pondělí 19. listopadu 2018

Šupina pro štěstí - Petr Jánošík

Autor: Petr Jánošík
Rok vydání: 2018
Počet stran: 87
Nakladatelství: KKnihy.cz

"Karty, se kterými v životě hrajeme, byly rozdány již před naším narozením a záleží jenom na nás, k jaké hře je použijeme. K dobré, nebo ke zlé."

Karty, se kterými v životě hrajeme, byly rozdány již před naším narozením a záleží jenom na nás, k jaké hře je použijeme. To platí také pro hrdiny těchto příběhů, jejichž rozhodování je navíc ještě ovlivněno setkáním s nadpřirozenou silou.
Povídky v této knize jsou vyprávěny formou pohádky nebo ezoterického, fantasy či sci-fi příběhu a čtenáře přinutí k zamyšlení.

Petr Jánošík se narodil v roce 1965 v Plzni. Původně technik později vystudoval bakalářský studijní program Právní specializace. Poté se rozhodl věnovat výtvarné činnosti, fotografování, psaní knih a kreativnímu bubnování. V současné době jsou tyto činnosti jeho koníčkem. Jako správný kočkomil doma chová čtyři kočky, které jsou pro něj stálým zdrojem inspirace. Také rád provozuje tvůrčí chůzi. Díky své ženě přišel na chuť cestování.
Jeho prvotinou je první díl fantasy trilogie Bratrstvo sedmé brány, kterou vydal vlastním nákladem a jejíž druhá část je před dokončením. O několik let později spolupracoval na zpracování životopisné knihy Vypravování o normálních lidech.

Šupina pro štěstí je povídková kniha, která obsahuje jen pár příběhů, za to ale některých opravdu zábavných a poutavých. Autor píše takovým příjemným, pohádkovým stylem, ale sem tam se v některé části objeví i strašidelný efekt, kdy si čtenář řekne, že to pohádka rozhodně být nemůže.

Kniha obsahuje 6 povídek a to Šupina pro štěstí, Starý muž a Max, Starý muž a vlci, Zpověď, Závoznická pohádka a Poslední výzva. Některé příběhy se mi líbily více, jiné méně, ale určitě hned první, Šupina pro štěstí, byla nejen nejdelší, ale také, aspoň pro mě, nejlepší.
Nebudu vám zde popisovat jednotlivé povídky, protože jsou opravdu krátké a kdybych se o to snažila, tak vám prozradím hlavní pointu.
Zvlášť u Poslední výzvy, která je dlouhá jen nějakých deset stran, bych se obávala o prozrazení poselství, které chtěl autor čtenářům předat.

"Kde ste se tady vzal, člověče?“ Muž se posadil, opřel se zády o stěnu a pomalu se probíral z bezvědomí. „Všechny dnešní klienty jsem dávno ubytoval, už máme plno. A na vás si nepamatuju,“ pokračoval mužský hlas. Muž zvedl hlavu a spatřil chlapíka v ošuntělé uniformě Armády spásy. Ta uniforma mu neseděla. Vlastně to bylo spíš naopak. Chlapík neseděl té uniformě. Byla mu veliká ve všech směrech, stejně jako čepice na jeho hlavě. Bylo to jaksi nepatřičné."

Co vám můžu slíbit je, že se nudit u čtení nebudete. Je to kniha, kterou ocení všichni, jež rádi přemýšlejí nad svými činy. Ale nechtějí naopak číst nějaké poučné, kázající články, ale rádi se ponoří do příběhu, který v sobě bude mít myšlenku a čtenář si ji bude moct v sobě dále rozvíjet ke své plné spokojenosti.
Je pravdou, že nejednou jsem se nad některou povídkou pozastavila a znovu si vše v hlavě přehrála a pak přemýšlela, co bylo důležité v ději a co méně a hlavně, zda mi něco dala. Přiznejme si to, každý čeká od knihy, že mu dá to "něco", aby po přečtení měl pocit, že nepromrhal svůj drahocenný čas.

Co se mi na knize líbilo, tak je fakt, že příběhy pochopí mladší i starší čtenáři. Je to napsáno srozumitelně, jednoduše a věcně, a ač se v ději objevují nadpřirozené bytosti nebo jevy, kterým lze těžko uvěřit, působí to věrohodně a já se přiznám, že sem tam na něco mezi nebem a zemí věřím.

Není to kniha, kterou byste četli dlouho a měli z ní kdovíjaký požitek, jde spíše o to, jak si jednotlivé povídky převedete do svého života a jestli si z nich něco vezmete. Já za sebe můžu říct, že se mi to líbilo, byla to oddechovka, která mne nejednou přinutila se zamyslet, co se vlastně kolem nás děje nebo neděje. A taky že stačí chtít a půjde to. Jen věřit! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji autorovi a a na stránkách KKnihy.cz si můžete knihu Šupina pro štěstí zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 16. listopadu 2018

Stesk po krvi - Dario Correnti

Autor: Dario Correnti
Nakladatelství: Host
Počet stran: 460
Rok vydání: 2018 

„Lehne si do postele a přikryje se až po bradu, ale ještě se jí nechce zhasínat světlo. Možná nechá zapnutou lampičku. Víc než skutečné temnoty se bojí tmy. Protože tma je něco, co zná, ale opravdová temnota ještě ne. Vždycky jí unikala z dosahu, i když vedle ní žila.Bude jeho pohled neproniknutelný, nebo smutný? Bude se tvářit vlídně, nebo odtažitě? A jak se na něj bude dívat ona? Tato otázka ji děsí ze všeho nejvíc. Měla by se k vrahům pociťovat spíš nenávist, nebo soucit? A kým je tváří v tvář tomu zlu ona? Dřív bývala oběť, tečka. Teď už ne. Teď je z ní někdo, kdo chce o zlu vyprávět. Ale má to dělat s odstupem, nebo se soucitem? A s jak velkým soucitem?“

Z propasti času se vynořil nemilosrdný vrah a žádná žena před ním není v bezpečí.
Městečkem v severní Itálii otřese řada brutálních vražd. Mrtvoly zavražděných žen jsou zohavené, vykazují známky kanibalismu, nedaleko nich leží jehly uspořádané jako při magickém rituálu a na místě činu se pokaždé objeví tajemný krvavý nápis.
Zatímco policie sleduje falešnou stopu a nepolapitelný vrah znovu udeří, případu se začnou věnovat dva novináři: zkušený matador Marco Besana, jemuž hrozí předčasná penze, a praktikantka Ilaria Pittiová, která je kolegům v redakci kvůli své nešikovnosti jen pro smích.
Spojuje oběti něco víc než jen to, že to jsou ženy? A co je pojí se sériovým vrahem, který zemřel před více než sto lety?
Na venkově bují pokrytectví i podezřívavost a novinářské prostředí je prosyceno závistí a hořkostí. Marco a Ilaria jsou však odhodlaní vytrvat a odhalit vraha za každou cenu.

Celou recenzi si můžete přečíst na portále Chrudimka.cz
! ZDE !



Čas vlků - Elisabet Nemertová

Autor: Elisabet Nemertová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 360

"Švédsko. Druhá světová válka.
Celý svět bojuje se zlem.
Dva lidé bojují za dobro."

Starodávná legenda praví, že v každém člověku žijí dva vlci, kteří neustále bojují o tlukot srdce. Jeden z nich je strach a nenávist a ten druhý láska a důvěra. Který z vlků vyhraje? Ten, kterého živíme.
Čas vlků je kniha o odvaze a lásce ve stínu války. O odvaze postavit se za to, v co v nitru věříme, že slabé a bezbranné, odvaze bránit právo na svobodu těla i ducha a neuposlechnout rozkazy. I nejčernější temnotou jasně prosvítá zářivé světlo lásky a naděje. A coby symbol boje a dobra se zlem čtenáře celou knihou provázejí tři sněhobílí vlci.

Elisabet Nemertová se narodila roku 1950 ve Stockholmu. Vyučuje švédštinu, historii, dějiny umění a filmovou vědu na střední a vysoké škole. Věnuje se rovněž psaní učebnic, příruček a vzdělávání odborníků v těchto a příbuzných oborech. Je také úspěšnou spisovatelkou - vydala již několik knih, především historických románů a románů pro ženy. Historický román zasazený do druhé světové války Čas vlků (Vargarnas Tid, 2016) zaznamenal ve Švédsku velký ohlas a byl nominován na Knihu roku 2017.
Elisabet Nemertová nyní žije se svou rodinou mimo Stockholm a připravuje další román.

Román Čas vlků můžu zařadit přesně k těm knihám, které nutně potřebuji kvůli obálky. Obálka s vlky je naprosto skvostná, je krásná a působí až mysticky. Příběh samotný je příjemný, a ač se tam řeší docela těžká a pro mě nikdy nepochopitelná témata (jako jsou třeba následky druhé světové války nebo postoj společnosti ke svobodným matkám), přesto musím říct, že se mi čtení líbilo.

Magdalena a Nils jsou sourozenci, kteří vyrostli se svými rodiči v chudobě. Jelikož se děj odvíjí v roce 1939 a později, není nic zvláštního na tom, že někteří lidé byli málo movití, jiní více. U těchto dvou postav je autorkou krásně popsáno, jak si oba hrdinové svého nového vydobytého postavení váží. Protože zažili obě varianty, jako žít v chudobě i "bohatství", ke kterému se ovšem dopracovali sami, tak se chovají příkladně, užívají si svých nových nabytých statků, ale přitom zůstávají nohama na zemi a snaží se pomáhat i kolem sebe ostatním lidem.
Třetí, velmi důležitou postavou v příběhu je Carl-Magnus, syn bohatých rodičů, který vyrůstal v dostatku všeho na zámku. S postupem času, kdy dorostl v mladého muže, začal se u něj projevovat právě ten způsob nadřazenosti nad ostatními. Ovšem poté, kdy navštíví Hitlerovo Německu, chvíli před tím, než dojde k anexi Polska, jeho postoj se rapidně změní. Jako kdyby najednou otevřel oči a pochopil...
Magdalena a Carl-Magnus pak v průběhu příběhu budou mít ještě hodně co říct...

Ač se mi Čas vlků opravdu líbil, nemůžu si pomoct, ale chvílemi jsem se cítila v pasti. Takový pocit, že je tam spousta děje, každý prožívá něco jiného a já se neuměla do žádné postavy vžít. V době, kdy jsem myšlenkama byla ještě u Magdaleny a Vivecy, najednou se Carl-Magnus ocitl v těžkém okamžiku a já se zase musela soustředit na něco jiného. Bylo to pro mě celkem rušivé. Jako bych měla pocit, že když se budu zabývat Nilsem a jeho obchodem, uteče mi podstata životního kroku Magdaleny, který začala dělat v novinách ohledně mateřských škol a pěstounské péče. Jako bych se ve všem tom ději plácala. Jako by autorka chtěla napsat toho tolik, aby nebyl prostor pro žádné hluché místo. Ono tam hluché místo nebylo fakt žádné, za to tam bylo tolik dějových linií, že jsem si připadala jako na horské dráze a neuměla si to pořádně zpracovat sama v sobě.

Kupodivu nejvíce jsem si užívala kapitoly, které pojednávaly o starém myslivci, jenž žil u zámku rodičů Carl-Magnuse. Opatroval celý panský les spolu s krkavcem a vlkem.
Díky těmto zvířatům a této postavě, dostal příběh trochu mystický nádech. Třeba v okamžiku, kdy se Carl-Magnus ocitl v židovské čtvrti v Berlíně a schylovalo se ke katastrofě, objevil se krkavec, jenž mu "nějakým" způsobem pomohl. Bylo možné aby to byl ten jeden a ten samý, který žije a létá u jejich myslivce?

"Kdy přijde člověk o schopnost žít v přítomnosti, vnímat krásu okamžiku?"

Čas vlků není jen příběhem o odvaze a lásce ve stínu druhé světové války. Je taky o touze lidí, kteří chtějí udělat, byť jen malý krůček, k tomu, aby vykonali nějaké dobro. Je to o vnitřní síle lidí, o tom, jak dokáží bojovat za sebe sama. Některým postavám, ač nebyly hlavní a jen se mihly dějem, dala autorka "do úst" jednu, dvě věty, které mi naprosto učarovaly.
Když jsem pak s dalšími postavami prchala z Finska do Švédska, v mrazu, v mínus čtyřiceti stupních, kdy jsem společně s nimi nechala všechno za sebou a brala jen to nejnutnější, mě samotnou bolelo u srdce. Přitom třeba zrovna tato rodina, která utíkala před válkou do bezpečí se mihla jen na dvou, třech stránkách. A stejně jsem s nimi soucítila. V tomto příběhu opravdu hodně záleží na tom, aby se člověk soustředil na každou větu, protože v mnoha slovech jsou skryté činy. Velké, silné a statečné okamžiky, které mnohým lidem změnily životy.

Pokud bych měla tuto knihu někomu doporučit, tak je to určitě pro náročnějšího čtenáře, který dokáže ocenit poselství skryté na řádcích. Jestli hledáte příběh o odvaze a touze žít, zda si chcete přečíst o hrdinech, kteří byli do jisté doby jen malými, nepatrnými človíčky a stali se z nich lidé s velkým L, tak si Čas vlků rozhodně nenechte ujít. A samozřejmě pokud chcete i nějakou tu romantiku na pozadí temné doby, nebudete o ni ochuzeni.
Já mám po dočtení v sobě spoustu pocitů, ale nejvíc jsem naplněna asi melancholií nad tím, kam až jsou někteří jedinci schopni zajít buď proto, aby něčeho dosáhli nebo proto, aby utekli od zlého, které na ně číhá téměř za každým rohem. Ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Čas vlků můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan