood Race, oboje ve spolupráci se spisovatelkou Jen Breachovou.



Když jsem se dostala k prvnímu dílu, byla jsem nadšená a jsem velmi ráda, že to nadšení přetrvává. Tato celá série je naprosto ideální čtení pro kluky od osmi let, ale věřím tomu, že i holky se pobaví. Hlavním hrdinou je Jack, ve kterém se uvidí všichni kluci, a v hrdince June se zase zhlédnou holčičí čtenářky. Velkým přínosem beru i to, že je kniha z části komiks. Spousta skvělých ilustrací, které dokreslují perfektně příběh.

Poslední děti na Zemi a král nočních můr je díl, ve kterém hlavní hrdinové zjistí, že možná nejsou na zemi sami. Budou se tím zabývat všichni, i když každý s jiným záměrem. Jack se totiž obává toho, že kdyby nastal zázrak a jeho přátelé našli své rodiny, on by opět zůstal na světě sám. Jeho myšlenky na tuto prázdnotu berou za své, kdy se objeví obrovský nestvůrný oksindlenec, který má zálusk právě na Jacka. Ale proč? Co po něm chce? A opravdu existují lidé, kteří přežili zombijskou apokalypsu?

Musím říct, že ač je hrdinům třináct let, tak jsou naprosto "profesionální" zabijáci. Některé jejich myšlenky jsou dětinské, tak jak by to být mělo, ale jejich způsob uvažování, co se týče zabíjení nestvůr a vymýšlení různých nástrojů a zbraní, je neskutečný. Vím, je to pohádka, ale přesto, někdy to je krapet přitažené za vlasy.
I v tomto díle se objeví můj oblíbený Tulák a tentokrát se mu stane něco špatného, co donutí Jacka a jeho kamarády k tomu, aby Tuláka upgradoval na verzi Tulák 2.0. Pobavila jsem se.


"Ale je to v pohodě! Těch pár zombií, které v parku jsou, jsou zavřené v herních kukaních a mají na sobě červenobílé uniformy Fun Parku. Mohlo by to být dokonce roztomilé, kdyby jim neopadávaly obličeje z lebek."


Celkově si myslím, že nejen Král nočních můr, ale i předchozí dva díly, jsou velmi čtivé, napínavé, akční a zábavné. Autor do svých knih dokázal dostat nejen jednu velkou zombijskou katastrofu, ale také řádnou dávku humoru, který pochopí všichni čtenáři, ať už velcí, tak i malí.


Já osobně bych tuto knihu doporučila každému, kdo má chuť na dobrodružství a nebojí se vrátit do dětství. Je to pro čtenáře, kteří se nebudou pozastavovat nad tím, jak jsou třináctileté děti silné a chytré, ale budou si užívat vše, co jim autor společně s ilustrátory připravili.
Myslím si, že dětský čtenář si tohle užije na maximum. A dospělí? Ti snad taky. :-)



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Poslední děti na Zemi a král nočních můr můžete koupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 17. září 2018

Farmářova žena - Barbara Hannay

Autor: Barbara Hannay
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 424

"Ale i když byly nemocnice přeplněné a zranění vojáci trpěli, byla služba v Townsvillu úplným rájem oproti tomu, čemu musela Stella čelit v Singapuru nebo na palubě lodi Empire Star. Její minulé zkušenosti jí však dodávaly sebedůvěru a odvahu. Nejenže měla v ošetřování velkou praxi, ale dovedla navázat kontakt s různými lidmi, dokázala s nimi komunikovat. Uvědomila si, že je teď mnohem dospělejší a vyzrálejší než ta dívka, která poprvé vystoupila na pobřeží v Singapuru. Že se dostala do stavu, kdy je schopná zvládnout téměř vše, co jí válka přinese."

Tři generace Australanek žijících ve vnitrozemí.
Tři různé příběhy, tři různé životy.
Pro Stellu v roce 1946 byl život v australské pustině smířením a kompromisem po hrůzách skončené války.
Pro Jackii v sedmdesátých letech znamenala farma pohádkový život, neboť si připadala jako Popelka, která tu našla svého prince.
A pro Alici, která se na daleký venkov dostane až v roce 2015, je to příslib nové, zářivější budoucnosti.
Stelle se od konce druhé světové války dařilo skrývat tajemství, které nikdy nemělo vyjít najevo. Jenže teď po letech hrozí, že pravda vypluje na povrch a rozdělí celou Drummondovu rodinu žijící na farmě Ruthven Downs.
V předvečer narozeninového večírku, na němž se sejde nejen rodina, ale i všichni blízcí přátelé, se střetává minulost se současností a odhalení šokující pravdy rozpoutává netušené vášně...

Barbara Hannay je bývalá učitelka angličtiny. Sice vyrůstala ve městě, ale už od dětství toužila žít na venkově. Většina z více než čtyřiceti románů, které napsala, se odehrává v australském vnitrozemí. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a těší čtenáře po celém světě. V roce 2007 vyhrála prestižní cenu Romance writers of America RITA a dvakrát získala autralskou cenu Romantická kniha roku.
V současné době si splnila svůj sen a žije s manželem na severu Queenslandu na farmě plné slepic a čuníků, obklopená divokou a neupravenou, ale zato velmi úrodnou zahradou.
Jejím krédem je: Následujte svůj sen, protože vytrvalost se vždy vyplatí!

Romantické knihy mám ráda. Ale není to jak s thrillery, které můžu číst pořád a všude. Na tyhle romanťárny musím mít náladu, anotace mne musí upoutat, obálka taky hraje důležitou roli. Těch faktorů je více a Farmářova žena mi padla do noty naprosto senzačně. Dostala jsem od knihy vše, co jsem si přála. Jsem naprosto spokojená a hned jsem ji začala kamarádkám s radostí doporučovat. :-)

V příběhu vystupují tři ženy. Kdybych je měla seřadit věkově, tak nejstarší je Stella, druhou je Jackie a třetí Alice. První dvě jmenované jsou tchyně a snacha. Alice je nová obyvatelka jejich australského městečka.
Právě Alice začne renovovat starožitné zrcadlo, které ji donese Jackie. Jakmile se do toho pustí, najde tam obálku, kterou do něj schovala Stella. Alice ji zaveze Jackie a ani netuší, co spustí za lavinu a katastrofa se díky tomu nezadržitelně blíží.
I když každá z těchto tří žen má svůj život, jejich životy se protnou v jednu chvíli a tím změní celé dění v Drummondově rodině na farmě Ruthven Downs.

Moc se mi to líbilo! Fakt! Charaktery, které autorka vtiskla svým postavám byly naprosto perfektně zpracované, navíc výlety do minulosti, kdy zuřila druhá světová válka, dávaly příběhu jistou dávku napětí a bezmoci. Když se díky příběhu Stelly dostanete do Singapuru, kde pracuje jako zdravotní sestra, vůbec netušíte, co všechno zažijete. Je to jako jízda na horské dráze. Chvíli jste s ní v oblacích, pár minut na to se propadáte ještě hlouběji, než byste chtěli.
Alice, která si prožila hrozné trauma v dětství, se snaží postavit na vlastní nohy a i když ji démoni straší ze všech stran, snaží se s tím bojovat a dělá ji to silnou ženou. Jackie je přesně ta správná matka pluku, která se vždy snaží chovat předpisově, stará se o domácnost, je stoprocentní oporou svému muži a hlavně má cit pro to, aby vytušila přicházející trable a dokáže se na ně připravit s grácií starší dámy. Bez zbytečných hysterických řečí.

Farmářova žena je román, kde se odvíjí životy tří generací žen, kdy každá má to své, ale přitom dohromady tvoří naprosto skvělý celek, který vám podá příběh, jenž je okouzlující, oddechový, bez přehnané romantiky a naprosto perfektně napsaný. Dýchne na vás atmosféra australských končin, kdy se vám slunce opírá do zad, hřeje vás na kůži a vy si nepřejete nic jiného, než si s některou z těch žen sednou na verandu a dát si dobře vychlazenou dvojku bílého.

"Srdce plné naděje."

Farmářova žena je příběh, který se bude líbit každé ženě. Není to žádné přeslazené čtení, ale velmi milý, citlivý a skvěle napsaný román. Splňuje všechno, co od odpočinkové literatury očekáváte, navíc dějová linka od Stelly je velmi příjemným zpestřením všeho, co se na farmě u Jackie odehrává. Čím dál se v příběhu dostanete, tím více všechno do sebe zapadá. A ani konec není žádným způsobem přemrštěný. Je to uzavřené velmi citlivě, s myšlením právě na Stellu a její pozici v celém příběhu.

Jednoduše řečeno, jsem naprosto okouzlena touto knihou a doporučím ji kterékoliv ženě v jakémkoliv věku. Já osobně jsem měla přečteno za necelé dva dny, četlo se to samo. Tím, že jsem chtěla vědět, jak vše dopadne a to nejen se Stellou, ale také se Sethem nebo Flos, tak jsem se nemohla odtrhnout. Jasně, třeba za rok si nevzpomenu, co se v této knize dělo, ale budu vědět, že se mi opravdu líbila a věřím, že si ji s chutí znovu přečtu a připomenu si životní osudy lidí, které jsem si oblíbila.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Farmářova žena můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 14. září 2018

Něco mezi tím - Melissa de la Cruz

Autor: Melissa de la Cruz
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 461

"Jako by pode mnou zela prázdnota, jako by všechno, čeho jsem dosáhla, neexistovalo. Rve mě to na kusy, drtí. Kdo vlastně jsem?  Kam patřím?"

Jasmine Santosová vždy dokázala naplnit veškerá očekávání. Je oblíbená, pilně studuje, její filipínští rodiče na ni mohou být pyšní a je připravena přijmout ocenění ve formě stipendia na vysoké škole.
Ale pak se vše zbortí. Ocenění státním stipendiem a pozvánka všem nominovaným její rodiče přinutí, aby jí prozradili pravdu - jejich víza před několika lety vypršela. Celá její rodina zde žije ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, možná ani univerzita, a na obzoru je hrozba deportace.
A tak se z Jasmine poprvé v životě stává rebelka...

Melissa de la Cruz je bývalá editorka módních časopisů, psala pro New York Times, Marie Claire, Harper´s Bazaar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, the San Francisco Chronicle, McSweeney´s, Teen Vogue, CosmoGirl! a Seventeen. Jako odbornice na módu a trendy se objevila také na CNN, E! a Fox News.
Vyrůstala na Manile, poté se s celou rodinou přestěhovala do San Francisca, kde vystudovala střední školu the Convent of the Sacred Heart. Na Kolumbijské univerzitě pak získala titul v oboru historie umění a angličtiny. Dnes se svým manželem a dcerou žije v Los Angeles a Palm Springs.

Řekla bych, že Něco mezi tím je taková pohádka pro mladé, vášnivé, romantiku hledající čtenářky. Příběh Jasmine a Royce, Kayly a Dylana mě chytil za srdce, líbilo se mi celkově pojetí příběhu a můžu vám říct, že se máte na co těšit.

Jasmine Santosová je ve všech směrech perfektní. Na střední škole nerandí s klukama, ale poctivě studuje, dělá kapitánku roztleskávaček, chodí na mimoškolní aktivity, aby měla plusové body k dobru a je pravdou, že všechna ta dřina se ji vyplatí. Její a možnost promluvit si osobně s prezidentem je něco neskutečného, něco, po čem vždy toužila. Ve chvíli, kdy se o tuto radostnou zprávu podělí s rodiči, začíná její osobní peklo na zemi, protože se ji přiznají, že žijí v Americe nelegálně. Nemají zelené karty, pracovní povolení, vůbec nic. S financemi jsou taky téměř na dně a Jasmine zjišťuje, že vše, co dělala pro sebe, aby se dostala na univerzitu, je nenávratně ztraceno. Proto si začíná život užívat na plno, chodí na párty, začíná žít nespoutaně a potkává Royce, bohatého a okouzlujícího syna jednoho velmi vlivného kongresmana...

Jasmine jako hlavní hrdinka se mi moc líbila a přesto, že jsem s ní v některých věcech nesouhlasila, chápala jsem, proč to dělá. Sama se neumím vžít do toho pocitu prohry a zrady, který musela zažívat a proto jsem ji neodsuzovala, ale stala se pro mne bojovníci za všechno a všechno.
Její seznámení s krásným a bohatým Roycem dává příběhu nádech pohádky, něco jako Popelka, protože ona chudá dívka z Filipín, on syn vlivného a bohatého kongresmana - trochu klišé, co říkáte? Ale na druhou stranu se toho děje v příběhu tolik, že se nad tím možná pousmějete, ale pustíte to z hlavy. Jsou zde zásadnější problémy, které hrdinové řeší.
Ještě ráda zmíním rodiče jak Jasminy, tak Royce. Protože Jasmininy rodiče byly typickým příkladem lidí, kteří raději nic od nikoho nechtěli a spoléhali se sami na sebe. Pokud jim někdo něco nabídl, nejdříve v tom hledali všechno špatné a když zjistili, že je to dobrý, dokázali se uvolnit.
A Roycovi rodiče byli vykresleni jako arogantní lidé, kteří si žijí jen pro své vlastní potřeby, přitom když je člověk poznal blíže zjistil, že se nesmí dát na první dojem. Pod tvrdou slupkou se skrývá měkké jádro a u nich to platilo.

"Selhání mě inspiruje. Nejtěžší věcí na světě je ten proces porážky - kdy se znovu zvedáte na kolena." - Lolo Jonesová

Autorce se podařilo do knihy Něco mezi tím a hlavně tedy hrdinům dát plno různých charakterů  a ač je to kniha spíše pro čtenářky v "pubertálním" věku, je to skvěle napsané, čtivé a svým způsobem i poučné. Jak jsem četla, chvílemi mi vytanulo v mysli nějaké rčení nebo motto, které pasovalo do příběhu. Jako třeba "Není všechno zlato, co se třpytí" nebo "Dokud dýcháš, doufej" a také například "Naděje umírá poslední".

Líbilo se mi zapracování tématu ilegálních přistěhovalců. Díky tomuto získává kniha hlubší pointu, než je jen zamilovanost dvou různých společensky postavených lidí. Melissa de la Cruz se do toho opřela a popisovala různé situace, jak z toho ven, co se s lidmi děje, pokud nemají zelenou kartu či pracovní víza a jaké jsou jejich možnosti. Sice mi přijde, že v knize to bylo vygradované na maximum a následně vyřešeno strašně rychle, ovšem je to pohádka. Sama autorka na konci knihy píše, proč to napsala tak, jak to napsala a co tím zamýšlela.

Ještě jedna věc se mi líbila a to, že před každou kapitolou je výrok nějaké světově známé osobnosti, který vždy souvisí buďto s Amerikou nebo nadějí. Bylo to velmi milé zpestření a přiznám se, že nejeden výrok jsem si napsala do svého sešitku, který si vedu k těmto účelům.

Něco mezi tím je příběh, který se mi líbil, přečetla jsem jej jedním dechem a vřele jej doporučím všem čtenářkám, které obdivují silné hrdinky, hledají v příběhu lásku, porozumění, slušnou dávku paní štěstěny a těm, které dokážou překousnout i nějaké to bezpráví. V knize najdete vše, co od "Popelky" očekáváte a k tomu dostane hustou omáčku obsahující napětí, jak to bude dál s celou rodinou Santosových. Já zastávám názor, že na Filipínách musí být fakt krásně! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Něco mezi tím můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 10. září 2018

Paní Sherlock Holmes - Brad Ricca

Autor: Brad Ricca
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 432

"V zločinu nejsou žádné záhady," prohlásil jednou Burns. "Záhadná zmizení mužů a žen... se prostě nedějí, a to z toho prostého důvodu, že každý čin, ať velký nebo malý, má svůj motiv, i když může být před všeobecným poznáním skryt."

"Šokující a pravdivý příběh první ženy jako zvláštní civilní vyšetřovatelky Policejního oddělení New York City, která se pustila do hledání 18leté Ruth Crugerové, když ostatní pátrání již vzdali."
Grace Humistonová - právnička, detektivka, žena vyznačující se brilantním myšlením, které se přezdívalo paní Sherlock Holmes. Byla jednou z největších bojovníků proti zločinnosti v době, kdy ženy ani neměly volební právo. Po zmizení Ruth Crugerové odkrývají Grace a její společník nebezpečnou tvář podsvětí a obchodování s lidmi. Začíná zoufalý závod o čas. Kniha odhaluje hrůzostrašný, pravdivý příběh, důležité stopy o pohřešovaných lidech, práci sdělovacích prostředků i skutečné příběhy zločinů.

Podle anotace jsem chtěla číst příběh o pátrání po zmizelé Ruth, mladé dívce, která neměla důvod utéct od své rodiny. A krom tohoto jsem dostala spoustu dalších informací o pátrání po zmizelých, o snaze dostat z vězení ty, kteří byli nespravedlivě odsouzeni. O hledání nových informací a důkazů, aby Grace Humistonová - slečna v černém - učinila spravedlnosti za dost.

Anotace knihy Paní Sherlock Holmes je lehce zavádějící. Tady není jen příběh o pátrání po Ruth, ale na stránkách je spousta případů, ve kterých se angažovala Grace Humistonová, jenž si založila Lidovou právnickou firmu, která pomáhala lidem, kteří neměli finanční prostředky k tomu, aby buď oni nebo jejich blízcí došli spravedlnosti před soudem. Všechny případy, které se v knize zmiňují, probíhají v letech 1905 až 1917. Je pravdou, že je zde velice dobře popsáno, jak se přistupovalo k přistěhovalcům, jak fungoval právní, potažmo státní systém v New Yorku v těchto letech. Věřím tomu, že autor se musel "prohrabat" spousty různých faktických údajů, aby dokázal napsat dílo Paní Sherlock Holmes.

Na konci vás ještě čeká docela rozsáhlý epilog, ve kterém jsou podrobněji popsány všechny postavy a instituce, které byly v průběhu čtení zmíněny. Tohle se mi líbilo, ale je pravdou, že ne všechny jména jsem si vybavovala. Přišlo mi, že někdy jsem byla doslova zavalena různými aktéry a neměla jsem kapacitu na to, abych si zapamatovala, v jakém případu či kauze jejich jméno zaznělo.

"Smrt neexistuje," prohlásil autor Sherlocka Holmese. "Je to jen závoj."

I přesto, že je Paní Sherlock Holmes plná různých detektivních případů, nedá se říct, že je to detektivka. Je to skutečný příběh o ženě, která se stala jednou z prvních žen, jenž se angažovala v soudních kauzách, angažovala se při zjišťování důkazů a stala se velmi slavnou a levnou - dostupnou právničkou. Samozřejmě měla něco do sebe, používala selský rozum a snažila se na všechno pohlížet s odstupem, nezaujatým postojem a to ji hrálo do karet. Spousta můžu na vyšších postech tehdy viděla všechno "špatné" v přistěhovalcích, převážně z Itálie, ale Grace byla schopna dokázat, že to tak není a ti muži se mýlí.

Nebylo to přesně to, co jsem chtěla číst, i tak jsem velmi spokojena. Musím uznat, že autor umí zaujmout a velmi poutavě vyprávěl příběh jedné ženy a mnoha dalších osob, které se nějakým způsobem zapletly se soudy. A ač byl hlavní příběh Ruth rozkouskován a prokládán jinými případy, jako čtenář jsem se neztrácela. Naopak jsem pořád četla, abych se už konečně dopátrala k tomu, jak to s tou dívkou bylo.

Doporučím tuto knihu všem, kteří si chtějí přečíst zajímavý příběh o ženě, jenž byla v něčem první, která v době, kdy ženy neměly ani volební právo, dokázala vysoké funkcionáře dostat na svou stranu. A také těm, kteří si chtějí přečíst nějaký životopis, který ale nebude jen strohým, faktickým textem, ale poutavým vyprávěním.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Paní Sherlock Holmes můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

sobota 8. září 2018

Svět v číslech - Martin Steve

Autor: Martin Steve, Clive Gifford, Marianne Taylor, Andrew Pinder
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 128

"15 piraní denně jedl Ed Stafford při své cestě, kterou podnikl v roce 2008 do povodí Amazonky. Ušel přitom 6500 kilometrů."

Jste připraveni na záplavu čísel a šokující skutečnosti a údaje? Tato kniha vás vezme na dobrodružnou výpravu do historie, do celého světa, do říše zvířat, do vesmíru, a ještě mnohem dál. Každá stránka je plná fascinujících údajů. Můžete své kamarády ohromit nově nabytými znalostmi. Ať už si budete nahodila vybírat ty nejlákavější informace, nebo budete číst každou stránku od začátku do konce, určitě najdete ohromné množství zajímavostí, o kterých jste nevěděli.

Jednou večer, když se můj partner díval na nějaký film v TV, jsem si vzala knihu Svět v číslech a otevřela jsem ji. V tu chvíli přestal partner sledoval film a naštvaně mi odpovídal: "hm", "dobrý, no", "ještě něco?!". A víte proč? Protože jsem mu každou druhou informaci, kterou jsem si v této knize přečetla, musela odrecitovat nahlas. Na každé stránce, ať už jsem otevřela knihu uprostřed nebo na konci, na mne vykouklo něco, co jsem považovala za důležité mu sdělit, aby o tom věděl. Myslím, že je teď rád, že jsem se vrátila k thrillerům. :-)

Svět v číslech je kniha, která je vytištěna na tvrdším papíře, takže se nemusíte bát, že by se častým listováním znehodnotila. Je to ten typ čtení, u kterého je jedno, kde začnete, jestli budete číst od konce nebo od náhodně otevřené stránky. Co je jisté u tohoto čtiva a co vám můžu slíbit je fakt, že vždy natrefíte aspoň na jednu informaci, která vám vyrazí dech a nebudete si ji chtít nechat pouze pro sebe.

Na stránkách najdete 60 okruhů, ze kterých budete číselné informace získávat. Jako příklady můžu uvést třeba, že se dozvíte některé zajímavé údaje o báječné módě, deštném pralese nebo i strašlivé smrti. Z ní mám tady jeden fakt:


"600 lidí zemře v USA každý rok tak, že spadnou z postele."

Lehce komické, ale zároveň bizarní. Svět v číslech je naprosto ojedinělý čtenářský zážitek, při kterém se toho dozvíte opravdu dost, aby jste buď pobavili své okolí nebo jej i poučili.

"108 dětí, které se dožily dospělosti, měl perský šáh Fát Alí Šáh. Bylo to 60 chlapců a 48 děvčat." 

No, kanec to asi byl, ale živit to a šatit? :-) Stačí mi jedno, děkuji. Některé údaje jsou opravdu velice úsměvné, jiné jsou informativního druhu, ale můžu vám slíbit, že žádnou nevynecháte. Věřím tomu, že si přečtete všech 60 okruhů, a pár údajů vám v hlavě zůstane.
A kdyby vám nic v té hlavě nezůstalo a přesto jste se chtěli před známými vytáhnout, klidně si knihu můžete vzít sebou. Je lehká, skladná a z dobrého materiálu, který se hned tak neošoupe.


Co dalšího bych ocenila, tak jsou ilustrace, kterých je poměrně dost a doprovází tak výčet všech číselných údajů. Přiznám se, že kdyby tam nebyly, brala bych to jen jako nějaký seznam, a asi by mne to nezaujalo do té míry, abych o tom napsala. Ovšem, díky těm obrázkům, kdy některé jsou trefné a vtipné, se jedná opravdu o knihu, kterou ráda doporučím jak dětem, tak dospělým.



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Svět v číslech můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

čtvrtek 6. září 2018

Peklo z Araratu - Christopher Golden

Autor: Christopher Golden
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 310

"Pevně zavřel oči, vycenil zuby, a najednou jako by přes něj a skrz něj projel úplně jiný vítr. Otřásl se nepříjemným pocitem, nebyla to zima. Připadalo mu, jako by ho namočili do špíny a ta se mu každou chvíli vpíjela hloub a hloub do těla. Naskočila mu z té odpornosti husí kůže, otevřel oči a zoufale hleděl kolem sebe, zatímco se otáčel v postroji. Dole pod ním vyšli z jeskyně lidé a mávali na pilota helikoptéry, aby se přiblížil."

Puklina, vzniklá při zemětřesení, odhalí ve svahu turecké hory Ararat jeskyni a v ní cosi podivného - prastarou loď pohřbenou v masách zeminy. Mezi odborníky i laickou veřejností vypukne poprask: vážně se vynořila biblická Noemova archa? Tým badatelů, archeologů a dokumentaristů, vyslaný na místo, objeví v jejích útrobách záhadnou zdobenou truhlu... Silná sněhová bouře uvězní všechny vysoko v horách a dávno pohřbené zlo se dává do díla!

Christopher Golden je autor bestsellerů žebříčku New York Ties, oceněný cenou Brama Stokera, autor románů Of Saints and Shadows, The Myth Hunters, The Boys Are Back in Town, Strangewood a Snowblind. Tři ilustrované romány napsal spolu s Mikem Mignolou, z nichž první, Baltimore or The Steadfast Tin Soldier and The Vampire (česky Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr), se stal odrazovým můstkem pro řadu komiksů Baltimore, oceněnou Eisnerovou cenou. Coby redaktor pracoval na krátkých souborech povídek jako The New Dead, The Monster´s Corner a Dark Duets a sám je také tvůrcem a spolutvůrcem komiksů, videoher a scénářů. Je znám i coby autor románů, komiksů a videoher ze světů Buffy, přemožitelka upírů, Hellboy, Angel a X-men.
Golden se narodil a vyrostl v Massachusetts a se svou rodinou tam žije i nyní. Jeho romány vyšly minimálně ve čtrnácti jazycích po celém světě.

Peklo z Araratu mi leželo již nějakou dobu na "recenzní" poličce. Stále jsem se nemohla dokopat k tomu, abych po ní sáhla. Teď na ni přišla řada a já jsem nadšená, co autor vymyslel za příběh a hlavně jak mi jej podal, protože ještě nějakou dobu nepůjdu sama v noci na záchod. A já moc ráda bojím! :-)

Jednoho dne dojde na biblické hoře Ararat k sesuvu půdy, zemětřesení a objeví se puklina v ní. Na místo se vydává Meryam a Adam, kteří mají nejen partnerský vztah, ale také pracovní. Hledají senzace, o kterých pak píší knihy a točí dokumenty. Vydají se na Ararat, aby mohli puklinu prozkoumat, co se v ní nachází. Ale to, co najdou, by nečekal nikdo z nich. Rozbíhá se rozsáhlé pátrání, analyzují se archeologické vzorky, celý tým kolem Meryam a Adama pracuje na sto procent do chvíle, kdy se začnou dít neskutečné, hrozivé a zlé činy. Může za to ta věc, která byla nalezena v bedně? Zdravý rozum je proti tomu, ale...

1) Nečtěte tuto knihu v noci, pokud jste bojácní!
2) Nečtěte tuto knihu kdykoliv, pokud věříte v čerty a ďábly!
Toto jsou dvě zásadní pravidla, kterých byste se měli držet.

Jakmile se pustíte do čtení této knihy, buďte si jisti, že vám bude běhat mráz po zádech. Ze začátku jsem si užívala biblický příběh, kdy dva hledači "pokladů" našli velmi starou, dřevěnou loď ve skále, která pukla. Jenže s postupem stránek jsem začala chápat, že to nebude jen tak. Komunita kolem Meryam a Adama je malá, pracuje s nimi jen pár lidí a o to bylo objevení zla mnohem horší a krutější. A nepomohl jim ani kněz v jejich skupině!
Nemůžu hodnotit charaktery hrdinů, protože je zlo ovládalo všemi směry, takže tohoto se zdržím, za to ale musím vyzdvihnout talent autora mi nahnat strach pouhými slovy. Myslela jsem, že Stephen King je jediný, u koho se kdy budu bát, další ostatní pokusy byly chabé, ale Christopher Golden mi ukázal, že zdatně panu Kingovi dokáže sekundovat. Měla jsem regulérní strach. Viděla jsem v tmavé chodbičce při cestě na záchod to, co jsem tam rozhodně vidět nechtěla a jak se mi najednou postavily všechny chloupky na těle, ten pocit... Musím si dát aspoň deset romantických knih, než začnu opět "normálně" žít. :-)

"Hlasy dole křičely na Adama, aby couvl. Někdo něco volal naléhavou turečtinou, ale to už se tam hnal i Walker. Opíral se rukou o stěnu a bral schody po dvou, celá konstrukce se pod jeho botami otřásala. Otec Cornelius si dal načas, ale i když byl starý, nepotřeboval ničí pomoc. Řekl "povyk", ale ať se tam dělo cokoli, bylo to sakra víc."

Četla jsem recenzi, zatím tedy jen jednu, kdy autorka píše, jak na ni atmosféra nezapůsobila. Že ji příběh přišel bez emocí. Já tedy s tímto nesouhlasím. Právě ta syrovost, která z knihy dýchá, mi dodala skvělou půdu pro to, abych si celý děj užila. Dle mého názoru, kdyby se autor snažil do příběhu dát nějaké "lidštější" emoce, už by to nebyl horor, ale spíše (jak by řekl můj tatínek) fantasmagorie postavena na biblických "pověstech".

Peklo z Araratu se mi opravdu líbilo, mám ráda, kdy se v knihách objeví některé věci z minulosti, které se údajně staly a na tom stojí celý příběh. Příběhy, které obestírá tajemno. Je pravdou, že konec knihy je docela šílený, ale to mi jen přililo pomyslný olej do ohně, protože je to bláznivé a konala se pro mne třešnička na dortu.

Nepůjdu s davem, a budu hodnotit knihu kladně. Četla se dobře, za dva večery přečteno, děj byl plynulý, místy dokonce strhující, že jsem měla problém knihu odložit. Navíc má bujná představivost jela na plné obrátky a skvěle jsem si dokázala představit prostředí, kde se vše odehrávalo a ta věc z bedny pro mne získala reálné obrysy. Tak reálné, že jsem ji viděla u nás na chodbě a vůbec se mi to nelíbí! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Peklo z Araratu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Strašidýlko Stráša - Alena Mornštajnová

Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Počet stran: 64
Ilustrace: Galina Miklínová

"Byli s tatínkem doma sami, protože maminka odjela na třídenní školení Bílých paní do Krumlova. Chtěla se zdokonalit ve zjevování a v prochází kamennou zdí a krumlovská Bílá paní měla v tomto oboru skvělou pověst a dlouholeté zkušenosti. Tatínek Bezhlavý rytíř seděl za stolem a měl plné ruce práce s promazáváním brnění. Ve vlhkém počasí mu rezivěly šrouby a brnění ošklivě skřípalo."

Představte si malé strašidlo. A teď si představte, že tohle malé strašidlo se všeho bojí. Tmy, zvuků, zkrátka všeho. A tak mu nikdo neřekne jinak než Stráša. Přečtěte si, jak se malý Stráša skamarádí s klukem Matějem a co všechno spolu zažijí.





Alena Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015. V roce 2017 vydala zatím poslední román pro dospělé Hana.

Galina Miklínová v letech 1984-1988 vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá grafika, a v letech 1991-1997 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky u prof. Miloslava Jágra a prof. Jiřího Barty. V roce 1995 studovala animovaný film na Humberside University ve Velké Británii. Zabývá se jak filmovou tvorbou, tak knižními ilustracemi.



Kniha Strašidýlko Stráša je dalším kouskem, který jste mohli objevit v Knihozemi. Autorka mi je známá díky svým románům pro dospělé, proto jsem se s chutí pustila do této dětské knihy, abych si ověřila, jak se s tím popere. Musím konstatovat, že paní Mornštajnová má pod čepicí a vymyslela příběh, který děti upoutá, pobaví a rozveselí.

Strašidýlko Stráša je velmi malý, ale také bojácný. Bojí se dokonce i svého jména. Stráša je totiž jen přezdívka, která mu už zůstala. Ve chvíli, kdy zaslechl totiž své pravé jméno, utíkal se schovat do dřevěné krabice. Tak moc se bál. Jméno vám nepovím, to se ukrývá v knížce a pokud jej budete chtít znát, musíte si tento příběh o Strášovi, jeho kamarádech a ztracené kočce Louise přečíst.

Knížka je určena všem čtenářům od šesti let. Výhodou jistě je, že text příběhu není na celých stránkách, ale vždy jen ve vrchní části. Pod ním se skrývají ilustrace, které si vzala na starost paní Galina Miklínová. Na některých stránkách je ilustrací více, přesněji jsou tam obrázky hlavních hrdinů, jinde je jen hradní opevnění. Ale i když těch obrázků není mnoho, přesto máte dokonalý pocit, že listujete v pohádkové knize. Působí to přesně tak, jak má.

"Hrad, ve kterém bydlel Stráša s maminkou, tatínkem a rodinou pana kastelána, stál na kopci za městem. Z hradní věže bylo vidět na kilometry daleko, jenže malý kluk - i když je to kluk strašidlo - nepotřebuje výhled do okolí, ale kamarády.
A tak Stráša sedával na schodech kamenné kašny a smutně se díval, jak hradem prochází výletníci a školní výpravy, poslouchal, jak si děti povídají, pokřikují na sebe a hrají si, a moc si přál taky chodit do člověčí školy a mít spoustu kamarádů."



Líbí se mi, že autorka touto knihou mi ukázala, že umí psát nejen pro dospělé, ale také pro děti tak, aby jim příběh něco dal. Aby si prožili detektivní pátrání, něco málo se naučili a aby jim bylo lehce na duši.

Při celém vyprávění jsem byla napnutá jak to všechno dopadne, a i když v určitých chvílích dala autorka spoustu indicií k tomu, aby byl příběh jednoduchý a předvídatelný, dokážu si představit, jak mladší čtenáři jsou spolu s hlavními hrdiny detektivy a vymýšlejí různé hypotézy, kde ta kočka vlastně je.

Paní Mornštajnová umí pracovat skvěle se slovy a její vyprávění je jedna velká pohádka. Věřím, že tento příběh pochopí opravdu každý čtenář, který se začte, a ti, kteří budou číst poctivě si z toho vezmou i ponaučení.

Doufám, že tohle není autorčina poslední dětská kniha a rozhodne se napsat další pohádku. Její vyprávění, nejen v knihách pro děti, je úchvatné a proto si přeji, aby se pustila do dalšího díla.



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Strašidýlko Stráša můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

středa 5. září 2018

Vita nostra - Sergej a Marina Djačenko

Autor: Marina a Sergej Djačenko
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 438

"Kolem poledne dostanou najíst. Ale čas se vleče a ve višních, které se lesknou jako nalakované, se odráží slunce. A také Sašina tvář. Pořád žádný oběd... a přitom už je tu další, nový den. Kdepak den! Uplynul dokonce celý týden, i když je to pořád tentýž den, který se vleče a vleče... Čas je zavázaný na mašličku."

Studovat na vysoké je snem každého středoškoláka. Alexandra ale na Vysokou školu speciálních technologií nastoupila nedobrovolně. Škola v zapadlém provinčním městečku je totiž obestřena tajemnem a z toho, co se kolem ní děje, jde strach.
Stejně jako z muže v černých brýlích, který ji do školy přivedl a nutí ji plnit prazvláštní úkoly, kvůli nimž se stále hlouběji propadá do světa na hony vzdáleného běžné lidské realitě. Proč byla ona a její spolužáci vybráni? A proč ti, kteří neuspějí u zkoušek, beze stopy mizí?

Sergej a Marina Djačenko jsou manželé, kteří patří k nejznámějším současným ruskojazyčným autorů fantasy literatury. Jsou autory více jak 26 románů a jejich knihy vycházejí v desetitisícových nákladech a podle jejich scénářů byla natočena řada filmů. Román Vita nostra z roku 2007 je kritikou i čtenáři považován za jedno z nejlepších děl spisovatelské dvojice. Kniha, která nepřestává ohromovat svou nápaditostí a obsahovou pestrostí, byla přeložena do řady jazyků. Na Euroconu v roce 2005 dostali manželé Djačenkovi cenu pro nejlepší evropské spisovatele fantasy literatury.

Když jsem viděla obálku, přečetla si, že se jedná o "krásnou, bizarní a šokující" fantasy knihu, neviděla jsem důvod, proč váhat. Navíc Olga Zakis je pro mne jednou z nejlepších, takže Vita nostra nesměla chybět v mé knihovničce. Po přečtení mám takový zvláštní pocit...

Alexandra Samochinová žije jen se svou maminkou a jednoho léta odjedou na společnou dovolenou k moři. Ovšem Saša v tu chvíli nemá ani tušení, jak ji těchto pár dní změní celý její život. Při procházkách na pláž a zpátky na ubytování, potkává pořád nějaká chlapa. Tmavé sluneční brýle na očích, ale Saša ví, že se kouká v celém davu vždy jen a jen na ni.
Pak ji osloví...
A dojde k něčemu zvláštnímu. Sašu ani nenapadne ignorovat jeho přání, jeho příkazy. Chodí se koupat přesně ve čtyři ráno do moře. Ani o minutu později, ani dříve. Nesmí zaspat! Nesmí vynechat. Nikdy!
Při příjezdu domů se onen muž opět objeví v její blízkosti a Sašu ani nenapadne protestovat, když ji přikáže, aby chodila v pět ráno běhat. V dešti, větru, v zimě, na sněhu i ledu... Neodmítá! Běhá!
Muž ji poté pogratuluje, byla přijata na Vysokou školu speciálních technologii v Torpě.
I když Saša chtěla na jinou vysokou, nenapadne ji odporovat. Splní vše do puntíku, i přesto, že má lehké pochybnosti. Ale ví, že nesmí couvnout. Musí udělat vše, co on po ni žádá.
A tak se ocitne ve škole, kde neví, o co jde, co bude studovat, proč tam je... Jen postupem času zjišťuje, že všichni prváci jsou tam nedobrovolně, že někteří lidé, které potkávala na chodbách už tam nejsou a že se z ní stává... Co vlastně?

Myslím si, že můj kostrbatý popis toho, co vás v příběhu čeká, naprosto odpovídá mému pocitu z celé knihy. Vita nostra je perfektní dílo, kdy autoři si umí hrát nejen se slovy, ale hlavně s vaší myslí. Když už jsem měla dojem, že začínám chápat širší souvislosti a konečně pochopím, o co doopravdy jde, byla jsem ihned vyvedena z omylu. Pořád tápu, protože se na to dívám ze špatného úhlu pohledu. Ale který je ten správný?

"Nový skok. Saša ještě nikdy nedělala úlohy mimo jejich posloupnost, ale vnitřní mechanismus, jehož byla její osobnost součástí, se již rozehřál a rozjel se na plné obrátky, přiživován zarputilsotí a  nenávistí vůči Portnovovi. Tak on se jí chce vysmívat? Však se ještě uvidí, kdo se komu bude smát!"


Saša jako hlavní hrdinka mě bavila. Jasně, byla to šprtka, ale správným způsobem. Byla bojácná, ale ne moc. Byla odvážná, ale v rámci mezí. Přišla mi, že se s každým rokem, který v příběhu uplynul, stávala novou dívkou, jenž mě bavila víc a víc. Její kamarádi ze školy, jako byl třeba Kosťa nebo Oxana či Líza, dostávali prostoru dost, ale k těm jsem si žádný vztah nedokázala vytvořit, protože mne zajímal jen osud Alexandry. Nikoho jiného. Jako bych měla klapky na očích.
A musím zmínit i jejich učitele, Portnova. Toho chlapa jsem ze začátku neměla ráda, ale když mi začalo docházet pár věcí, změnil se mi na něj pohled. Pořád to byl pro mne šílenec, ale už bych ho nezavírala někde do svěrací kazajky. :-)

Celá kniha nemá kapitoly, je pouze rozdělena na tři části. Vita nostra je psána docela rozvláčným stylem, kdy se autoři věnují nejen prostředí, ve kterém se příběh odehrává, ale také myšlenkám hrdinů a někdy je to trochu pomalejší. Ale neberte to jako výtku. Protože v tom smyslu, jak je celý příběh napsán, to k tomu patří. Ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla, ale jen proto, že jsem se musela "naladit" na notu celého příběhu a chvilku jsem hledala jakousi "přemýšlivou" náladu, abych uměla držet krok.

Tato kniha je určena čtenářům od čtrnácti let, ale já bych to možná ještě lehce specifikovala a doporučila to těm knihomolům, kteří máji rádi přemýšlivé, téměř nadpozemské knihy. Kteří se nebudou pozastavovat nad maličkostmi a nechají se strhnout příběhem. Je to pro všechny, kteří se dokáží odpoutat od našeho pozemského světa a jejich fantazie je připravena na vše nereálné, co je může čekat.

Já osobně mám po přečtení pocit, že už nic nebude stejné, protože to, co vidím, tak jistě vidím špatně. :)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Vita nostra můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 4. září 2018

Strašidlář: Mezi námi ohnivými strašidly - Hynek Klimek

Autor: Hynek Klimek
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2016
Počet stran: 64
Ilustrace: Zdeňka Študlarová

"V Praze na Starém Městě, především v Karlově ulici, lze někdy zahlédnout nevzhledného starce vlekoucího objemný pytel. Upachtěný zpocený stařec s vrásčitým obličejem, oblečený v ošoupaných šatech, nebudí svým vzhledem důvěru. Přesto občas osloví někoho z kolemjdoucích, zdali by mu nepomohl s jeho nákladem. Zpravidla mu pomoc odmítne každý z oslovených a v tu chvíli se se starcem stane proměna. Změní se v kostlivce, ze kterého šlehají plameny."

Ohnivým Strašidlářem vás provede Tadeáš z Brna, hasič z časů našich prapředků. A máte se na co těšit - příběhy to budou nejen o ohnivých mužích, ale také o ohněm planoucích psech, koních, kohoutech a dalších strašidelných tvorech, ze kterých šlehají plameny a srší jiskry. Mnohé se dozvíte i o plamenných sudech, košťatech, o plápolajícím meči a dalších ohnivých předmětech. Některé příběhy vás trochu vystraší, jiné naopak pobaví, a tak to má být.
Na začátku a na konci knížky je originální mapka Čech, Moravy a Slezska s výskytem ohnivých strašidel. Můžete si tedy snadno zjistit, kde které přebývalo a zda to nebylo právě někde ve vašem okolí.

Strašidlář je knížka určena dětem od sedmi let, která je seznámí s pověstmi všeho druhu, ale jedno mají vždy společné. Bude se týkat všeho ohnivého. Ohnivý muž, pes, kůň, dokonce ohnivé předměty nebo světýlka.
Celou knihou provází hasič z Brna jménem Tadeáš, který vypráví vše, co kdy v životě zažil a slyšel o ohnivých strašidlech. Udává vždy i přesnou polohu, kde k těmto setkáním došlo, takže je možné, že zrovna vaše vesnička či vaše oblíbené místo někde v lese je zahaleno tajemstvím s ohnivým strašidlem.

Líbí se mi, jak je kniha ilustrována. O obrázky se postarala paní Zdeňka Študlarová a díky její fantazii jsou stránky barvité, vypovídající o tom, co se v textu schovává. I když každá ilustrace doplňuje text a nenajdete zde žádnou větších rozměrů, při čtení řádků to není vůbec na škodu. Tady se dá říct, že obrázky jsou opravdu "jen" zpestřením čtení. Mapa, která se nachází na začátku i konci knihy je úžasná, dlouho jsem ji studovala a před čtením přemýšlela, kolikrát se Ostrava objeví v textu.




"V lese u Nového Města na Moravě vypaloval uhlíř v milířích ze dřeva dřevěné uhlí. V noci se vytrhl ze spánku a šel se přesvědčit, že všechny milíře správně prohořívají. Když je obešel, napadlo ho, že nyní po probuzení a prochladlý už těžko znovu usne, a tak si rozdělal malý ohníček a přisedl k němu, aby se ohřál.
Náhle uviděl, že k němu od lesa běží ohnivý pes. Ulekl se, ale utéci už nestačil. Sotva k němu ohněm planoucí pes doběhl, proměnil se v muže, kterému z očí šlehal oheň."

Celé vyprávění se skládá z krátkých povídání, kde jsou třeba ve třech, čtyřech větách popsány situace, kdy se lidé setkali s ohnivými strašidly. A poté následuje vždy jeden až dva delší příběhy, které už jsou více rozepsány a ukrývají v sobě i ponaučení.

Ve Strašidláři najdete dvacet kapitol, ale spíše se by se kniha mohla rozdělit podle ohnivým strašidel, o kterých se v danou chvíli mluví. Najdete tady informace o ohnivých mužích, ohnivých kostlivcích, ohnivých psech nebo koních, a také o ohnivých věcech, které nejednu vyděsily prostý lid, o světýlkách, bludičkách a také zjistíte, kdo nebo co byl "ohněm planoucí Švéd".

Za mě je to opravdu hezky zpracovaná knížka, kde se děti dozvědí spoustu zajímavých, strašidelných informací, sem tam se ocitnou v zajetí strachu, někdy se poučí jak se nechovat, aby neměli nepříjemnou ohnivou návštěvu a zažijí nejedno dobrodružství.



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Strašidlář: Mezi námi ohnivými strašidly můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 3. září 2018

Bubákov: Bubajzlík a tajemný hrad - Renata Petříčková, Michal Vaněček

Autor: Renata Petříčková, Michal Vaněček
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2017
Počet stran: 88
Ilustrace: Václav Ráž

"Tu temnou zimní noc začalo sněžit velmi potichu. Jeden by si toho ani nevšiml. Dřímající sově na smrku zasněžila hlava tak tiše a jemně, že ji to ani neprobudilo z krátkého nočního snění. Vzbudilo ji až to, že ji začaly nějak studit nohy. Sníh padal do již zasněžené krajiny, na které byste ale lidské stopy hledali marně. Přes dvě stě let tam lidská noha nevkročila."

Bubajzlík je malý bubáček, který se narodil ve sněhu před starým hradem Bubákovem. Byla mu zima, a tak se vydal do hradu ohřát. Narazil tam na tři milé čarodějnice - Drátenici, Metrnici a Jitrnici, které vaří pro všechny čokoládu. Postupně se seznamuje s dalšími obyvateli a odhaluje tajemství celého hradu. Pojďte s Bubajzlíkem všechno pořádně prozkoumat a zažít pravé dobrodružství.

Renata Petříčková je copywriterka, píše nejrůznější tématické články na zakázku, pracuje jako nakladatelská a webová redaktorka, na svém kontě má několik vlastních knih. Zajišťuje propagaci knih pro další nakladatele. Její články najdete také v časopisech, webových hobby magazínech nebo magazínech pro ženy.

Michal Vaněček je autorem úctyhodné řady téměř třiceti knih povídek a pohádek. Ač to vypadá na první pohled zcela neslučitelně s pohádkami, jeho hlavní profesí jsou informační systémy. Je spolumajitelem a ředitelem společnosti T-SOFT a.s., a to již 27 let. Mimo to se věnuje nadaci a charitativní činnosti. V rámci Nadace T-SOFT ETERNITY vydává též knížky, zejména s medicínskou tematikou nebo s tematikou, která je obtížně uplatnitelná komerčně. Sám se jako autor, spoluautor nebo manažer podílel na téměř šedesáti knižních titulech a CD.

Václav Ráž - kreativní výtvarník, ilustrátor, kreslíř a fotograf. V roce 2014 obdržel ocenění SUK 2014 - Cena noci s Andersenem. Spolupracoval s několika periodiky, nakladatelstvím a reklamou. Nejstěžejnější tituly, projekty a spolupráce - Blesk, Marianne, Žena a život, Holiday Navigator, Czech Bussines Weekly, Albi Česká republika a.s., Prague´s Barrel Tournament, Nadační fond Zdeňky Žádníková, Trnky Brnky, Čtyřlístek, Mateřídouška, Nezbeda, nakladatelství Fragment, Triton. V současné době se věnuje úzké spolupráci s nakladatelstvím Grada, kde se podílí na sérii úspěšných dětských titulů. Ilustrováním knih pro děti si splnil svůj sen.


Této dětské knihy jsem si poprvé všimla na veletrhu Svět knihy, kde jsem v květnu lítala od jednoho stánku ke druhému. :-) Když jsem si ji prolistovala, nadšeně jsem se usmívala, protože jak už o mne víte, velmi jsem si oblíbila ilustrace pana Václava Ráže. Takže, když přišla vhodná chvíle, napsala jsem do nakladatelství, že tuto si se synem přečíst musíme. A bavilo to nejen malého, ale i mě.

Všechno začíná ve chvíli, kdy se ve sněhu, venku před hradem Bubákov, narodí malý bubáček. Dostane se kolem much do hradu, kde se ho ujmou tři čarodějnice, Metrnice, Jitrnice a Drátenice. Zasvětí ho do tajů hradu a jeho obyvatel, ale nejvíce srandy a dobrodružství si užije s netopýrem Pýrem, se kterým budou řešit jednu velkou, strašidelnou záhadu.
Krom toho Bubajzlík bude sloužit jako předloha pro čokoládové postavičky, pozná knižní štíry a navštíví takové prostory, kde nikdo, kdo nemá pro strach uděláno, by nešel.

Kniha je určena dětem od sedmi let, ale díky krásným ilustracím může potěšit i oko a duši dospělého čtenáře. Líbilo se mi, že pohádka je tak akorát napínavá a lehce strašidelná a aby se děti nebály, každé strašidlo má svůj vlastní strach, který musí překonat. A být strašidlem, jenž se bojí - no, myslím, že už k němu musí mít každý blíž. :-)

"Mňamidlo seděl spokojeně ve své hladomorně. Byl dosyta najedený, protože od doby, kdy se ve svém lenošení přesunul do pravého východního kulatého rohu své neútulné místnosti, přestalo mu mizet jídlo. Občas se mu v noci zdávalo, že z toho pravého východního rohu chvilkami vyleze malá holčička a sebere tu rohlík, tu salám, tu kus čokolády... a zase zmizí někam do zdi."

Dalším plusem je to, jak autoři krásně nakousnou na začátku každé kapitoly, co nastane. Pod nadpisem se totiž ukrývá jedna, dvě věty, kde si děti přečtou, co Bubajzlíka a jeho přátelé všechno v nejbližších chvílích bude čekat. Já osobně jsem se setkala možná jen s jednou dětskou knihou, která to takto měla a můžu říct, že je to opravdu fajn. Nemusíte se bát, že bude vyzrazena pointa, je to jen nastíněné, zakryté za písmenky, ale je to tam! :-)

A ráda bych zmínila ještě jednu věc. Zhruba v půlce příběhu čte knihovník - trpaslík úryvky ze staré knihy o Velkém Bubu a ty úryvky jsou jiným fontem písma. Já sama osobně jsem měla problém písmo přečíst a myslím si, že děti to nezvládnou. Proto rodičové - buďte ve střehu, budete potřeba! :-) Navíc těch úryvků je více, není to zanedbatelná část a ještě ke všemu se prozrazuje pár informací z minulosti, které Bubajzlík s Pýrem potřebují ve svému pátrání, takže nepřeskakovat! :-)

Věřím, že Bubákov si užijí jak velcí, tak malí čtenář. Díky krásným ilustracím, kterých je opravdu dost, potěší i oči, pohladí na duši a příběh sám o sobě je propracovaný do nejmenšího detailu. Velmi se mi pohádka líbila a proto ji všemi deseti doporučuji i vám.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si Bubákov můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan