pátek 30. prosince 2016

Dítě Bridget Jonesové - Helen Fielding

Autor: Helen Fielding
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 239

"Jenže já sem tam Jesuse stejně nechal stát a šel ten koktejl vypít s Eduardem, protože je víc sexy. Chápeš? Takže jsem hnusnej, že jo?" Mozek mi šrotoval a snažil se to nepatrné společenské gayovské faux pas proměnit v náhodný projev laskavosti, když Tom vyhrkl: "Fajn. Chápu. Jsem hnusnej. Měj se." 

Dítě nebo kariéra? Bridget překousla mučení okolí poukazujícího na to, že jí biologické hodiny tikají čím dál hlasitěji, a pak... otěhotněla. Nebyla to ale ona, aby šlo vše hladce. Její těhotenství je provázeno nezdravou životosprávou, bizarními radami single kamarádek a ještě bizarnějšími radami zasloužilých matek. Chaos na předporodních vyšetřeních, divoké večírky i romantika, radost a zoufalství, ale hlavně otázka: "Kdo je, sakra, otec?"

Dle mého názoru se v České republice vyskytuje jen málo lidí, kteří by neznali Bridget a její autorku Helen Fielding. Obě jsou slavné, známé, populární a Bridget je navíc ještě vtipná, okouzlující a také magnet na trapasy, které se ji dennodenně stávají, ať se snaží sebevíc jim vyhýbat. V tu chvíli to bývá ještě horší.

Musím říct, že jsem se u čtení opravdu bavila. S jistotou můžu napsat, že Bridget je zpět a v perfektní formě, i když má pár kilo navíc díky jejímu těhotenství a problém s tím, kdo je otec jejího dítěte. No, však co, je to padesát na padesát. Ono to nějak dopadne. Bere to naprosto skvěle a co se mi nejvíce líbí je, jak z ní autorka udělala opravdu úžasnou ženu, která dokáže brát "katastrofy" s nadhledem a ať si každý říká co chce, ona je svým způsobem dokonalá, i když ji život dává docela velkou fůru klacků pod nohy.

"Nechám se v domově důchodců od Marka a Daniela opít sherry u domina a pak budu zuřit, protože mě přefiknou a nepozvou na scrabble?"

I když je kniha řazena mezi romány pro ženy, tak věřím, že se u ní pobaví i mužské pokolení. Protože je prošpikována čistým humorem, vtipnými okamžiky, které se můžou stát i nám, smrtelníkům, ale my raději si o nich jen přečteme a zasmějeme se cizímu neštěstí.

Příběh je psán formou deníku, tudíž víme přesně, co se kdy stalo. Navíc se čte lehce, díky tomu, jak jsem byla napnutá, kdo je otec, jsem musela číst a číst až jsem to zjistila. Uf, tohle byla bomba! :-)

Dítě Bridget Jonesové je skvělý návrat úžasné ženské, která se dokáže vylízat z každého maléru s grácií sobě vlastní. Oddechový román, který potěší. Já dokonce uronila slzu, jelikož jsem sama tento rok porodila krásného syna, takže jsem se dokázala vžít do její situace co se týkalo příprav na příchod nového tvorečka. (Ne do padesáti procentní úvahy otcovství :-))

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihy Dobrovský a pokud budete chtít si tuto žlutou nádheru pořídit, tak můžete přímo tady. Ode mě má plný počet hvězd jistý.

Mějte se krásně a šťastný nový rok! :-)
Daramegan

úterý 27. prosince 2016

Historie nás dvou - Rachel Harris

Autor: Rachel Harris
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo - Albatros Media a.s.

"Copak nikdy nepřestanu být takový mimoň? Sedí tady přede mnou, právě mu skončil trénink a určitě je vyčerpaný a já se chovám jako nevychované štěně s pískací hračkou."

Jeden školní úkol. Jedna druhá šance na lásku. A jeden kluk, co se snaží znovu získat srdce dívky, kterou miluje. Justin má tajemství. Není takový lamač srdcí, za jakého ho považovali. Miluje pouze jednu dívku, které ale zlomil srdce, a postaral se o to, aby mu už nikdy neodpustila. Ale i tak se pokusí i při posledním školním úkolu získat zpět.
Peyton je lhářka. Předstírá, že je v pořádku, ale není. Snaží se udělat cokoli, aby zapomněla na Justina. A odpočítává dny do konce školy, aby mohla začít nanovo. Ale ještě předtím s ním bude muset bohužel vypracovat jeden školní úkol...

Začíná to standardně. Kluk, oblíbený ve škole, skvělý sportovní hráč (v této knize baseballu) a holky se na něj jen lepí, ovšem má problém. Holka, která není až tak oblíbená, kamarádek má pomálu, možná jednu, dvě a má problém...
Jejich životy se opět střetnou, tři roky po tom, co se každý vydal svým vlastním směrem. Bylo zajímavé sledovat, jak se myšlení mladých lidí v knize změnilo za pár let. Jak si člověk uvědomí, kde tehdy udělal chybu a s odstupem času se na danou věc dívá úplně jinak.
Peyton i Justin jsou velmi pohodoví hlavní hrdinové. Nejsou žádní nafoukanci ani citově labilní jedinci. Když jsem o nich četla, opravdu jsem si dokázala říct, že to je normální hrdina. Nepolezou vám na nervy, ba naopak, dle mého si oba oblíbíte. Tak jako já.

Před těmi třemi lety se mezi nimi stala jedna zásadní věc, která je rozdělila a po celé tři roky spolu nepromluvili ani slovo. Autorka to vyřešila v knize velmi bravurně a střídala kapitoly minulosti a přítomnosti. A jelikož jsou kapitoly pojmenovány "před katastrofou" a "před maturitou", tak vždy víte, ve kterém časovém pásmu se nacházíte. Tohle se mi moc líbilo. Musím říct, že ta minulost byla pro mě záživnější. I když přítomnost byla místy taky "hustá". :-)

"Naši byli jednoduše staromódní suchoprdi a nevěřili žádnému chromozomu Y, který překročil práh našeho domu a nebyl s námi v příbuzenském vztahu."

Co velmi oceňuji je to, jak autorka vykreslila hlavní hrdiny a hlavně jejich myšlení. Protože z nich udělala mladé, duchapřítomné a logicky uvažující lidi. Přijde mi, že ubrečených hlavních hrdinek, které se hroutí a čekají na záchranu od svého prince je až až. Peyton je energická, vtipná, sebevědomá dívka a taková by měla být většina dnešních dívek v jejich letech. Žádný pláč, stres, jen užívání si života. To stejné Justin. Ač mu autorka přisoudila velmi smutný osud, přesto je to chlap se srdcem na správném místě a s myšlenkama řádně srovnanýma v hlavě. Což v dnešní době moc chlapců nemá (teď samozřejmě nechci nikoho urazit, ale je to tak - z mého pohledu staré baby) :-) Oba hrdiny vystihuje motto: "Teď a tady".

Věřím tomu, že tato kniha se bude líbit všem dívkám, protože je reálná a tohle se může stát opravdu každé, no, jen to nebude třeba s baseballistou. :-)
A také si ji můžou zamilovat ročníky trochu starší, protože knih, které mají důvtip, vytvoří vám úsměv na rtech a po přečtení si budete pobrukovat, jak je vlastně ten svět krásný, je málo. Tato mezi ně ovšem patří.

Takže, pokud si chcete objednat krásnou young adultku, která se vám bude nejen dobře číst, ale také se líbit, můžete přímo tady.
Samozřejmě děkuji Albatros media a.s. za recenzní výtisk!

Tak co myslíte? Zkusíte ji? Nebo jste ji už četli?
Daramegan







čtvrtek 22. prosince 2016

Dům na Baker Street - Michelle Birkbyová

Autor: Michelle Birkbyová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing)
Počet stran: 336

"Slyšela jsem, jak se Sir George žene po schodech. Irene se pokoušela škrtnout zápalkou, ale nešlo jí to. Dvě nebo tři vadné zápalky odhodila. Sir George vrazil do dveří. Křikl na svou společnici, aby počkala v pokoji. Irene znovu škrtla zápalkou. Tentokrát se rozhořela a plamínek nezhasl."

Za každým velkým detektivem stojí velká žena. Bytná Sherlocka Holmese a manželka doktora Watsona se rozhodnou vyjít ze stínu a rozjet své vlastní detektivní pátrání. Z kuchyně na Baker Street číslo 221b se vydávají do temných zákoutí Londýna a zjišťují, že přestože nejsou nejslavnější detektiv všech dob, i ony dokážou vyřešit zapeklitý případ.

Čekala jsem ledasco, ale tohle tedy ne. Přiznám se, že s Sherlockem Holmesem jsem se viděla jen z rychlíku, což znamená, že nic jsem nečetla, ale beru na vědomí jeho přítomnost. Tudíž, pokud jste na tom stejně jako já, vůbec se nebojte, že by vám nesedla. I když tam Sherlock vystupuje, není to hlavní postava. Točí se to okolo jeho bytné, což je paní Hudsonová a manželky jeho drahého Watsona, Mary Watsonové.
Obě dámy se zapletou do případu, který skýtá vraždy, vydírání, podvádění a vůbec všechny nekalosti. Takže na začátek je to pro ně velké sousto a jak se s tím vypořádají, zda-li vůbec, tak to si už musíte přečíst sami.

Já vám můžu říct, že kniha se čte sama a nudit se u ní určitě nebudete. Ohromně mě bavila. Bylo to pro mě napínavé, vzrušující, příjemné a překvapující počtení.

"Pochybovala jsem, že to byl on, kdo šeptal do ucha Dámy z Whitechapelu. Uměla jsem si představit, že od svých obětí dokáže udržovat velký odstup. Pouze pozoruje. Nejedná - dokud nemusí. Dává do pohybu řetězec událostí a do celého procesu vstupuje v příhodný závěrečný okamžik."

Příběh je psán z pohledu paní Hudsonové a přímo promlouvá ke čtenářům, což se mi moc líbilo. Měla jsem pocit, že sedí přímo naproti a vypráví mi to z očí do očí. Tohle jsem velmi ocenila. Autorka také skvěle vypracovala popis města Londýna. Docela si dokážu představit, jak projíždím bryčkou ulicemi Londýna a vidím lidi, kteří v kloboucích prochází kolem.

Pro mě byla tato kniha velké překvapení. Vůbec se nebojím hodnotit ji plným počtem. Protože jsem v ní objevila všechno. Vyvolala ve mě snad všechny pocity, které jdou. Radost, napětí, nervozita... Ale hlavně mám po dočtení příjemný pocit. Možná to nebudu umět dobře vysvětlit, ale jakmile jsem dočetla, cítila jsem "vnitřní uspokojení". Pocit, kdy jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst, spokojenost jak to dopadlo a doufání, že bude další díl... :-)

Určitě vám tuto knihu doporučuji. Dle mého názoru se bude líbit všem, milovníkům detektivek i těm, kteří je "moc" nemusí. Fanouškům Sherlocka taky, protože se tam přece jen sem tam mihne. :-)

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete si ji pořídit přímo tady.

Přeji vám všem, ať je Ježíšek štědrý, ať vám nezaskočí žádná kost v krku a po Štědrém dni se brzo zase ozvu.
Daramegan

středa 14. prosince 2016

Dívka v červeném kabátku - Kate Hamer

Autor: Kate Hamer
Rok vydání 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 367

"Ta strašlivá bolest, kterou cítím, je jako benzin a já se měním v hořící automobil ženoucí se na plný plyn domem. Vzlykám. Ženu se znovu nahoru po schodech  kolem své ložnice. Klem řady oken a také jednoho rozbitého, kde jsem viděla, jak dírou létají dovnitř a ven ptáci."

Carmel Wakefordová se ztratí své matce na místní dětské slavnosti. Najde ji muž, který o sobě tvrdí, že je její dědeček, jenž se s rodinou v minulosti přestal stýkat. Tvrdí, že její matka měla nehodu a že Carmel s ním nyní bude muset žít. Když se pak z několika dnů života v nové rodině stávají celé týdny, Carmel zjišťuje, že tento muž věří, že má jakýsi zvláštní dar. A zatímco se matka zoufale snaží najít svou dceru, Carmel se vydává na neobvyklou pouť - během níž je nucena položit si otázku, kdo je, a kým by se mohla stát.
Tato kniha je více než jen obyčejným thrillerem. Tím hlavním v celém příběhu není, kdo nebo proč něco udělal, ale to, jak matka i dcera svádějí boj se vzájemným odloučením a jak v sobě hledají sílu, aby to vše dokázaly snést.

Téma knihy je velmi originální. Holčička, která se sem tam zasní a zapomene se. Nechá školní třídy odejít, poté je hledaná. Někteří si myslí, že to dělá schválně, ale Carmel za to nemůže. Jednou se ztratila už i své mamince, takže ta si ji hlídá jako ostříž. Jakmile se kousek od jejich domova pořádá výstava dětských knížek, tak maminka ji varuje, ať se ji drží, aby se neztratila. Carmel to považuje za otravné, pořád se držet máminy sukně. Potom přijde chvíle, kdy se trochu pozapomenete... Najednou maminka nikde, hledá ji, padá na město mlha hustá jako pudink a do toho přijde cizí pán, který ji řekne, že její maminka měla nehodu, on je dědeček a bude ji hlídat...
A v tu chvíli začíná její nový život, maminka prožívá x dní utrpení bez dcery a všechno vypadá beznadějné. Pro obě je důležitá otázka nasnadě: Uvidí se ještě?

Po dočtení mám rozporuplné pocity. Byly chvíle, kdy jsem knihu nedokázala odložit a kousala si nehty, protože napětí bylo maximální a pak přišly stránky, kdy jsem se musela přemlouvat, abych četla dál a neodkládala čtení na jindy...
Možná to bylo tím, že jsem čekala pořádný thriller a vykoukl na mě příběh, který bych zařadila mezi psychologickou detektivku.

"Hřiště bylo prázdné a budovu halilo ospalé ticho, když jsem se zastavila poblíž a dívala se přes zeď. Dokázala jsem si představit děti tam uvnitř. Utahané z vyučování, jak se těší, až bude den u konce. už brzy se začnou na hřišti scházet rodiče, aby si vyzvedli své ratolesti. Tato myšlenka mne přiměla, abych se probrala a zamířila pryč."

Do psychologie zařazuji knihu proto, že se autorka zabývala hodně myšlenkovými pochody hrdinů. Rozebírala to ze všech stran a pro mě to bylo někdy až příliš zdlouhavé a utahané. Ale až na tyto pasáže se mi to líbilo, jak jsem psala výše, téma je opravdu dobré a i když jsou tam místa, která pro mě byla "hluchá", dočetla jsem s napětím, jak to všechno dopadne.
Protože když si odmyslím ty sondy do hlavy všech osob, které zde vystupují, tak vám zbude příběh, jenž vás nenechá chladnými. V dnešní době se tohle může stát prakticky kdekoliv a komukoliv a je už jen na daném člověku, jak se k tomu postaví. Je pravda, že boj matky za dceru byl nekonečný a nekonečně silný. Ovšem, co s tím, když nemáte ani tušení, kde a s kým a proč dcera je, co hůř.. jestli stále žije... Jedna věc z té knihy stoupá jako dým - nevzdávat se a bojovat i když už síly docházejí a že manipulace s lidma a obzvláště s dětma, je hrozně jednoduchá, když ví dotyčný jak na to.

Pokud máte rádi knihy, které jdou více do hloubky lidské duše a mysli a pokud se nebojíte o své děti, tak si ji určitě přečtěte. Bude se vám líbit. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a pokud si chcete udělat na ježíška radost, tak si ji můžete koupit přímo tady.

Četli jste ji? Nebo máte v plánu?
Daramegan

sobota 10. prosince 2016

Vánoční zázrak - Jay Asher

Autor: Jay Asher
Nakladatelství: Albatros media - CooBoo
Počet stran: 248
Rok vydání: 2016

"Pokud máš rád sentimentální historky, počkej, až ti povím, že ten stromek brečel taky. Tak trochu," dodám. "Když strom roste, natáhne kořeny vodu, víš? A když ho pak někdo pokácí, kořeny ještě tlačí mízu do pařezu, takže to vypadá, jako by plakal."

Sierra vede dva životy. Jeden v Oregonu, kde její rodina vlastní farmu vánočních stromků. A druhý v Kalifornii, kam před Vánocemi jezdí stromky prodávat. A opustit jeden vždycky znamená, že ji schází ten druhý. Tak to je až do posledních Vánoc, kdy Sierra potká Caleba. Caleb je vzorný kluk, jen před lety udělal obrovskou chybu a platí za ni dodnes. Ale Sierra nedá na jeho minulost a rozhodne se mu pomoct. To samozřejmě vyvolá vlnu nesouhlasu, falešných dojmů a podezření, ale Caleb se Sierrou přijdou na to, že jedna věc je silnější než tohle všechno.

Já to normálně nedělám. Nikdy. Možná jednou za celou éru blogu. MUSÍM pochválit a vyzdvihnout obálku. Tohle je naprostá bomba. Ve tmě vám svítí nápis "vánoční zázrak", na denním světle se stránky lesknou, protože jsou plné stříbrných hvězdiček. Vím, že v Cooboo si vždy vyhrají s knihami, ale tohle je naprostá parádička. Omlouvám se, ale já to musím napsat, už jen kvůli té obálky a hvězdiček vevnitř, byste tuto knihu měli mít. :-)

Co se týče hlavních hrdinů a samotného příběhu, tak je to čtení typické do tohoto ponurého počasí. Máte blbou náladu, venku je zima, do toho fouká vichřice... Vy si uděláte čaj, zalezete pod deku a čtete. Za chvíli vás přejdou všechny chmurné myšlenky, protože na stránkách je tolik sladkého, že nebudete chtít vidět čokoládu pár dní.

I když už jsem poměrně stará baba, tak pořád si ráda přečtu knihy, jenž jsou určené pro mládež. Vánoční zázrak je skvělý dárek pod stromek pro dospívající dívky nebo starší ročníky, jako jsem já, kteří mají rádi romantiku mezi středoškoláky. :-)

"Po pravdě - nevím. Ví, že jsem něco slyšela, ale třeba to nebyla pravda. Pokud je pravda lepší než pomluvy, měl by se chopit příležitosti."

Od autora jsem četla také jeho první knížku, Proč? 13x Proto. A musím říci, že je to na hony vzdálené tomuto příběhu. Tady je pouze romantika, láska, přátelství, pohodová nálada, předvánoční čas, důvěra...
Když jsem ty řádky četla, nebyla dvoustrana, aby na mne nedýchla vánoční atmosféra. A byť se děj odehrává v Kalifornii, tak přesto jsem místy měla pocit, že umrznu a po pár stránkách opět roztaju jak nanukový dort na sluníčku. :-)

Proč si knihu přečíst:
1) navodí vánoční atmosféru
2) odreagujete se od předvánočního stresu či rozčíleného šéfa
3) užijete si čtení, pokud nebude očekávat abnormálně velké zápletky
4) autor dokázal krásně popsat přátelství, na čem stojí, co je v něm důležité a které věci by měly jít stranou a také mladší generace zjistí, co všechno zmůžou pomluvy a drby

Pro mě to bylo příjemné čtení a věřím, že i vám se bude líbit a dýchne na vás vánoční atmosféra. :-)

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Co vy a vánoční čas? Přizpůsobujete tomu i četbu? :-)
Daramegan

pátek 9. prosince 2016

Syndrom odumřelé duše - Roman Cílek

Autor: Roman Cílek
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 256

"Všechno zde páchlo ztuchlinou. I ten již dlouho nevětraný byt, i vzezření a oblečení člověka, který v něm žil a zemřel. "

Psycholožka Judita Svárová je poslána k předběžnému výslechu muže podezřelého z bezohledné vraždy se sexuálním podtextem. Protože právě dokončila posudek mladého vraha, který týral a zabíjel náhodně vybrané ženy, do nového případu se jí příliš nechce. Až příliš často se totiž musí dívat do očí a naslouchat lidem se syndromem "odumřelé duše".

Tak nejdříve uvedu na pravou míru anotaci. Nejedná se totiž o představení knihy jako takové, ale o nalákání na jednu povídku, kterou tato kniha obsahuje a má název Syndrom odumřelé duše. Jedná se asi o předposlední povídku v knize.

Tuto zelenou, původní českou detektivku jsem začala číst dnes ráno a večer je hotovo. Povídky jsou krátké, svižné a tím pádem se to četlo samo.
I když se přiznám, že já čekala jeden příběh, kdy se pořádně zapotím při hledání vraha, ale ani takto jsem nebyla zklamaná. Jediné, co beru jako nešvar těchto krátkých detektivek je, že z ničeho nic se strašně rychle najde vrah. Z dvaceti stránek čtete 15 o možných motivech a najednou, na šestnácté straně víte, kdo to vše udělal. A to je na mě někdy moc.

Nejvíce mi v mysli utkvěla povídka Z ruky do úst a když by bylo po mém, tak mám název knihy jasný. Ovšem, každého názor. Myslím si, že v tomto díle si každý najde svou oblíbenou, která mu bude nějakým způsobem nejbližší. Nebo se bude nejlépe číst a bude dávat jednoznačně smysl a to byla právě u mě povídka o týpkovi, který žil v chudobě a najednou zdědil peníze, které ovšem odmítal nějakým způsobem využít a dál si sbíral svou veteš. Ne, že bych se v něm viděla (haha), ale tato povídka mi dávala smysl, celkem se tam daly dočíst záblesky, kdo je vrahem, takže proto je u mě výherní.

Od autora jsem již četla knihu Žebřík ke Stvořiteli (recenze) a byla jsem spokojená naprosto stejně jako teď. Je to jednoduchý soubor kriminálních povídek, jednohubka, která nikoho neurazí ani nenadchne do závratných výšin. Možná se jednou dočkám od autora i knížky, kdy bude jen jeden příběh, protože věřím, že díky jeho fantazii bych se pěkně zapotila při hledání vraha. :-)
A knihu doporučuji třeba pro začínající čtenáře detektivek. :-)

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit tady.

Mějte krásný večer,
Daramegan


Zlo - Ben Sanders

Autor: Ben Sanders
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 301

"Udeřili na něho, kde je ten zbytek, tys to určitě sebral, bla-bla-bla. No a prostě, abych to zkrátil, naložili ho na korbu dodávky, ksichtem nahoru, s horní půlkou těla ve vzduchu za autem, pár chlapů mu drželo nohy a Timmy a ještě někdo další mu skočil na hrudník a žuch, zlomili mu páteř. Křř-ach."

NEJHORŠÍ SKUTKY...
Mladý newyorský policista, který je po mnoho měsíců nasazen jako tajný agent do hnízda drogové mafie, nakonec nezvládne krajní situaci a těžce zraní člověka. Marshalla trápí pochybnosti a výčitky svědomí za tento čin i za násilné činy jiných policistů, jež ve své kariéře zažil. Chce skončit, odejít od polici a vůbec zmizet z města. Ještě k tomu se schází s Chloe, dcerou mafiánského bosse, a vypadá to vážněji než jen jako zálet. Pak ale v sídle mafie dojde k přestřelce...

...HO DOSTIHNOU ZÁROVEŇ S NAJATÝM VRAHEM
Několik let nato žije Marshall v ústraní v rámci ochrany svědků, ale stále ho pronásledují pocity viny. Když ve městě zmizí mladá žena Alyce Rayová, která mu na fotografii v novinách něčím připomíná Chloe, pustí se do riskantního vyšetřování jejího únosu. Jednotlivec by sice neměl píchat do vosího hnízda organizovaných zločinců, Marshallův důrazný postup však nese ovoce. Když už chybí málo, aby záhadné zmizení objasnil, dostihne ho jeho minulost - a také profesionální zabiják.

Už když si přečtete anotaci, tak vám je jasné, že to nebude jen tak obyčejná detektivka nebo thriller. Autor se s ničím nemazal, ani paní překladatelka, Ludmila Jánská, a naservírovali nám příběh bez jakéhokoliv omezování, co se týče prolévání krve, výčitek či vulgárních výrazů. Samozřejmě, mezi námi, těch výrazů je tam po trošce a navíc, když už se objeví, tak tomu dávají ten správný glanc a šťávu. Hned má potom člověk pocit, že opravdu čte o zabijákovi a ne nějaké nagelované máničce u kávičky se zákuskem. Proti kávě a zákuskům nic nemám! :-)

Kapitoly jsou vždy nadepsány jménem. Tím pádem víte, o kom budete v danou chvíli číst. Ze začátku to byl pro mne trochu problém, Než jsem si dala dohromady kdo je kdo, tak to nějaký čas trvalo, ale potom to pro mne byla přidaná hodnota a byla jsem za to ráda. Nejvíc jsem se těšila právě na kapitoly s nadpisem Marshall. On je to totiž velmi zvláštní, záhadný a přitažlivý hrdina. Do dobré poloviny knihy jsem netušila, co si o něm myslet. Choval se a jednal tak, abych si ho neoblíbila, v druhé chvíli jeho přístup vygradoval do "nebeských" výšin a byl pro mne ten nejlepší hrdina všech dob. Velmi rozporuplná postava, velmi skvěle autorem vykreslená.

"....: natáhl se, vzal z tašky čtyřiačtyřicítku a položil ji na stůl, ruku nechal na pažbě. Usmál se. "Trocha opatrnosti neškodí." "Vyser si voko. Nabonzuješ mě?" "No, vlastně už jsem tě tak trochu nabonzoval. Řek bych že tu bude každou chvíli."

Pokud patříte mezi milovníky dobrých a drsných příběhů, kde se střílí lidé z dálky i blízky, kde se řežou na kousky, tak sáhněte po tomto díle. Nebude vám nic chybět. Je až k neuvěření, jak z malé zápletky se dokáže vyvíjet příběh větších rozměrů.
Děj odsýpá rychle, nebude tam chvíle, abyste se nudili, to můžu říct. Ale jsou tam chvíle, kdy vám nebude dobře od žaludku. Teda aspoň mi nebylo no... Takové vyteklé oko... Ježkovy voči... :-)

Příběh jsem si užila a věřím, že si jej užijete i vy. Když jsem se pídila po podrobnostech, zjistila jsem, že jsou v originále další díly, takže doufám, že se dočkáme dalších knih od autora.

Mé díky patří nakladatelství Leda za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Mějte se krásně, díky za přečtení.
Daramegan


úterý 6. prosince 2016

Navždy a věčně - Jennifer L. Armentrout

Autor: Jennifer L. Armentrout
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 472

"Navíc mohla nosit overal, aniž by v tom vypadala jako přerostlé batole. Dnes měl na sobě světle modrý s tmavším modrým rozpínacím svetrem. Moc ji to slušelo. Kdybych si to na sebe vzala já, si bych se dobrovolně zamkla v pokoji."

Pro někoho může být mlčenlivost zbraní. Pro Mallory "Myšku" Dodgeovou představuje štít. Naučila se, že nejlepším způsobem, jak přežít, je neříkat nic. Přestože od její noční můry uplynuly už čtyři roky, dělá si starosti, že svůj strach nikdy nepřekoná.
Po letech domácího vyučování adoptivními rodiči se musí Mallory postavit čelem k tomu, že maturitní ročník stráví na veřejné střední škole. V hlavě se jí odehrávaly všelijaké děsivé scénáře, nikdy se ji však ani nesnilo o tom, že hned první den ve škole narazí na Ridera Starka, svého kamaráda a ochránce, kterého neviděla už od dětství.
Netrvá dlouho a Mallory si uvědomí, že pouto, jež kdysi s Riderem sdílela, nezesláblo. Naopak, čím víc se jejich vztah prohlubuje, tím víc vychází najevo, že dívka není jediná, kdo zápasí s minulostí. Když se Riderův život vymkne kontrole, Mallory se musí rozhodnout, jestli zůstane mlčet, nebo promluví. Kvůli lidem, které miluje, a kvůli vlastní budoucnosti musí pravda vyjít najevo.

Jennifer Armentrout patří mezi mé oblíbené YA autory. Můžu klidně říct, že je má nejoblíbenější. I když některé knihy jsou strašné klišé, já je jednoduše žeru a nikdy to jinak nebude.
Když čtu její knihy, tak mám pocit, že koukám na televizi na Beverly Hills nebo tak něco. Kolikrát se přistihnu při jiné činnosti než je čtení její knihy, že přemýšlím, kdy mi běží další díl a až potom si uvědomím, že je to kniha. :-) Už mi asi hrabe, co? :-) Ale když se začtete do její slaďárny, tak to jinak nejde.

Jakmile jsem zjistila, že vydává novinku, bylo jasné, že po ní budu toužit. Tak moc, až jsem ji dostala k recenzi. A vida - nezklamala mě! :-)
Jakmile se v příběhu spojily životy Mallory a Ridera, tak mi bylo naprosto jasné, jak to asi bude vypadat. Protože si myslím, že autorčin styl psaní znám moc dobře, jen jsem čekala, kdy na mě vybafne něco, co se mi nebude líbit. Stránky plynou, Rider a Mallory k sobě mají i po letech, kdy se neviděli, stále blízko, do toho Rider řeší problémy své rodiny a Mallory se snaží postavit na vlastní nohy a hlavně najít kus sebevědomí, které by ji pomohlo. A najednou... bum! V tu chvíli jsem to tedy vůbec netušila a autorka mi dala pěkně zabrat. Jsem zavřela knihu, chodila po pokoji a říkala si: "Já to věděla, věděla jsem to. Proč to vůbec čtu?!"

"Věděla jsem, že je to pravda. Ten sílící nadějný pocit v mé hrudi, kdykoli jsem ho viděla, byla láska. Když jsem byla s ním, díky lásce jsem dokázala zapomenout na všechno ostatní. Kvůli lásce se mi zadrhával dech, kdykoli se na mě upřeně zadíval, kvůli lásce jsem zalapala po dechu, kdykoli se mě jen letmo dotkl. Díky lásce jsem s ním dokázala být sama sebou..."

Pro někoho může být tato kniha považována za x-tou ve své řadě, YA romantika, hlavní hrdinka má problémy a princ na bílém koni se ji snaží zachránit. Ale ono to tak není. Jennifer Armentrout si dokáže nádherně pohrát se slovy, dá hrdinům život, nejen tím, co dělají, ale také tím, jak mluví. Jak se chovají. Při čtení pak mám pocit, že jsou to skutečné postavy. Někdo, koho můžu obejmout, vyslechnout, někdo, koho třeba potkám venku před barákem. Není pro to mě žádná tuctová věc s tuctovým námětem.
Když se na to podívám s odstupem, příběh je jednoznačný a vím, jak to bude a nebude. A v tom člověka málokdy čeká překvapení. I když... tady... Ale nejvíce mě bavily slova a to, co z nich vzniklo za příběh. Když má někdo bohatou slovní zásobu, dokáže poutavě vyprávět i to, co už tu jednou bylo a stejně jej budu poslouchat, jako bych to slyšela poprvé. A s tímto příběhem se to stalo.

Doporučuji pro čtení všem dívkám, ženám, slečnám, které hledají nenáročnou literaturu, která je bude bavit a trochu se zasní, možná i rozčílí. A věřím, že když se s autorkou setkáte poprvé právě u této knihy, tak se z ní stane jedna z vašich oblíbených. Tak jako je moje. :-)

Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku a ty z vás, které si ji budou chtít koupit nebo dát tip na ježíška, tak na tomto odkaze ji najdete.

Mějte se krásně a romanticky :-)
Daramegan

čtvrtek 1. prosince 2016

Dívka v ledu - Robert Bryndza

Autor: Robert Bryndza
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Grada Publishing a.s., pod značkou Cosmopolis
Počet stran: 448
Překlad: Kateřina Elisová

"Truchli pro mě jen chvíli, jestli truchlit musíš,
Pak ale smutek v důvěru obrať,
Je to jen na chvíli, kdy se musíme rozloučit,
Ve svém srdci vzpomínky chraň jako poklad."

Poté, co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce  hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřovaní? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričin kariéra  visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než  kdokoliv, komu čelila v minulosti.
Dopadne ho dříve, než udeří znovu?

Není těžké napsat recenzi na knihu, kterou jste přečetli. Vždy vás něco napadne. Ale je zatraceně těžké napsat recenzi na knihu, která byla pro vás skvělá. Která vás nadchla, kterou jste si užili a kterou chcete vychválit do nebes.
Na přebalu knihy je kolečko, ve kterém stojí, že se jedná o bestseller number one. A je to pravda!
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku.

Postavy, kterým autor vdechl život v této detektivce, jsou reálné. Dělají chyby, nemají přesné úsudky, ke všemu se musí vlastní silou a pílí dopátrat. Nic jim nepadá samo do klína a právě proto jsou jako opravdové. Hlavní hrdinka Erika si navíc prošla velmi těžkou ztrátou, která ji jistým způsobem ovlivnila a někdy se neumí dobře ovládat. Další autentický prvek, jelikož takto se chovají normální žijící lidé. A autor to dokázal napsat na papír.
Krásně v příběhu popsal i loajálnost vůči autoritám, moc peněz a to, jak lidé dokážou využívat své styky. Korupce je holt všude. :-)

"Podívejte, Eriko, jste skvělá policistka..."
"Pane, tohle říkáte vždycky těsně předtím, než mi řeknete, ať něco nedělám."
Marsh se odmlčel. "Říkám to, protože je to pravda. A taky proto, že vím, jak to skončí. Jdete proti mocným lidem a nemáte příliš dobré vyhlídky."
"To zní jako z Hunger Games..."

Líbilo se mi rozvržení kapitol. Byly krátké a proto mi přišlo, že má děj extra rychlý spád. Ona ta rychlost tam je, nebyla chvilka, kdy bych se nudila. Já neměla pořádně ani prostor přemýšlet, kdo je tím vrahem a proto jsem byla na konci knihy totálně odrovnaná, když se na to přišlo. To, jak spisovatel dokázal vymyslet souvislosti, chvílemi mi rozum stál a přemýšlím, jestli náhodou on sám není superintendant nějaké policie a nevypráví nějaký čin, jež se opravdu stal. Pokud ne, tak klobouk dolů před tím, co dokázal napsat.

Celou knihu se mi stávala jedna věc. Otočila jsem stránku, skončila kapitola, tak jsem se rozhodla, že přece dám ještě jednu, to nemůžu odložit. Takto jsem to udělala několikrát za sebou a "hups", byl konec. Ani jsem netušila, že už jsem tak daleko. Bylo to i díky tomu, že autor si nechal odhalení vraha až na samotný konec, tudíž jsem ani v náznacích netušila, kdo by se za tím mohl skrývat a proto to pro mě bylo takovým překvapením. Jak samotný vrah, tak že kniha končí.

Určitě doporučuji tuto knihu všem, kteří mají rádi dobré detektivky a thrillery. Protože Dívka v ledu za to opravdu stojí.

Ráda bych poděkovala nakladatelství Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud jsem vás nalákala, tak si knihu můžete koupit přímo tady. Udělejte si sami sobě ježíška, protože tohle fakt nemá chybu. :-)

Mějte se krásně a čtěte! :-)
Daramegan


neděle 27. listopadu 2016

Papírová srdce - Claire Contreras

Autor: Claire Contreras
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 392

"Potom jsme už ba mlčeli, dokud jsme nedošli k malé restauraci. Posadili jsme se ke stolku u kuchyně. Otevřel zápisník a něco si do něj zapsal."

Ztratil jsem ji. Ne, neztratil. Odehnal jsem ji. Odjakživa byla moje nejlepší kamarádka. Neměl jsem se do ní zamilovat. Choval jsem se lehkovážně a jí to zlomilo srdce. Myslel jsem, že jsem se zachoval správně. Uběhly roky a teď se mnou musí pracovat. Připomíná mi, proč jsem se do ní zamiloval. Ale tentokrát udělám všechno, co bude v mých silách, abych ji už nikdy nenechal odejít.

V únoru tohoto roku jsem četla Kaleidoskop srdcí (recenze zde) a byla jsem si jistá, že jakmile autorka napíše něco dalšího, tak si to musím přečíst. Stalo se. A jsem spokojená. Dva dospělí lidé, Mia a Jensen si spolu hrají na kočku a myš. Sekundují jim skvělí a vtipní přátelé.
Celý příběh je hrozně milý a vyprávěn z pohledu Mii. Ovšem po skoro každé kapitole se objevily fejetony Jensena, které tomu dávaly ještě větší šmrc.

Ač jsem již od začátku tušila, jak to dopadne, vůbec mi to nezkazilo zážitek ze čtení. Autorka si vyhrála s postavami, s dějem, s tématem jako takovým. Navíc se mi velmi líbil sen Mii, který se začal pomalu plnit a popsání situací, které byly určitým způsobem zachyceny (jak nemůžu prozradit :-)).

Claire Contreras mě dokázala přesvědčit, že ti lidé z knihy existují. Opravdu. Nenašla jsem tam žádné scény či dějové momenty, které by nebyly uvěřitelné. Všechno odpovídalo. A mé srdce zpívalo. Momentálně se zmítá má duše hormonální nerovnováhou (jsem matka :-)), takže tato kniha byla pro mě jako stvořená.

"To mě na tom uklidňovalo: že navzdory rozdílu ve věku, rase, pohlaví a všem, co nás odlišuje, jsme všichni stejně zmatení, stejně ztracení."

Je to romantická kniha a i když takové až moc nečtu, jsem si jistá, že v případě Contreras udělám vždy výjimku. Jako autorka se u mě osvědčila, navíc nedává sex na každou druhou stránku, což velmi oceňuji. Dělá mi problém číst jak ji uchopil a... a proto jsem ráda, že se autorka v tom nevyžívá a spokojí se jen s několika záchvěvy. :-)

Doporučuji všem ženám, dívkám, slečnám, které mají rády romantiku. Protože tady ta romantika přím stříká, je to skvělý příběh, u kterého se budete bavit od začátku až do konce.

Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu koupit, třeba k vánocům, tak můžete přímo tady.

Četli jste? Chystáte se?
Daramegan



úterý 22. listopadu 2016

Sběratel mušlí - Anthony Doerr

Autor: Anthony Doerr
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 240

"Později, když se vrátili do srubu a on rozdělával oheň, mu vyprávěla, že by si za medvědem nejrdši vlezla až dolů, stulila se mu do náručí, chytil ho za uši  líbala ho na oči."

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách - touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování.

Jak už jsem napsala na Goodreads. Pan Doerr nezklamal. U jeho první povídkové knihy jsem byla nadšená a u této je to neméně stejné. Hlavní, co obdivuju nejvíce a musím to vyzdvihnout, je jeho smysl vdechnout do pár řádků povídky život. Po dočtení kterékoliv jsem měla zvláštní pocity. Taková rozněžnělá nebo smutná. Nebyla povídka, abych na konci neprojevovala nějakou emoci. Tohle umí málokdo, a Anthony Doerr je v tomto mistr.

V jeho příbězích, které jsou cca na 20 stránek najdete všechno. Obdivuhodné. Ať už je tam čisté přátelství, kamarádství jenž se zrodí v lásku, sourozenecké vztahy, pochopení, důvěra a mnoho dalšího. Věřím, že každý čtenář si najde tu svou povídku, která mu bude nejblíže.

"Sendviče s burákovým máslem, které mu podstrčili pod mřížemi, nesnědl. Po dvou dnech se u mříží zastavil policejní náčelník a zeptal se ho, jestli chce něco jiného. Joseph zavrtěl hlavou."

Jedno je však škoda. Když jsem se začetla do povídky, oblíbila si postavy, pochopila, co chtějí a za čím si v životě jdou, tak byl konec. Štvalo mě to a vždy jsem musela knihu odložit, abych vstřebala jednu povídku a mohla se vrhnout na další a nepletlo se mi. Dokážu si představit, že některé příběhy by vydaly na knihu a možná už by bylo fajn, kdyby autor napsal něco delšího. Celistvý příběh.
Je to radost číst, tak proč by to mělo končit tak brzo?!

Sběratel mušlí je název hned první povídky a v ní poznáme, co od autora můžeme čekat. Už tady se blýskl svým vypravěčským umem, a v dalších to jen utvrzuje. Mě osobně se nejvíce líbila povídka, ve které hrálo hlavní roli přátelství. A velryby. Jen nedokážu přesně určit proč. Mám z ní pár pocitů, některé nedokážu ani pojmenovat, tak možná právě proto. Ta je pro mne geniální. Ostatně jako celá kniha.

Doporučuji knihu všem fanouškům autora a také lidem, kteří mají rádi kvalitní čtení. Protože Anthony Doerr je zárukou kvality.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan

pátek 18. listopadu 2016

V mlze - Caroline Eriksson

Autor: Caroline Eriksson
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 240

"Auto nastartuje na druhý pokus a já nejsem schopna myslet na nic jiného, než abych už odsud byla pryč. V Marhemu už mě nic nedrží, panuje tu jen strach a zmatek. S každou další hodinou se víc a víc zamotávám do něčeho, čemu nerozumím, do čehosi, co vypadá čím dál hrozivější."

Z VÝLETU NA OPUŠTĚNÝ OSTROV...
Prázdninvý výlet zavede Gretu, Alexe a čtyřletou Smillu přes jezero Maran (Přízrak) - opředené mýty a záhadami - na malý opuštěný ostrov. Alex s dcerou se vydají mezi stromy, Greta se v zasněné náladě zdrží na pobřeží..., a když se manžel s dcerou nevracejí, vydá se za nimi: určitě se zabrali do hry a zapomněli na čas. Volá je a horečně prohledává ostrov, je to ale marné.
...SE VRÁTILA JENOM ONA
Greta se zoufale potřebuje dovolat Alexovi, aby se ujistila, že jsou se Smillou v pořádku, a kdyby se neozval, musí zavolat policii. Jenomže její mobil v loďce není. Až po návratu do chaty ho najde schovaný pod pokrývkou. Dala ho tam ona, nebo někdo jiný? Ale kdo a proč? Během policejního pátrání před ní vyvstávají naléhavé výjevy z minulosti a začne ji trápit otázka, jestli to, co dosud považovala za skutečnost, není jen obratně vymyšlená lež. A jakou roli v celém dramatu hraje ona sama? Existuje souvislost mezi zmizením Alexe a Smilly a tím, co se stalo onoho večera před mnoha lety, kdy přišel o život Gretin otec? Kdo byla neznámá žena, která se zjevila u jejich chaty tu noc před zmizením?
A najdou vůbec Alexe a Smillu?

Kniha je řazena mezi thrillery, ale dle mého názoru se jedná spíše o psychologický román s hororovými prvky. Byla zde totiž místa, kdy jsem se opravdu bála a když jsem ji četla v noci, neměla jsem odvahu nakouknout do temné chodby u nás doma, jestli se tam něco nehýbe. :-)

Greta odjede s Alexem a Smillou na ostrov, o kterém se povídá, že je prokletý. Ztrácejí se tam dospělí i děti. Jsou to povídačky, ale když dojde ke ztrátě Alexe a malé Smilly, tak Greta začne přemýšlet, zda je na tom trochu pravdy. Když po nich začne pátrat, poznává okolí ostrova a jezera, jenž je obklopuje, obyvatele města a ne všichni jsou vstřícní a loajální. Dostává se do situací, které jsou opravdu psychicky náročné. Neví, co už je skutečnost a realita, neví, proč se to děje, jen začíná tušit, že některé okamžiky jsou spojené s její minulostí, která není zrovna růžová.

"Byla jsem věčnou pozorovatelkou. Tou, která stále venku a nahlížela dovnitř, která tajně naslouchala, když máma plakala do telefonu Rut, a která špehovala mámu a tátu, když se hádali. Avšak ten večer, ten poslední večer, jsem se nakonec stala účastnicí děje."

Děj je vyprávěn z pohledu Grety. V pár posledních pasážích je vyprávěn i jinou postavou, ovšem v knize je to odděleno lomeným písmem, takže jsem měla jasnou představu o tom, kdy vypráví Greta a kdy někdo jiný.
Odehrává se tam spousta akčních scén, některé jsou i hororové, takže se zvládnete bát. Já to tedy zvládla.
Velmi se mi líbilo, že autorka začala psát příběh jakoby od konce a pak se vracela do minulosti. Proto jsem pořád tápala, co se asi stalo a s každou další kapitolou jsem byla rozuzlení blíž a blíž. Nutilo mě to číst dál. Nedokázala jsem se odtrhnout, Caroline Eriksson mě dostala.
Pořád se mi vrací scéna, kdy hlavní hrdinka stojí u okna, venku je tma, mlha, nikde žádné světlo a najednou se někdo dívá do okna ze zahrady. V tu chvíli jsem vůbec nevěděla, jestli číst dál. Moc ráda se bojím a v tu chvíli jsem nebyla schopna ani si dojít na záchod a zkontrolovat, zda je všechno ok. Hihi. :-)

Četli jste od nakladatelství LEDA knihu s názvem Všude kolem černý les? A pamatujete si, jak na vás působila? Místy mrazení po celém těle, chloupky vám vstávají a vy víte, že na dalších stránkách to bude ještě napínavé... Tak přesně tyto pocity jsem měla.
Konec příběhu V mlze už je spíše psychologickým, kde se dozvídáme, jak, proč, kde a kdy. Za co. Docela se rozebírají vnitřní pocity hrdinů, tudíž jsem se fajn uklidnila a knihu zavřela s pocitem, že je všechno v pořádku. Ale přesto ve mě hlodá pár věcí, které tak úplně, podle mého, nejsou dořešeny, tudíž jsem zvědavá, jestli se autorka vytasí s nějakým volným pokračováním. Vůbec by mi to nevadilo. Naopak, byla by to naprostá paráda.

Doporučuji k přečtení všem, kteří mají rádi knihy, jež jsou napínavé, něco se tam děje, jsou pohledem do nitra člověka, jeho pitváním a hlavně, milují pomalé odhalování tajemství minulosti. Protože temná minulost vždy vypluje na povrch ve chvíli, kdy to nejméně čekáte a následky můžou být hrozivé...
Za mě velká spokojenost.

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan

středa 16. listopadu 2016

Uvnitř mé hlavy - Francesca Zappia

Autor: Francesca Zappia
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2016
Počet stran: 368

"Být v jednom autě s Theou a jejími bratry bylo jako zavřít se do bankovního sejfu se čtyřiceti kily TNT a hořící zápalnou šňůrou. Thea mě posadila dopředu, ale i tak jsem měla pocit, že Ian s Evanem jsou až moc blízko."

Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou? Proč by zrovna on měl mít o její společnost zájem?

Když jsem zaregistrovala, že se vydává tato kniha, vůbec jsem neměla tušení, co si představovat. Jaká bude. Obálka byla zvláštní, taková hypnotická a po přečtení anotace jsem si byla jistá, že ji musím zdolat, protože výlet do hlavy schizofrenika se nepovede jen tak někomu.

Vyprávění příběhu je z pohledu Alex, hlavní hrdinky, která neví, co je skutečnost a co je realita. Mnohokrát se přistihne, že netuší, jestli se dívá na něco, co je reálné a proto u sebe stále nosí fotoaparát, aby si určité záběry vyfotila a podívala se na ně později.
Po jedné negativní události musí opustit svou školu a přestoupit na novou. V novém prostředí je toho tolik, co musí sledovat, její paranoia se stupňuje a až vygraduje úplně.
Nejlepší řešení je mít kolem sebe přátele, ale může nějaké mít, když je divná a bláznivá?

"Celia nejásala a netleskala. Celá zrudla a v těch šílených očích s rozšířenými zorničkami, jimiž sledovala svou údajně nejlepší kamarádku, se zračila chladnokrevná vražda. Představila jsem si to jako animák - Celiiny zuby se mění v tesáky a z uší jí jde pára, chytá Britney pod krkem a rdousí ji, dokud Britney nevylezou oči z důlků."

Bavila mě! Čteno na jeden zátah. Svižné, napínavé a vtipné čtení, které mě uchvátilo. Nevěřila bych, co se pod obálkou může skrývat. Místy jsem už měla pocit, že někdo musí něco udělat, protože stavy hlavní hrdinky už byly nezadržitelně nestabilní. A v tu chvíli se stalo něco nečekaného. Překvapivého. Dokázala jsem se do postavy hrdinky vžít a tím pádem je pro mě kniha velmi uvěřitelná a emotivní. Držela jsem ji palce.
I když je to určeno pro mladší čtenáře, tak věřím, že si tato kniha najde čtenáře i ve starší kategorii. Jedná se o neotřelé téma, které se v příbězích jen tak neobjevuje a autorka to dokázala zpracovat velmi poutavou formou.

Primárně je to kniha, která je určena pro mládež. Věřím ovšem tomu, že si tento příběh užijí i ti, kterým už není -náct. Tak jako já. Autorka vás dokáže vtáhnout do děje a myslím si, že většina z vás, kteří se rozhodnou si ji přečíst, tak bude velmi mile překvapena.
Hodnotím ji pozitivně, 90 %.

Děkuji Martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku a koupit si jej můžete tady.

Četli jste ji? Co říkáte na téma? Nebo se chystáte?
Mějte se krásně.
Daramegan

sobota 5. listopadu 2016

Zrádná frankovka - Věra Fojtová

Autor: Věra Fojtová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 243

"Ale cestou k hospodě ho napadlo, že takový vytuněný mamahotel je instituce pro generaci současných chlapců k nezaplacení Tak proč by se ti parchanti zatracení ženili, zakládali rodiny chodili do práce a starali se když je o ně tak dobře pečováno?"

Kapitán Otakar Kuba odchází do ústraní a uzavírá se před světem. Svou sebelítost a smutek z rozpadu vztahu by dále utápěl ve víně, kdyby jej nepřišla jistá mladá žena požádat o pomoc při hledání zmizelé kamarádky. V téže době nalezne místní pejskař v ruinách mezi vinnými sklepy mrtvou ženu. Rozbíhá se spletité vyšetřování, do kterého se zaplete i Kuba. Postupně se odhalují skutečnosti, které měly zůstat utajeny...

S autorkou, Věrou Fojtovou, jsem se již jednou setkala. Ale to se jednalo o úplně jinou knihu, úplně jiný žánr. Byla to kniha Neviditelná zranění, kdy se příběh odehrává za druhé světové války a kniha se řadí mezi jednu z nejlepších, které jsem tento rok četla. Proto jsem měla jasno, když jsem zahlédla v nabídce recenzních výtisků právě Zrádnou frankovku od stejné autorky.

Jedná se o detektivní příběh, který se odehrává na území naší republiky. Kapitán Kuba je nějakou dobu mimo službu a vrátí se do zpět do své práce, když je nalezena ženská mrtvola mezi vinnými sklepy. Začne vyšetřovat smrt ženy a všechny indicie ho zavedou do míst a koutů, o kterých neměl ani on sám žádné tušení.

"Při pohledu na její stále nedůvěřivý obličej si říkal, že pro začátek několik dobře volených povzbudivých vět neuškodí. "Vedete si skutečně dobře, je na vás při práci radost pohledět. Jako dokonalá profesionálka."

Příběh je to velmi jednoduchý, ale jedno ohromné plus to má. Skoro do poslední chvíle netušíme, kdo je ten zlosyn. Kdo je vrah. Tohle se mi na knize opravdu líbilo. Celou dobu mi totiž bylo jasné, že ti, po kterých jde kapitán Kuba to nebyli a pořád jsem čekala na chvíli, kdy se na scéně objeví někdo, jenž bude ten pravý. A ono stále nic, všechny indicie vedly do slepé uličky, ale potom... :-) Dočkala jsem se!
U čtení jsem se dobře pobavila, ale je to taková detektivka, kterou jsem přelouskala za jeden večer, popřemýšlela si, kdo je a není vrah, pohledala nějaké klíče, které by mě přivedly na správnou stopu, avšak s posledním slovem jsem knihu zavřela a určitě o ni přemýšlet dál nebudu. Což o jiných detektivkách říct nemůžu, například od Michaela Robothama na díla myslím pořád. :-)

Doporučuji tuto knihu všem, kteří mají rádi české detektivky, chtějí si zpříjemnit zimní večery a zasednout s dobrým příběhem do křesla. Na nic nemyslet, vypnout mozek a jen číst. No, a pokud budete přeci jen chtít být trochu aktivní, tak schválně zkuste uhodnout vraha ještě před dočtením! :-)

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu zakoupit, tak můžete přímo tady.

Děkuji za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan

pátek 28. října 2016

Nezlomná - Lesley Pearse

Autor: Lesley Pearse
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 432

"Vzal ji za ruce a políbil na špičky prstů. „Nemůžu ti ani říct, kde budeme žít, protože nevím, kam mě přeloží. Ale rozhodně bych tam chtěl být s tebou, ať to bude kdekoli.“
„Mně by nevadilo, ani kdybychom žili na poušti, na vrcholku hory nebo na Měsíci, hlavně že budeme spolu,“ vydechla a po tvářích se jí kutálely slzy štěstí."

Belle Reillyové je teprve dvacet let, přesto toho má už mnoho za sebou - únos, znásilnění, prodej do nevěstince. Ačkoli se musela stát prostitutkou, nenechala se zlomit a nakonec se jí podařilo vrátit zpátky domů. Provdala se a uskutečnila svůj dávný sen - otevřela si dámské kloboučnictví. Jednoho dne však do obchodu vkročí Etienne, muž, který jí před lety zachránil život. Setkání v obou rozvíří city, jenž měly zůstat zapomenuty. Belle však čekají další útrapy a zkoušky...

Určitě máte ještě v živé paměti mou recenzi na Společnici, což je první díl této knihy. Přísahám, že jsem tohle nečekala. Stejně dobré jako první díl. Tedy ne, lžu! Ještě lepší! To, co autorka předvádí na stránkách příběhu, je naprostá lahoda.
Sice jsem si v některých chvílích říkala, že opravdu není normální, jelikož s některými postavami zamávala tak, že by mě to ani ve snu nenapadlo, ale celkově je to skvělá kniha, kterou doporučuji všem.

Belle, což je hlavní hrdinka, jsem si oblíbila už v prvním díle. A v Nezlomné je to neměnné. Žena, která přežije tolik příkoří, dokáže se orientovat v jakékoliv situaci a přitom si zachovat nadhled, je naprosto obdivuhodná.
Nejdříve se může zdát, že po tom, co vše zažila v prvním díle, se ji dostane pohádkového života, ale autorka ji vytvořila jinou cestu, trnitou, kterou se bude muset opět prokousávat hroznými, drsnými zkouškami, které ji život položí pod nohy.
Ocitáme se v době, kdy začíná první světová válka, poté, aby toho nebylo málo se objevuje španělská chřipka a vše je najednou a velmi rychle naopak.
I přes hromadu otřesných událostí, které vás nenechají chladnými a budete se modlit nejen za Belle, ale také za Mog, Noaha a spoustu dalších, se najde v příběhu místo, a ne jedno, které vám vykouzlí úsměv na rtech. Nechybí zde špetka romantiky, lásky, porozumění, což je příjemné zpestření vcelku katastrofického příběhu.

"Z Francie se stala válečná zóna, místo plné zkázy a bitevních polí, na nichž nezůstal jediný strom nebo keř, masových hrobů, spěšně vybudovaných nemocnic, skladišť zásob, silnic hemžících se nákladními vozy, děly, koňskými povozy a pochodujícími vojáky."

Jsem naprosto nadšená, jak se příběh vyvíjel. I když jsem místy měla pocit, že autorce napíšu "drsný" email, co to jako má znamenat, protože... (tohle vám neprozradím), tak přesto jsem na konci vychladla.
Kniha je opravdu skvělá a po dlouhé době dávám plný počet hvězdiček. Příběh mě převálcoval, jedno oko nezůstalo suché, brada mi spadla až na zem, autorka se mi svými postavami dostala pod kůži.
Dokonalé a všem ženám doporučuji. Bude vás to bavit.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu koupit, tak můžete přímo zde.

Četli jste? Chystáte se?
Krásný večer,
Daramegan

neděle 16. října 2016

Společnice - Lesley Pearse

Autor: Lesley Pearse
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 528


„Ale ty přece musíš bejt prostitutka, když žiješ v bordelu!“
Patnáctiletá Belle ucouvla od pihovatého rusovlasého chlapce a konsternovaně na něj zírala. Běžel za ní po ulici, aby jí podal stužku, která jí vypadla z vlasů. Něco takového se v přelidněných ulicích čtvrti Seven Dials obvykle nestávalo. Všechno, co nebylo přibité, vzápětí někdo ukradl. Chlapec se představil jako Jimmy Reilly."

Patnáctiletá Belle vyrůstá v londýnském nevěstinci u Annie, aniž by tušila, co se každodenně odehrává v pokojích nahoře. Annie je totiž její matka a úzkostlivě střeží dceřinu nevinnost. Belle se však nečekaně stane svědkem surové vraždy jedné z matčiných dívek, kterou zabije zákazník. Tato noc změní celý její život. Aby vrah nebyl prozrazen, dívku unese a prodá do pařížského nevěstince. Belle se ocitá v krutém světě zločinu a násilí, nemá nikoho, kdo by ji chránil. Cesty ji zavedou až do dalekého New Orleansu, kde se stane velmi žádoucí a vyhledávanou společnicí. Celou dobu však zoufale hledá šanci, jak utéct a vrátit se domů... Z mladé dívky se postupně stává žena, která je schopna překonat všechny rány osudu...

"Od prvního rána, kdy Belle nastoupila ke slečně Frankové a dostala za úkol napařit filcový klobouk na stojanu, v ní znovu zahořela naděje. Kloboučnictví bylo počestné řemeslo. Jakmile je ovládne, mohla by si najít solidní zaměstnání. Prozatím měla aspoň proč ráno vstávat, její dny získaly jiný smysl než jen čekat na Falda."

Tuto knihu jsem začala číst z jednoho prostého důvodu. No, vlastně ze dvou. Ten první a nejzásadnější důvod byl, že mám na stole připraven recenzní výtisk Nezlomné, což je druhý díl. A druhý důvod byl obálka plus recenze, které jsem četla. Po přečtení recenzí jsem čekala něco trochu drsnějšího s hromadou sexu, přitom ten příběh je mnohem hlubšího charakteru. Z dítěte, děvčete, se stává žena, ovšem za jakou cenu? Působilo to na mne docela traumatizujícím způsobem, toho sexu tam až tak moc nebylo a příběh Belly, sám o sobě, byl pro mne velmi zajímavým. A smutným. Plným utrpení a pořád hrdinku obdivuji, jak to všechno zvládla. Když nad tím přemýšlím, tak mám pocit, že já bych po všech těch událostech, které postihly Bellu, nedokázala vylézt mezi lidi, natož normálně fungovat.

Děj knihy se odehrává v různých koutech světa. Od Anglie přes Francii, New York či New Orleans. Belle se podívá všude a vždy ji čeká něco nového, neočekávaného, ať už dobrého či špatného. Věřím, že je to kniha u které se nudit nebudete. Protože si autorka opravdu dokázala pohrát s dějem a různé zapeklitosti dostat do příběhu tak, že jste zvědaví, jak to celé dopadne. I když na román má kniha docela dost stránek, věřte mi, že celou Společnici slupnete jako malinu, užijete si čtení a budete se pídit po druhém dílu. Minimálně já to tak mám. :-)

Knihu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst něco jiného a neotřelého. Něco, co se možná dělo kdysi dávno, ale našim zrakům či očím našich blízkých z minulosti, to zůstalo ukryto. Protože já věřím, že v minulosti, ještě v minulém století, například ve Francii opravdu nevěstince fungovaly tak, jak je v knize popisováno.
Určitě to není kniha pro slabší povahy nebo pro čtenářky, které čekají sladkou romantiku. Při čtení se držte židle či křesla nebo postele, protože zažijete divokou jízdu, plnou adrenalinu, která vám vyrazí dech.

Mějte se krásně!
Daramegan



úterý 4. října 2016

Jezdecký tábor Yonahlossee - Anton DiSclafani

Autor: Anton DiSclafani
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 352

"Věřila jsem všemu, co jsem mu toho dne řekla. Měla jsem vše, co jsem na světě milovala, své rodiče, tetu, strýce, bratra. Svého bratrance a poníka hned na dosah ruky. Domnívala jsem se, že svět kolem sebe úplně chápu a rozumím mu."

30.léta 20.století. Ve Spojených státech právě vrcholí velká hospodářská krize. Patnáctiletá Theodora Attwellová, jež si doposud žila jako v pohádce v krásném domě na Floridě, obklopeném pomerančovými sady, poprvé v životě opouští svou rodinu.
Theodořin otec chce zamezit společenskému skandálu, který hrozí vypouknout kvůli rodinnému neštěstí, jehož je Thea příčinou, a který si rodina patrřící k místní honoraci nemůže dovolit, a proto odváží mladou slečnu do dívčího jezdeckého tábora v horách Severní Karolíny. Thea má z cizího prostředí strach - ještě nikdy nebyla bez svých příbuzných, především pak bez bratra Sama, svého dvojčete. Když navíc zjišťuje pravý důvod, proč byla do školy poslána a na jak dlouho, propadá hlubokému smutku.
Postupem času ovšem nabývá sebedůvěry a začíná objevovat, že i svět za zdmi rodinného sídla není ak úplně k zahození. Sbližuje se se spolužačkami, které stejně jako ona pocházejí z vyšší společnosti, zdokonaluje se v jízdě na koni a učí se být dámou. A neunikne ji, že pan Holmes, šarmantní ředitel školy, ji věnuje o něco více pozornosti než ostatním svěřenkyním...
Podmanivý románový debut o skandálních podobách lásky, jež jsou však obrazem nevinnosti mladého srdce. Příběh viny, falešné hanby a vášně, v němž se z dívek stávají ženy.

Tak smutnou knihu jsem už dlouho nečetla. Ještě v dobách, kdy jsem pracovala v Levných knihách mi tento příběh ležel na poličce doma a já si pořád říkala, že jednou si to přečtu. Najdu si čas a prostor a přečtu to!
Včera jsem to udělala.

Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky They, které se bouří hormony, když to řeknu laicky. Provede něco, co není běžné a její rodiče zareagují striktně. Odvezou ji do jezdecké školy, kde se musí starat sama o sebe. Prostě ji odstřihnou od rodiny. I když ji sem tam přijde dopis, je to spíše minimální podpora z jejich strany a navíc, neříkají ji pravdu. Mlží a chudák Thea ani neví, jak dlouho tam bude muset být.
Škola je pro privilegované vrstvy mladých dam, které se zde učí jak být za dámu, jezdit na koni, jak správně mluvit ve společnosti... Taková snobárna.
Theu ale trápí to, co se děje doma. Nechala tam všechny, které má ráda, neví nic o tom, jestli se hospodářská krize dotýká nebo ne její rodiny, co její dvojče Sam, co teta se strýčkem a bratrancem, se kterými se vídali pravidelně...

Je to příběh, kde je důležitý pohled jak na lásku sourozeneckou, mateřskou, tak také k opačnému pohlaví. Když budete číst tyto řádky, bude vám smutno. Mladá holka jakou byla Thea si zaslouží podporu rodiny a ne se protloukat v nevědomosti sama životem. Neví, co se děje, na čem je, neví, jestli se bude mít kam vrátit, jestli ji nějaký domov zbyl. Neví, jestli ji rodiče nezavrhli úplně a hlavně neví proč to udělali tak radikálně. Tápe ve světě dospělých a objevuje vše na vlastní pěst.

"Myslela jsem na to, co mi řekl pan Holmes - že mne mí rodiče prodali. Jenže on nemohl vědět nic o otcově něze, o tom, jak krásný byl matčin domov. Nevěděl, jak jsme se navzájem milovali."

I když jsem možná Theu vykreslila jako chudinku, tak postupem času se z ní stává silná a sebevědomá žena, která ví, co chce a snaží se udělat pro sebe to nejlepší. Samozřejmě, ne všechny praktiky jsou tou nejlepší cestou, ale kdo z nás někdy nenarazil na překážku, které se musel vyhnout? Či ji nějakým krkolomným způsobem překonat?
Nedávám ovšem maximální hodnocení, i když se tu rozplývám a to konkrétně z toho důvodu, že mi některé pasáže přišly trochu zdlouhavé. Líbilo se mi vracení se do minulosti, kdy Thea vzpomínala, jaké to bylo doma, ale v některých kapitolách mi to přišlo trochu nepřehledné. Ale i přesto, dobrý románový debut autorky.

Knihu doporučuji každé ženské romantické duši. Budete Thee fandit a i když s některými činy nebudete souhlasit, stane se pro vás hrdinkou na správném místě. Je až s podivem, jak krásně v příběhu vidím růst sebevědomí, víru a naději.

Tak co, četli jste ji? Nebo ji máte na poličce, tak jako já už přes rok a stále nebyl čas? Zkuste to... Bude se vám líbit. :-)

Daramegan

neděle 25. září 2016

Láska s chutí makronky - Sarah Vaughanová

Autor: Sarah Vaughanová
Rok vydání: 2015
Počet stran: 374
Nakladatelství: Mladá fronta

"VEZMĚTE pět docela cizích lidí, které spojuje jen jejich vášeň pro pečení.
PŘIDEJTE populární pekařskou soutěž a vypracujte tuhé těsto.
OHŘEJTE na správný stupeň napětí.
OZDOBTE sladkobolným životním příběhem ženy, která je všechny inspirovala.
UZOBÁVEJTE tajně po malých kouscích nebo spořádejte na posezení.
VYCHUTNEJTE SI vytříbenou kombinaci lehkých a silných chutí, lahodných situací a zápletek, z nichž se vám budou zaručeně ještě dlouho sbíhat sliny."

Román pro ženy odehrávající se v prostředí populární gastronomické soutěže Hledá se nejlepší pekařka! Každý z čtveřice účastníků má k zalíbení, které našel v případě pečených lahůdek, své vlastní důvody.
Baculatá Jenny čelí syndromu prázdného hnízda a problémům v manželství. Svobodná matka Claire obětovala životní sen kvůli dceři a nemůže se vymanit ze vztahu s mužem, který ji využívá. Pro bývalou učitelku Vicki je mateřská role náročnější, než původně očekávala, snad kvůli komplikovanému vztahu s matkou. A zdánlivě dokonalá Karen je odhodlaná vyhrát, aniž by její pečlivě vypilovaná maska byť jen na okamžik sklouzla a odhalila, co se skrývá pod ní.
Postupem času začnou mezi finalisty vznikat spojenectví a na povrch vyplouvají důvěrná tajemství a soukromé bolístky. Mít vládu v kuchyni se jim daří dokonale, nad svými životy už to však tak jednoduché není. Kniha je průběžně doplňována recepty a životním příběhem slavné pekařky paní Eadanové. I za jejím věhlasem se však skrývá osobní tragédie.

Kniha, u které můžete očekávat, že vám rozdráždí chuťové buňky, pohladí u srdce, trochu nadzvedne mandle, ale hlavně ve vás zanechá stopu. Určitě si zaslouží vaší pozornost.
Na začátku každé kapitoly se setkáte s radami pro hospodyňky, které vám možná přijdou trochu "zastaralé", ale při hlubším zamyšlení byly pro mne pravdivé.
Děj se odehrává při kuchařské soutěži a díky tomu je celá kniha rozdělena do tématických částí jako například chléb, sušenky a cukroví, nákypy a další.
Nejen, že jsem se dozvěděla hodně informací co se týče pečení různých delikates, ale nakoukla jsem také pod pokličku životů soutěžících. Nejsou to žádní obyčejní lidé a po pochopení mi přijde, že nejlepší pekaři a pekařky jsou lidé, kteří se snaží těmito činy napravit svůj život. Osladit si ho. Zlepšit si ho. Láska prochází žaludkem, a tak zkouší a zkouší. Pečou za lepším životem.

"Pečení může být velmi terapeutickou činností pro chvíle stresu. Při hnětení těsta či přípravě máslového krému totiž můžete ulevit svým úzkostem. V životě samozřejmě někdy nastanou i chvíle, kdy není pečení právě praktické, ale nezapomínejte na jedno: vždycky se k němu můžete vrátit."

V průběhu čtení jsem si oblíbila všechny hlavní hrdiny a pokaždé se můj favorit na vítězství v soutěži měnil. Co příběh, to jsem výhru přála někomu jinému. A nedokázala jsem si představit, kdo to vyhraje, protože dle mého by si to zasloužil každý ze soutěžících. A jestli výherce splnil mé očekávání? No, těžko říct. Asi ano, ale stále jsem na pochybách, jestli to má ten správný pekař. Ohledně pečení vyhrál ten správný, ale ohledně životních příběhů... To už je na pováženou :-)

Každopádně autorka dokázala vtěsnat do necelých 400 stran plno nádherných i méně nádherných pocitů a emocí. Moc se mi líbil styl psaní a samotné příběhy všech hrdinů jsou psány svižným tempem, takovým skvělým způsobem, že hned pochopíme o co jde, co se stalo, co se děje a proč tomu tak je.
Kniha celkově byla pro mne velmi emotivní. Nevím, jak to Sarah Vaughanová dokázala, ale dokázala jsem se vcítit do pocitů všech hlavních hrdinek. A to je to, co se musí stát, aby byl pro mne příběh velmi dobrý. A já ho s radostí doporučila dál.
Takže doporučuji všem nadšeným hospodyňkám, ženám, dámám, prostě každé ženské duši. Nejen, že dostanete pohlazení na duši, ale také spoustu užitečných rad, jak okouzlit při pečení. :-)

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu přejete přečíst, tak si ji můžete koupit přímo tady.

Přeji vám všem sladký život! :-)
Mějte se krásně,
Daramegan

pondělí 19. září 2016

Kouzelný náramek - Viola Shipmanová

Autor: Viola Shipmanová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 424

"Tento přívěšek
vždy připomene tvému oku,
že celičkou cestu životem
kráčela jsem po tvém boku.
A každá nová krabička
ukrývat bude památku,
na tebe a na mě
na samém začátku."

Díky rodinnému šperku si tři ženy jasněji uvědomí, že na rodině velmi záleží. Příběhy ukryté v přívěscích změní jejich pohled na život a ony najdou novou chuť ho žít. Lolly dostávala od své matky ke každým narozeninám jedno kouzlo spolu s připomínkou, jak důležité jsou rodinné vzpomínky. Teď je Lolly sedmdesát let, zhoršuje se jí paměť, a tak si uvědomí, že jí nezbývá moc času na to, aby obnovila vztah se svou dcerou a vnučkou, protože obě byly stále příliš zaměstnané, než aby si našly chvilku na ni a na její rodinné historky.
Když ale Lollyině dceři Arden kdosi nečekaně zavolá a vyjádří obavu o její matku, vypraví se Arden za ní a vezme s sebou i svou dceru (a Lollyinu vnučku) Lauren. Lolly jim pak vypráví příběhy spojené s jednotlivými přívěsky na náramku - a všechny tři si znovu najdou cestu k sobě navzájem a také radost, naději a lásku.
Kouzelný náramek je dárek, který budete žárlivě střežit ještě dlouho poté, co dočtete poslední stránku.


Silný příběh. Vyprávění o třech ženách, třech generacích v jedné rodině, které hledají samy sebe. Opět se snaží naleznout dávno ztracené vzpomínky, lásku k sobě navzájem, pochopení, víru a naději v lepší budoucnost.
Lolly je matka Arden, slavná Dolly ve Scoopsu a hlavní vypravěčka všeho, co se událo.
Arden je matkou Lauren. Redaktorka časopisu Papparrazzi, žijící v Chicagu, která nemá nic jiného na práci, než jen poskakovat kolem vydávání časopisu a na nic jiného nemyslí. Nemá čas. Musí vydělávat peníze a její život ji protéká mezi prsty.
Lauren je studentka obchodní vysoké školy. Nešťastná. Zvolila si obor, který by ji mohl pomoci získat lepší zaměstnání, ale to není to, co chce. Jen nechce být matčinou přítěží a proto potichu, s pokorou se snaží snášet všechny příkoří, které ji škola a nemohoucnost dělat to, co chce, staví do cesty.
Jednou se to možná všechno změní, ale nejdříve jsou důležité vzpomínky, příběhy a přívěsky na náramku, abychom vše pochopili.

Kniha se mi nesmírně líbila. Nejen, že se dobře četla, ale hlavně byla milá, jemná, takové pohlazení pro duši. Nenásilnou formou si vás podmaní a už nepustí. Dokud ji nedočtete a i přesto budete mít menší problém na ni přestat myslet. Minimálně budete toužit po svém vlastním kouzelném náramku. :-)
I když byly některé pasáže předvídatelné a od začátku jsem některé věci tušila, jak asi dopadnou, tak to každopádně vůbec nic na mém názoru nezměnilo a kniha si zaslouží vaši pozornost.
Je tak akorát romantická, užijí si ji všechny ženy, dívky, dámy, holky... 

"Zmrzlinový kornout = Aby byl tvůj život sladký a plný nadšení pro všechno, co budeš dělat."

Musím se s vámi podělit o něco, co mě opravdu zaskočilo. Dostalo do kolen. Kniha je psána velice citlivě, z pohledu všech tří žen je vše uvěřitelné a já měla za to, že autorka dokázala své knize vdechnout život. Vůbec jsem nepochybovala, že to napsala žena. A BUM! Napsal to muž! :-) Tohle zjištění pro mě bylo jako facka, kýbl ledové vody přímo na hlavu. 
Kdyby mi to někdo řekl a já si to nemohla ověřit, tak bych si poklepala na hlavu a dotyčného odkázala do patřičných mezí. Ovšem takto jsem jen zůstala zírat s otevřenou pusou a musela si jít pro bradu do sklepa. Nevěřila bych tomu. Autor se dokázal skvěle vcítit do života tří bláznivých žen, popsal životy, jejich budoucnost i minulost naprosto úžasně. Klobouk dolů.

Určitě tuto knihu doporučuji. Na takové sychravé a podzimní počasí je to ideální četba! :-)

A abych nezapomněla....
Už mám svůj vlastní náramek. :-) Měla jsem takovou chuť jeden vlastnit v průběhu celého příběhu... A teď mi bude pokaždé, co si jej vezmu, připomínat tuto krásnou a milou knihu.

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu koupit, tak můžete tak udělat přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan


pátek 9. září 2016

Náš nejmladší má 4 tlapky - Dana Gringelová

Autor: Dana Gringel
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 222
Rok vydání: 2016

Dana psa nechtěla, její dcera ano. Sotva je štěně doma, má ho - jak jinak - na krku matka. Že to ale bude tak strašné, to opravdu nečekala. Dvanáctkrát s ním byla venku, a sedmkrát se vyčural v bytě! Prostě hrůza. Rodina prožívá utrpení, ale vydrží. Nakonec se všechno v dobré obrátí, z nového člena rodiny se vyklube opravdový přítel a předvede všem, jak to má být: život naplno a štěstí tady a teď.


"Musím přiznat, že lidi vlastnící psa mi byli vždycky podezřelí. Skoro stejně jako návštěvníci swingers klubů, příznivci dechovky nebo řidiči džípů žijící ve městě."

Zajímalo by mě, jak to funguje v jiných rodinách, když se rozhodnou pořídit si psa. Protože v knize na to Dana s rodinou šli šíleně vědecky, chvílemi jsem myslela, že to stejně nedopadne. Ale dopadlo - ještě, že jsem neměla správné tušení.
Příběh je to velmi jemný, uklidňující, i když pes vyvádí hrůzostrašné alotria, tak přesto vás to nevytočí a děj tak nějak plyne, ladně, pomalu...
Pokud jste majiteli psa, tak se v knize možná najdete. Já to teda tak měla. Šla jsem se štěnětem ven, nevykonalo žádnou potřebu, ihned po příchodu domů, vykonalo obě možné formy. :-) Takže jsem Daně naprosto věřila její zoufalou situaci. Ovšem, pak se to zvrtlo a začalo jít do tuhého... Ne u mě, ale u Dany. :-)


"Najednou, zatímco jsme ještě tiše seděli u stolu a zabývali se svými myšlenkami, do místnosti vpadl Willy. Zjevně ve spánku dobil baterky. A ta energie teď musela ven. Dvakrát praštil do vchodových dveří, což se dalo interpretovat jako touha po procházce, a pak se motal jako motovidlo z jednoho rohu místnosti do druhého, sedmkrát, osmkrát, bez zřejmého cíle. To už jsme znali. Říkali jsme tomu tanec svatého Víta a přemýšleli jsme, co toho psa asi posedlo."

Příběh o jednom štěněti, které slyší, ale poslouchat nebude do doby, než se nad ním strhnou bouřlivá mračna... Příjemná oddechovka, která potěší všechny milovníky psů - jelikož každý nějak začínal. A hlavně je to kniha, která vás pohladí na duši. Při jejím čtení nemusíte nad ničím přemýšlet a jen se můžete nechat unášet příběhem, který je místy legrační, překvapující a hlavně sladký. :-) Jako turecký med. Mezi všemi těmi thrillery a detektivními příběhy, které vycházejí se jedná o příjemné zpestření.

Doporučuji ji všem milovníkům psů, protože pes je zde hlavním tématem číslo jedna a neukazuje jen své dobré stránky. Tudíž budete vědět, že v tom nejste sami, když vás pes neposlouchá. :-) A taky je to dobrý dárek pro ty, kteří nechtějí nic o koupi psa slyšet, či nad nějakou tou koupí uvažují. Protože zde se autorce povedl zářný příklad toho, jak to udělat, aby vše fungovalo tak, jak má.


Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu budete chtít pořídit, můžete tak udělat přímo na tomto odkazu.

Mějte všichni báječný den!
Daramegan


úterý 6. září 2016

Střípky ticha - Linda Castillo

Autor: Linda Castillo
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 308

"Oba víme, že Kaufman spolupracovat nebude. Amišové jsou sektáři a pokoušejí se žít odděleně od zbytku světa. Protože jsem vyrůstala jako amiška, chápu to. Jenže jako policistku mě jejich zarputilá neochota spolupracovat přivádí k nepříčetnosti."

Slabaughovi jsou přímo vzorová rodina amišských farmářů, tvrdě pracují, mají čtyři děti a se širokým příbuzenstvem skvěle vycházejí. Idylka skončí, když jedno z jejich dětí přivolá pomoc. Kate Burkholderová, policejní náčelnice z Painters Millu, objeví v nádrži na hnůj chlapcovy rodiče a strýce, všechny mrtvé. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že šlo o nešťastnou nehodu, během pitvy však koroner zjistí, že jedna z obětí utrpěla před smrtí úder do hlavy. Je zřejmé, že došlo k vraždě. Nikdo si nepřeje vypátrat vraha tolik jako Kate, která rovněž vyrůstala v amišské rodině, proto si případ bere poněkud osobně...

"Šok mě zasáhne jako výstřel z pistole. Ten nápor mě přinutí ucouvnout. Zírám na její bosé nohy. Nechci vzít na vědomí závěr, který z toho musím vyvodit. Ošklivý závěr, urážející hluboko zakořeněný smysl pro morálku."

Už v předchozím díle (Modlitba za mlčení) jsem se přesvědčila, že autorka umí napsat dobrou detektivku. A nejinak je tomu i v tomto případě. Střípky ticha jsou thrillerem, popřípadě detektivkou, která vás překvapí a nadchne. Protože do poslední chvíle si ničím nemůže být jistí a ve velkém finále nám Linda Castillo ukáže, jak si s námi pohrává. I když už je vše jasné, tak nic jasné není. A basta! :-)

Náčelnice Kate Burkholderová je i v tomto díle svérázná žena, která se ničeho nebojí, do všeho jde po hlavě, přemýšlí nad tím, co dělá a proč to tak dělá. Navíc je mi stále více a více sympatičtější. Její podřízení z ní mají nejen respekt, ale také v ní vidí svého přítele, což ji dodává ještě více šmrcu. Tím pádem, nečekejte žádného protivného detektiva, který bude kolem sebe kopat, ale příjemnou ženu, která se snaží vyřešit případy selským rozumem.

"Tomassetti vzdychne, přešlápne. Chci něco říct, v tu chvíli si však všimnu, že nás Steele zpozoroval. Strnul, civí na nás s otevřenou pusou. Před ním se začínají hromadit válce přijíždějící po dopravním pásu."

Děj v tomto díle je zapeklitější než v předchozí knize. Nejen, že se jedná o vraždu, vícenásobnou, ale také o plánované útoky na amišskou komunitu. Takže má policie co dělat. Musí se ohánět, pátrat a to není tak jednoduché, když se nemají čeho chytit. Napětí, které mě při čtení neopustilo se s každou další stránkou stupňovalo. Opět jsem se dostala do toho stádia, kdy mi stránky ubíhaly před očima jako děj filmu. Díky popiskům autorky jsem si dokázala představit i to, jak auto zabrzdilo, odlétly z pod jeho kol drobné kamínky a náčelnice vyběhla ven do deště. Jednoduše to bylo moc fajn.
A ještě musím říct něco k závěru, protože to, jak bylo vše ukončeno a vyřešeno by mě nenapadlo ani za sto let. Důmyslný příběh, napětí, šmrc, grády a já nevím, co ještě všechno je tady ukryto.

Určitě doporučuji tuto knihu všem, kteří s autorkou se nejen již setkali v jiných dílech, ale také všem milovníkům detektivek a thrillerů, protože věřím tomu, že si opravdu přijdete na své. Není tam místo, kde by se člověk nudil, kde by zaváhal, zda sáhl po dobré knize. Budete se bavit od začátku až do konce, možná že na konci zůstanete dokonce s pusou dokořán - velká pravděpodobnost. :-)

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku a vy, kteří si knihu chcete koupit, tak můžete tak učinit přímo tady.

Doufám, že se recenze líbila a přeji krásný den! :-)
Daramegan