Pozoruhodná dobrodružství slečny Alethey Darcyové - Elizabeth Aston

Autor: Elizabeth Aston
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 384
Překlad: Jana Jašová

"Figginsová Salvatorovi Massettimu nevěřila, ani co by se za nehet vešlo. Byl to intrikánský, ďábelský cizinec, který nepřál Alethee nic dobrého, jenže ona byla tak uchvácená tím divadelním pozlátkem, že jí to vůbec nedocházelo. Dal jí sice už celkem slušné peníze, ale Figginsová pochybovala, že se od něj ještě někdy dočkají dalších. Až bude po představení a on nebude Aletheu potřebovat, nedá jí už ani vindru."

"Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky," stojí v úvodu slavné Pýchy a předsudku. Co si ale má počít nebohá novomanželka v případě, že se z toho muže hned po sňatku vyklube násilník a arogantní hňup? Osmnáctiletá Alethea, nejmladší dcera pana Darcyho a Elizabeth, se tím nedá srazit na kolena. Ačkoli je to v Anglii krátce po napoleonských válkách věc neslýchaná, rozhodne se utéct a v mužském přestrojení se v doprovodu stejně převlečené komorné vydává přes půl Evropy - do Benátek, kde hledá pomoc u chápavé starší sestry Camilly.
Do města na laguně cestuje z Londýna i urozený třicátník Titus Manningtree, někdejší voják a politik, jehož "ženušky" pranic nezajímají. Jeho cílem je vypátrat Tizianův obraz, který se jeho rodu ztratil za válečné vřavy. Když se v Paříži a poté i při nebezpečném přechodu Alp setkává s Aletheou, neošálí ho její převlek ani na chviličku. Tak jako v románech Jane Austenové však strnulé konvence a předsudky hravě zdolá kouzlo náklonnosti. Jakmile se na obzoru objeví rozzuřený choť, přispěchá Titus uprchlici na pomoc.

Když mi přišla tato kniha na recenzi, tak jsem o ní měla jasné představy. Tušila jsem, jaká bude, jakým směrem se bude ubírat, ale že bude až tak dobrá, to by mě nenapadlo. Hlavní hrdinku, Aletheu, jsem si zamilovala během pár stránek. A pak už se to s ní vezlo. Dokázala v té době "nemožné" a vydala se sama, jen se svou služebnou, vstříc své světlé budoucnosti. Utíkala od nepříjemností, které se ji děly a vyřešila to jediným možným způsobem a pro příběh, naprosto dokonalým způsobem.
Díky její odvaze se zde setkáváme s mnoha humornými scénami. Jakmile se ovšem dostane do její kůže, otvírá se vám pusa údivem, jak to mohla osmnáctiletá slečna z "dobrých mravů" zvládnout.
Autorka si velmi pečlivě pohrála jak s charaktery postav, tak s popisy okolí a stálo to za to.
Příkladem úžasného popisu je Aletheyino cestování přes Alpy. Měla jsem pocit, že pokud kouknu z okna, uvidím ty vrcholky taky.
Jedním z hlavních hrdinů příběhu je i Titus Manningtree a toho nesmím zapomenout zmínit, jelikož hraje důležitou roli a je to chlap na svém místě. I když ze začátku to tak vůbec nevypadá, ale člověk míní, čas mění a hlavně, nesmí se dát na první pohled. :)

"Titus si dopis pročetl ještě jednou. Alethein rukopis byl špatně čitelný, možná to naškrábala ve spěchu. Jenže to uvolněné, živé, nedokonalé písmo mu ji náhle jasně připomnělo. S úsměvem na rtech složil list a zazvonil na Bootlea."

Celkově se mi kniha moc líbila, myslím, že každý, kdo bude tento příběh číst si zamiluje nejen Aletheu a Tita, ale musí si oblíbit i Figginsovou a lady Hermionu. Jak říkám, autorce se povedly opravdu všechny postavy, i ty nejprotivnější a nejzákeřnější jsou skoro až sympatické. :)

Doporučuji tuto knihu všem milovníkům Darcyho rodiny, romantickým duším a těm, kteří si chtějí příjemně odpočinout u krásného a milého příběhu v nádherném prostředí Anglie a Benátek.

Děkuji nakladatelství LEDA za recenzní výtisk a koupit si jej můžete přímo tady.

Chystáte se číst? Četli jste? Máte rádi Darcyho? :)

Daramegan

Záhady Udolfa - Ann Radcliff

Autor: Ann Radcliffová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 984

Anotace: Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764-1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly - ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy.

... že se blíží k nějakému mocnému hradu, o jehož slávě se psalo v dávných příbězích, kde rytíři shlížejí z cimbuří na statečného reka, který přioděn v černé brnění přijíždí se svými druhy vysvobodit krásnou paní svého srdce z područí svého soka....

Začala jsem číst jednoho večera, říkala jsem si, jak to bude fajn, dát si čaj a číst dlouho do noci.. Skončila jsem asi po hodině a šla spát. Ptáte se, kde je mé odhodlání nocovat? Ztratilo se. Nejdříve jsem si totiž musela zvyknout na přechodníky a vůbec, takovou tu dávnou mluvu. To nebyl až tak veliký problém, po pár stránkách už to šlo, ale jediný můj problém je, že prvních cca 300 stran se v knize nic moc neděje. Já se těšila na gotický román, kde budou záhady denním chlebem každé stránky a pořád nic. OVŠEM pozor. Po osudných 300 stranách nastal neskutečný zvrat a já se i bála. Když se Emilia ocitne v chodbě na hradě, v křídle, které nikdo nevyužívá, v ruce má světlo (pro představu jen nějaký slabý paprsek kahanu) a utíká před zvuky a šouravými kroky.. Nebo když jde k loži, ve kterém před 20ti lety někdo umřel a zničeho nic se začne zvedat přehoz - no, potěš koště. Málem jsem se cvrnkla do gatí. :)

" Na těchto temných baštách osud sedí,

a jak se pro mne otvírají brány,

po nádvořích zní jeho chmurný hlas

a o neznámých činech vypráví."

Hlavní hrdinka Emilie je velmi chytrá, dost citlivá, podle všeho i krásná dívka. Čím vším si musí projít, to bych asi nepřála ani svému největšímu nepříteli. No, i když možná jo! Ale každopádně její trápení a chvíle, kdy se ocitá na konci propasti a jen skočit jsou časté a divím se, že nikdy neskočila. Protože kdyby Emilie žila v dnešních young adult knihách, tak je skokan roku.
Vím, že tehdy, když paní Radcliff tento příběh psala, panovaly jiné mravy a zvyklosti, ale já si tím i uvědomila, že my, v dnešní době, bychom mnoho toho, co museli oni, nezvládli. Měli všeho méně, neměli komfort jako máme my, ale evidentně měli sílu žít a těšilo je to, co my bereme jako samozřejmost. Ať už se jedná o přízeň lidí a rodiny, ať se jedná o přírodu, pohodlí, možnosti volby. A to mě na takových to knihách baví ze všeho nejvíc. Možnost porovnat, představovat si, a když jsem vyrazila mimo realitu s Emilií, tak jsem se opravdu vzdálila někde moc daleko.

"Ať kdekoliv jsem,

v kterékoliv době,

mé srdce stále upíná se k tobě."

I když je v knize vícero hlavních hrdinů, tak Emilie nás provází od začátku až do konce. Což je moc příjemné a i přes různé kapitoly, kde autorka přímo zmiňuje, že se na chvilku podíváme zpátky do Francie za Valancourtem nebo na hrad Udolf za Montonim, tak pokaždé se vrátíme se do děje k Emilii, na což jsem se po každé kapitole těšila víc a víc.
Celkově tuto knihu hodnotím kladně a to hlavně z důvodu obsahu. Protože je to krásná četba, překlad, kterého se zhostili Jaroslav a Eliška Hornátovi je perfektní a velmi kvalitní.
I když si můžete říct, že je tam mnoho zbytečných "kudrlinek" a já si to také sem tam řekla, tak po dočtení si řeknete, že bez toho by to nebylo ono. Patří to tam. Tak jak slunce na oblohu, tak kudrlinky do této knihy.

Knihu Vám určitě doporučím, protože v sobě skrývá mnohé. Láska, oddanost a důvěra je samozřejmostí a jako bonus Vás čeká tajemno, duchové, zvláštní hudba, která je slyšet jen okolo půlnoci a po čase sama zmizí. A nevyluzuje ji žádný člověk. Přímo nadpozemská hudba pro Váš sluch. Osudy všech lidí v knize jsou vykresleny precizně, tak stejně jako popis krajiny, kde se hrdinové nachází. Někdy to opravdu byla úžasná pastva pro oči. Například háje plné pomerančů a citronů, jen utrhnout... :)

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít Záhady Udolfa pořídit, tak můžete třeba tady.

Tak co, vrhnete se na ni? :) Těším se na vaše komentáře. :)

Daramegan

Kaleidoskop srdcí - Claire Contreras

Autor: Claire Conteras
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stan: 328
Překlad: Jana Pacnerová

"NAUČIL MĚ CHÁPAT, ŽE LÁSKA - TA OPRAVDOVÁ, PŘEKOTNÁ, CO VÁS POBLÁZNÍ, VŠECHNO PŘEKONÁ A SVLÉKNE VÁS DO NAHA - ZNAMENÁ, ŽE KDYŽ SE VZNÁŠÍTE, OCITÁTE SE TAK VYSOKO, JAK SE VÁM O TOM NIKDY ANI NESNILO. ALE KDYŽ PADÁTE, PŘISTANETE V TÉ NEJHLUBŠÍ, NEJTEMNĚJŠÍ PROPASTI, A JE JEN NA VÁS, ABYSTE SE ODTUD VYHRABALI VEN."

Může se zdát, že hlavní hrdinka knihy, Estelle, má vše. Přítele, se kterým je zasnoubená, skvělého bratra Victora, který nad ní drží ochranitelskou ruku, milující rodiče, věrné přátele, skvělé kamarády a práci snů. Jenže ono není všechno tak růžové, jak se zdá..
Její zasnoubení nemá šťastného konce. Když se snaží dát si svůj život do pořádku po děsivé tragédii, přijde ji do cesty "tragédie" další. Možná by se to nedalo nazvat tragédií, ale když to zamává s vaší psychikou a máte pocit, že opět padáte na dno, tak jako Estelle, tak to pro vás je tzv."konečná".
Potkává totiž svou první velkou lásku Olivera. Nejlepšího přítele jejího bratra a z toho se stává opravdu šílená jízda na horské dráze. Je možné se odpoutat od země a začít snít svůj sen?

" KAŽDÁ VTEŘINA SE POČÍTÁ. ŽIJ TÍMHLE OKAMŽIKEM. TOHLE JE ŽIVOT. NA TOMHLE ZÁLEŽÍ."

Dechberoucí příběh. Po dlouhé době kniha, kterou jsem nechtěla odložit a mumlala si něco pod vousy, když už jsem byla "donucena" to udělat. Kniha Vám může připadat jako typická lovestory a divíte se, proč to pro mne byl takový problém (odložit ji). Když ona je tak perfektně napsaná. Není tam stránka, která by byla navíc. Není tam slovo, které by do věty nezapadalo. Silný, emotivní příběh, který autorku musí vynést do hvězdných výšin.

                                                                zdroj obrázku

Kniha je psána z pohledu Estelle, ale pozor! Pro mne velmi příjemné, téměř dokonalé překvapení. Některé kapitoly, nazvala bych to - zpátky do minulosti - jsou z pohledu Olivera. Což je skvělé. Já vím, pardon, opakuju se, samé superlativa, ale v té knize to bylo něco, co tomu dodalo šťávu a šmrc!
A přesto že se střídají vypravěči, tak to není nic složitého. V polovině knihy už jsem tušila, že musí přijít kapitola od Olivera, bylo to tak samozřejmé, až jsem byla kolikrát zklamána, že je až o kapitolu dál. Hihi :)

Celý příběh je velmi milý, je přesně takový, jaký očekáváte. Ano, objevují se tam i tolik oblíbené postelové scény mezi některými hrdiny, ale ono to vždy k tomu tak hezky směřuje a člověku to nevadí, ba naopak, má radost, že zrovna oni mají sex... si užívají no.. :)

Jak jsem psala výše, já jsem s příběhem absolutně spokojená. Nechybí v něm humor, nějaká ta akce (Victor se umí prát) :), je v tom vášeň, vzrušení a není to jen obyčejné tlachání o ničem. Má to děj. Kniha je příběh, který ve vás otevře nějakou tajnou komnatu, přímo ve vašem srdci a vy po přečtení budete věřit, že je vše možné. I to, o čem se vám nikdy nesnilo. Autorka dokázala do mě vlít energii, chuť do života, bojovat za to, co chci, až se sama divím, že mne to takto oslovilo.
Ale na druhou stranu, proč ne. V těchto dnech, které jsou pro mne obzvláště těžké, je skvělé narazit na příběh, který vás dokáže zvednout ze země a možná vás donutí si i trochu povyskočit. A to se u mě stalo! A chci mít svůj vlastní kaleidoskop srdce! :)

Takže, doporučuji tuto knihu všem holkám, dívkám, ženám, slečnám, babičkám - já totiž věřím, že vás to chytne za srdce a bude se vám to opravdu líbit. :)
A musím poděkovat nakladatelství Baronet za poslání recenzního výtisku a pokud si tuto knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady. Doporučuji :)

Daramegan

Z nebe do ráje - Sophie Bérard

Autor: Sophie Bérard
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280
Překlad: Stanislava Sladká
Autor obálky: Marcel Bursák

Kniha začíná citátem mého neoblíbenějšího autora:

"Pane, ochraň mne před naivní vírou v to, že všechno v životě musí probíhat snadno. Dej mi střízlivost v poznání, že obtíže, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmými doplňky života, kterými rosteme."

ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Francie... broskvový sad... všude plno růží.. růžových keřů, slunce a zpěvu ptáčků.. Dokonalá idylka. A pocit dokonalé pohody budete mít po dočtení této knihy, i když místy nám trochu strašila jedna bílá paní...

Isabell a Matilde nejsou sestry, jsou to hlavní postavy, ale švagrové. A každá nám vypráví svůj příběh.

Isabell se zamiluje do Corina, což je bratr Matilde. A vše se zdá být dokonalé. Po příchodu jejich dcery, Florence, na svět, už ale se nezdá, že to bude procházka růžovým sadem. Corinovi se nedaří podle jeho přestav a přichází první krize. A Matilde? Je zaskočena náhlým milostným vzplanutím muže, od kterého to vůbec nečekala.

Je to příběh lásky, napětí, vášně, přátelství a pochopení.

                                                                zdroj obrázku

"Kdo nic neví, nic nemiluje. Kdo nic neumí, ničemu nerozumí. Kdo ničemu nerozumí, za nic nestojí."

Kniha je napsána, jak bych to jen řekla, velmi jednoduše. Příběh je milý a čtivý. Navíc jsem měla pocit, že stránky ubývají samy. Nemyslete si ale, když napíšu, že se jedná o jednoduchou knihu, tak je prostoduchá. To v žádném případě ne! Je to ta správná kniha, kde nám autorka krásně ukazuje, jak se dá jednoduše napsat poutavý, milý příběh, plný emocí, lásky, přátelství, ale i smutku a trápení.

Nic v tomto příběhu není navíc, žádné zbytečné zdlouhavé popisky, ani jedna kudrlinka, která by tam vypadala nevhodně. Vše má svůj řád a zapadá do sebe jako ty správné dílky puzzle.
Samotná hlavní hrdinka Isabell mi byla velmi sympatická a to stejné můžu říct i o Matilde. Ale k té Isabell mám blíž, líbilo se mi její uvažování, její odvaha a co bylo nejlepší - v některých případech je jak já. Místo, aby dokázala některé poznámky přejít s vtipnou odpovědí, zčervenala a utekla. A poté se "bila" do hlavy, protože najednou věděla, jak měla reagovat - a to jsou někdy i mé chvíle. Třeba až po hodině mne napadne vtipná odpověď, ale už je pozdě. :)
Isabell byla chytrá a důvtipná. Až se dočtete, jak to vyřešila s Rinquinquinem, tak se budete hodně divit. Mě osobně by to nenapadlo a bylo to skvělé. :)

Pokud jste nečetli první díl, tak se vůbec nebojte jít jen do dvojky. Já jedničku taky nečetla a nenavazuje to na sebe. Ano, budou tam asi stejné postavy, ale tento příběh má začátek, prostředek a konec, tudíž se nemusíte bát, že vám něco unikne. Užijete si jej i tak a určitě vám všem, romantickým duším, jej vřele doporučuji.
Mě se opravdu líbil! A kouknu se i po tom prvním díle. :)

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud se Vám tato recenze líbila, tak knihu si můžete koupit přímo tady.

Daramegan

Carol - Patricia Highsmith

Autor: Patricia Highsmith
Rok vydání: 2015
Počet stran: 295
Nakladatelství: Leda
Překlad: Ludmila Jánská

"ŠTĚSTÍ JE NĚCO JAKO LET, JAKO DRAK V POVĚTŘÍ. JDE JEN O TO, KOLIK ODVINEŠ PROVÁZKU..."

Lidé z branže řadí tento milostný román k vrcholům americké i světové literatury. Kniha Carol byla jmenována mezi nejvlivnějšími knihami 20.století a režisér Todd Haynes podle ní natočil stejnojmenný film, jenž byl mezi kandidáty na cenu Oscar za rok 2015.

Jak se píše v oficiální anotaci, psychologické drama Carol, syrový a současně romantický příběh, jehož postavy hledají na morálně spletitých cestách pravdivý obraz sebe samých, je výjimečným dílem, v němž Patricie Highsmithová osvědčila vynikající vypravěčské umění. Od prvních stránek se nad románem vznáší atmosféra nezadržitelného směřování k zatím neznámému cíli, dychtivosti a prapůvodní energie, s níž si obě hlavní postavy posedle zahrávají s osudem a připravují si tak téměř nesnesitelnou úzkost a napětí. Smysl cesty, po které se vydaly, lze rozpoznat až při pohledu zpět proti proudu času - není to kniha, je to život sám.

Když jsem se pustila do této knihy, neměla jsem vůbec ponětí, co od ní čekat. Když si přečtete, že by se mělo jednat o milostný příběh, tak podle naší moderní doby, kdy vše ovládá 50 odstínů očekáváte, že na každé druhé stránce bude samé "ach můj bože", a "ano, to je ono"...
V této knize to nenajdete. Jedná se o milostný román, kdy se city odvíjejí jen jako jakési elektrické jiskření na stránkách. Není zde žádný "trapný" sex, jedná se převážně o pocity a city vůči jiné osobě a proto je ta kniha velmi krásná. Ano, nebojím se napsat, že je krásná, protože to, jakým stylem autorka dokáže vyjádřit city, to je něco, co se jen tak nevidí. Máte vnitřní pocit, kdy víte, že teď už to musí přijít a přitom to důležité přijde po špičkách, potichu a sladce Vám to zaútočí na vaše smysly.

"JSOU ŽIVOT A LIDSKÉ VZTAHY VŽDYCKY TAKOVÉ? UVAŽOVALA TEREZA. NIKDE PEVNÁ PŮDA POD NOHAMA? STÁLE JAKO DROLÍCÍ SE ŠTĚRK, HODNĚ HLASITÝ, ABY TO SLYŠEL CELÝ SVĚT, ABY ČLOVĚK VŽDYCKY SLYŠEL HLASITÝ A DRSNÝ KROK VETŘELCE."

Hlavní postava, Tereza, mi ze začátku přišla jako naivní dívka, která se postupem příběhu perfektně vybarvila. Byla fajn sledovat její "dospívání". Díky Carol za to. To, jak ji dokázala připravit na její místo v životě, ač nenásilnou formou, bylo naprosto bravurní. Carol byla také dobře vykreslená, její určení priorit mi přišlo zásadové, ovšem zkoušela určité kličky, které ji vrátily tam, kde má být. Pokaždé. Zas a znovu... A tak to asi má být-

Nedávno jsem psala recenzi, kdy jsem jednoho autora nazvala mistrem vypravěčem, protože jeho příběh bylo potěšením mi číst. A to stejné můžu napsat u této autorky. Mistryně ve svém oboru. Když se oprostíte od toho, co ve vás vyvolává anotace a oddáte se příběhu, nemůže být nic víc, než mile překvapeni.
Dokážu si představit film. Vím, jak budou ztvárněné určité scény. Vím, jak se bude tvářit Tereza ohledně její práce a vím, jak se bude tvářit Carol, až Terezu potká. Ta kniha ve mne vyvolala, snad poprvé za celý můj život, pocit, že chci vidět film a ověřit si, že jsem se nemýlila.

Nebojím se napsat, že kniha je určena z 90% ženám, protože jen ženy dokáží pochopit, co se na stránkách odehrává. Když se na scéně objeví Richard, Phill nebo Abby a Carol, každá z nás ví, k čemu to povede. Tím nemyslím, že je kniha předvídatelná, ale že my, ženy, uvažuje pragmaticky a věcně a víme, co všechny ty náznaky znamenají. A proto je tato kniha skvělá a já vám ji, milé dámy, doporučuji.
Pokud to čte nějaký muž, blíží se Valentýn - kupte ji své drahé polovičce tady. Neuděláte chybu a partnerka bude spokojená, možná více než to! :)

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a vám všem ostatním přeji, ať se kniha líbí tak, jako mi.

Díky,
Daramegan

Stepfordské paničky - Ira Levin

Autor: Ira Levin
Rok vydání: 2010
Počet stran: 160
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Zora Wolfová
Autor obálky: Ivan Brůha

Jaké tajemství skrývá městečko Stepford za nablýskanou fasádou svých domů? Co vede zdejší muže k tomu, aby trávili veškerý volný čas v uzavřené společnosti pánského klubu? Když se do Spefordu nastěhuje Joanna Eberhartová se svým manželem Walterem, ještě netuší, že sen o skvělém živtě se může snadno změnit v noční můru... Slavná hororová próza již inspirovala nejednoho tvůrce k převedení na filmové plátno.

Jednohubka na jeden den, ale originální jednohubka! :) 

Vůbec jsem netušila, co mám od tohoto díla očekávat. A protože jsem měla čas maximálně jeden den něco číst, využila jsem tenkosti této knihy a pustila se do ní. Čekalo mne překvapení. Joanna se přestěhuje se svým manželem Walterem a jejich dvěma dětmi do domu ve Stepfordu. Nikoho tam nezná, nemá žádné kamarádky a závidí manželovi, který dochází do mužského spolku. Také by chtěla ženský spolek, kde by si našla přítelkyně a mohly prodrbat odpoledne. Proto se pustí do hledání potencionálních členek a zjišťuje, že žádná žena nemá čas - všechny musí uklízet, prát, žehlit, prostě se starat o domácnost, manžely a děti. Není to nějaké divné?? Seznámí se s Bobbie, sympatickou manželkou Davida, která je "normální" a začnou shánět členky spolu. Ovšem bez úspěchu. Až se jednou Bobbie objeví na prahu jejich dveří, zjistí Joanna, že všechno je špatně....

Začátek knihy mi přišel rozpačitý, pořád jsem se nějak nedokázala začíst, čekala jsem akci, zápletku, né že budu číst o dokonalých manželkách u plotny. A jupííí, dočkala jsem se. :)
Kniha je jednoduše napsána, žádné sáhodlouhé popisy postav a okolí, tím pádem se čte rychle. I když dělení kapitol není - pouze částí, tudíž jsem pořád měla zafixováno, že ještě musím číst, ještě chvilku, ještě trochu... A byl konec :)
Je to originální příběh, který má své tajemství a nejvíc mne štve, že to zůstalo tak trochu otevřené (aspoň pro mě určitě) - protože já tápu a tápat asi budu dál. Něco mi je jasné, něco méně a něco vůbec. Nechápu to a chtěla bych to pochopit! :)

Každopádně je to klasika, kterou by si měl přečíst každý čtenář. Je to útlá kniha, která má spád, zápletku a není nudná. Není "překudrlinkovaná". :)

Dávám ale 4* protože mi nějak uniká ten konec. :))

Četli jste? Vysvětlí mi to někdo??? :D

Daramegan

Harry Potter a Tajemná komnata - J. K. Rowling

Autor: J. K. Rowling
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2002
Počet stran: 301
Překlad: Vladimír Medek

"HARRY MĚL CO DĚLAT, ABY SE NEROZCHECHTAL KDYŽ VIDĚL, JAK SI TO MALFOY HASÍ DOPŘEDU A HLAVA MU KLESÁ POD TÍHOU NOSU VELKÉHO JAKO MENŠÍ MELOUN. POLOVINA STUDENTŮ SE SHLUKLA U SNAPEOVY KATEDRY. NĚKTEŘÍ MĚLI PAŽE JAKO KYJE, JINÍ ZE SEBE NEDOKÁZALI VYPRAVIT JEDINÉ SLOVO, JAK JIM ODULY RTY."

Prázdniny po prvním roce v Bradavicích byly u strýce a tety k nevydržení. Chovali se k Harrymu tak hrozně, že se nemohl dočkat návratu do Školy čar a kouzel. Jenže těsně před odjezdem Harryho varuje podivné stvoření - skřítek Dobby. Když se prý do školy vrátí, stane se katastrofa! A dějí se skutečně hrůzné věci. Kromě toho, že mají nového profesora na obranu proti černé magii, vychloubačného Zlatoslava Lockharta, že na dívčích záchodcích straší ufňukaná Uršula a Ronova sestra Ginny věnuje Harrymu přílišnou pozornost, jakási tajemná síla začne přeměňovat studenty bradavické školy v kámen! Nikdo neví, kde se vzala. Že by v tom měl prsty zlý Malfoy nebo Hagrid, o jehož tajemné minulosti nikdo nic neví? Nebo dokonce snad samotný Harry....?

Tak a mám za sebou druhý díl. Jak jsem si řekla, tak jsem učinila. První díl HP, potom jiná kniha, následně druhý díl HP a zase bude v pořadí jiná kniha... koho by to zajímalo, tak se vrhám na Stepfordské paničky. :)

Ale zpátky k Harrymu. Opět se mi tento díl líbil. I když stále v těch knihách nenacházím to, co ostatní mají v sobě - ten fenomén. Ale dnes dopoledne jsem si psala s kamarádkou, která HP miluje a říkala, že od čtvrtého dílu mi to bude naprosto jasné. Tudíž jsem moc zvědavá. :)
Co se mi líbilo nejvíc, tak byly povahové rysy postav a můžu říct, přísahat, že Malfoye bych nejraději nakopala do zadnice, Hagrida bych uňufíčkovala a profesor Snape? O něm škoda mluvit, to je Vám tak hrozná postava, ach jooo :D
A taky nesmím zapomenout na otce mladého Malfoye, na Luciuse - pak ten kluk nemá být takový trotl, když má geny po něm. No comment raději..

"JO, V AZKABANU - V KOUZELNICKÉM VĚZENÍ, GOYLE", VYSVĚTLIT MALFOY A NEVĚŘÍCNĚ SE NA NĚJ PODÍVAL. "NAMOUDUŠI, TOBĚ KDYBY TO MYSLELO JEŠTĚ POMALEJI, CHODIL BYS POZPÁTKU."

Víte ale, co je úplně nejlepší při čtení Harryho? Bylo to v prvním, bylo to i v druhém díle - můj pocit, když čtu a najednou se začnu mračit, mění se mi nálada podle toho, koho Harry potkal na chodbě, s kým mluvil, kdo pro něj cokoliv udělal.. Jednou větou - pří čtení Harryho Pottera jsem jako počasí. :) Jednou zataženo, pak svítí slunce, to třeba když Brumbál mu dává 200bodů pro Nebelvír. :))

Každopádně, každou další větou si jsem jistá, že tohle je správná volba knih pro mne. Těším se další díl. Co vy? Máte chuť si jej zase přečíst? Nebo teprve se k tomu dostat? A proč mne filmy pořád nelákají? Zná někdo z Vás odpověď?

Díky,
Daramegan

Ráchelina kniha - Sissel Værøyvik

Autor: Sissel Værøyvik
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 384
Překlad: Alice Týnská

KRÁČÍM A BEDLIVĚ NASLOUCHÁM. NAJEDNOU MÁM VŠECHNY SVOJE PŘEDKY ZA SEBOU. ZASTAV SE, NABÁDAJÍ MĚ. DÍVEJ SE A POSLOUCHEJ. Z LÁSKY TISÍCŮ LIDÍ PŘED TEBOU SES ZRODILA.

Novinářka Ella se po letech vrací z New Yorku zpět do rodného Bergenu. Po příjezdu se musí vyrovnat s mnoha těžkostmi, mimo jiné i se svou minulostí, se stíny, které se za ní táhnou jako dlouhé stuhy. Zásadním životním zlomem se však pro ni stává setkání se starou ženou jménem Ráchel. Ta Ellu požádá o sepsání svého životního příběhu. Přestože se Ella zpočátku brání, brzy je vtažena do dramatických událostí, které ji zavádějí do jiných časů a jiných životů - do doby Ráchelina dětství, kdy byla poslána z Bratislavy do Norska, aby unikla před perzekucí Židů na Slovensku...

JUDEN! JUDEN! TOHLE NENÍ TVOJE ŠKOLA, TY ŽIDOVSKÁ SVINĚ!

Čím začít.. Perfektně zpracovaný román, kde se prolínají dva životní osudy. Vyprávění přítomnosti Elly, která musela přijet zpátky do svého rodného města kvůli obzvláště těžkým povinnostem. Na druhé straně je zde příběh z minulosti, z doby světové války, kdy Ráchel na stránkách knihy vzpomíná, jaký měla život. Vzpomínky na její dětství, mládí, přátelé a kamarády.
Velmi se mi líbilo zpracování, je to stylem například Vypravěčky od Jodi Picoult, kdy se z přítomnosti, z roku 2009, vracíme do minulosti, do roku 1939 a pozdějšího, nejdříve do Bratislavy a poté do Norska a USA. A stále se kapitoly prokládají. "Nejdrsnější" pro mne bylo, kdy Ella zjistila něco důležitého, co jsem opravdu potřebovala vědět a v tu chvíli - konec kapitoly a vracela jsem se do minulosti Ráchel, aby se mi to, co Ella odkryla, dalo dohromady s příběhem Ráchel. Je to velmi poutavě a důmyslně napsáno. Moc se mi to líbilo.

CHCI TI DÁT DOMOV, KTERÝ JÍM BUDE NAVŽDY. TOHLE JE JEDINÝ ZPŮSOB JAK TO UDĚLAT, KTERÝ ZNÁM. ODPUSŤ MI.

Tato kniha má to, co má správný román mít, přitom na žádné stránce to není přehnané. Je to něžné pohlazení pro duši, je to napínavé od začátku do konce, je to milé počtení s prvky "hororu". Krásná kniha. Na konci samozřejmě nechyběly slzy, které tak nějak patřily k samotnému příběhu.

Pokud máte rádi knihy, které se zakládají na faktech, pokud máte rádi příběhy, které mají duši a pokud máte rádi romány, které vám něco můžou dát, tak tohle dílo je pro vás to pravé. Protože nejen že každá postava má v knize své místo a všechno do sebe krásně zapadá, ale je to také příběh, díky kterému si uvědomíme nejen, že přátelství je křehké a krásné a když se mu dají pevné základy, tak potrvá navěky, ale také to, že když nasloucháme druhým, dokážeme se vcítit do toho, co prožívají,  a může nás to povznést nad všechno zlé.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete tady. Určitě neuděláte chybu, kniha ode mne totiž získává plný počet bodů. :)

Daramegan

Hazardérka - Stephanie Cliffordová

Autor: Stephanie Cliffordová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Leda
Orig. název: Everybody Rise
Počet stran: 376

"Zábavně vyprávěný příběh mladé ženy, která usiluje o společenský vzestup." - The Washington Post

"Vynikající debut. Hazardérku, román z 21.století, lze přirovnat k velkým románům století devatenáctého." - Malcolm Gladwell

Román Stephanie Cliffordové, novinářky New York Times, nám s fascinujícími detaily umožňuje nahlédnout do "zlaté klece" mladých newoyorských finančníků a bankovních makléřů, kteří se díky kapitálu svých rodičů, elitním školám a konexím vezou na vlně spekulativních báječných zisků - v době, kdy jen škarohlídi rozpoznávají příznaky krize, jež zanedlouho zasáhne celou Ameriku.
Hrdinka Evelína pochází ze skromnějších poměrů, ale díky své ambiciózní matce absolvovala elitní školu a nyní využije všech prostředků, aby pronikla do oslnivého života, který dosud sledovala jenom zpovzdálí. Řečeno s Hemingwayem je oslněna romantickou bázní ze superbohatých, a tak napodobuje snobská tekutá pravidla, slangové výrazy a manýry "aristokratických starých peněz". Jenomže kam až dosahuje magická hypnotizující moc muzikálových příběhů? Evelína se musí v mnohém zapřít - co se jí ale ukáže, jestli projde zrcadlem a ohlédne se?

Předchozí odstavec je oficiální anotace. A víte co? Já bych to asi dokázala shrnout do pár slov. Něco ve smyslu: Zlatá a zkažená mládež.. :) Nebo bohatí a neklidní. :))
Evelína a její rodina nepatří mezi horní vrstvu, jsou spíše průměr. Nemůžou si stěžovat, ale určitě neobrážejí všechny plesy, večírky, slavnostní události, soutěžní sešlosti a všechno takové. Jenže Evina chce víc. Chce zapadnout mezi bohatou smetánku, chce mít fotky v každém denním tisku, chce být slavná a hlavně chce být bohatá. Jak to ale udělat? Možná by si někteří z vás řekli, že začnou pracovat, šetřit, utrhovat si od úst a pak možná, jednou... časem.. Ale ona čekat nechce a nebude. A proto se zaplétá do intrik a lží, využívá kreditní karty, využívá svého nově nabytého postu mezi smetánkou, spolu s její novou "kamarádkou" Kamilou, která pochází z jedné skoro nejbohatší rodiny, o které se mluví.
Když si to může dovolit Kamila, může i ona. Ale opravdu její studna nikdy nevyschne? A když ano, co se stane potom? Bude Kamila opravdu kamarádka, která ji vždy podpoří? Snaží se vyrovnat Kamile a jim podobným, ale zvládne to?

Knihu jsem měla přečtenou za tři dny. Byla to jízda, takovým tím stylem, kdy jsem kroutila hlavou nad tím, jak Evině chybí sebevědomí, jak je krátkozraká k situacím, kterým se opravdu nevyhne nebo nad chováním ostatních hrdinů. Ovšem, co vám můžu slíbit je, že se neukroutíte. :)) Jakmile totiž dochází k tomu, že dostanete křeč, stane se v knize něco nepředvídatelného, což vám dodá uspokojení na duši. Ne jednou jsem si řekla: ha! Dobře ti tak! A máš to! :) A pak zase došlo na situaci, kdy jsem nechápavě zírala na stránku a musela si to přečíst ještě jednou, jestli tam je opravdu napsané to, co jsem četla. Jsou tam neskutečné skoky v ději, ale v dobrém slova smyslu, proto vás ta kniha bude bavit a mladší generace si z toho můžou vzít i nějaké to ponaučení. :) Například to, že lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)

Kniha byla velmi příjemná, oddechové čtení, které ovšem mělo něco do sebe. Bavilo mne to tak, jak mělo, o čemž svědčí i to, že za tři dny jsou četbu sfoukla ( a to jsem mezitím měla dvě dvanáctky v práci) :)
Ha! A není s knihou nuda. Určitě ovšem od ní nečekejte bůh ví jaké poselství, ovšem je to milá knížka, která potěší každou ženu, dívku, dámu a věřím, že i moderní babičku! :)

Děkuji nakladatelství Leda za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit a udělat tak radost s ní jako s vánočním dárkem (protože knih není nikdy dost!), tak ji můžete koupit zde.

Díky za váš čas,
Daramegan