pondělí 26. února 2018

Slečna M. - Caroline Woods

Autor: Caroline Woodsová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 279
Rok vydání: 2018

"Anitin pronikavý hlas se odrazil od stěn dvorku. Vlajka s hákovým křížem se jako na souhlas zatřepotala ve větru. Tenké záclony Eislerových se rozvlnily. Zdálo se, že se v Anitě něco zlomilo. Pustila Gretiny paže, pak se podívala na pytel s odpadky a Gretina hubená kolena."

Berlín 1938
Sestry Berni a Greta vyrůstaly společně v berlínském sirotčinci. Pak ale do jejich životů vstoupí válka. Berni si začne vydělávat jako prodavačka cigaret v nočních klubech - svérázných kabaretech, ve kterých jsou porušována veškerá tabu a mnohé je dovoleno. Greta nastoupí na zdravotnickou školu. Když je nacisty donucena pomáhat při zrůdných lékařských experimentech, rozhodne se, že nastal čas rodnou zemi opustit. Nehodlá však odejít sama, bez sestry.
Vše ale dopadne jinak, než plánovaly. Rozhodnutí, která učiní, změní jejich vztahy i životy. Navždy.

Jižní Karolína 1970
Jednoho dne dostane Janeen Moorová do ruky dopis adresovaný její matce. Je to zpověď s naléhavou prosbou o odpuštění, kterou napsala neznámá Němka. Jakou roli sehrála v tomto příběhu její matka? A proč ji tak rozrušila nedávná zpráva o tom, že byl v Americe spatřen bývalý německý důstojník SS?

Slečna M. je příběhem dvou sester, kdy jejich společný život rozdělí druhá světová válka. Poprvé se s Berni a Gretou setkáváme, když žijí v sirotčinci v Berlíně. Život za zdmi ústavu není jednoduchý a proto se starší z nich, Berni, snaží dělat všechno pro to, aby mohly spolu, samy dvě, žít mimo sirotčinec a mít spokojený život. Na jedné cestě, kdy sestry prodávají hostie, potkají Sonju, která později změní zásadně jejich životy. Vezme si Berni, kterou zaučí v prodeji cigaret v kabaretech a nočních podnicích v berlínských ulicích, Greta se naopak stává služebnou v rodině, která velmi sympatizuje s Hitlerem a jelikož je Sonja Židovka, dívky zastávají různé politické názory, kdy je jejich zaměstnavatelé lehce ovlivňují. Mají ovšem i svůj rozum, ale dokáží rozeznat dobro od zla? V roce 1970 Janeen otevře dopis, ve kterém její matce píše dávná kamarádka a omlouvá se. Za co? Co ji matka tají? Jannee odepíše místo matky a čeká na odpověď...

Tuto knihu vydalo nakladatelství Fragment, které je expertem na žánry určené pro mladší čtenáře či rozvášněné čtenářky. Ovšem, sem tam, jednou za čas vydají něco, co vyrazí dech i starším milovníkům knih a zejména těm, kteří vyhledávají vážná témata.
Slečna M. je příběhem, jenž se odehrává za druhé světové války, jsou tam popsána některé zvěrstva, jenž se děla, a hlavně se autorce skvěle povedlo vykreslit povahové vlastnosti postav. Jedná se o poutavý příběh, který vás na začátku chytí a pustí až s poslední stránkou.

V ději objevíte vícero postav, ke kterým si uděláte vztah čtenář - hrdina. Nejde říct, kdo je nejdůležitější, i když Berni a Greta jsou jasně dané, pro mě měla velkou roli v příběhu také Sonja či Klaus nebo Anita. Líbilo se mi, že autorka dokázala na pár stránkách vytvořit celou kupu postav, které byly propracované a žádnou nezanedbala. Dá se říct, že každý, kdo dostal jméno, také něco znamenal. Ale nemusíte mít strach, že byste se při čtení v nich ztráceli. Každá postava má jasně daný úkol a toho se autorka drží.

"Naivně jsem se domnívala, že program pod nacistickým vedením bude stejný. Jenže naši instruktoři se soustředili především na jakási "průkopnická opatření v ústavní léčbě". Během prvních týdnů nám ve škole rozdali texty popisující zbytečně prodlužované utrpení, kterém musí snášet pacienti s fyzickým nebo mentálním postižením. Navíc to je velká finanční zátěž pro národ. Co si tito pacienti zaslouží? Klid, hlásal pamflet. A my jsme se měli naučit, jak jim ho dopřát."

V příběhu se prolíná minulost s přítomností. I když té minulosti je více, protože se autorka soustředí na to, aby vykreslila příběhy sester pěkně od začátku a do přítomnosti se pořádně dostaneme až za polovinou knihy. Ale ovšem i to má svůj důvod. Jelikož jako čtenář, jsem nejdříve musela pochopit co se přesně stalo, abych mohla dále číst o tom, co se děje v Jižní Karolíně v roce 1970. Líbilo se mi, že autorka dokázala i o maličkostech, jako byla třeba výměna surovin mezi služkami, napsat s takovou grácií, že mi to přišlo důležité. Ostatně jako všechno v knize. Nemůžu říct, že by tam bylo něco navíc. Každé slovo, každá věta, má přesný význam, a v celé knize jsem nenašla žádné hluché místo, které by mě jakkoliv nudilo.

Pokud patříte mezi čtenáře, kteří vyhledávají příběhy, jenž se odehrávají za druhé světové války, kde je důležitá nejen doba, ale také charaktery postav, vztahy mezi lidmi, láska, přátelství, i nenávist, tak si Slečnu M. určitě přečtěte. Věřím, že budete tak, jako já, spokojeni. Dostala jsem od knihy mnohem víc než jsem čekala. A musím uznat, že je to i stylem autorky a tím, jak píše. Dokázala mne zaujmout ihned od první stránky a já s napětím četla až do konce.

Nejsou zde detailně popsány koncentrační tábory, nejsou zde detailně popsaná zvěrstva, o kterým víme z jiných knih a příběhů, tady jsou důležité okolnosti, za kterých musely dvě sestry, bez rodičů, bojovat o svůj holý život. Aby jej měly důstojný a šťastný. Aby se samy sobě dokázaly podívat do očí. Aby si samy sebe vážily. Obyčejný příběh dvou dívek, který zasáhla druhá světová válka a neobyčejná síla bojovat za to, co opravdu chtějí.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a pokud si knihu chcete koupit, tak odkaz je zde.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 23. února 2018

Valentýnské prokletí - Jodi McAlister

Autor: Jodi McAlister
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 340

"Někde jsem četla, že lidský mozek se s nevysvětlitelnými jevy přirozeně vyrovnává tak, že navrhne obyčejné vysvětlení. "Vlkodlak vyjící na měsíc? Nikdy. Asi to ve větru někde pleská vlnitý plech v kombinaci s meluzínou v okapu." Náš mozek se naučil nepočítat s ničím nadpřirozeným. Všechno se dá nějak vysvětlit a to vysvětlení musí být realistické."

Perla Linfordová se narodila na Valentýna. A není u nich ve škole sama. Jsou čtyři a každý z nich dokáže dělat velmi zvláštní věci. Když po jednom z nich začnou jít bytosti, o kterých zatím četla jen v knížkách, začne Perla zjišťovat proč. A to za pomoci Finna - kluka, kterého zná od dětství a celou tu dlouhou dobu ho nemůže vystát. Pokud chce ale zachránit sebe a své spolužáky, bude muset hodit nesnášenlivost za hlavu. Jen společně s Finnem má totiž proti temným silám alespoň nějakou šanci...

Perlu vychovávají její sestra s bratrem, Eda a Míra. Neměli to lehké, ale zvládli to a teď tvoří spokojenou rodinu. Jednoho dne se začnou dít divné věci. Nejdříve Perla všude vidí černé kočky, vrány, dokonce i koně, kteří vypadají, jako by se dívali přímo na ni. Hned na to se začnou ztrácet její spolužačky, jiní spolužáci se chovají opravdu divně a Finn, kterého měla za svého "nepřítele" se ji začíná přibližovat. Zvláštností je víc než dost a Perla tomu prostě musí přijít na kloub...

Valentýnské prokletí je příběh, který je určen čtenářům od patnácti let. Myslím, že se více bude líbit dívkám, které hledají napětí a lásku, a také těm, kteří mají rádi nadpřirozené bytosti. Protože tady o ně půjde hodně. Hlavní postavy, když je vezmu celkově, byly docela příjemně vykreslené, i když Perla mi někdy lezla na nervy. Ovšem, chovala se na svůj věk přiměřeně a já beztak nebyla jiná. :-) Ovšem, když to čtu jako "stará hepa", tak mě to trochu iritovalo. :-))

Příběh sám o sobě nebyl vůbec špatný, ale chvílemi mi to přišlo táhlé a zdlouhavé. To hlavně ve chvílích, kdy Perla přemýšlela a mluvila sama k sobě, působilo to na mě dojmem, jako kdyby autorka se snažila dostat víc slov do děje a některé fakt zbytečně. Potom další lehký zádrhel byl závěr. Ten mi přišel oříznutý. Byl tam mnohem větší potenciál, ale jako kdyby se autorka vypsala na začátku a v konci už neměla sílu vymýšlet zápletky. Navíc mám spoustu nezodpovědných otázek. Možná si tím chtěla Jodi McAlister otevřít cestu k dalšímu dílu, abych se na něj víc těšila, ovšem mi to v tuto chvíli vadí, protože těch otázek je opravdu hodně. Celkově mám pocit, že tento příběh není ucelený a mám po dočtení v hlavě jen střípky, které se mi spojí až u druhého dílu a to je škoda. Sice mě tím nalákala na další knihu, ale teď to beru jako "nutnost", abych všechno pochopila.

"Taky bys mě mohla dát rovnou do zoo a bylo by to? Možná že mi vyrostou křídla - nebo si ze zadku vytáhnu kouzelnou hůlku! Nebo možná začnu čůrat třpytky a prdět duhu - a ty o tom napíšeš pojednání! Co ty na to?"
"Že jsi víla-"
"Nevyslovuj to!"
"- ještě neznamená, že jsi víla Zvonilka!"
"A to ses jako dočetla na Wikipedii?"

Díky všem aspektům, které jsem vypsala výše, beru tuto knihu jako průměrnou. Jsou zde postavy, které mne fakt bavily, jako Finn, ale taky jsou zde náznaky, které jsem moc dobře nepobrala. Třeba do teď nechápu, jak vysvětlili v nemocnici, proč tam všichni jsou? Sestry se chovaly, jako že to ví - a je to normální? Proč tam Holly jen tančila? Proč Zrzci? Co ten Dave? A je toho mnohem více a myslím si, že některé otázky pro druhý díl nebudou důležité a já se tak odpovědí nedočkám. Ale každopádně se do čtení druhého dílu pustím, abych se utvrdila, jestli mám nebo nemám pravdu.

Styl, jakým je Valentýnské prokletí napsáno, je hodně dobrý, i když mi chvíli trvalo než jsem se začetla, potom už to odsýpalo. Navíc autorka dokázala z některých postav udělat správné ironické puberťáky, takže místy jsem se od srdce zasmála.
Samotná kniha je příjemné čtení, které doporučím těm, co mají rádi příběhy středoškoláků spojené s nadpřirozenem.
Pokud hledáte oddechovou knihu, která vás stoprocentně donutí číst další díl, tak tahle je ta pravá. Protože věřím, že spoustu otázek budete mít také a vědět, jak to všechno je, budete rozhodně chtít. :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo zde.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

středa 21. února 2018

Do posledního dechu - Robert Bryndza

Autor: Robert Bryndza
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 412

"Byly tři hodiny ráno a  zápach mrtvého těla zaplnil auto. Horko neustávalo už několik dní. Zapnul klimatizaci naplno, ale odér stále pronikal z kufru auta. Rozkládala se rychle. Do kufru ji položil před dvěma hodinami. Mouchy si ji našly rychle, takže musel ve tmě máchat rukama, aby je odehnal. Přišlo mu směšné, jak se ohání a  rozmachuje. Kdyby byla ještě naživu, možná by se tomu také zasmála."

Mělo to být tvé vysněné rande. Ale místo toho jsi obětí...
Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je sice na místě nálezu jako první, případ ovšem nespadá pod její kompetenci. Tento fakt ale Eriku nedokáže zastavit.
Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce - a rychle odhalí souvislost s jinou, čtyři měsíce starou nevyřešenou vraždou. Obě dvě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu...
Když za podobných okolností zmizí další dívka, musí Erika Fosterová, Mossová i Peterson jednat co nejrychleji. Kolik času jim zbývá, než dívku sadistický vrah také zabije?
Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?

Když jsem dostala možnost přečíst si čtvrtý případ Eriky Fosterové téměř s měsíčním předstihem, neváhala jsem ani vteřinu. Není to ale z důvodu, že bych chtěla být "první" kdo si jej přečte, ale je to přesně proto, že jsem se nemohla dočkat, až se opět setkám s Erikou, Mossovou a Petersonem... A Sparksem vlastně taky. :-)
Protože tito lidé, hrdinové, jsou vždy zasazeni v maximálně skvělém příběhu, který si užiju od začátku do konce, navíc jsem si z autora udělala jednoho z mých topek, takže jeho knihy mají přednost před vším ostatním - i před spánkem! :-)

Každá kniha, kterou jsem doposud od autora Roberta Bryndzy četla, ať už je to Dívka v ledu (má recenze zde), Noční lov (má recenze zde) či Temné hlubiny (má recenze zde), splnily mé očekávání a věřila jsem, že u knihy s názvem Do posledního dechu tomu bude stejně. A nemýlila jsem se. Bylo to naprosto úžasné čtení! Navíc je autor každým dílem lepší a lepší, přijde mi, jako by stále pokládal laťku výše, mám pocit, že už to výš nejde, a on mě přesvědčí o opaku.

Kdybyste chtěli, abych vám popsala příběh jako takový a měla bych vám říct, co se v něm odehrává, odkážu vás na anotaci výše uvedenou, protože jej skvěle popisuje. Já bych to jen doplnila takovými střípky, že vztah mezi Erikou a Sparksem, který jí dělá pořádné peklo, se rozhoří do maxima, Erika si opět nebere s ničím servítky a jde si tvrdě za tím, co chce, i když zase udělá nějaké to faux-pas, ale to k ní patří, bez toho by to nebyla ona. Objeví se tam detektiv Hudsonová, která vás bude klamat na první pohled a otočíte na ni názor tak jako já, a samozřejmě se zde mihne i Camilla, která opět bude šťourat do všeho a všech.

"K boční straně klece byly přidělány dva řetězy s visacími zámky. Jeden řetěz jí ovinul kolem krku, omotal ho kolem mříže klece a pak ho zamkl. V  rohu stála velká dvoulitrová lahev s  vodou, kterou jí přesunul k ruce. Vylezl z klece a zamířil ke stolku v rohu, na kterém ležela oranžová plastová krabička. Otevřel ji a připravil si do injekční stříkačky 10 ml ketaminu. Vrátil se dovnitř. Viděl, že má otevřené oči a pohledem zmateně těká kolem sebe. Pokusila se promluvit, ale v ústech měla sucho. Otevřel lahev s vodou a nabídl jí."

Líbilo se mi, jak autor zakomponoval do příběhu nebezpečí sociálních sítí, konkrétně Facebooku. I když si každý z nás říká, že mu se to stát nemůže, opravdu bychom si měli dávat dobrý pozor, co sdílíme se svými přáteli. Jasně, dá se to omezit, že vaše příspěvky vidí jen přátelé, ale máme ve svých přátelích opravdu ty, kterým věříme a známe je osobně? Není tam nikdo navíc? Teď se třeba rozjela aféra s duplicitními profily, s tím, jak váš kamarád, který ale není vašim kamarádem, má jen stejnou profilovku, žádá vaším jménem o peníze vaše přátele a podobně. Lidi jsou v tomto směru opravdu vynalézaví tvorové.
Uhranulo mi, jak ladně a napínavě autor Robert Bryndza do děje přidal rande na slepo. Na fotce je týpek krásný, ovšem ve skutečnosti...

Vraha se dozvíte někde za třetinou knihy. Do té doby budete napnutí, ale stejně jisté tušení tam je. Já měla dva podezřelé a jeden z nich to byl. Po odhalení už je to pak sledování práce policie a zvláště Eriky a všech okolo ní, kdy jsou z větší části sehraní a jen hledají střípky, které by do sebe zapadly a oni odhalili pravého vraha. I přesto, že víte, kdo za tím vším stojí, si čtení užijete na sto procent, autor prostě umí!

V knize jsou kapitoly krátké, takže při čtení jsem měla pocit, jako by se mi stránky samy otáčely. Navíc autor opět ukázal svůj um psát velmi čtivě, napínavě a zábavně, tudíž bylo téměř nemožné se od knihy odtrhnout. Děj je přímý, jednoduchý, snadno pochopitelný a taky velmi uvěřitelný. Navíc dojde i na smrt jedné z hlavních postav, takže ti citlivější si můžou i utřít slzu.

Rozhodně jsem s knihou Do posledního dechu spokojená, a pokud jste si pana Roberta Bryndzu oblíbili, je nutnost mít i tento díl v knihovně. Pokud jste se s autorem ještě nestihli seznámit, tak se do čtení určitě pusťte. Můžete začít prvním dílem, ale také čtvrtým. Jsou tam drobné spojitosti, které vám nemusí do sebe zapadat, ale hlavní dějová linka je pokaždé samostatná, jedná se vždy o uzavřený případ, takže tady to ničemu nevadí.

Určitě doporučím každému, kdo má rád thrillery, které jsou napsány čtivou formou, s napínavým dějem a příjemnými hlavními hrdiny. U této knihy se stoprocentně nudit nebudete, za to vám ručím.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk a zde si můžete koupit knihu s názvem Do posledního dechu.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 20. února 2018

Fenomén jménem Robert Bryndza

Vážení čtenáři, knihomolové a hlavně milovníci thrillerů,

tento článek se trochu vymyká tomu, na co jste u mne zvyklí, jelikož se nejedná o recenzi, ale o to vám přiblížit autora jménem Robert Bryndza.

Tento nenápadný, leč velmi sympatický a charismatický muž se narodil v Anglii a nyní žije na Slovensku se svým manželem Jánem. Proslavil se svou sérií s Erikou Fosterovou, která chytá vrahouny všeho druhu a vždy ji u toho tak trochu jde o kejhák. Říká se, že autoři dávají do svých hrdinů vždy něco ze sebe, a pokud tomu je tak i u pana Roberta Bryndzy, tak bych mohla napsat, že je to velmi upřímný člověk, který si absolutně s ničím nebere servítky. :-)

Celý tento článek bude o tom vám lehce přiblížit jeho tvorbu a také vás upozornit na nové webové stránky autora, protože díky nim se dozvíte spoustu věcí a hlavně budete mezi prvními, kdo se dozví všechny podstatné informace.


Hned první knihy, kterou u nás vydalo nakladatelství Cosmopolis, Dívky v ledu (mou recenzi najdete na těchto stránkách) se prodalo v zahraničí během jednoho roku přes dva miliony výtisků. Toto číslo jistě mluví samo za sebe. Byla označená také jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller a byla přeložena do dvaceti pěti jazyků. Samozřejmě, Česká republika má také mnoho čtenářů, kteří dokáží ocenit dobrou knihu a u nás šel prodej do tisíců. Erika Fosterová, hlavní hrdinka knihy, společně s Mossovou a Petersonem oslovila mnoho čtenářů u nás a všichni si užili dobrodružství, které se odehrává v Londýně. Intriky, zašmodrchané vztahy, tajemství, těžké životní osudy, to vše v knihách najdete a ještě mnohem více. Navíc umí autor Robert Bryndza psát velmi svižně a zapáleně, kdo začne číst nepřestane, dokud nedočte do konce. To vám můžu odpřisáhnout, protože u mě to takto bylo a co vím ze svého okolí, nejen u mě. :-)

Další dva tituly, které u nás vyšly, Noční lov (má recenze) a Temné hlubiny (má recenze), jsou neméně úspěšné a zdařile navazují na zmiňovanou Dívku v ledu svou čtivostí a skvělou zápletkou. Prozradím vám i perličku ze zákulisí, kdy v Nočním lovu Erika pátrá po pachateli, který se v noci vloupává do domů, a sám autor čerpal tento námět z doby, kdy žil v Londýně a v jeho okolí řádil takovýto týpek. Navíc pak bylo zjištěno, že žil jen pár ulic od autorova bydliště.

Jako čeští čtenáři můžete mít v hlavní hrdince, Erice Fosterové, blízko i z toho důvodu, že je vykreslena jako Slovenka, která se do Anglie dostala jako au-pair a vypracovala se až na detektiva šéfinspektora.

Důležitým bodem, proč tento článek vychází je ten, že autor, má také své webové stránky, s názvem Robert Bryndza, kde si můžou všichni nedočkaví čtenáři nechat zasílat kapitoly z jeho nové knihy ještě před vydáním, kde se můžete dozvídat všechny novinky a hlavně taky oslovit samotného autora. Jak sám říká, všechny vzkazy poctivě čte a odpovídá na ně, navíc na konci jeho nejnovější knihy, která vyjde v březnu tohoto roku je napsáno, že by byl rád, kdybychom se, my čtenáři, zamysleli nad tím, jak chceme, aby život Eriky vypadal dál. Je rád za každou připomínku, poznámku, nápad, ale také za milé slova povzbuzení či pochvaly. Pokud máte na srdci něco, co byste mu rádi sdělili, určitě na jeho stránky zajděte a pokud jste jako já nedočkaví a těšíte se na nové díly s Erikou, určitě si zaregistrujte svůj email. Každý den jedna kapitola, tohle není k zahození! :-)

A těšte se, v březnu vychází nejnovější kniha, Do posledního dechu, já už mám přečteno a musím konstatovat, že opět výborné! Předprodej je samozřejmě spuštěn na stránkách Cosmopolis nakladatelství.

Tak a to je vše. Myslím, že jsem se do sytosti vypsala a pokud jste se s tímto autorem ještě nesetkali, tak to koukejte honem napravit. Opravdu za to stojí! :-)

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

neděle 18. února 2018

Hodnej kluk - Sarina Bowen, Elle Kennedy

Autor: Sarina Bowen, Elle Kennedy
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 319

"Samolibě povytáhne koutek rtů. "Řekni mi tak ještě jednou."
"Jak ti mám říct?"
"Kámo. To žeru. Připomíná mi to časy v bratrstvu na vejšce."
Blake byl v bratrstvu? Fakt šok.
"Víš jak," pokračuje, "tehdy se na mě kočky vrhaly dolempádem."
"Horempádem," opravím ho.
"Co?"
"Horempádem. Protože nejdřív jsi nahoře, pak teprve spadneš."
Mrkne na mě. "Tohle ti uznám, ale jenom proto, že máš pravdu - nejdřív budeš nahoře."

Zorganizování bratrovy svatby je pro Jess Canningovou největší výzvou jejího života. A nikdo (absolutně nikdo!) se nesmí dozvědět o té obrovské chybě, kterou udělala v jedné slabé chvilce s ženichovým svědkem.
Pro Blakea Rileyho je chystaná svatba jako dar z nebes. Potřebuje totiž přesvědčit jednu tvrdohlavou blondýnu, že je ve skutečnosti dobrák, jen se špatnou pověstí. Naštěstí jako každý hokejista ví, že když chcete skórovat, musíte se snažit...

Sarina Bowen žije se svou rodinou, osmi kuřaty a hromadou lyžarské a hokejové výstroje v Zelených horách Vermontu. Ráda lyžuje, pije espreso a občas si dopřeje margaritu. Její romány se umístily na předních příčkách žebříčku USA Today. Je autorkou oceňované new adult série The Ivy Years a navazující romantické série Brooklyn Bruisers, do nichž promítla zálibu v hokeji. Do svého milovaného Vermontu zasadila děj romantické série True North. Se svou kamarádkou Elle Kennedy spojila síly při psaní hokejových romancí Him a Us a romantické série WAGs, z níž vyšly romány Good boy a Stay. Za román Him obdržely ocenění RITA.
Kanadská spisovatelka Elle Kennedy vyrostla na předměstí Toronta, kde také na York University získala bakalářský titul z angličtiny. Už od dětství věděla, že se chce jednoho dne stát spisovatelkou, a v době dospívání se na cestu za svým snem vydala.
Její román Omyl dosáhl na žebříček nejprodávanějších románů podle New York Times a Wall Street Journal, román Him, který napsala ve spolupráci se Sarinou Bowen, se umístil na žebříčku nejprodávanějších románů podle USA Today, za román Silnet Watch byla nominována na prestižní cenu RITA pro nejlepší autory romancí.

Elle Kennedy jsem zaregistrovala až díky sérii s kluky Royalovými, kteří mi doslova vyrazili dech a proto, když jsem zjistila, že tato kniha v sobě ukrývá hokejisty, neváhala jsem ani vteřinu. Věřila jsem, že se budu bavit stejně jako u série Royalů, ale úplně do kolen jsem nešla.

Jess je holka, která musí uspořádat naprosto dokonalou svatbu svého bratra, aby své rodině ukázala, že je v něčem dobrá a není jen černou ovcí rodiny. Snaží se ze všech sil, aby vše bylo perfektní a chvilkama ji hází pomyslné klacky pod nohy Blake Riley, který je hokejista NHL, krásný chlap, drzý, vtíravý a navíc si myslí, že jeho nápady Jess ocení. Což se kolikrát tak nestane. Hrají spolu hru na kočku a myš, ona jej nechce, stačilo ji to jednou, když spolu "ujeli", za to Blake se snaží o sto šest ji dokázat, že on je pro ni ten jediný a pravý. Jenže okolo nich existuje svět, který není zrovna vstřícný a proto v příběhu dochází k několika událostem, které pořádně zamíchají s jejich životy.

Od začátku jsem měla problém s Jess. Jako hlavní hrdinka mi bohužel nesedla a vím proč. Přišlo mi, jako by se pořád litovala, přemýšlela většinou nad těmi nejhoršími scénáři a vůbec nedávala najevo nějakou radost. Představovala jsem si ji jako uťáplou, hloubající, tichou dívku, která mi teda v žádném případě neseděla k Blakeovi, jenž byl ztělesněním "bad boye", jenž si jde tvrdě za svým, ale přitom ve skrytu duše je andílek. :-) Typický klučičí hrdina takovýchto romancí a ten mi teda sednul. :-)

Ti dva mi nešli dohromady a to je asi kámen úrazu, proč mi ze čtení nespadla brada. Ale pozor, autorčin styl byl opět skvělý. Ten se nezapře. Umí z každé maličkosti udělat obrovskou věc, ať už vtipnou, smutnou, prostě blbinu a díky tomu jsem hodila za hlavu Jess a prostě si čtení užívala až do samotného konce.

"Není to můj typ. Spíš je to naprostý opak mého typu. Je obrovský a neomalený a ... sportovec. Na co je mi sportovec? Raději bych někoho přemýšlivého, s uměleckým nadáním, s kým může vést hlubokomyslné rozhovory, ne někoho, kdo používá slova jako "žíši a "čaues" a další blbinky, které Blake Riley jistojistě pochytil v bratrstvu na vysoké a jež vypouští z pusy ještě teď."

Hodnej kluk je opravdu velmi čtivá kniha, která vás bude bavit, pokud máte rádi vtipné scénky, trochu přisprostlé a s lehkým erotickým nábojem pasáže, pokud nejste puritáni a nevadí vám nějaká ta sexuální scéna. Jasně, není to jako 50 odstínů, to bych asi nezvládla přečíst, ale je to velmi příjemná, oddechová kniha, která vám vykouzlí úsměv na rtech a pokud tam najdete sex, jedná se pouze o pár malých, krátkých, "ubohých" řádků, takže jestli mu v knihách neholdujete tak jako já, nemusíte se čtení obávat a můžete směle začít!

Elle Kennedy mě zde opět přesvědčila, že i z "ničeho" dokáže napsat skvělý příběh, který se mi bude líbit, příběh, který je nesmírně atraktivní a zábavný. Mám pocit, že tahle autorka se stane mou oblíbenou pro ty dny, kdy si potřebuji dát pauzu od všech thrillerů a detektivek. Jednoduše sáhnu po nějaké její knize a budu vědět, že to bude správná volba.

Hodného kluka rozhodně doporučím všem ženám, které dokáží přejít to, že hlavní hrdinka neodpovídá tomu, co čekáte, ale na základě hokejistů a vypracovaných chlapíků ji její chování odpustíte.
Dámy, pokud toužíte po příběhu, který vás dostane do zóny klidu a touhy (jít na hokej :-)), tak Elle Kennedy tuto knihu napsala právě pro vás. :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení, mějte se fajn!
Daramegan

středa 14. února 2018

Na lovu - Meagan Spoonerová

Autor: Meagan Spoonerová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 327

"Budeme ji držet naživu, dokud si pro ni nepřijde lovec. Pak ho zajmeme, aby sloužil našemu záměru."

Když se Kráska vydá na lov Zvířete...
Kráska zná tajemný les lépe než kdokoli jiný. Cítí ho ve své krvi, i když vyrostla mezi šlechtici daleko od lesa, ví, že temný hvozd skrývá tajemství, která dokáže odhalit jen pravý lovec. Poté co její otec přijde o majetek, musí se i se sestrami odstěhovat pryč z města. Uleví se jí, protože v lese se už nemusí dál přetvařovat. Jenže při lovu její otec zmizí a Kráska nemá na vybranou. Vydává se ho hledat a stopuje tajemné Zvíře až do jeho království, do světa z pohádek, který ji může zničit nebo spasit.
Ale kdo přežije tento lov: Kráska, nebo Zvíře?

Meagan Spoonerová se chtěla stát archeoložkou nebo astronautkou. Vystudovala scenáristiku v New Yorku a od té doby žije v Austrálii. Se svou rodinou procestovala Egypt, jižní Afriku, Řecko, Antarktidu nebo také Galapágy a tvrdí, že v každém příběhu, který napíše, se skrývá kousek nějakého jejího výletu. Mimo jiné také hraje na kytaru, velice ráda čte a baví ji počítačové hry.

Na lovu od Meagan Spoonerové je první retelling, o kterém můžu říct, že se mi opravdu líbil, užila jsem si čtení, zasnila se a zamilovala se do samotného příběhu i hrdinů.

Děj se odehrává ve středověké Rusi. Ale není to příliš podstatné, protože se stejně vše důležité odehrává v lese, zasněžených údolích, mechových pláních a jednom opuštěném hradu. Ta Rus osvětluje jména, které jsou dána hlavním hrdinům a tím nejdůležitějším je Jeva.
Jeva neboli Kráska je dívka, která má les v krvi. Dokáže naslouchat zvukům, které nikdo jiný neslyší nebo nevnímá, umí se postarat v nouzi nejen o sebe, ale také o svou rodinu, kterou nade vše miluje. Jednoho dne její otec zmizí v lese, kam se vydal lovit a ona nelení a vydává se jej hledat. Ovšem místo otce najde Zvíře, které ji potřebuje ke svým vlastním účelům. A tak se Kráska ocitá v jeho tlapách a bojuje o svůj život a hlavně o to, kým je a jaká je.

Jeva, její sestry Jasenka, Lena, Zvíře, Solmir i Radak, všichni jsou nadmíru sympatičtí hrdinové, kteří vám v žádném případě nepolezou na nervy. Jsou příjemní, umí vystupovat, chovají se normálně a navíc jim autorka vtiskla ty správné charakterové vlastnosti, aby dohromady tvořily hrdiny, které si oblíbíte.
Díky nim se celý příběh jeví jako krásná pohádka, která je napínavá, zabaví vás a nebude nudit.

"Přišla blíž a uviděla, že je to lesní tůňka, zamrzlý pramen. Z poloviny ji obešla a snažila se pohledem proniknout pod led. Neviděla pod ním nic než černou vodu. Nařídila Laňce, aby zůstala na místě, a nohou opatrně zkusila led. Když na nohu přenesla větší váhu, led jen nepatrně zaskřípal. Chtěla udělat krok, když ji upoutal zlatý záblesk pod ledem. Zarazila se. S bušícím srdcem upírala zrak do černé hlubiny a doufala, že uvidí další záblesk."

Kapitoly jsou poměrně krátké, tudíž čtení odsýpalo, jak už to tak bývá, a navíc před každou kapitolou je jedna stránka věnována samotnému Zvířeti. Protože je příběh vyprávěn Jevou, tak díky těm jednotlivým stránkám máme možnost nahlédnout i do hlavy Zvířete. Co si myslí, nad čím uvažuje. Jsou to jen kousky pocitů Zvířete, ale dodávají ději to správné napětí a já jako čtenář jsem se nemohla dočkat konce, abych věděla, jak tohle dopadne. Musím říct, že mě autorka parádně napínala, zvlášť ve chvíli, kdy se Jeva vracela do svého starého domova, měla jsem pocit, jako by to byl konec, ale on to byl "začátek".

Je to pěkné převyprávění Krásky a Zvířete, kde určitou roli hraje i pták Ohnivák. Byla jsem velmi překvapena za roli, kterou mu autorka v samotném příběhu dala a rozhodně se ji to povedlo. Bylo to velmi poetické. Jedním slovem, paráda! :-)

Doporučím to těm čtenářům, kteří mají chuť si přečíst příběh, kde láska a důvěra mají důležitou roli a kde nezáleží na tom, kolik máte peněz a jak vypadáte, ale na tom, jací jste uvnitř. Nádherný pohádkový příběh, který je převeden do moderní formy, aby bavil každého čtenáře, ať už mladého nebo starého a aby jste u tohoto příběhu strávili příjemné chvíle.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 12. února 2018

O dívce Grace - Anthony Doerr

Autor: Anthony Doerr
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2017
Počet stran: 461

"Když spal, snil o temnotě nebo o lidech, které nepoznával, nebo o vodě, co se pomalu a téměř vděčně zavírá nad jeho hlavou."

Dojemně podmanivý román o lidské slabosti, síle přírody a spásné moci lásky od nositele Pulitzerovy ceny.
David Winkler, okouzlený nestálostí počasí a posedlý sněhem, žije na Aljašce ve městě Anchorage. Někdy vidí události - závažné i zcela bezvýznamné - ještě předtím, než se stanou. Ovšem sen o tom, že se mu nepodaří zachránit dceru při záplavách, ho naprosto zdrtí. Proto se vzdá své práce, rodiny a společné budoucnosti a odjede tisíce mil daleko, aby vyplnění tohoto snu zabránil.
Tak začíná hrdinovo mnohaleté putování napříč Amerikou, dlouhá cesta plná zvratů, nečekaných setkání i sebepoznání, na jejímž konci se snad konečně dočká odpovědi na otázku, jaký osud potkal jeho dceru...

Anthony Doerr se narodil roku 1973 a je jeden z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti. Vyrostl v Clevelandu v Ohiu. Po studiích historie začal publikovat v časopisech. Krátce žil a pracoval v Africe a na Novém Zélandu. Je autorem dvou knih povídek, Sběratel mušlí (recenze zde) a Zeď vzpomínek (recenze zde), autobiografické knihy Four Seasons in Rome, a především románů O dívce Grace a Jsou světla, která nevidíme (recenze zde).
Poslední jmenovaná kniha, na níž pracoval deset let a za kterou získal mimo jiné Pulitzerovu cenu za rok 2015, se stala v řadě zemí bestsellerem a na žebříčku The New York Times se udržela více než rok. Řadu prestižních cen získal Doerr také za své povídky, které jsou pro své stylistické mistrovství a jedinečné umění zkratky mnohými kritiky považovány za vrchol jeho tvorby. V roce 2007 ho literární magazín Granta zařadil mezi jedenadvacet nejlepších amerických spisovatelů.

O dívce Grace je má čtvrtá kniha, kterou jsem od pana Doerra přečetla. A jediné, co mi brání dát maximum hvězd hodnocení je fakt, že na některých místech v knize mi děj přišel zbytečně zdlouhavý a až příliš přemýšlivý. A to teď nemyslím zle, jsem od tohoto mistra vypravěče zvyklá, že se velmi podrobně a důkladně věnuje nejen pocitům hrdinů, ale také přírodním krásám, ale tady v tomto románu mi to přišlo až příliš. Ale to je snad jediná vada na kráse, navíc těch dlouhých a vleklých míst nebylo mnoho. Takže se to vcelku dá odpustit.

I přesto, že kniha má v názvu jméno Grace, je to příběh o muži jménem David Winkler, jenž má dar vidět do budoucnosti. (Nyní můžeme i polemizovat, zda to je dar). :-) Ve svých snech vidí události, které nastanou, ale jedná se vždy jen o kousky, útržky. V jednu chvíli vidí smrt své dcery a to nedokáže překousnout. Aby ji zachránil, rozhodne se rodinu opustit a vydá se osamělou cestu Amerikou. Po své cestě nejen přemýšlí nad svým životem, ale také sbírá odvahu k tomu, aby se vrátil domů a zjistil, jestli jeho dcera žije, jak to s jeho rodinou všechno dopadlo.

Autor opět prokázal svou mistrnou schopnost vyprávění. Musíme vzít v potaz, že tato kniha byla napsána ještě před hitem Jsou světla, která nevidíme, tudíž bychom je srovnávat neměli. Každý autor, pokud je dobrý, se zdokonaluje a každá další jeho kniha je lepší a lepší. A u pana Doerra to jde krásně vidět. V této knize totiž jsou ještě drobné chybičky, které se už ale v dalším románu neopakují. A je to tedy převážně sáhodlouhý popis myšlenek. Chvílemi mi to přišlo, jako bychom podnikali sondu do duše Davida Winklera, ale nebyli jsme spokojení a proto sondujeme více a hlouběji...

"Oceán byl tak teplý, téměř horký, a pocit, jako by ho ve tmě něco rvalo, se podobal tomu, kdyby se do něj opíral vytrvalý mokrý vítr. Hrudí se mu šířila naléhavost, ale navzdory tomu to bylo skoro svůdné. Bylo to tak snadné: jen otevřít ústa a pustit vodu do plic."

Ale i přes toto drobné zaváhání je to román, který je nesmírně čtivý, poutavý a i když místy depresivní, tak je na druhé straně něžný, dojemný a láskyplný.
Přemýšleli jste nad tím, proč zrovna sněhové vločky mají takový tvar, jaký mají, když padají z nebe? Není to zvláštní? Proč to prostě není kapka sněhu? Proč to není kolečko? Proč je to právě ta "vločka"? :-)

Kniha jako taková se četla sama, pomáhaly tomu i kratší kapitoly, díky kterým jsem měla pocit, že čtu abnormálně rychle. A mám ráda, když i po pár minutovém čtení vidím nějaký pokrok kupředu a k vyřešení záhady či nalezení hrdiny.
Líbilo se mi, jak autor ztvárnil samotného hlavního hrdinu. Davida Winklera. A to z toho důvodu, že jsem k němu měnila pocity jako počasí, což se dokonale hodilo k příběhu. V jednu chvíli jsem jej zbožňovala a neskutečně mu fandila a v druhou jsem k němu cítila jen chlad a odměřenost. Je pravdou, že někdy dělal věci, nad kterými mi rozum zůstával stát, ale po dočtení dalších stránek jsem začala chápat, proč tomu tak je.

Rozhodně tento román doporučuji. Je to krásný příběh, který si vás připoutá. Je to dlouhá, osamělá cesta muže a dle mého názoru, si každý čtenář bude přát, aby tomu muži mohl dělat společnost. Je to dílo, které by fanouškům pana Doerra neměla chybět v knihovně a hlavně, je to příběh o naději a víře a o všem mezi tím.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

neděle 11. února 2018

Zabila jsem - Petr Zavadil

Autor: Petr Zavadil
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 363

"A oddechl si, že se tomu zakuklenému intelektuálovi nepodařilo formulovat otázku. Nechtěl se zaplétat do problémů celé stavby. Takhle to prostě bylo výhodnější pro všechny zúčastněné. Tečka. Všechno ostatní jsou kecy."

Rozkryje novinář korupční prostředí před veřejností? Podaří se otci Ignácovi rozluštit složitý případ politického zločinu?
K otci Ignácovi přichází mladá žena, která mu sdělí, že právě zabila člověka. Ve zmatku prchá z kostela a zanechává tam obálku s důležitými dokumenty, které jsou klíčové pro další vývoj celého případu. Jedná se o materiály jejího manžela- investigativního novináře, který odhalil propojení současného politika s velkou a mocnou stavební společností. Osoby, jichž se kauza týká, se nebojí ani únosu dítěte a vydírání.
Provázanost politických struktur, reklamních a marketingových agentur a médií se rozkrývá v napínavě a zasvěceně napsaném detektivním příběhu.

Petr Zavadil (1968-2014)
Přečetl vše, co mělo písmena nebo znaky. Ve všelijakých jazycích, kterým se učil rychleji než jiní. Už jako pubescent prolétl Raymonda Chandlera a jeho syna Phila Marlowa, coby plnoletý putoval s Odysseem milovaného Jamese Joyce. Studoval chemii i angličtinu. Pracoval jako dělník, šatnář i redaktor Lidových novin. Psal písňové texty, pil pivo, whisky a miloval ženy, v posledku především (či výhradně) tu vlastní. A svoje tři děti. Ve všem uvedeném vynikal. Stál na straně svobody a Evropy, kterou chápal jako svoji vlast. Dostihla jej nemoc, která nepolevila.

Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a co jsem vytušila z anotace. Jedná se o detektivní příběh, kde korupce, intriky a politické machinace hýbou celým dějem. Je velmi důležité, aby si čtenář uvědomil všechny postavy, které zde vystupují a tím pádem si poté dokázal dát do souvislosti jména, firmy a kauzy, které hýbou městem před volbama.

Kniha začíná prologem, kdy ženy zajde do jezuitského kostela na zpověď, knězi řekne, že zabila a když se ji snaží rozmluvit, ona se rozhodne, že toho bylo dost a uteče z kostela. Zanechá tam obálku, bez adresy, bez jména a když se ji kněz snaží dohonit, je neúspěšný. I když by měl ctít soukromí, nedá mu to, do obálky se podívá a v tu chvíli se začíná rozjíždět celý příběh.
Ihned po prologu se totiž ocitáme v ten samý den o několik hodin dříve ve společnosti Kramera, Alexe Millera a také Igora Sikorského a začínáme odhalovat, o co tady půjde.

Postavy v knize jsou všelijaké. Jedni jsou hodní, druzí zlí, jak už to tak bývá, ale nic není jen černobílé nebo bíločerné. Každopádně všichni dohromady vám přehrají příběh, který je velmi politicky založený a společně se všemi budete odhalovat korupční skandály, machinace, lži a intriky. I přesto, že jsou postavy popsány, tak jsem si k žádné nedokázala utvořit nějaký osobitý vztah. Byly to postavy, které kolem mne prošly, já je vzala na vědomí, ale se zavřením knihy jsem na ně zapomněla.

"Bodyguard vyskočil z auta, otevřel Kramerovi dveře. Kramer důstojně popadl aktovku, plášť přes ruku, protáhl se a rozhlédl po parkovišti před televizní budovou. Oči mu vlastenecky zářily. Jako by chtěl říct: a to je ta krásná země, zemský ráj to na pohled. Anebo jako by hledal dav, kterému by pokynul. Nikde nikdo. Alex se vyřítil z auta, zaujal pózu podržtašky a společně s bodyguardem vedl primátora Kramera do vrátnice."

Mám z knihy velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu mě ohromně bavila. Líbily se mi části s Otcem Ignácem nebo také Kramerem, kterého jsem si užívala jako správné politické čuně, ale když to vezmu z druhého konce, tak jsem se místy nudila. Nedokážu přesně popsat proč, přitom zápletka nebo dá se říci, že zápletky, byly dobré a propracované, ale mi tam chyběla ta pomyslná třešnička na dortu, která by tomu dodala punc čtenosti. I když jsou kapitoly krátké, tak přesto se mi nezdálo, že mi čtení ubíhá, spíše naopak. Někdy jsem se musela do samotného čtení nutit, protože jsem v sobě neměla touhu zjistit, co všechno se ještě stane.
Ale pak se objevil na stránkách Ignác a ono se to zase obrátilo a já chtěla číst. Možná, podle toho, jak jsem se při čtení cítila, by bylo super, kdyby byla kniha jen o samotném Otci Ignácovi, jak řeší jednu vraždu za druhou. :-)

Pokud bych měla někomu knihu doporučit, tak rozhodně mužským čtenářům, kteří se vyžívají v politické sféře a jejím opisu v příbězích, kde se objeví nejen podvody, ale také nějaká ta mrtvolka.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

sobota 10. února 2018

Čtenářka - Traci Chee

Autor: Traci Chee
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 403

...."bývalo kdysi, a jednou zase bude...."

Sefia ovládá umění přežít. Poté, co byl její otec zavražděn, ukrývala se totiž společně se svojí tetou Nin v divočině. Naučila se lovit, stopovat a také krást. Když jednoho dne tetu unesou, zůstane sama a začne si klást otázky. Kdo Nin unesl a proč? Souvisí její zmizení s otcovou vraždou a s tím podivným hranatým předmětem, který teta tak pečlivě schovávala?
Kniha, kterou však nedokáže přečíst, a záhadný němý chlapec, jehož zachrání před krutým zacházením, se stanou její nadějí. Klíčem k odhalení tajemství jejího světa - a otcovy tragické smrti...

Traci Chee je naprostý blázen do slov a všeho, co s nimi souvisí: miluje knižní umění a knihy o umění, poezii i papírové skládanky. Studovala literaturu a tvůrčí psaní na kalifornské univerzitě v Santa Cruz a titul Master of Arts získala na státní univerzitě v San Francisku. Traci vyrůstala v malém městečku, kde bylo víc krav než lidí, a dnes se cítí nejlíp v horách, kde křižuje serpentiny a objevuje skrytá horská jezera. Žije v Kalifornii se svým strašně rychlým psem. Čtenářka je její debut v žánru literatury pro mládež.

Od té doby, co jsem věděla o tom, že bude Čtenářka vydána, jsem se nemohla dočkat, až si ji budu smět přečíst. Nejen, že mě lákala zlatým pozlátkem, tím, jak je kniha barevně vyvedena, jako by byla opravdu obalena zlatem, ale také tajemným podtextem: "Představte si svět, kde je čtení chápáno jako výsada a je povoleno jen hrstce nejmocnějších...". Věděla jsem, že anotaci už číst nemusím, kdežto knihu ano! :-)
Jakmile mi dorazila, neváhala jsem, všechno odložila a vrhla jsem se na příběh, který je ukryt ve zlatých deskách.

Sefia je bojovnice tělem i duší. Není to ale žádná zbrklá holčina, kdežto skoro žena, která přemýšlí nad svými činy. Od začátku mi byla sympatická a stejně tak Lučištník. Oba dohromady tvořili skvělou dvojici, která se snaží rozluštit záhadu knihy a k tomu zůstat naživu. Protože se v jejich okolí objevují lidé, jenž jim usilují o život, mají se co ohánět a zjišťují, že ve dvojici je jejich síla. Ale i tak to není lehké, protože asasíni dokáži nevídané a těm se ubránit skoro vůbec nejde...
Část příběhu se odehrává na souši, ale druhá část na moři. Důležitou postavou zde je kapitán Rákos, který vás provede svým příběhem, jenž se na konci protne se Sefiiným a utvoří tak skvělý čtecí zážitek v podobě Čtenářky.

Kniha je určena čtenářům od čtrnácti let, ovšem i starší si přijdou své. Pokud máte rádi dobrodružství s fantasy prvky, tak jste určitě na správné adrese. Co na tom, že hlavní hrdince je šestnáct let. Důležité je, že kniha má děj, který zaujme a má čtenáři co nabídnout.
Navíc je to příběh v příběhu. Opravdu. Nedá se to pořádně vysvětlit, aniž bych prozradila pár detailů, které by vám ale vzaly tu potěchu ze čtení, takže vám v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než mi věřit. Čekejte nevídané, hledejte náznaky, slova a písmena navíc... Čtěte pořádně i mezi řádky a vykoukne na vás něco víc..

"Jak moc může člověk chybět."

Kapitoly v knize jsou poměrně krátké, a proto se vám bude zdát, že čtete nějak rychle. Čtyřsetstránkovou knihu sfouknete během pár večerů, ale je to nejen díky dobře děleným kapitolám, ale také díky stylu psaní autorky. Jak sama autorka říká, žije pro písmena a příběhy a zde se to odrazilo. Dokázala mě zaujmout hned od prvních stránek, dokázala si omotat můj chtíč vědět a znát hned ze startu a pomalu mi servírovala všechny detaily a indicie, abych pochopila, co všechno mi Čtenářka může dát.
Já bych řekla, že kniha je napůl dobrodružná jízda, napůl pohádka, která zaručeně musí bavit každého, kdo má v sobě trochu fantazie. Když se třeba ve čtení dostanete k želvě, nebudete věřit, že ji tohle mohlo napadnout a přitom je to naprosto úžasný nápad! :-)

I když je konec příběhu docela uzavřený, přesto jsem zvědavá, jak to všechno bude pokračovat. U jiných knih se dostaví efekt, že jsem spokojená jak to dopadlo a nemám chuť si přečíst další díl. Ovšem tady je to přesně naopak. Tady se nemůžu dočkat, až se mi dostane do rukou další dávka. Až se budu moct opět ponořit do vyprávění, které Traci Chee zvládla na jedničku.

Dokonale jsem se bavila, čtení si užila a můžu ji doporučit všem, kteří mají tento styl knih rádi. Rozhodně se nebudete nudit, navíc budete určitě tak jako já, hledat právě ty "mezipříběhy", které dělají ze Čtenářky naprosto originální čtení.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a Čtenářku si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

středa 7. února 2018

Soutěž o podepsanou trilogii autorky Jenny Han

Ahoj přátelé a čtenáři,

dnes pro Vás mám jednoduchou soutěž. Po poslední, u které jste se mnozí zapotili, by tato měla být pro Vás procházkou růžovou zahradou.

Nejdříve bych ráda poděkovala vydavatelství Albatrosmedia.cz za knížky, které mi poskytlo do soutěže a které také bude posílat výherci.






!SOUTĚŽ O PODEPSANOU TRILOGII VŠEM KLUKŮM,
KTERÉ JSEM MILOVALA!





Pravidla:
* Soutěž trvá od 7.2.2018 - 28.2.2018
* tuto soutěž dělám pro mé pravidelné čtenáře, takže pokud chcete soutěžit, je nutné být tím čtenářem :-)
* plusové body získáte za sledování mého blogu na Facebooku nebo na Instagramu

Ano, v osudí může vaše jméno skončit hned třikrát, takže šance se vám bude rapidně zvyšovat! :-) Jen do toho! :-)


A teď to nejdůležitější, co musíte udělat, aby jste vyhráli:

1) napsat mi do komentáře své jméno nebo přezdívku
2) email, kam vám můžu kontaktovat v případě výhry
3) kde a pod jakými jmény mne sledujete

a za 4) jak byste nejoriginálněji, nejvtipněji řekli nebo dokázali, že někoho milujete?





Tak a to je vše, jednoduché, viďte?
Losovat budu pomocí random.org.

Výherce bude mít 72hodin na to, aby mi odepsal na email, v případě, že se tak nestane, budu losovat znovu.

Všem Vám držím palce a těším se originální vyznání! :-)




Mějte se báječně,
Daramegan

neděle 4. února 2018

Dívka na kusy - Kathleen Glasgow

Autor: Kathleen Glasgow
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 409
Rok vydání: 2018

"Po smrti mého otce se matka proměnila v příšerný uzlíček nervů. Už se nesměla v našem domě pouštět žádná hudba, nesměly jsme se navzájem dotýkat. Stal se z ní chodící a kouřící duch. Když jsem jí zkřížila cestu nebo volali ze školy nebo jsem vzala peníze z peněženky nebo jsem prostě jen žila, ječela na mě. Ječela celé roky. Když ji to unavilo, začala mě mlátit."

Charlotta Davisová je na kousky. Je jí teprve sedmnáct a už ztratila skoro všechny blízké. Ale ví, jak na tuto zprávu zapomenout. Mysl jí otupí skleněné střepy. Nemusí pak myslet na otcea řeku. Nebo na nejlepší kamarádku, ze které je teď chodící zombie. Nebo na svou matku, která o ni nestojí.
Ačkoliv s každou novou jizvou ztvrdne Charlottino srdce o trochu víc, přesto to stále tolik bolí. Bolí to však dost, abyste na to nemysleli, což je někdy jediná cesta, jak najít cestu zpět od kraje propasti.
Velmi dojemný příběh o dívce, již vzal okolní svět skoro vše, na čem jí záleželo, a o naději, která jí pomohla postavit se znovu na nohy.

Kathleen Glasgow je vědecká pracovnice spolupracující s The Writer´s Almanac. Kniha Dívka na kusy je její prvotinou, která se stala mezinárodním bestsellerem. Žije v Tusconu v Arizoně.

Přemýšlím, kde mám začít. Jak psát o něčem, co je opravdu silné téma a přitom se držet faktů, nic nepřikrášlovat, nenechat za sebe psát emoce, ale opravdu přiblížit možným, budoucím čtenářům příběh tak, aby je zaujal už dle této recenze?
Mám tušení, že to bude pro mne nesplnitelný úkol. I když se budu soustředit, tady ze mě budou mluvit emoce, tady odbočím od hlavního tématu, tady se zaseknu u toho, co by... kdyby...

Charlotte je mladá dívka, která by si měla užívat života, chodit s kamarády do kina, na kafe, mejdany a balit kluky. Místo toho je zavřená na psychiatrii, kde se snaží zvednout ze dna a dát svůj život nějakým způsobem do pořádku.
Jakmile je propuštěna, musí začít od začátku. Sama za sebe musí bojovat, najít si práci, snažit se uživit, sehnat si práci, aby měla na jídlo a nájem... V sedmnácti letech? Šílené. A hlavně, musí dělat vše pro to, aby znovu nespadla na dno, ze kterého už by se zvednout nemusela...

Příběh je napsán velmi emotivně a pokud se jako čtenář dokážete vžít do životů hrdinů, tady tato kniha vás semele. Roztrhá vás na kusy. Já se sice vcítila do hlavní hrdinky, fandila ji, stála při ní a doufala spolu s ní, ale na kusy jsem nebyla. Nevím proč, možná proto, že některé příhody, které se udály, byly na můj mozek trochu moc, možná že to "štěstí", které ji následně potkávalo bylo až příliš okaté, trochu přehnané. Přišlo mi, jako by si na ni samou náhodou zasedlo štěstí. I přes letmé neklidné momenty, vévodila tomu všemu šťastná náhoda.

"Mám pocit, že hořím. Sálám dnem i nocí. Musím a chci tu pálivou temnotu ze sebe vyříznout. Když se očistím, umyju a upravím, budu se cítit líp. Vychladnu a zklidním se. Chci pocítit příjemný chlad mechu, který roste hluboko v lesích."

Ale jedno se musí nechat. Hlavní hrdinka mi byla nesmírně sympatická. Autorka ji dokázala vykreslit nejen věrohodně, ale i mile, přitom uměla okolo sebe kopat a bránit se. Nepůsobila jako dívka, která by byla uťápnutá a bojácná, ale spíše jako dospívající žena, která hodlá bojovat až do konce a to se mi na ni líbilo. To, že ji najednou šly karty na ruku, tak si můžu přebrat i tak, že jednou se strana mince obrátit musí.

Dívka na kusy je výjimečná i tím, jak je napsaná. Autorka se soustředila na samotný příběh a neřešila žádné malichernosti kolem, takže vás na stránkách knihy čeká děj, který je svižný, atraktivní a hlavně jedinečný.
Rychlému čtení pomáhá i fakt, že kapitoly jsou krátké, takže ten pocit, že listujete rychle ve vás ještě více podněcuje skutečnost, že tohle se čte samo.

Může se zdát, že je kniha určena pro dospívající dívky, ale opak je pravdou. Já osobně bych toto čtení doporučila každé ženě, ať už mladé nebo starší a to z jednoho prostého důvodu. V jednu chvíli můžete být vy osobně matkou, je jedno jestli dcery nebo syna, popřípadě už jí jste nebo máte v okolí někoho, kdo má to štěstí být rodič a může dojít k případu, který se nevyhnutelně bude blížit do nesprávného cíle. A možná právě proto, že budete mít přečtenou tuto prvotinu autorky Kathleen Glasgow, dokážete za včas rozpoznat nějaké příznaky, nějaké odchylky od normálu a zabránit pádu do propasti.
Možná to ani nemusí být tak horké, ale je fajn čtenářský svět upozornit na to, že ne všechny děti se mají dobře a že ne všechny jsou na tom psychicky oukej.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit zde:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 2. února 2018

Ostravský knižní veletrh

Mí drazí čtenáři, přátelé a vážení knihomolové,

dnes přicházím se článkem, který bude spíše informativní a věřím, že z valné většiny se bude dotýkat moravských a slezských obyvatel. Trochu obšírné, co? :-)

Jednoduše, ráda bych vás informovala, že ve dnech 2.- 4. března 2018 se koná již osmý ročník ostravského knižního veletrhu na výstavišti Černá louka.


Tento ročník se nese ve znamení Dětské knihy a proto mnoho vystavovatelů se bude orientovat na dětské čtenáře. Například zde budete moc najít produkci Albatros media, což je největší knižní vydavatelství v ČR, kdy pod ně spadají takoví zvuční nakladatelé jako je Albatros, CooBoo, Plus, Motto, XYZ a také Egmont, Fragment a mnoho dalších. Na Albatros media se já osobně těším nejvíce. Další vystavovatelé jsou například Knížky pro děti, Celé Česko čte dětem, ale také tam budou třeba Mindok. Pokud vám tento název nic neříká, vězte, že se jedná o vydavatelství moderních společenských her pro děti a dospělé (možná budete znát jejich hru roku - Krycí jména).

Krom klasických vystavovatelů se samozřejmě budete mít možnost zúčastnit různých debat a autogramiád, doprovodný program je barvitý. Můžu zmínit jména jako Markéta Hejkalová, Arnošt Vašíček nebo také Barbara Nesvadbová či Michal Viewegh. Myslím, že jména to jsou zvučná a nalákají vás k návštěvě tohoto ročníku. A já se těším, že se s některými z Vás tam potkám! :-)



Ptáte se, co je to za fotku? Tento ročník je totiž významný tím, že se bude pořádat sbírka dětských knížek, jenž budou doručeny do nemocnic a ambulancí dětských lékařů. Sama mám nedonošeného syna a u lékařů a v nemocnicích jsme strávili dost času za jeho krátký život, takže vím, jak jsou knihy na zabavení důležité. Proto bych byla ráda, aby se těch knih vybralo co nejvíce. Já sama přispěju pěti kousky a věřím, že kdyby každý návštěvník donesl aspoň jednu, udělá tím radost mnohonásobně více dětem. Není nic krásnějšího, než noví, rostoucí knihomolové jako jsme my. :-)

Všechny podrobné informace najdete přímo tady.

Takže, pro rekapitulaci, v pátek 2.3.2018 se v 10:00 otvírá osmý ročník knižního veletrhu v Ostravě na Výstavišti Černá louka a končit bude úderem šestnácté hodiny v neděli, 4.3.2018.

Kdo z vás přijde? S kým se potkám?

Daramegan