pátek 30. prosince 2016

Dítě Bridget Jonesové - Helen Fielding

Autor: Helen Fielding
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 239

"Jenže já sem tam Jesuse stejně nechal stát a šel ten koktejl vypít s Eduardem, protože je víc sexy. Chápeš? Takže jsem hnusnej, že jo?" Mozek mi šrotoval a snažil se to nepatrné společenské gayovské faux pas proměnit v náhodný projev laskavosti, když Tom vyhrkl: "Fajn. Chápu. Jsem hnusnej. Měj se." 

Dítě nebo kariéra? Bridget překousla mučení okolí poukazujícího na to, že jí biologické hodiny tikají čím dál hlasitěji, a pak... otěhotněla. Nebyla to ale ona, aby šlo vše hladce. Její těhotenství je provázeno nezdravou životosprávou, bizarními radami single kamarádek a ještě bizarnějšími radami zasloužilých matek. Chaos na předporodních vyšetřeních, divoké večírky i romantika, radost a zoufalství, ale hlavně otázka: "Kdo je, sakra, otec?"

Dle mého názoru se v České republice vyskytuje jen málo lidí, kteří by neznali Bridget a její autorku Helen Fielding. Obě jsou slavné, známé, populární a Bridget je navíc ještě vtipná, okouzlující a také magnet na trapasy, které se ji dennodenně stávají, ať se snaží sebevíc jim vyhýbat. V tu chvíli to bývá ještě horší.

Musím říct, že jsem se u čtení opravdu bavila. S jistotou můžu napsat, že Bridget je zpět a v perfektní formě, i když má pár kilo navíc díky jejímu těhotenství a problém s tím, kdo je otec jejího dítěte. No, však co, je to padesát na padesát. Ono to nějak dopadne. Bere to naprosto skvěle a co se mi nejvíce líbí je, jak z ní autorka udělala opravdu úžasnou ženu, která dokáže brát "katastrofy" s nadhledem a ať si každý říká co chce, ona je svým způsobem dokonalá, i když ji život dává docela velkou fůru klacků pod nohy.

"Nechám se v domově důchodců od Marka a Daniela opít sherry u domina a pak budu zuřit, protože mě přefiknou a nepozvou na scrabble?"

I když je kniha řazena mezi romány pro ženy, tak věřím, že se u ní pobaví i mužské pokolení. Protože je prošpikována čistým humorem, vtipnými okamžiky, které se můžou stát i nám, smrtelníkům, ale my raději si o nich jen přečteme a zasmějeme se cizímu neštěstí.

Příběh je psán formou deníku, tudíž víme přesně, co se kdy stalo. Navíc se čte lehce, díky tomu, jak jsem byla napnutá, kdo je otec, jsem musela číst a číst až jsem to zjistila. Uf, tohle byla bomba! :-)

Dítě Bridget Jonesové je skvělý návrat úžasné ženské, která se dokáže vylízat z každého maléru s grácií sobě vlastní. Oddechový román, který potěší. Já dokonce uronila slzu, jelikož jsem sama tento rok porodila krásného syna, takže jsem se dokázala vžít do její situace co se týkalo příprav na příchod nového tvorečka. (Ne do padesáti procentní úvahy otcovství :-))

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihy Dobrovský a pokud budete chtít si tuto žlutou nádheru pořídit, tak můžete přímo tady. Ode mě má plný počet hvězd jistý.

Mějte se krásně a šťastný nový rok! :-)
Daramegan

úterý 27. prosince 2016

Historie nás dvou - Rachel Harris

Autor: Rachel Harris
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo - Albatros Media a.s.

"Copak nikdy nepřestanu být takový mimoň? Sedí tady přede mnou, právě mu skončil trénink a určitě je vyčerpaný a já se chovám jako nevychované štěně s pískací hračkou."

Jeden školní úkol. Jedna druhá šance na lásku. A jeden kluk, co se snaží znovu získat srdce dívky, kterou miluje. Justin má tajemství. Není takový lamač srdcí, za jakého ho považovali. Miluje pouze jednu dívku, které ale zlomil srdce, a postaral se o to, aby mu už nikdy neodpustila. Ale i tak se pokusí i při posledním školním úkolu získat zpět.
Peyton je lhářka. Předstírá, že je v pořádku, ale není. Snaží se udělat cokoli, aby zapomněla na Justina. A odpočítává dny do konce školy, aby mohla začít nanovo. Ale ještě předtím s ním bude muset bohužel vypracovat jeden školní úkol...

Začíná to standardně. Kluk, oblíbený ve škole, skvělý sportovní hráč (v této knize baseballu) a holky se na něj jen lepí, ovšem má problém. Holka, která není až tak oblíbená, kamarádek má pomálu, možná jednu, dvě a má problém...
Jejich životy se opět střetnou, tři roky po tom, co se každý vydal svým vlastním směrem. Bylo zajímavé sledovat, jak se myšlení mladých lidí v knize změnilo za pár let. Jak si člověk uvědomí, kde tehdy udělal chybu a s odstupem času se na danou věc dívá úplně jinak.
Peyton i Justin jsou velmi pohodoví hlavní hrdinové. Nejsou žádní nafoukanci ani citově labilní jedinci. Když jsem o nich četla, opravdu jsem si dokázala říct, že to je normální hrdina. Nepolezou vám na nervy, ba naopak, dle mého si oba oblíbíte. Tak jako já.

Před těmi třemi lety se mezi nimi stala jedna zásadní věc, která je rozdělila a po celé tři roky spolu nepromluvili ani slovo. Autorka to vyřešila v knize velmi bravurně a střídala kapitoly minulosti a přítomnosti. A jelikož jsou kapitoly pojmenovány "před katastrofou" a "před maturitou", tak vždy víte, ve kterém časovém pásmu se nacházíte. Tohle se mi moc líbilo. Musím říct, že ta minulost byla pro mě záživnější. I když přítomnost byla místy taky "hustá". :-)

"Naši byli jednoduše staromódní suchoprdi a nevěřili žádnému chromozomu Y, který překročil práh našeho domu a nebyl s námi v příbuzenském vztahu."

Co velmi oceňuji je to, jak autorka vykreslila hlavní hrdiny a hlavně jejich myšlení. Protože z nich udělala mladé, duchapřítomné a logicky uvažující lidi. Přijde mi, že ubrečených hlavních hrdinek, které se hroutí a čekají na záchranu od svého prince je až až. Peyton je energická, vtipná, sebevědomá dívka a taková by měla být většina dnešních dívek v jejich letech. Žádný pláč, stres, jen užívání si života. To stejné Justin. Ač mu autorka přisoudila velmi smutný osud, přesto je to chlap se srdcem na správném místě a s myšlenkama řádně srovnanýma v hlavě. Což v dnešní době moc chlapců nemá (teď samozřejmě nechci nikoho urazit, ale je to tak - z mého pohledu staré baby) :-) Oba hrdiny vystihuje motto: "Teď a tady".

Věřím tomu, že tato kniha se bude líbit všem dívkám, protože je reálná a tohle se může stát opravdu každé, no, jen to nebude třeba s baseballistou. :-)
A také si ji můžou zamilovat ročníky trochu starší, protože knih, které mají důvtip, vytvoří vám úsměv na rtech a po přečtení si budete pobrukovat, jak je vlastně ten svět krásný, je málo. Tato mezi ně ovšem patří.

Takže, pokud si chcete objednat krásnou young adultku, která se vám bude nejen dobře číst, ale také se líbit, můžete přímo tady.
Samozřejmě děkuji Albatros media a.s. za recenzní výtisk!

Tak co myslíte? Zkusíte ji? Nebo jste ji už četli?
Daramegan







čtvrtek 22. prosince 2016

Dům na Baker Street - Michelle Birkbyová

Autor: Michelle Birkbyová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing)
Počet stran: 336

"Slyšela jsem, jak se Sir George žene po schodech. Irene se pokoušela škrtnout zápalkou, ale nešlo jí to. Dvě nebo tři vadné zápalky odhodila. Sir George vrazil do dveří. Křikl na svou společnici, aby počkala v pokoji. Irene znovu škrtla zápalkou. Tentokrát se rozhořela a plamínek nezhasl."

Za každým velkým detektivem stojí velká žena. Bytná Sherlocka Holmese a manželka doktora Watsona se rozhodnou vyjít ze stínu a rozjet své vlastní detektivní pátrání. Z kuchyně na Baker Street číslo 221b se vydávají do temných zákoutí Londýna a zjišťují, že přestože nejsou nejslavnější detektiv všech dob, i ony dokážou vyřešit zapeklitý případ.

Čekala jsem ledasco, ale tohle tedy ne. Přiznám se, že s Sherlockem Holmesem jsem se viděla jen z rychlíku, což znamená, že nic jsem nečetla, ale beru na vědomí jeho přítomnost. Tudíž, pokud jste na tom stejně jako já, vůbec se nebojte, že by vám nesedla. I když tam Sherlock vystupuje, není to hlavní postava. Točí se to okolo jeho bytné, což je paní Hudsonová a manželky jeho drahého Watsona, Mary Watsonové.
Obě dámy se zapletou do případu, který skýtá vraždy, vydírání, podvádění a vůbec všechny nekalosti. Takže na začátek je to pro ně velké sousto a jak se s tím vypořádají, zda-li vůbec, tak to si už musíte přečíst sami.

Já vám můžu říct, že kniha se čte sama a nudit se u ní určitě nebudete. Ohromně mě bavila. Bylo to pro mě napínavé, vzrušující, příjemné a překvapující počtení.

"Pochybovala jsem, že to byl on, kdo šeptal do ucha Dámy z Whitechapelu. Uměla jsem si představit, že od svých obětí dokáže udržovat velký odstup. Pouze pozoruje. Nejedná - dokud nemusí. Dává do pohybu řetězec událostí a do celého procesu vstupuje v příhodný závěrečný okamžik."

Příběh je psán z pohledu paní Hudsonové a přímo promlouvá ke čtenářům, což se mi moc líbilo. Měla jsem pocit, že sedí přímo naproti a vypráví mi to z očí do očí. Tohle jsem velmi ocenila. Autorka také skvěle vypracovala popis města Londýna. Docela si dokážu představit, jak projíždím bryčkou ulicemi Londýna a vidím lidi, kteří v kloboucích prochází kolem.

Pro mě byla tato kniha velké překvapení. Vůbec se nebojím hodnotit ji plným počtem. Protože jsem v ní objevila všechno. Vyvolala ve mě snad všechny pocity, které jdou. Radost, napětí, nervozita... Ale hlavně mám po dočtení příjemný pocit. Možná to nebudu umět dobře vysvětlit, ale jakmile jsem dočetla, cítila jsem "vnitřní uspokojení". Pocit, kdy jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst, spokojenost jak to dopadlo a doufání, že bude další díl... :-)

Určitě vám tuto knihu doporučuji. Dle mého názoru se bude líbit všem, milovníkům detektivek i těm, kteří je "moc" nemusí. Fanouškům Sherlocka taky, protože se tam přece jen sem tam mihne. :-)

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete si ji pořídit přímo tady.

Přeji vám všem, ať je Ježíšek štědrý, ať vám nezaskočí žádná kost v krku a po Štědrém dni se brzo zase ozvu.
Daramegan

středa 14. prosince 2016

Dívka v červeném kabátku - Kate Hamer

Autor: Kate Hamer
Rok vydání 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 367

"Ta strašlivá bolest, kterou cítím, je jako benzin a já se měním v hořící automobil ženoucí se na plný plyn domem. Vzlykám. Ženu se znovu nahoru po schodech  kolem své ložnice. Klem řady oken a také jednoho rozbitého, kde jsem viděla, jak dírou létají dovnitř a ven ptáci."

Carmel Wakefordová se ztratí své matce na místní dětské slavnosti. Najde ji muž, který o sobě tvrdí, že je její dědeček, jenž se s rodinou v minulosti přestal stýkat. Tvrdí, že její matka měla nehodu a že Carmel s ním nyní bude muset žít. Když se pak z několika dnů života v nové rodině stávají celé týdny, Carmel zjišťuje, že tento muž věří, že má jakýsi zvláštní dar. A zatímco se matka zoufale snaží najít svou dceru, Carmel se vydává na neobvyklou pouť - během níž je nucena položit si otázku, kdo je, a kým by se mohla stát.
Tato kniha je více než jen obyčejným thrillerem. Tím hlavním v celém příběhu není, kdo nebo proč něco udělal, ale to, jak matka i dcera svádějí boj se vzájemným odloučením a jak v sobě hledají sílu, aby to vše dokázaly snést.

Téma knihy je velmi originální. Holčička, která se sem tam zasní a zapomene se. Nechá školní třídy odejít, poté je hledaná. Někteří si myslí, že to dělá schválně, ale Carmel za to nemůže. Jednou se ztratila už i své mamince, takže ta si ji hlídá jako ostříž. Jakmile se kousek od jejich domova pořádá výstava dětských knížek, tak maminka ji varuje, ať se ji drží, aby se neztratila. Carmel to považuje za otravné, pořád se držet máminy sukně. Potom přijde chvíle, kdy se trochu pozapomenete... Najednou maminka nikde, hledá ji, padá na město mlha hustá jako pudink a do toho přijde cizí pán, který ji řekne, že její maminka měla nehodu, on je dědeček a bude ji hlídat...
A v tu chvíli začíná její nový život, maminka prožívá x dní utrpení bez dcery a všechno vypadá beznadějné. Pro obě je důležitá otázka nasnadě: Uvidí se ještě?

Po dočtení mám rozporuplné pocity. Byly chvíle, kdy jsem knihu nedokázala odložit a kousala si nehty, protože napětí bylo maximální a pak přišly stránky, kdy jsem se musela přemlouvat, abych četla dál a neodkládala čtení na jindy...
Možná to bylo tím, že jsem čekala pořádný thriller a vykoukl na mě příběh, který bych zařadila mezi psychologickou detektivku.

"Hřiště bylo prázdné a budovu halilo ospalé ticho, když jsem se zastavila poblíž a dívala se přes zeď. Dokázala jsem si představit děti tam uvnitř. Utahané z vyučování, jak se těší, až bude den u konce. už brzy se začnou na hřišti scházet rodiče, aby si vyzvedli své ratolesti. Tato myšlenka mne přiměla, abych se probrala a zamířila pryč."

Do psychologie zařazuji knihu proto, že se autorka zabývala hodně myšlenkovými pochody hrdinů. Rozebírala to ze všech stran a pro mě to bylo někdy až příliš zdlouhavé a utahané. Ale až na tyto pasáže se mi to líbilo, jak jsem psala výše, téma je opravdu dobré a i když jsou tam místa, která pro mě byla "hluchá", dočetla jsem s napětím, jak to všechno dopadne.
Protože když si odmyslím ty sondy do hlavy všech osob, které zde vystupují, tak vám zbude příběh, jenž vás nenechá chladnými. V dnešní době se tohle může stát prakticky kdekoliv a komukoliv a je už jen na daném člověku, jak se k tomu postaví. Je pravda, že boj matky za dceru byl nekonečný a nekonečně silný. Ovšem, co s tím, když nemáte ani tušení, kde a s kým a proč dcera je, co hůř.. jestli stále žije... Jedna věc z té knihy stoupá jako dým - nevzdávat se a bojovat i když už síly docházejí a že manipulace s lidma a obzvláště s dětma, je hrozně jednoduchá, když ví dotyčný jak na to.

Pokud máte rádi knihy, které jdou více do hloubky lidské duše a mysli a pokud se nebojíte o své děti, tak si ji určitě přečtěte. Bude se vám líbit. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a pokud si chcete udělat na ježíška radost, tak si ji můžete koupit přímo tady.

Četli jste ji? Nebo máte v plánu?
Daramegan

sobota 10. prosince 2016

Vánoční zázrak - Jay Asher

Autor: Jay Asher
Nakladatelství: Albatros media - CooBoo
Počet stran: 248
Rok vydání: 2016

"Pokud máš rád sentimentální historky, počkej, až ti povím, že ten stromek brečel taky. Tak trochu," dodám. "Když strom roste, natáhne kořeny vodu, víš? A když ho pak někdo pokácí, kořeny ještě tlačí mízu do pařezu, takže to vypadá, jako by plakal."

Sierra vede dva životy. Jeden v Oregonu, kde její rodina vlastní farmu vánočních stromků. A druhý v Kalifornii, kam před Vánocemi jezdí stromky prodávat. A opustit jeden vždycky znamená, že ji schází ten druhý. Tak to je až do posledních Vánoc, kdy Sierra potká Caleba. Caleb je vzorný kluk, jen před lety udělal obrovskou chybu a platí za ni dodnes. Ale Sierra nedá na jeho minulost a rozhodne se mu pomoct. To samozřejmě vyvolá vlnu nesouhlasu, falešných dojmů a podezření, ale Caleb se Sierrou přijdou na to, že jedna věc je silnější než tohle všechno.

Já to normálně nedělám. Nikdy. Možná jednou za celou éru blogu. MUSÍM pochválit a vyzdvihnout obálku. Tohle je naprostá bomba. Ve tmě vám svítí nápis "vánoční zázrak", na denním světle se stránky lesknou, protože jsou plné stříbrných hvězdiček. Vím, že v Cooboo si vždy vyhrají s knihami, ale tohle je naprostá parádička. Omlouvám se, ale já to musím napsat, už jen kvůli té obálky a hvězdiček vevnitř, byste tuto knihu měli mít. :-)

Co se týče hlavních hrdinů a samotného příběhu, tak je to čtení typické do tohoto ponurého počasí. Máte blbou náladu, venku je zima, do toho fouká vichřice... Vy si uděláte čaj, zalezete pod deku a čtete. Za chvíli vás přejdou všechny chmurné myšlenky, protože na stránkách je tolik sladkého, že nebudete chtít vidět čokoládu pár dní.

I když už jsem poměrně stará baba, tak pořád si ráda přečtu knihy, jenž jsou určené pro mládež. Vánoční zázrak je skvělý dárek pod stromek pro dospívající dívky nebo starší ročníky, jako jsem já, kteří mají rádi romantiku mezi středoškoláky. :-)

"Po pravdě - nevím. Ví, že jsem něco slyšela, ale třeba to nebyla pravda. Pokud je pravda lepší než pomluvy, měl by se chopit příležitosti."

Od autora jsem četla také jeho první knížku, Proč? 13x Proto. A musím říci, že je to na hony vzdálené tomuto příběhu. Tady je pouze romantika, láska, přátelství, pohodová nálada, předvánoční čas, důvěra...
Když jsem ty řádky četla, nebyla dvoustrana, aby na mne nedýchla vánoční atmosféra. A byť se děj odehrává v Kalifornii, tak přesto jsem místy měla pocit, že umrznu a po pár stránkách opět roztaju jak nanukový dort na sluníčku. :-)

Proč si knihu přečíst:
1) navodí vánoční atmosféru
2) odreagujete se od předvánočního stresu či rozčíleného šéfa
3) užijete si čtení, pokud nebude očekávat abnormálně velké zápletky
4) autor dokázal krásně popsat přátelství, na čem stojí, co je v něm důležité a které věci by měly jít stranou a také mladší generace zjistí, co všechno zmůžou pomluvy a drby

Pro mě to bylo příjemné čtení a věřím, že i vám se bude líbit a dýchne na vás vánoční atmosféra. :-)

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Co vy a vánoční čas? Přizpůsobujete tomu i četbu? :-)
Daramegan

pátek 9. prosince 2016

Syndrom odumřelé duše - Roman Cílek

Autor: Roman Cílek
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 256

"Všechno zde páchlo ztuchlinou. I ten již dlouho nevětraný byt, i vzezření a oblečení člověka, který v něm žil a zemřel. "

Psycholožka Judita Svárová je poslána k předběžnému výslechu muže podezřelého z bezohledné vraždy se sexuálním podtextem. Protože právě dokončila posudek mladého vraha, který týral a zabíjel náhodně vybrané ženy, do nového případu se jí příliš nechce. Až příliš často se totiž musí dívat do očí a naslouchat lidem se syndromem "odumřelé duše".

Tak nejdříve uvedu na pravou míru anotaci. Nejedná se totiž o představení knihy jako takové, ale o nalákání na jednu povídku, kterou tato kniha obsahuje a má název Syndrom odumřelé duše. Jedná se asi o předposlední povídku v knize.

Tuto zelenou, původní českou detektivku jsem začala číst dnes ráno a večer je hotovo. Povídky jsou krátké, svižné a tím pádem se to četlo samo.
I když se přiznám, že já čekala jeden příběh, kdy se pořádně zapotím při hledání vraha, ale ani takto jsem nebyla zklamaná. Jediné, co beru jako nešvar těchto krátkých detektivek je, že z ničeho nic se strašně rychle najde vrah. Z dvaceti stránek čtete 15 o možných motivech a najednou, na šestnácté straně víte, kdo to vše udělal. A to je na mě někdy moc.

Nejvíce mi v mysli utkvěla povídka Z ruky do úst a když by bylo po mém, tak mám název knihy jasný. Ovšem, každého názor. Myslím si, že v tomto díle si každý najde svou oblíbenou, která mu bude nějakým způsobem nejbližší. Nebo se bude nejlépe číst a bude dávat jednoznačně smysl a to byla právě u mě povídka o týpkovi, který žil v chudobě a najednou zdědil peníze, které ovšem odmítal nějakým způsobem využít a dál si sbíral svou veteš. Ne, že bych se v něm viděla (haha), ale tato povídka mi dávala smysl, celkem se tam daly dočíst záblesky, kdo je vrahem, takže proto je u mě výherní.

Od autora jsem již četla knihu Žebřík ke Stvořiteli (recenze) a byla jsem spokojená naprosto stejně jako teď. Je to jednoduchý soubor kriminálních povídek, jednohubka, která nikoho neurazí ani nenadchne do závratných výšin. Možná se jednou dočkám od autora i knížky, kdy bude jen jeden příběh, protože věřím, že díky jeho fantazii bych se pěkně zapotila při hledání vraha. :-)
A knihu doporučuji třeba pro začínající čtenáře detektivek. :-)

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit tady.

Mějte krásný večer,
Daramegan


Zlo - Ben Sanders

Autor: Ben Sanders
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 301

"Udeřili na něho, kde je ten zbytek, tys to určitě sebral, bla-bla-bla. No a prostě, abych to zkrátil, naložili ho na korbu dodávky, ksichtem nahoru, s horní půlkou těla ve vzduchu za autem, pár chlapů mu drželo nohy a Timmy a ještě někdo další mu skočil na hrudník a žuch, zlomili mu páteř. Křř-ach."

NEJHORŠÍ SKUTKY...
Mladý newyorský policista, který je po mnoho měsíců nasazen jako tajný agent do hnízda drogové mafie, nakonec nezvládne krajní situaci a těžce zraní člověka. Marshalla trápí pochybnosti a výčitky svědomí za tento čin i za násilné činy jiných policistů, jež ve své kariéře zažil. Chce skončit, odejít od polici a vůbec zmizet z města. Ještě k tomu se schází s Chloe, dcerou mafiánského bosse, a vypadá to vážněji než jen jako zálet. Pak ale v sídle mafie dojde k přestřelce...

...HO DOSTIHNOU ZÁROVEŇ S NAJATÝM VRAHEM
Několik let nato žije Marshall v ústraní v rámci ochrany svědků, ale stále ho pronásledují pocity viny. Když ve městě zmizí mladá žena Alyce Rayová, která mu na fotografii v novinách něčím připomíná Chloe, pustí se do riskantního vyšetřování jejího únosu. Jednotlivec by sice neměl píchat do vosího hnízda organizovaných zločinců, Marshallův důrazný postup však nese ovoce. Když už chybí málo, aby záhadné zmizení objasnil, dostihne ho jeho minulost - a také profesionální zabiják.

Už když si přečtete anotaci, tak vám je jasné, že to nebude jen tak obyčejná detektivka nebo thriller. Autor se s ničím nemazal, ani paní překladatelka, Ludmila Jánská, a naservírovali nám příběh bez jakéhokoliv omezování, co se týče prolévání krve, výčitek či vulgárních výrazů. Samozřejmě, mezi námi, těch výrazů je tam po trošce a navíc, když už se objeví, tak tomu dávají ten správný glanc a šťávu. Hned má potom člověk pocit, že opravdu čte o zabijákovi a ne nějaké nagelované máničce u kávičky se zákuskem. Proti kávě a zákuskům nic nemám! :-)

Kapitoly jsou vždy nadepsány jménem. Tím pádem víte, o kom budete v danou chvíli číst. Ze začátku to byl pro mne trochu problém, Než jsem si dala dohromady kdo je kdo, tak to nějaký čas trvalo, ale potom to pro mne byla přidaná hodnota a byla jsem za to ráda. Nejvíc jsem se těšila právě na kapitoly s nadpisem Marshall. On je to totiž velmi zvláštní, záhadný a přitažlivý hrdina. Do dobré poloviny knihy jsem netušila, co si o něm myslet. Choval se a jednal tak, abych si ho neoblíbila, v druhé chvíli jeho přístup vygradoval do "nebeských" výšin a byl pro mne ten nejlepší hrdina všech dob. Velmi rozporuplná postava, velmi skvěle autorem vykreslená.

"....: natáhl se, vzal z tašky čtyřiačtyřicítku a položil ji na stůl, ruku nechal na pažbě. Usmál se. "Trocha opatrnosti neškodí." "Vyser si voko. Nabonzuješ mě?" "No, vlastně už jsem tě tak trochu nabonzoval. Řek bych že tu bude každou chvíli."

Pokud patříte mezi milovníky dobrých a drsných příběhů, kde se střílí lidé z dálky i blízky, kde se řežou na kousky, tak sáhněte po tomto díle. Nebude vám nic chybět. Je až k neuvěření, jak z malé zápletky se dokáže vyvíjet příběh větších rozměrů.
Děj odsýpá rychle, nebude tam chvíle, abyste se nudili, to můžu říct. Ale jsou tam chvíle, kdy vám nebude dobře od žaludku. Teda aspoň mi nebylo no... Takové vyteklé oko... Ježkovy voči... :-)

Příběh jsem si užila a věřím, že si jej užijete i vy. Když jsem se pídila po podrobnostech, zjistila jsem, že jsou v originále další díly, takže doufám, že se dočkáme dalších knih od autora.

Mé díky patří nakladatelství Leda za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Mějte se krásně, díky za přečtení.
Daramegan


úterý 6. prosince 2016

Navždy a věčně - Jennifer L. Armentrout

Autor: Jennifer L. Armentrout
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 472

"Navíc mohla nosit overal, aniž by v tom vypadala jako přerostlé batole. Dnes měl na sobě světle modrý s tmavším modrým rozpínacím svetrem. Moc ji to slušelo. Kdybych si to na sebe vzala já, si bych se dobrovolně zamkla v pokoji."

Pro někoho může být mlčenlivost zbraní. Pro Mallory "Myšku" Dodgeovou představuje štít. Naučila se, že nejlepším způsobem, jak přežít, je neříkat nic. Přestože od její noční můry uplynuly už čtyři roky, dělá si starosti, že svůj strach nikdy nepřekoná.
Po letech domácího vyučování adoptivními rodiči se musí Mallory postavit čelem k tomu, že maturitní ročník stráví na veřejné střední škole. V hlavě se jí odehrávaly všelijaké děsivé scénáře, nikdy se ji však ani nesnilo o tom, že hned první den ve škole narazí na Ridera Starka, svého kamaráda a ochránce, kterého neviděla už od dětství.
Netrvá dlouho a Mallory si uvědomí, že pouto, jež kdysi s Riderem sdílela, nezesláblo. Naopak, čím víc se jejich vztah prohlubuje, tím víc vychází najevo, že dívka není jediná, kdo zápasí s minulostí. Když se Riderův život vymkne kontrole, Mallory se musí rozhodnout, jestli zůstane mlčet, nebo promluví. Kvůli lidem, které miluje, a kvůli vlastní budoucnosti musí pravda vyjít najevo.

Jennifer Armentrout patří mezi mé oblíbené YA autory. Můžu klidně říct, že je má nejoblíbenější. I když některé knihy jsou strašné klišé, já je jednoduše žeru a nikdy to jinak nebude.
Když čtu její knihy, tak mám pocit, že koukám na televizi na Beverly Hills nebo tak něco. Kolikrát se přistihnu při jiné činnosti než je čtení její knihy, že přemýšlím, kdy mi běží další díl a až potom si uvědomím, že je to kniha. :-) Už mi asi hrabe, co? :-) Ale když se začtete do její slaďárny, tak to jinak nejde.

Jakmile jsem zjistila, že vydává novinku, bylo jasné, že po ní budu toužit. Tak moc, až jsem ji dostala k recenzi. A vida - nezklamala mě! :-)
Jakmile se v příběhu spojily životy Mallory a Ridera, tak mi bylo naprosto jasné, jak to asi bude vypadat. Protože si myslím, že autorčin styl psaní znám moc dobře, jen jsem čekala, kdy na mě vybafne něco, co se mi nebude líbit. Stránky plynou, Rider a Mallory k sobě mají i po letech, kdy se neviděli, stále blízko, do toho Rider řeší problémy své rodiny a Mallory se snaží postavit na vlastní nohy a hlavně najít kus sebevědomí, které by ji pomohlo. A najednou... bum! V tu chvíli jsem to tedy vůbec netušila a autorka mi dala pěkně zabrat. Jsem zavřela knihu, chodila po pokoji a říkala si: "Já to věděla, věděla jsem to. Proč to vůbec čtu?!"

"Věděla jsem, že je to pravda. Ten sílící nadějný pocit v mé hrudi, kdykoli jsem ho viděla, byla láska. Když jsem byla s ním, díky lásce jsem dokázala zapomenout na všechno ostatní. Kvůli lásce se mi zadrhával dech, kdykoli se na mě upřeně zadíval, kvůli lásce jsem zalapala po dechu, kdykoli se mě jen letmo dotkl. Díky lásce jsem s ním dokázala být sama sebou..."

Pro někoho může být tato kniha považována za x-tou ve své řadě, YA romantika, hlavní hrdinka má problémy a princ na bílém koni se ji snaží zachránit. Ale ono to tak není. Jennifer Armentrout si dokáže nádherně pohrát se slovy, dá hrdinům život, nejen tím, co dělají, ale také tím, jak mluví. Jak se chovají. Při čtení pak mám pocit, že jsou to skutečné postavy. Někdo, koho můžu obejmout, vyslechnout, někdo, koho třeba potkám venku před barákem. Není pro to mě žádná tuctová věc s tuctovým námětem.
Když se na to podívám s odstupem, příběh je jednoznačný a vím, jak to bude a nebude. A v tom člověka málokdy čeká překvapení. I když... tady... Ale nejvíce mě bavily slova a to, co z nich vzniklo za příběh. Když má někdo bohatou slovní zásobu, dokáže poutavě vyprávět i to, co už tu jednou bylo a stejně jej budu poslouchat, jako bych to slyšela poprvé. A s tímto příběhem se to stalo.

Doporučuji pro čtení všem dívkám, ženám, slečnám, které hledají nenáročnou literaturu, která je bude bavit a trochu se zasní, možná i rozčílí. A věřím, že když se s autorkou setkáte poprvé právě u této knihy, tak se z ní stane jedna z vašich oblíbených. Tak jako je moje. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku a ty z vás, které si ji budou chtít koupit nebo dát tip na ježíška, tak na tomto odkaze ji najdete.

Mějte se krásně a romanticky :-)
Daramegan

čtvrtek 1. prosince 2016

Dívka v ledu - Robert Bryndza

Autor: Robert Bryndza
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Grada Publishing a.s., pod značkou Cosmopolis
Počet stran: 448
Překlad: Kateřina Elisová

"Truchli pro mě jen chvíli, jestli truchlit musíš,
Pak ale smutek v důvěru obrať,
Je to jen na chvíli, kdy se musíme rozloučit,
Ve svém srdci vzpomínky chraň jako poklad."

Poté, co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce  hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřovaní? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričin kariéra  visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než  kdokoliv, komu čelila v minulosti.
Dopadne ho dříve, než udeří znovu?

Není těžké napsat recenzi na knihu, kterou jste přečetli. Vždy vás něco napadne. Ale je zatraceně těžké napsat recenzi na knihu, která byla pro vás skvělá. Která vás nadchla, kterou jste si užili a kterou chcete vychválit do nebes.
Na přebalu knihy je kolečko, ve kterém stojí, že se jedná o bestseller number one. A je to pravda!
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku.

Postavy, kterým autor vdechl život v této detektivce, jsou reálné. Dělají chyby, nemají přesné úsudky, ke všemu se musí vlastní silou a pílí dopátrat. Nic jim nepadá samo do klína a právě proto jsou jako opravdové. Hlavní hrdinka Erika si navíc prošla velmi těžkou ztrátou, která ji jistým způsobem ovlivnila a někdy se neumí dobře ovládat. Další autentický prvek, jelikož takto se chovají normální žijící lidé. A autor to dokázal napsat na papír.
Krásně v příběhu popsal i loajálnost vůči autoritám, moc peněz a to, jak lidé dokážou využívat své styky. Korupce je holt všude. :-)

"Podívejte, Eriko, jste skvělá policistka..."
"Pane, tohle říkáte vždycky těsně předtím, než mi řeknete, ať něco nedělám."
Marsh se odmlčel. "Říkám to, protože je to pravda. A taky proto, že vím, jak to skončí. Jdete proti mocným lidem a nemáte příliš dobré vyhlídky."
"To zní jako z Hunger Games..."

Líbilo se mi rozvržení kapitol. Byly krátké a proto mi přišlo, že má děj extra rychlý spád. Ona ta rychlost tam je, nebyla chvilka, kdy bych se nudila. Já neměla pořádně ani prostor přemýšlet, kdo je tím vrahem a proto jsem byla na konci knihy totálně odrovnaná, když se na to přišlo. To, jak spisovatel dokázal vymyslet souvislosti, chvílemi mi rozum stál a přemýšlím, jestli náhodou on sám není superintendant nějaké policie a nevypráví nějaký čin, jež se opravdu stal. Pokud ne, tak klobouk dolů před tím, co dokázal napsat.

Celou knihu se mi stávala jedna věc. Otočila jsem stránku, skončila kapitola, tak jsem se rozhodla, že přece dám ještě jednu, to nemůžu odložit. Takto jsem to udělala několikrát za sebou a "hups", byl konec. Ani jsem netušila, že už jsem tak daleko. Bylo to i díky tomu, že autor si nechal odhalení vraha až na samotný konec, tudíž jsem ani v náznacích netušila, kdo by se za tím mohl skrývat a proto to pro mě bylo takovým překvapením. Jak samotný vrah, tak že kniha končí.

Určitě doporučuji tuto knihu všem, kteří mají rádi dobré detektivky a thrillery. Protože Dívka v ledu za to opravdu stojí.

Ráda bych poděkovala nakladatelství Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud jsem vás nalákala, tak si knihu můžete koupit přímo tady. Udělejte si sami sobě ježíška, protože tohle fakt nemá chybu. :-)

Mějte se krásně a čtěte! :-)
Daramegan