Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 384
Překlad: Jana Jašová
"Figginsová Salvatorovi Massettimu nevěřila, ani co by se za nehet vešlo. Byl to intrikánský, ďábelský cizinec, který nepřál Alethee nic dobrého, jenže ona byla tak uchvácená tím divadelním pozlátkem, že jí to vůbec nedocházelo. Dal jí sice už celkem slušné peníze, ale Figginsová pochybovala, že se od něj ještě někdy dočkají dalších. Až bude po představení a on nebude Aletheu potřebovat, nedá jí už ani vindru."
"Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky," stojí v úvodu slavné Pýchy a předsudku. Co si ale má počít nebohá novomanželka v případě, že se z toho muže hned po sňatku vyklube násilník a arogantní hňup? Osmnáctiletá Alethea, nejmladší dcera pana Darcyho a Elizabeth, se tím nedá srazit na kolena. Ačkoli je to v Anglii krátce po napoleonských válkách věc neslýchaná, rozhodne se utéct a v mužském přestrojení se v doprovodu stejně převlečené komorné vydává přes půl Evropy - do Benátek, kde hledá pomoc u chápavé starší sestry Camilly.
Do města na laguně cestuje z Londýna i urozený třicátník Titus Manningtree, někdejší voják a politik, jehož "ženušky" pranic nezajímají. Jeho cílem je vypátrat Tizianův obraz, který se jeho rodu ztratil za válečné vřavy. Když se v Paříži a poté i při nebezpečném přechodu Alp setkává s Aletheou, neošálí ho její převlek ani na chviličku. Tak jako v románech Jane Austenové však strnulé konvence a předsudky hravě zdolá kouzlo náklonnosti. Jakmile se na obzoru objeví rozzuřený choť, přispěchá Titus uprchlici na pomoc.
Když mi přišla tato kniha na recenzi, tak jsem o ní měla jasné představy. Tušila jsem, jaká bude, jakým směrem se bude ubírat, ale že bude až tak dobrá, to by mě nenapadlo. Hlavní hrdinku, Aletheu, jsem si zamilovala během pár stránek. A pak už se to s ní vezlo. Dokázala v té době "nemožné" a vydala se sama, jen se svou služebnou, vstříc své světlé budoucnosti. Utíkala od nepříjemností, které se ji děly a vyřešila to jediným možným způsobem a pro příběh, naprosto dokonalým způsobem.
Díky její odvaze se zde setkáváme s mnoha humornými scénami. Jakmile se ovšem dostane do její kůže, otvírá se vám pusa údivem, jak to mohla osmnáctiletá slečna z "dobrých mravů" zvládnout.
Autorka si velmi pečlivě pohrála jak s charaktery postav, tak s popisy okolí a stálo to za to.
Příkladem úžasného popisu je Aletheyino cestování přes Alpy. Měla jsem pocit, že pokud kouknu z okna, uvidím ty vrcholky taky.
Jedním z hlavních hrdinů příběhu je i Titus Manningtree a toho nesmím zapomenout zmínit, jelikož hraje důležitou roli a je to chlap na svém místě. I když ze začátku to tak vůbec nevypadá, ale člověk míní, čas mění a hlavně, nesmí se dát na první pohled. :)
"Titus si dopis pročetl ještě jednou. Alethein rukopis byl špatně čitelný, možná to naškrábala ve spěchu. Jenže to uvolněné, živé, nedokonalé písmo mu ji náhle jasně připomnělo. S úsměvem na rtech složil list a zazvonil na Bootlea."
Celkově se mi kniha moc líbila, myslím, že každý, kdo bude tento příběh číst si zamiluje nejen Aletheu a Tita, ale musí si oblíbit i Figginsovou a lady Hermionu. Jak říkám, autorce se povedly opravdu všechny postavy, i ty nejprotivnější a nejzákeřnější jsou skoro až sympatické. :)
Doporučuji tuto knihu všem milovníkům Darcyho rodiny, romantickým duším a těm, kteří si chtějí příjemně odpočinout u krásného a milého příběhu v nádherném prostředí Anglie a Benátek.
Děkuji nakladatelství LEDA za recenzní výtisk a koupit si jej můžete přímo tady.
Chystáte se číst? Četli jste? Máte rádi Darcyho? :)
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat