středa 20. června 2018

Fandom - Anna Day

Autor: Anna Day
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 400
Rok vydání: 2018

"Nezeptám se proč, protože odpověď znám. Já jsem totiž ten nemotorný motýl, co k tomu Thorna navedl. Jícnem mi stoupá žluč a hrozí, že vydávím obsah žaludku, když si vybavím, co jsem mu řekla: Zaslouží si tančit na šibenici, aby poznali, jaký to je." 

Violet, její bratr Nate a dvě kamarádky Alice a Katie se chystají na sraz fanoušků veleúspěšného filmu Šibeniční tanec, kterého se účastní i představitel hlavní postavy. Pečlivě vyrobené kostýmy jsou připravené, vysněná chvíle je na dosah. Ale při takzvaném comic conu dojde k nevysvětlitelnému posunu v realitě, při němž se Violet s ostatními ocitá ve skutečném světě svých fiktivních idolů, v dystopické společnosti plné násilí a chaosu. Během prvních vteřin ve smyšlené říši však Violet zaviní smrt hlavní hrdinky a je nucena sehrát její roli přesně tak, jak byla naspaná ve filmovém scénáři, tedy včetně úkladů, milostného vztahu i konečného završení. Avšak i fiktivní postavy a příběhy žijí svým vlastním životem...

Anna Day vyrostla na severovýchodě Anglie, kde žije dodnes. Vychovával ji otec, vášnivý kytarista, a matka, znamenitá kuchařka, a díky tomu pořád zbožňuje všechno, co se týká hudby a jídla. Vystudovala psychologii a několik let pracovala jako pomocná psycholožka. V roce 2009 získala doktorát z klinické psychologie a od té doby se věnuje hendikepovaným pacientům. Odjakživa ji lákalo tvůrčí psaní. Už na základní škole spojovala sešívačkou listy papíru a psala na ně příběhy pro své rodiče. Seriózní literární tvorbu však zahájila teprve před několika lety, kdy si jí všimli editoři z nakladatelství Chicken House a zařadili ji do užšího finále soutěže Times/Chicken House Children´s Fiction Competition, pořádané v roce 2015. Její největší láskou jsou její dvě děti, dcera a syn, kteří jsou pro ni nepřetržitým zdrojem zábavy a inspirace.

Kolikrát jste si říkali, když jste četli svou oblíbenou knihu, že by jste chtěli být její součástí? Setkat se svými oblíbenými postavami? Přesně tohle se stalo Violet, najednou se objeví ve svém oblíbeném románu Šibeniční tanec.
A tím začíná jedno velké dobrodružství, které vás, čtenáře, naprosto pohltí...

Violet je dívka, kterou si dle mého názoru, zamilujete. Zdálo se mi, že vždy cítila jak udělat ten správný krok, jako bych to věděla i já... Tam, kde se měla bát, se bála, tam, kde měla nevěřit, že to zvládne, nevěřila a tam, kde musela být silná a odvážná, tam byla. Velmi skutečně se prala se situací, do které se dostala se svým bratrem a kamarádkami.

V žádném příběhu nesmí chybět i mužský hrdina a tady o ně není nouze. "Dokonalý" Gem Willow a "skutečný" Imp Ash, ale který je opravdu ten pravý? Violetina oblíbená spisovatelka měla jasno, ovšem co Violet, která by měla hrát přesně podle scénáře? Ne každý z nás souhlasí vždy s rozhodnutím autora, když čte nějakou knihu. A na konci si mnozí z nás říkají, že by chtěli, aby se hrdinka zamilovala přesně do toho druhého hrdiny, že měl vyhrát někdo úplně jiný...
Violet je jedna z těchto dívek a tak ve chvíli, kdy se ocitne ve svém nejoblíbenějším příběhu, jeho děj (i když úmyslně nechce) změní. A přesto, že ví, že je to zlé, nemůže si pomoct a dělá to dál, píše jednoduše svůj vlastní příběh, který je krásný, nebezpečný, zamilovaný, riskantní a vzrušující.

"Most není stržený. Prostě je pryč. Rozbombardovaný na padrť. Vidět to na vlastní oči, a ne na televizní obrazovce v pohodlí domova je úplně jiný zážitek, který mi vyrazí dech z plic. Zadívám se po proudu řeky. Na dohled žádný most, město je rozseknuté řekou na dvě části. Z proporcionálně vyladěných budov, ozařujících panorama a zrcadlících se na hladině jako lampiony na jezeře, nezbylo vůbec nic. Pohnutí ze ztráty  města, které znám a které miluji, se mě hluboce dotkne."

Za zmínku určitě stojí i Violetin mladší bratr Nate. Na čtrnáctiletého kluka je v některých chvílích dost chytrý a nebojácný, ale nevadilo mi to. Vyrovnalo se to hlavně ve chvílích, kdy se ukázalo, že je přece jen ještě dítě, které má strach. Z mužských postav jsem ho měla nejraději.

Láska, přátelství, rodina, tohle všechno v knize Fandom najdete a tak neskutečným a fantastickým způsobem, že vás to nutí stále číst a číst, protože chcete vědět, jak to bude pokračovat a hlavně, jak to všechno skončí. Knihu jsem četla každou volnou chvíli. Při popisování světa Impů a Gemů se mi několikrát před očima promítl film Demolition Man. Jeden svět krásný a dokonalý, druhý špinavý a chudý. V jednu chvíli jíte speciality a nosíte krásné šaty, v druhé chvíli máte na stole guláš z krys a na sobě roztrhané hadry a jen jednu botu...

Je jedno kolik je vám let, pokud vás nalákala recenze, přečtěte si to. Ale udělejte si na ni čas, protože se nebudete moct odtrhnout. Jak je napsáno na obalu knihy: "Ohromný čtenářský zážitek", a já můžu jen souhlasit! :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 19. června 2018

Noc s drakem - Kouzla vzhůru nohama - Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins

Autor: Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 160

"Otočil se a znovu odrazil. Byl připravený. Zhoupl se kolem trámu záměrně a pustil se právě včas, aby dosvištěl k východní zdi nohama napřed. Napružil kolena, aby zmírnil dopad. Poté se opět pořádně odrazil a letěl zpět. Zvedl ruce nad hlavu a znovu se chytil trámu. Tentokrát se zhoupl jen pomocí jedné ruky. Nakonec se odrážel chodidly od zdi a zároveň chytal trámu. tahle kouzelná gymnastika byla skvělá."

Nory Horaceová se umí proměnit v kotě. Někdy se jí do toho ale připlete kousíček draka, no a pak se omylem promění v drakotě. Jejda! Její kamarád Andres Padillo umí vyletět do výšky... ale pak už se neumí snést dolů.
Nory a Andres chodí do tří Kouzel vzhůru nohama s dalšími dětmi, které mají neobvyklé magické schopnosti. Teď vyrážejí na úplně první výlet do terénu, kde budou i přes noc! V dračím útulku čeká Nory, Andrese a jejich spolužáky z KVN plavání s draky a krmení draků. Najdou tu dokonce i líheň, kde uvidí novorozeného dráčka.
Má to jen jednu nevýhodu. Děti z KVN nenavštíví dračí útulek samy. Objeví se tu i jiní žáci. Žáci z jiné školy. Žáci s "normálními" kouzly. Zachraňování draků, táboráky a snídaně v pyžamech už nebudou s partou nafoukaných cizáků zdaleka taková legrace. Pokud ovšem... možná to nakonec nebude tak zlé, jak se zpočátku zdá...

Sarah Mlynowski je autorkou mnoha knih pro děti, mládež i dospělé, včetně série bestsellerů Co by kdyby, série Magie na Manhattanu a knihy Gimme a Call. Také je spoluorganizátorkou putovního knižního festivalu pro děti s názvem OMGBookfest. Chtěla by být Zmizík, aby mohla zneviditelnit nepořádek ve svém pokoji.
Lauren Myracle je autorkou mnoha bestsellerů pro mladé čtenáře, včetně série Neobyčejný deník obyčejné holky, sérií Flower Power a Life od Ty. The Forgetting Spell je její nejnovější kniha z trilogie Wishing Day. Chtěla by být Zvěromil, aby si mohla povídat s jednorožci a krmit je bobulemi.
Emily Jenkins je autorkou mnoha povídkových sbírek, včetně Brave Red, Smart Frog a sérií Toys (první díl se jmenuje Toys Go Out) a Invisible Inkling. Mezi její obrázkové knihy patří Toys Meet Snow, Princessland a Greyhound a Groundhog. Ráda by byla Zápalník a pracovala jako pekařka.

Už po čtvrté máte šanci se potkat na několika stránkách v knize s názvem Noc s drakem s úžasnou, chytrou a důvtipnou slečnou jménem Nory. Ač díky svým kouzlům nezapadá mezi "normální" děti a musí navštěvovat školu v Blátochmurách pro děti s kouzly vzhůru nohama, její život je jedno velké dobrodružství. Tentokrát s celou třídou odjede do dračího útulku, kde se budou učit vše o dracích, kteří jsou momentálně v zajetí, aby se vyléčili a mohli být navráceni do volné přírody.
Se svými spolužáky odjede do útulku, ubytují se a zjistí, že nebudou jediná třída, která se této akce zúčastní. Nejen Nory má z toho vrásky, vždyť všichni "normální" kouzelníci se jim smějí, opovrhují jimi, hlavně proto, že jsou nějakým způsobem jiní. A proto se všichni ze třídy Kouzel vzhůru nohama,  právem obávají, jak jim to pobyt v dračím útulku stíží... Ale přepočítali se...!

Musím konstatovat, že do této dětské série s hlavní hrdinkou Nory jsem se zamilovala. Autorky dokáží do každého příběhu nejen dát to správné ponaučení, které dokáže děti navést k správnému chování v kolektivu, ale také se nedrží zkrátka s pořádnou dávkou srandy a legračních situací. Když v tomto díle například zmizí Bax zrovna ve chvíli, kdy se nacházejí na stezce plné balvanů, rozhodně si můžete být jistí, že to vtipné bude. Už jenom díky ošetřovateli a co teprve, až se objeví Bax... :-)

"Když se moje schopnosti projevily poprvé, moc jsem se snažila, abych nebyla... no, taková, jaká jsem," svěřovala se Nory. "Jenže jsem, kdo jsem, a teď se toho snažím co nejlépe využít. Můžu se naučit svá kouzla lépe ovládat a můžu se v nich zlepšit, ale nikdy nebudou běžná."

Nebyla chvilka, kdy bych se u čtení nebavila. Na to, že zde nejsou žádné obrázky jsem si už zvykla, ale litovat toho budu pořád. :-) Ovšem příběh, který se na stránkách ukrývá, mi všechno vynahradí. Je to pohádka, která je milá, vtipná, poučná, ale také napínavá. Věřím, že tento díl se bude líbit i klukům čtenářům, protože dost místa zde dostala postava Andrese, který se ukáže v tom nejlepším světle. Takže už to není jen z pohledu Nory, ale taky pořádného klučičího akrobatího letce Andrese. :-)

Pokud máte doma dítko ve věku 8-10, ale klidně i více let, které miluje pohádky s velikou dávkou kouzel a magie, kupte mu jednu knihu z této série. Třeba zrovna Noc s drakem. Věřím, že to nebude poslední kousek a sérii postupem času dokoupíte celou. :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 18. června 2018

Nepouštěj se mé ruky - Michel Bussi

Autor: Michel Bussi
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 341

"Mám strach.
Už neslyším žádný hluk v domě ani garáži. Jenom sebe, jak pěstičkami buším do dveří koupelny.
Čím dál silněji."

Slunce, palmy, tyrkysové vody oceánu, ostrov Réunion a mladý pár s šestiletou dcerou na dokonalé dovolené. Ta se ale brzy promění v noční můru, když Liane zničehonic zmizí a nechá za sebou jen rozházený pokoj. Její manžel Martial nejprve spolupracuje s policií, ale pak se i s dcerou dává na útěk. Z truchlícího partnera se náhle stává hlavní podezřelý a hon na domnělého vraha a únosce dcery začíná.

Michel Bussi začal psát už v devadesátých letech, ale trvalo celou jednu dekádu, než prorazil s knihou Code Lupin (Kód Lupin, 2006). Následovaly další úspěšné detektivky a v roce 2011 vyšel román Černé lekníny (Nymphéas noirs, česky 2017), který získal mnoho ocenění. O rok později z něj další kniha Vážka (Un avion sans elle, česky 2016), učinila jednoho z nejprodávanějších francouzských autorů, jeho knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků. Bussi působí také jako profesor geografie na univerzitě v Rouenu.

Od autora mám přečtené všechny knihy, které u nás vyšly a proto jsem neváhala a pustila se do novinky s názvem Nepouštěj se mé ruky. I když jsou zde autorovy podpisy a proto vůbec nepřemýšlím nad tím, že by to napsal někdo jiný, i tak se mi někde v hlavě honí malá, docela maličká myšlenka, jestli tohle napsal opravdu on. U prvních tří knih jsem byla maximálně spokojená, ale tady nastal jeden velký problém. Neuměla jsem se začíst tak, abych knihu doslova hltala jako předchozí díla. U tohoto thrilleru mi nevadilo, když jsem knihu odložila a později se k ní zase vrátila...

Příběh začíná zdánlivě jednoduše. Na ostrově Réunion je mladá rodina s malou holčičkou na dovolené, žena se rozhodne zaskočit si na pokoj a už se nevrátí. Když ji manžel jde hledat, najde prázdnou místnost. Zalarmuje policii, ale po nějaké chvíli chytá svou dceru za ruku a utíkají společně pryč od všeho a od všech. Začíná doslova hon na Martiala, policie si je jistá, že on za vše může, on se zbavil ženy a nyní unesl i svou dceru. Ovšem, nic není tak jednoduché, jak se tváří. Policie a hlavně Aja by měli začíst myslet i na to, že tohle může být ještě složitější...

To, co vás přesvědčí, že tuto knihu napsal Michel Bussi, tak je jednoznačně popis prostředí a tady konkrétně ostrova Réunion. Autor opět kouzlí se slovy a vy při čtení budete cítit všechno, co popisuje. Teplé vlny moře, palčivost slunce, jemný vánek, který vás čechrá ve vlasech, rychlost aut, které uhánějí za Martialem... Jeho schopnost podat čtenářům děj samotný je naprosto fascinující a nikdy nepřestanu žasnout, jak tohle dokáže. Opět se mi potvrdilo, že je to mistr nad mistry.
Ovšem mrzí mě, že příběh jako takový mne příliš neuhranul. Nejvíc mne asi zamrzelo, že už od začátku má čtenář tušení, že děj nebude tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá, a tak čtenář (aspoň tedy já), čeká na nějakou zápletku, nějaký zvrat, který mu to potvrdí. Není tam ten wow efekt, kdy dojde k odkrytí něčeho nečekaného, a když to čtenář očekává, tak tomu chybí ta jiskra...

"Fuj!" zvolá Sofa a rozchechtá se. Zastavila se před páchnoucí lejnicí a na dřevěné destičce, označující jméno stromu, čte: Sterculia foetida, Strom, co páchne jako hovínko. Cítí pach květů na větvích, ucpe si nos, pořád ještě se směje a pak poskakuje po cestě dál.
Martial ji mlčky následuje.
Neskrývat se...
Snadněji si to představíš, než uskutečníš!"

Kapitoly v knize jsou příjemně krátké, navíc v každé je napsán časový údaj, kdy se daná akce děje, takže máte vše předloženo jako na stříbrném podnose. Je to jednoduše den po dni, hodina za hodinou, minuta za minutou... Hra o čas... A nalezení Liany... Konkrétně ten časový údaj se mi hodně líbil. Působilo to na mě více dramatičtěji a napínavěji. To jsem ocenila.

Nemůžu říct, že by tato kniha byla závratně úžasná, na mne bohužel působí jako nejslabší od autora, ale pokud jste si pana Bussiho zamilovali tak jako já, určitě ji vezměte do ruky. Minimálně vás utvrdí v tom, že je to mistr vypravěč, který vás dokáže dostat přesně tam, kde vás potřebuje. Jeho práce s charaktery postav, s prostředím, kde se děj odehrává a s pocity čtenáře jsou neskutečně skvělé. A za to to čtení rozhodně stojí! Co na tom, že příběh byl trochu slabší, Michel Bussi tohle umí vynahradit v jiných sférách a já jej určitě budu doporučovat, kudy budu chodit! :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a zde si můžete koupit Nepouštěj se mé ruky.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan