středa 28. června 2017

Zlatá klasika: Don Rosa

Autor: Don Rosa
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 182
Rok vydání: 2017

Komiksová série Zlatá klasika představuje výběr nejlepších příběhů z Kačerova od nejslavnějších disneyovských autorů, s jejichž přispěním vznikl unikátní svět, který dodnes dokáže bavit komiksové fanoušky po celém světě. Don Rosa je jedním z nejznámějších vypravěčů a kreslířů disneyovských komiksů. Proslavil ho příběh Syn slunce a mnohá jeho díla byla oceněna. První svazek Zlaté klasiky je věnován právě jemu.

Když mi bylo něco málo kolem deseti let, chodila jsem se školou do bazénu. Po pár návštěvách mi mamka našla totálně hnusnou, odpornou bradavici a druhý den už jsme kráčely na kožní, aby mě ji zbavili. Ne, nebyla na nose. :-)) Na prstě na ruce a do dnešního dne mám malinkou jizvu po ní. Ovšem, tohle je vedlejší, já to samozřejmě probrečela a mamka mi slíbila, že když budu statečná, koupí mi Kačery! Páni! Já je milovala, věděla jsem, že časopis je drahý a naši mi jej kupovali vždy za odměnu. Takže jsem jich moc neměla. :-) Ale i to málo, jehož jsem byla vlastníkem, jsem znala nazpaměť, pořád to četla, znovu a znovu. A v sobotu ráno jsem zase pro změnu koukala na kačery v televizi. Tohle byl můj dětský svět, Kačeři, Rychlá rota, Tom a Jerry... Jo, a Jen počkej zajíci! :-) No jo, nejsem nejmladší... Tohle bylo před třiadvaceti lety... A teď...

Dostala jsem šanci si přečíst a pokochat se Zlatou klasikou Dona Rosy. Don Rosa je kreslíř komiksů a hlavně velký milovník, vášnivý tvořitel kačerů. Proslavil se příběhem Syn slunce a potom řadou dalších komiksů, které získaly taky mnoha ocenění.


Ovšem nečekejte v této knize pouze komiksové příběhy. Jsou tam také předmluvy, které vás zavedou do zákulisí příběhů, jak a kdy vznikaly, kdy byly poprvé zveřejněny a kde.
Také autor popisuje a vysvětluje nám, jak se nechával inspirovat Carlem Barksem, což je úplně první stvořitel kačerova.
A pokud vás zajímá kvůli malým čtenářům počet příběhů, věřte, že jich tam je dost. :-) Hlavní, jako první je příběh, kterým se právě Don Rosa proslavil a poté následuje dalších 13 příběhů.


To, co mě bavilo ze všeho nejvíc, bylo hledání věnování ve formě slova DUCK (Dedicated to Uncle Carl from Keno - Strýčku Carlovi věnuje Keno). Protože to vydavatelům bylo jasné, že se jedná o poděkování, byli proti zveřejnění a v několika případech tohle slovo vymazali. Ovšem Don Rosa došel tak daleko, že tohle slovíčko dokázal zašifrovat tak dokonale, až jej nikdo nenašel. Já sama bych bez nápovědy (která je před každým příběhem) byla v pasti a kolikrát jsem se musela usmát nad autorovu důmyslností.

Knížka je určena čtenářům od sedmi let, ale pokud jako já, milujete kačery, tak si ji určitě pořiďte. Protože všechny zákoutí, jak vznikání kačerů, tak vysvětlování příběhů je popsáno způsobem, že jsem si místy přála, aby mi  pan Rosa jen vyprávěl, proč a jak a já v tu chvíli nepotřebovala ani příběh kačerů.
Mladí čtenáři to přeskočí, starší čtenáři si předmluvy maximálně užijí.

Jsem šťastná, že se mi tato kniha dostala do rukou a ještě víc šťastná, že se chystají další díly, které se budou věnovat dalším autorům. Nejvíce se těším na samotného pana Carla Barkse.

Určitě doporučuji. Zlatá klasika nesmí chybět v knihovně nikomu, koho kačeři bavili. Povinná četba už jen pro ty zákulisní informace, kdy opravdu některé jsou zajímavé a atraktivní takovým způsobem, že se už na kačery budete koukat úplně jinak.

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, můžete přímo tady.

A také děkuji za přečtení a přeji, ať se máte fajn!
Daramegan

pondělí 26. června 2017

Vlkodlak a já - Andreas Schlüter

Autor: Andreas Schlüter
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 123

"Dorka vůbec nemůže vystát až podezřele moc zvířat, přestože o sobě neustále prohlašuje, jak zvířata miluje. Jenže ve skutečnosti se její láska ke zvířatům omezuje spíš jenom na koně, králíky, psy a kočky. A ještě tak možná jehňátka, a to je asi tak všechno. Z pavouků má strach, krysy nesnáší, před vosami utíká, komáři ji otravují, ryby jí přijdou moc kluzké, šneci moc slizcí, racci moc kadí, divoká prasata a draví ptáci jí připadají nebezpeční a jakýkoli druh brouků se jí hnusí. To má být ta její láska ke zvířatům?"

Ríša s Oldou pátrají po krvežíznivém vlkodlakovi, který řádí v jejich vesnici. O jeho existenci není pochyb! A do křížku se s ním dostávají hned několikrát! Podaří se dvěma kamarádům vlákat strašlivého vlkodlaka do léčky a boj s ním vyhrát? Vždyť mají jen jedinou stříbrnou kulku s prakem a dva podomácku vyrobené šípy! A na pomoc kulhajícího školníka se spolehnout nemohou...

Andreas Schlüter se narodil roku 1958 v Hamburku a je scénáristou a autorem dětských knih. Pracoval jako novinář, ale od roku 1996 se výhradně věnuje psaní. Za svou tvorbu získal také řadu ocenění a nyní pobývá střídavě v Německu a na Mallorce.


Knihu provází naprosto úžasné ilustrace. Autorem je Bernhard Speha a celkové grafické zpracování knihy je naprosto skvělé. Na každé druhé, třetí stránce je ilustrace, obrázek týkající se příběhu, písmo je velké, takže je kniha pro malé čtenáře jako dělaná. Jen pozor na vlkodlaka. Jde z něho hrůza a aby neměly děti noční můru! :-)

"Hej! Sem!" volá na mě Olda potichu. Slyším jenom jeho hlas a musím ho mezi policemi nejprve najít. "Kde jsi?" ptám se do prostoru. A zatímco mi Olda odpovídá: "Třetí ulička vlevo. Horor a fantasy. L až Z!", hlava paní Seifertové-Blahobytné se zničehonic pohne."

Ríša se i s rodiči a mladší sestrou přistěhují do chalupy po dědovy. Děda prostě jednoho dne zmizel a od té doby o něm nemají žádné zprávy, jen Ríša něco ví a tuší. Ovšem to nikomu nepoví. Hned první den se seznámí s Oldou, který mu sdělí zprávu, že ve vesnici je vlkodlak a začíná jejich hon za jeho dopadením.

Příběh se mi ohromně líbil, pro mě to samozřejmě byla pohádka na dobrou noc, kterou jsem přečetla během ani né hodinky v posteli, ale pro malé čtenáře to bude obrovské žůžo dobrodrůžo. Autor tam přidal takové strašidelné prvky jako jsou červené oči ve tmě, stopy tlap v blízkosti bydliště a stájí Ríši, divoké honičky a útěky na stromy, kdy se kluci potkají vlkodlakovi tváří v tvář.
Navíc ilustrace, které příběh doplňují a není jich málo, jsou naprosto skvělé a propracované do nejmenších detailů. Pavouk, který je na jedné stránce vypadá jako živý - vůbec jsem se té stránky nedotkla! :-)

Věřím, že se to malým čtenářům bude líbit, budou s napětím čekat, jak to všechno dopadne, možná budou mít strach nebo noční můry, ale aspoň se otrkají. :-) Za mě velká spokojenost a rozhodně neváhejte s koupí knihy, třeba za vysvědčení, nebo jen tak. Pro radost.
Protože tohle čtení je moc fajn, díky obrázkům a většímu písmu, se čte dobře. A myslím si, že ne jen jeden rodič si knihu přečte i sám, jen tak pro zábavu, večer před spaním. :-)

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan

Lovci lebek - Hana Hindráková, Jiří Johánek

Autor: Hana Hindráková, Jiří Johánek
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing a.s.)
Rok vydání: 2016
Počet stran: 223

"Náhle se otevřely dveře a dovnitř vkročil chlap s andělskou tváří a blonďatými kudrnatými vlasy. Z jeho zad shlížel vytetovaný tygr znamenající nezkrotnost a nesmiřitelnost, hvězdy na kolenou vypovídaly o jeho vzdorovitosti a neposlušnosti. Nůž a kat na prsou znamenaly tvrdost a krutost ctitele zločineckých zákonů."

Posledních deset let zatemnila Jaroslavův mozek jediná myšlenka. Myšlenka na pomstu. Tehdy boss ukrajinské mafie zastřelil jeho kolegu Lukyho, po kterém zůstala těhotná žena. Ačkoliv Jaroslav konečně dostal nabídku práce u speciální jednotky lovců lebek, má ke spokojenosti daleko. Život mu komplikují nevyřešené dluhy z pokeru, sílící tlak vymahačů a postupný rozpad rodiny. I pracovní úspěchy střídají neúspěchy. Ukrajinská mafie posílá do Čech nebezpečného nájemného vraha, aby zlikvidoval nepohodlné svědky, po nichž pátrá také Jaroslavova jednotka. Zdá se, že nájemný vrah s andělskou tváří je vždy o krok napřed...

Hana Hindráková pocházi z Trutnova kromě knih miluje cestování. Je autorkou čtyř románů z afrického prostředí: Děti nikoho, Karibu Keňa, Dobrovolnice, Očarovaná. Nyní pracuje na románu Smrtící byznys, který se bude odehrávat v Ugandě.
Jiří Johánek pracuje od roku 2005 jako policista, do roku 2008 sloužil v Karlovarském kraji, nyní v Plzeňském kraji. Kniha Lovci lebek je jeho prvotinou.

Jaroslav Jelínek je policista, který se vždy toužil dostat ke speciální jednotce - k lovcům lebek. Je to skupina, jenž se zabývá cíleným sledováním lidí, kteří mají problémy se zákonem a musí se najít, vystopovat a poté povolat skupina, která už je zatkne a zajistí.
Když se k této skupině dostane, doma už prožívá s manželkou krizi, která se stupňuje a neúprosně pokračuje k zániku.
A také díky tomu, že má pořád hodně práce, k tomu pár docela velkých malérů v práci, nemá na ženu a na děti už vůbec čas...

Kniha je řazena mezi thrillery, jak vypovídá i podtitul knihy "český thriller z prostředí speciální pátrací jednotky". Já bych to poupravila a mezi thrillery nezařadila. Byl to pro mě spíše román s kapkou detektivní zápletky.
Ale tímto samozřejmě knihu neshazuji. Protože i přesto, že jsem dostala úplně něco jiného, než jsem očekávala, tak mě to bavilo a jsem ráda, že jsem si Lovce lebek mohla přečíst.

První, co velmi oceňuji je, že kapitoly jsou krátké, opravdu velmi krátké, ale dobře pojmenované. Vždy jsem jako čtenář věděla, kde se nacházím, co bude následovat, jak to bude probíhat. Na co se zaměřili autoři v kapitole a tím pádem jsem měla vždy nějaké tušení, do čeho jdu. Navíc jsem díky tomu měla pocit, že čtu velmi rychle - rychleji než obvykle. :-)

"Jaroslavovi ztěžkla hlava starostmi. Toulal se po Plzni a přemýšlel, co bude dělat dál. Cítil, že se ocitl v pasti."

Další věc, která se mi velmi líbila a ocenila jsem ji, byly popisy akcí policejních složek. Je vidět, že pan Jiří Johánek u policie pracuje a ví, o čem mluví - tady tedy píše. Například nástupy URNy, slaňování z vrtulníku, pátrání a sledování v uličkách či zamaskovaní ostřelovači... Bylo toho sice málo, ale to, co bylo napsáno, stálo za to. Užívala jsem si to.

Jediné, co mi kazí celkový dojem na tomto díle, tak je fakt, že se slibuje thriller a přitom bych to spíše nazvala románem o zhýralém policistovi, který má chvílemi více štěstí než rozumu. Ale i přes tento drobný zádrhel jsem si četbu užila, protože:
* nemusela jsem přemýšlet nad dějem a pídit se po někom, kdo za všechno může, takže stránky ubíhaly samy od sebe
* styl psaní je jednoduchý, snadno pochopitelný a velmi čtivý
* konec mě překvapil! :-))

Nečekejte od knihy žádný zázračný thriller, ale spíše se připravte na příběh, který vám uběhne před očima za jeden den, neohromí vás, ale potěší. Bylo to takové milé. I když ten konec... Asi jsem, ne asi, určitě jsem čekala, že to dopadne jinak.
Doporučuji na horké letní dny, kdy si chcete přečíst něco, u čeho si odpočinete a bude vás to bavit. Pokud po Lovcích lebek sáhnete, zaručím vám jedno odpoledne u vody, které strávíte ve fajn společnosti policistů a mafiánů.

Děkuji Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete pořídit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení!
Daramegan