pátek 31. srpna 2018

Příliš horké léto - Mikaela Bley

Autor: Mikaela Bley
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 385

"Blesky pokaždé ozářily celou zahradu. Dívala se na pole. Připadalo jí, že tam něco zahlédla, ale když zahradu osvětlil další blesk, poznala, že se musela přehlédnout. Uchýlila se na pohovku zpátky pod deku. Probudila se celá propocená a bolelo ji za krkem. Bouřka se přehnala a do oken bubnoval déšť. Zívla a vydala se nahoru lehnout si do postele.
Do schodů šla pomalu, sotva pletla nohama. Chtěla už jen zalézt si do peřin. Jak zítra zvládne pracovat? Rychle zkontrolovala děti, zdálo se, že pořád tvrdě spí. Karl si lehl pořádně a Alice ze sebe úplně odkopala přikrývku. Stýskalo se jí po časech, kdy s ní ještě jako malí chtěli spát v jedné posteli.
Vešla do ložnice, rozsvítila... a zalapala po dechu. Sotva věřila vlastním očím a bojovala sama se sebou, aby nezačala křičet."

Reportérka krimizpráv Ellen Tammová odjíždí jednoho horkého srpnového dne ze Stockholmu domů. Poslední případ příliš rozčeřil vzpomínky na její minulost, a tak se teď vrací na místo, kde všechno začalo - tehdy osmiletá Ellen přišla za tragických okolností o sestru dvojče. Cestou se dozvídá, že se nedaleko našlo tělo mrtvé ženy, kterou někdo ubil k smrti. Ačkoli ženu podle všeho nikdo z místních neznal, její vražda otřese celým městečkem. Ellen začne po osudu záhadné ženy pátrat, čím víc se však případem zabývá, tím víc se vynořují její vlastní zasuté vzpomínky. A vychází najevo, že ve zdánlivě idylické vesničce není nic, jak se zdá - a to ani smrt Elleniny sestry.

V knize Příliš horké léto mě autorka přesvědčila, že v prvním díle to nebyla jen náhoda a opravdu umí napsat příběh, který vás bude bavit od začátku do konce. A ten závěr? Tentokrát mám chuť křičet, protože opět jsem se nedočkala toho, co celou dobu čekám! Už aby bylo další pokračování.

Ellen, která se v prvním díle snažila působit vyrovnaně, nakonec podlehla minulosti a proto se musela uchýlit do svého rodného domu k matce, aby si odpočinula a nabrala další síly na zvládnutí svého života. Jenže nebyla by to ona, kdyby po cestě nenarazila na mrtvolu. A jak znám Ellen z předešlého dílu, tak mě nepřekvapila a zakousla se do této tragédie jako klíště. Nepustila a sála. Byla do všeho zatažena víc, než předpokládala, dotklo se ji to osobně a ne jen kvůli vypuštěným pneumatikám, ale také osobnímu, fyzickému útoku. Říkala jsem vám, že jezdí v růžovém Porsche? :-) Ne? No, tak jezdí! :-)
Ellen se s pomocí kolegů a náhodných informátorů snaží vyřešit nejen vraždu těhotné ženy, ale také přijde na jisté události, které předcházely smrti její sestry - dvojčete a pořádně to s ní zamává. Přijde mi až neskutečné, co všechno tahle ženská zvládá. Sice to má jisté následky na její psychice, ale pořád je to hrdinka, kterou budete mít rádi.
I v tomto díle se objevují její kolegové, některé budete mít rádi, jiné moc ne, ale třeba takový Leif, který je nesnesitelný v prvním díle, dokonce zvládne lehce zažertovat. To jsem málem spadla ze židle! :-)

"Tohle bylo neobyčejné léto. Ohlásilo se chladným a deštivým jarem. Vytoužené teplo přišlo až v srpnu. A přesně tehdy - když se voda dole u Skeppsbronu konečně zaleskla, rackové se rozkřičeli a blažení turisté v přístavu lízali zmrzlinu a smáli se tolik, že jejich hlasy doléhaly až k ní do ložnice-, tehdy jako by se celý pokoj obrátil vzhůru nohama. Jako by se najednou ocitla na stropě a shlížela dolů na sebe samu. Máchala kolem sebe rukama a křičela, chtěla se otočit zpátky, vrátit se, a přitom samu sebe vůbec nepoznávala. Jako by se z ní stal někdo jiný nebo jako by už neexistovala vůbec."

Příliš horké léto je kniha zařazena mezi psychologické thrillery, ale pro mne je to spíše dobře napsaná, napínavá detektivka. Ono je totiž nejdůležitějším prvkem sledování, jak Ellen s týmem lidí okolo sebe, získává informace vedoucí k nalezení pachatele. Jak pomalu, ovšem jistě, rozplétá zločin, který se stal. Líbily se mi  hrdinčiny myšlenkové pochody a mnohdy se mi stalo, že ve stejnou chvíli jako ona, jsem si uvědomila stejné jisté spojitosti. Působilo to reálněji, než kdybych já sama na to přišla dřív. To už by bylo předvídatelné, ale tady jde opravdu o zvraty, které vám nedají šanci si cokoliv domyslet dopředu.

Myslím si, že autorka, Mikaela Bley, nezískala svou publicitu a věhlas zbytečně, ona si to opravdu zaslouží. První díl byl jiný, divný (v dobrém slova smyslu) svým koncem, druhý díl je napínavý, překvapující a nečekaný. Pokud se rozhodnete přečíst si od ni nějakou knihu, tak doporučuji začít prvním dílem. I když jsou zločiny jiné a v každé knize uzavřené, okolo její minulosti je spousta otazníků, které se postupně v každém díle dostávají na povrch, takže byste byli ochuzeni o možnost si to prožít všechno a některé věci by vám nemusely dávat smysl.

Jako první tedy doporučuji Déšť smývá stopy a pak se ihned vrhněte na tuto žlutou krásku. Věřím, že nebudete litovat a čtení si užijete s plnou parádou.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Příliš horké léto můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

středa 29. srpna 2018

Rychle a bezbolestně - Markéta Dočekalová

Autor: Markéta Dočekalová
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2012
Počet stran: 303

"Libuše Laudátová seděla u stolu a prohlížela staré, zažloutlé fotografie. Tak tohle byl její život. Nebyl zase tak špatný, říkala si v duchu. Nebyla v koncentráku a válku přežila se svou rodinou bez větší újmy, nestrádala v komunistických žalářích, vždycky měla co jíst i kde bydlet. "Bohatý není ten, kdo má hodně, ale ten, kdo potřebuje nejméně." Tahle věta se jí vybavila při pohledu na fotku, na které její děda slavil své osmdesáté narozeniny. Byla to věta, kterou tehdy pronesl."

"Včera tam ještě nebyl. Jen prázdné, špinavé výlohy. Dnes, s úderem deváté, se tu objevil. Aranžérka pověsila do výlohy velký plakát a nad vchodem se rozsvítil neonový nápis: Rychle a bezbolestně. Nic víc. Nový obchod na pěší zóně v Praze..." Tak začíná poutavý román Rychle a bezbolestně, autorky Markéty Dočekalové, který vám tentokrát předkládá nevšední příběh plný magie a napětí.
Kdo by nechtěl získat něco rychle a bez námahy? Třeba se naučit cizí jazyk, nebo zhubnout lusknutím prstů? Stačí jediný podpis a přání může být splněno. V románu se proplétají osudy postav, které nabídce neodolaly, ale i těch, jejichž osud změnili jiní. V životě však nic není zadarmo a každý za své přání jednoho dne zaplatí. Čím? To se nechejte překvapit...

Markéta Dočekalová od roku 1996 působí jako scenáristka, napsala a zrealizovala v televizích více než 2 tisíce scénářů a podepsala se pod téměř 700 dílů seriálu Ulice, u jehož vzniku stála. Je také autorkou filmu Hasiči. Od roku 2001 se věnuje výuce tvůrčího psaní a patří v oboru k nejznámějším lektorům. Vydala třídílnou řadu učebnic Tvůrčí psaní pro každého, které se staly na českém trhu bestsellery. Vyučuje scenáristiku na FAMU a tvůrčí psaní na několika dalších vysokých školách v ČR a Slovensku. V květnu 2011 vydala svůj první román s názvem Něco za něco.

Rychle a bezbolestně je krásný příběh o životě. Zatím jsem od této autorky žádnou knihu nečetla a jsem ráda, že jsem ji dala šanci. Byl to pro mne nečekaný zážitek plný kladných, ale i záporných emocí, které vedly ke spokojenosti s tímto příběhem.

Obchod s názvem Rychle a bezbolestně vede jeden starý pán se svou dcerou Nikol. Odkud jsou? Kdo jsou? Co vlastně nabízí, prodávají? Přání. Je to jednoduché, přejte si co chcete, podepište smlouvu a máte to, rychle a bezbolestně. A co za to? To vám teď neprozradím, neví to ani hrdinové, dokud to nepřijde. Pokud ale máte to správné přání, tak možná nic nepřijde. Není to lákavé? A co je to správné přání?

Filip je první zákazník, který smlouvu podepíše a od té chvíle se mu začne měnit život, ale nejen díky této smlouvě, ale i krásné Nikol, kterou potká v obchodě. Postupně se přidávají další a další klienti. Jejich cesty se jednoho dne protnou a změní jim to život a hlavně pochopí, co pro ně znamená jejich život. Než se obchod přesune na nové místo, vejde do něj i Libuška Laudátová, která zanechá starému pánovi v těle zvláštní pocit a on najednou ví, že se jednoho dne ještě setkají.

"Jen ji starý pán zahlédl, už přispěchal, aby otevřel dveře. Takovou uctivost už dlouho nezažila.
"Dobrý den, madam! Jen pojďte dál!"
"Copak to tady u vás vlastně je?" ptala se zvědavě.
Starý pán se dal opět do vysvětlování a ona pozorně naslouchala. Když domluvil, pokývala hlavou a zadívala se starému pánovi hluboko do očí: "Není mnoho toho, co by měl člověk právo získat rychle a bezbolestně. Život je stvořen pro námahu, bolest, pot, krev a slzy. Protože tím se stáváme lepšími," řekla."

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem nedokázala knihu odložit. Tento příběh skrývá napětí, které visí nad každou stránkou, žene vás dopředu, aby jste zjistili, jak to celé skončí. Nejen, co je to za přání, ale jak to dopadne s každým hrdinou v knize. I přesto, že jsem tušila, co se dozvím, tak jsem byla překvapena.
Celou dobu mě kniha nutila přemýšlet i nad mým vlastním životem, a když jsem ji dočetla, znovu jsem si svůj život projela a zamyslela se. Myslím, že právě tohle spisovatelka chtěla a u mě to mělo správný účinek.

Kapitoly v knize Rychle a bezbolestně nejsou označeny čísly nebo nadpisy, jen třemi hvězdičkami a úplně to stačí. Přesně víte o kom čtete, kde jste a co se děje. Děj na sebe navazuje, postavy také, takže se neztrácíte. Postav je v příběhu sice více, ale je snadné se orientovat, každá je jiná a nepletou se vám.

Tuto knihu doporučuji úplně všem, a když píšu všem, myslím opravdu všem. Tento příběh, který vás donutí se zamyslet nad vlastním životem, by měl vzít do ruky každý. Pro mě kniha zůstane v mých top a třeba se k ní jednou, až budu v důchodu, vrátím.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Rychle a bezbolestně můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 28. srpna 2018

Déšť smývá stopy - Mikaela Bley

Autor: Mikaela Bley
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2017
Počet stran: 310

"Jednou večer před pár lety se Philip Ellen zeptal, které vraždy považuje za nejhorší. Které by na jejím žebříčku obsadily prvních pět míst. Odjakživa mu dělalo potíže jejího koníčka pochopit a vyptával se, jestli je to stejné, jako by on vybíral pět nejlepších řasenek. I když pak se opravil, že je to špatné přirovnání, protože hodnocení řasenky naprosto závisí na tom, jaké má dotyčná osoba řasy, k jaké příležitosti je líčení určeno a tak dále."

Jednoho chladného, deštivého květnového dne zmizí z tenisové haly v centru Stockholmu osmiletá holčička Lycke. Pro zpravodajskou redakci TV4 je případ událostí číslo jedna a jeho sledováním je pověřena zkušená reportérka Ellen Tammová.
Pátrání po Lycke je s postupujícím časem stále beznadějnější a pro Ellen se případ stává posedlostí. Je snad jediná, komu na nalezení Lycke skutečně záleží? Musí se potýkat s neschopností zkorumpované policie, podivným chováním dívčiných rozvedených rodičů i lhostejností svých kolegů. Ellen se snaží jednat profesionálně a neztratit hlavu, jenže tento případ jí bolestně připomíná podobnou tragédii z minulosti, která se jí osobně dotýká. A šance na nalezení holčičky každou hodinou klesají...

Tato kniha mi už delší dobu ležela na poličce. Dostala jsem si ji vloni jako dárek a nějak mi na ni nezbýval čas. Ale protože jsem dostala druhý díl v minulých dnech, rozhodla jsem se do ni pustit. A jsem ráda za to, že jsem se začetla. Napínavá kniha až do samotného konce. Déšť smývá stopy mne velmi příjemně překvapil a navnadil na další díl.

Ellen má za sebou velmi zlou událost, která ji ovlivňuje i po dvaceti letech. V práci, jako televizní redaktorka, se setká s případem, kdy zmizí osmiletá holčička Lycke a právě díky své minulosti se angažuje více než je zdrávo. Hledá na vlastní pěst, sleduje stopy, probírá indicie. Navíc v práci se jejím šéfem stal Jimmy, se kterým měla krátký románek, jenž nedopadl dobře a tlaky jsou proto na její osobu vyvíjeny různými směry. Musí se se vším poprat a hlavně najít Lycke. Dokáže to?

Déšť smývá stopy patří mezi ty těžší knihy, kdy se něco stane dítěti. Čtenáři, kteří tohle špatně snášejí, by se ji asi měli vyhnout kvůli pocitu bezmoci, jenž se může dostavit. Ale na druhou stranu musím říct, že autorka vymyslela postavy, které samotný případ lehce zastínily, protože ti hrdinové byli zvláštní a vnímala jsem nejvíce je samotné. Třeba otec Lycke, Harald. To byl chlap, který neví, co chce a hlavně měl všechno u zadní části těla, důležité je, ať vše klape jak má. Nedej bůh, když mu někdo udělá čáru přes rozpočet! Matka Lycke, Helena, to byla lehce psychopatická žena, která chtěla, ale nemohla... Nebudu psát co, to se dovtípíte při čtení.
A Ellen. I když mi byla velmi sympatická, některé její psychické stavy byly na hraně. Když si opakovala svoji mantru "smrt, smrt, smrt", tak v tu chvíli jsem opravdu pochybovala nad tím, jestli není labilní a ostatní věci nehraje. Jenže trauma z dětství, které není moc hezké, se odrazilo právě teď a tady, musí se vypořádat s více problémy, takže jsem ji omluvila a fandila ji dál.

"Ellen obešla byt a rozsvítila světla, podlaha pod ní povrzávala. Rozhodla se, že si zapálí pár svíček, a pohledem zabloudila ke krbu, ve kterém už od zimy nezatopila. Uvažovala, jestli má energii i na to, aby zapálila oheň v krbu, a nakonec si umínila, že se do toho pustí. Nemůže přece strávit život jen čekáním, že něco přijde. Žij teď, vybídla se, dala do krbu několik polínek a téměř napoprvé se jí podařilo rozdělat oheň."

Jediné, co mne opravdu zarazilo, tak je rozuzlení celé situace. To mi fakt nesedělo, protože Ellen na mě celou dobu působila silně a odhodlaně, ale na posledních stránkách se z ní stala žena, která lehce odpouští a omlouvá neomluvitelné. Dle mého to k ní nesedělo, ale zase musím říct, že díky tomu je tato kniha jiná než ostatní, odlišná.

Celý příběh se odehrává ve dnech, nikoli kapitolách a v tom dni jsou "podkapitoly" různých postav, které jsou hlavní a důležité. I když se ty dny zdají delší, tak mi věřte, že čtení odsýpá takovou rychlostí, že to ani nepostřehnete.
Autorka napsala velmi napínavý, poutavý příběh, který v sobě ukrývá i pár mouder. Ale musíte hledat meziřádky. :-)

Pokud přemýšlíte nad nějakým dobrým thrillerem nebo detektivkou, rozhodně vám tuto knihu doporučím. Po přečtení si sami určíte, zda je to thriller nebo detektivka, ale věřím, že se bude líbit. Připravte se na psychicky labilní jedince, na pořádnou dávku napětí a na nečekané zvraty.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 27. srpna 2018

Osudové vzplanutí - Jindřiška Mendozová

Autor: Jindřiška Mendozová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 159

"Opravdu byl do Irami zamilovaný. Bylo to, jako kdyby se sen, který snil v Madridu nad knihami, stal skutečností. Jestli ale byl správný jeho pocit i Josého zdání, pak se bál, že Amazonce ublíží. Ať se snažil sebevíc, nedokázal si představit, že by opustil Madrid, svoje rodiče, studium... Znovu se mu sevřel žaludek."

Hlavním hrdinou romanticko-dobrodružného příběhu je Manuel Castro, budoucí student práv na madridské univerzitě a nadšený cestovatel. Za přijetí na školu mu rodiče zaplatí cestu do Ekvádoru a Manuel si tak může splnit svůj sen - najít bájný indiánský kmen Amazonek. Jeho cesta hluboko do džungle se ovšem nečekaně zkomplikuje a z Madridu mu na pomoc vyrážejí Luz, která by s Manuelem velmi ráda chodila, a Fernando, který by zase velmi rád chodil s Luz. Netuší ale, že se všichni nevědomky stávají nejen účastníky hry o lásku, ale i o peníze a v neposlední řadě o život. A že jejich osud bude v rukou tajemné dívky z džungle, Irami...
Příběh se odehrává na skutečných místech Ekvádoru a jeho fascinující džungle, v exotice Jižní Ameriky.

Jindřiška Mendozová studovala produkci na FAMU v Praze a španělštinu a tvůrčí psaní na univerzitách v Barceloně a v Guayaquilu (Ekvádor). Po návratu z Jižní Ameriky do Čech se věnovala překladům a také psaní pro televizi a rozhlas (seriály nebo pořady pro děti). Napsala již pět knih a kromě psaní nejvíc času tráví se svojí "zvěří", mezi kterou počítá své tři dospívající děti, a pak tu pravou, čtyřnohou. Poslední dobou se pohybuje i na sociálních sítích: Na Instagramu a Twitteru ráda sdílí fotky z cest po Čechách i po cizině. Neopustila ani Českou televizi, kde se dál věnuje především dramaturgii. A protože volného času jí ještě trochu zbývá, rozhodně se nebrání čemukoli novému, co by mohlo přijít - ať už jako práce, nebo jako koníček...

Kniha Osudové vzplanutí je sice útlá, ale skrývá nádherný příběh hluboké lásky, pro kterou jste schopni obětovat vše. A pokud máte rádi trochu tajemna, napětí a legendy, určitě si tento příběh přečtěte. Bonusem je prostředí, ve kterém se příběh odehrává.

Krásný, mladý, bohatý a inteligentní muž jménem Manuel Castro je hlavním hrdinou tohoto románu. Má nastoupit na právnickou fakultu a ještě před tím si chce užít skvělé dobrodružství. Tentokrát ho zajímá legenda o Amazonkách. Jsou tyto legendy a báje pravé? Žijí? Jsou tak krásné a nebezpečné? To vše chce zjistit a zjistí. Celý jeho výlet se zkomplikuje, když se ocitne uprostřed pralesa a začne zažívat milostné a velmi nebezpečné dobrodružství. Když Luz, jeho přítelkyně z Madridu, zjistí, že je nezvěstný, rozhodne se ho hledat i se svým kamarádem Fernandem. Jak to celé dopadne a pustí je ještě někdy všechny prales na svobodu?

"Amazonský prales je neproniknutelný. Zelené šero v sobě skrývalo a skrývá tajemství, o kterých si lidé mohou vyprávět mnohé. Jenže na mnohá místa se člověk nikdy nepodíval. Když se tam někdo podíval, nevrátil se. Z útržků informací se zrodily legendy. Tajemné a lákavé..."

Děj knihy Osudové vzplanutí se odehrává v nádherné a nespoutané přírodě amazonského pralesa v Ekvádoru. Když jsem to četla, měla jsem pocit, že bych něco takového chtěla spatřit na vlastní oči, ale vzápětí mě dostal pocit strachu, který příběh provází. Myslím si, že jsou legendy a báje, které by se zkoumat neměly a měly by se nechat tak, jak jsou.

Přiznám se, že jsem četla jedním dechem, protože napětí, jak to celé dopadne a to vše kolem dokola bylo velmi intenzivní. Děj byl plynulý, prolínaly se situace u všech postav, takže jsem vždy věděla, kdo co v danou chvíli dělá a naopak nedělá. Závěr kapitol mne navíc vždy nahlodal k tomu, abych otočila stránku a četla dál a dál, dokud jsem nezjistila, že už není co otočit.

Ráda doporučím čtenářům, kteří mají rádi milostné příběhy opředeny tajemstvím s trochou napětí. Nevadí jim legendy a báje a pokud se čtenář vžívá do příběhu, tak mu nesmí vadit příroda. Tady se města a jeho uliček jen tak nedočkáte.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Osudové vzplanutí můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Příliš mnoho pokladů - Helena Hardenová

Autor: Helena Hardenová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 269

"Jak jsem tak spěchala chodbou a klapání kramflíčků se rozléhalo okolo, přemítala jsem i o mé jmenovkyni a našem nejpopulárnějším ronovském strašidle, Eusebii Frebonii Berkové z Ronova, které jsem tak fyzicky podobná, až to bere dech. Eusebie Frebonie nemá nejlepší pověst a proslýchá se, že ji pro nemravnost odnesl čert. A přitom právě ona zachránila po smrti svého bratra a jeho ženy Kateřiny z Jimramova rodinný majetek. Postarala se o jejich děti a vychovala je až k dospělosti. A mimo jiné založila v Začátcích špitál a školu. A přesto je v historickém povědomí o našem rodu vedena jako osoba lehkých mravů a celkově nedůvěryhodná. A to všechno jenom proto, že se nikdy nevdala.
Já sice vdaná byla, ale obřad proběhl jenom v parku, ne v kostele, napadlo mě. Je možné, že se to pak nepočítá? A že jsem tedy stále svobodná? A že mě čeká osud pratety Eusebie?"

Rodinným sídlem Ronov nad Bělou bloudí po nocích podivné stíny. Ozývají se strašidelné zvuky, ráno jsou dveře, které byly bezpečně zamknuté, otevřené, dějí se další a další nevysvětlitelné věci...
Bloudí snad po zámku rodové strašidlo Eusebie  Frebonie? Nebo to znamená, že je v ohrožení i rodinný poklad, který Berkovi dokázali uchránit po dlouhá staletí? Když je ve své kanceláři nalezena mrtvá správkyně zámku, zanedlouho po ní je zavražděna rodinná přítelkyně a v ohrožení se ocitá i Polyxena Berková, jdou všechny žerty stranou...

Helena Hardenová se narodila roku 1964 v Brně. Tam také chodila na gymnázium. Byla plánovačkou, knihovnicí i uklízečkou, několik let pracovala jako personalistka, podnikala a prodávala stroje pro pekárny. V současnosti je výkonná ředitelka menší strojírenské firmy.
Žije tu i onde, v poslední době tráví menší část roku v Brně, větší část v Níhově a občas pobývá na Kanárských ostrovech. Má syna Víta, druhého manžela Petra a kocoura Kotíka.
Napsala osm detektivních příběhů z Kanárských ostrovů.
Má ráda svou rodinu, procházky okolo rybníka, východ slunce nad mořem, dobré jídlo, dobré pití a samozřejmě detektivky.

Už je tomu pár týdnů, co jsem se podívala na zoubek nějaké původní české detektivce a proto jsem se rozhodla to napravit a začíst se do knihy s názvem Příliš mnoho pokladů.
Musím říct, že jsem velmi ráda, že výběr padl na tento titul. Bavila jsem se od začátku až do konce, byla napnutá, kdo za vším stojí a užívala si každou minutu čtení.

Polyxena se svým otcem bydlí na Pouchni a navíc vlastní zámek Ronov. Jednoho dne je jejich správcová, vlastně už bývalá správcová, nalezena mrtvá. Nejdříve to vypadá na nešťastnou událost, nehodu, za kterou nikdo nemůže.
Poté, co se objeví další mrtvola jejich známé, která na zámku Ronov přebývala, už ví jistě, že o žádnou nehodu nejde a vše je plánované.
Komu můžou věřit? Kdo za tím stojí? A proč?

Už od začátku jsem věděla, že mi tato kniha sedne. Celý příběh je psán lehkou rukou a s vtipem, kdy autorka dala i starému panu hraběti naprosto skvělou povahu. Polyxena, zkráceně Poly je taktéž sympatická hrdinka - asi to mají v rodině, ale co je důležitější, pokud začnete číst, budete oběma fandit, ať všechno dopadne co nejlíp v jejich prospěch.
Nemůžu říct, že by to byla detektivka, u které bych si okusovala nehty, bála se a měla problémy sama se sebou než zjistím, kdo je vrahem. To ne. Ale i když mám pocit, že jde o lehkou detektivku, oddechovou, přesto jsem pachatele odhalila až na posledních stránkách a to je velké plus. :-)

"Po zámecké zdi přeběhl znenadání osamělý stín. Z parku přináší lehký větřík zvuky noční přírody. Hodiny na zámecké věži právě odcinkaly půl jedné v noci. V tmavých zámeckých oknech se tu a tam míhá slabé světlo. Jako by se někdo nebo spíš něco plížilo starobylými chodbami. Kdesi tlumeně bouchne špatně zavřené okno. Zavlaje sněhobílá záclona... Nebo to byl cíp starobylého šatu? Je tmavá temná noc."

Tato kniha je třetí ze série s Polyxenou jakožto hlavní hrdinkou, ale věřte mi, když vám napíšu, že nebude vadit, pokud bude vaší první. Já od autorky ještě nic nečetla, ale jsem ráda, že jsem na ni natrefila a pokud mi čas a prostor dovolí, určitě se poohlédnu nejen po dalších dílech s Poly, která je opravdu vtipná a svérázná žena, ale také i knihách, které sice s touto sérií nemají nic společného. Jde totiž o to, že autorka píše poutavě a vtipně. Dokázala mne lehounce napínat, pobavit a zaujmout. A to se počítá! :-)

Pokud jste těmto původním českých detektivkám neholdovali, ale chtěli byste některou zkusit, tak já doporučím začít s touto, Příliš mnoho pokladů.
Po jejím přečtení budete totiž cítit jakési uspokojení, jak to všechno dopadlo a jak to probíhalo, budete rádi, že jste strávili pár "hodin" alias stránek na zámku a dokonce s filmovým štábem. Budete si také libovat v tom, jak autorka dokázala popsat prostředí, kde se děj odehrává a jaké charaktery vymyslela, protože třeba taková Vildomcová fakt stojí za to! :-)

U čtení sice nebudete napnutí jako kšandy, ale rozhodně věřím v to, že si jej užijete a byť to může znít divně, tak si i u detektivky odpočinete.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA, kde si knihu Příliš mnoho pokladů můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

neděle 26. srpna 2018

V dobrém i zlém - Michelle Sacksová

Autor: Michelle Sacksová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 293

"Jako kdyby to snad byl můj dům a můj život, můj muž a moje dítě. A co by ne? Je to tak snadné a mám to zažité, jako by to takhle bylo odjakživa, nebo aspoň být mělo. Uvařit oběd, pohrát si s malým, sledovat, jak to Sam všechno kvituje. A ty večery, skoro každý večer, kdy mi Sam položí dlaň na ruku, upřeně se mi dívá do očí a občas pokradmu pošilhává po mých pěkných prsou bez podprsenky. Je v tom touha, ale ještě něco jiného. A on to vnímá; vím že jo. Vnímá, že tou vyvolenou bych měla být já.
Ano, je to šílené, ale zároveň není.
Ono to totiž sedí. Funguje to.
Všechno by se tím napravilo."

Bezmezně milující manželka, oddaný manžel, opečovávané dítě. Američané Merry, Sam a Conor jsou dokonalá rodina, žijící na dokonalém místě. Občas svému štěstí sami nevěří. Tady na švédském venkově začínají žít svůj nový dokonalý život.
Jednoho dne přijíždí do jejich švédského ráje Merryina kamarádka Frank a okamžitě do rodiny zapadne. Sblíží se s malým Conorem. A se Samem. Frank a Merry jsou skoro jako sestry, proto Frank okamžitě odhalí věci, které ostatním unikají. Faleš a zradu, kterým se dá při pohledu na tuhle pohádkovou rodinku těžko věřit. Ale jenom Frank ví, co se tady skutečně odehrává... Kdo je manipulátor a kdo oběť?

Michelle Sacksová vyrůstala v Jihoafrické republice. Roku 2017 vydala v nakladatelství Northwestern University Press svou první povídkovou sbírku s názvem Stone Baby. Její první spisovatelské počiny vyšly v antologii African Pens, v literárním časopise New Contrast či v nakladatelství Akashic Books a roku 2014 se ocitla v užším výběru kandidátů na cenu za nejlepší povídku autorů Commonwealthu. V dobrém i zlém je její debutový román.

V dobrém i zlém je kniha, které se poprvé v mém čtenářském životě, podařilo mne znechutit, ale přitom nepustit. Hlavní hrdinové byli nehorázně odporní, všichni do jednoho, samá faleš, lži, působili jako beránci, přitom si člověk hřál na prsou hada a několikrát v průběhu čtení jsem měla chuť hodit s knihou do kouta a zadupat ji do země. Ovšem neudělala jsem to! Nešlo to! Autorka si mě pevně uvázala v příběhu a já musela číst dál, dokud jsem neměla konec, který je pro mne opět strašný, nepochopitelný a já bych to teda ukončila úplně jinak.

Sam je krásný a inteligentní muž, oddaný manžel a milující otec. Jeho manželka Merry a syn Conor mají štěstí, že jej mají. Vytvořil pro ně úžasný domov, odstěhovali se z Ameriky do Švédska, kde si užívají samotu, blízkost všech tří a bio jídlo. Jednoho dne se Merry ozve Frank, její nejlepší kamarádka, že je přijede navštívit a chvilku se zdrží. Z chvilky je nakonec delší doba, kdy Frank pozná, jak doopravdy vypadá jejich idylka, co se skrývá za zdmi domu. Nikdo nezná Merry lépe než Frank. A nikdo nezná Frank lépe než Merry. A když se objeví ty dvě na jednom místě dohromady, nevěstí to nic dobrého... Staré křivdy a lži jen napomůžou skryté temnotě na povrch...

Pokud se chystáte na čtení této knihy, ujistěte se, že máte opravdu pevné nervy. Protože kniha s vámi zamává. Kdybych měla jen trochu slabší povahu, už bych byla na cestě do psychiatrické léčebny. Navíc jsme máma a když se dostal do popředí příběhu syn Conor, musela jsem příběh číst opatrně, s přestávkami, abych nepřestávala dýchat.
Mám pocit, že autorka dala pojmu psychologický thriller úplně jiný rozměr. Kolikrát jsem z tohoto žánru a jiných knih měla hlavu v pejru, ale tady tato, V dobrém i zlém, je tak zvrácená, napsaná s naprostou a neochvějnou jistotou vás zničit, že ani nic jiného očekávat nemůžete.

"Ve špitále vás rozříznou a vykuchají, vydlabou jak dužinu melounu. Laloky masa a zhoubné buňky. Vytáhnout, vyrvat, ušmiknout. Všechno pryč. Všechno, co ve vašem nitru vyčkávalo, co od dívčích let až po dospělost vyhlíželo příležitost, co znalo všechna tajemství, slibovalo všemožné dary."

Celá kniha je psána bez znaků přímé řeči, jakékoliv uvozovky jsou tabu. Musím říct, že ze začátku jsem si na tento způsob těžko zvykala, ale jakmile jsem se do toho vpravila, opravdu jsem si čtení užívala.
Zvláště, když probíhaly důležité dialogy a hlavní hrdinové po sobě některé věci "štěkali". To jsem měla pocit, jako bych sledovala tenisový zápas, jako by po sobě slova doslova plivali. Takže se toho nebojte, je to o zvyku. Autorka to opravdu s vyprávěním umí, takže netápete, zda si to ta daná osoba myslí v hlavě nebo říká nahlas. Všechno je jasné hned na první počtení.

Číslované kapitoly také v knize V dobrém i zlém nehledejte. Místo čísel jsou napsané jména, tudíž se na celý příběh díváte hned ze tří pohledů - Merry, Sama a Frank. Každé osobě jsou vždy věnovány dvě, tři stránky, a hned se věnujete někomu jinému. Pro mne to mělo bleskový efekt. Pocit, že celé vyprávění jede z kopce nesmírnou rychlostí.
Knize nechybí čtivost, napětí, navíc vše odsýpá. Žádná hluchá místa, žádné zbytečné úvahy.

Pokud hledáte ke čtení dobrý psychothriller, který vám dá zabrat a nenechá vás v klidu, tak tato kniha je jako stvořená pro to, abyste po ní sáhli. Slibuji, že se u ní nudit rozhodně nebudete a naprosto vás příběh dokonalé rodinky ve Švédsku pohltí. A pozor, pro slabé povahy to není. Opravdu ne! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu V dobrém i zlém můžete zakoupit.

Děkuji za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

sobota 25. srpna 2018

Ty letní noci - Mandy Baggot

Autor: Mandy Baggot
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 399

"Jeho dlaně s dlouhými prsty uchopily její tvář. Jeho polibek ji připravil o dech. Jak by mohla odolat? Jak by mohla nechtít znovu cítit na rtech jeho chuť, tady, v tomto živém a ruchem kypícím městečku, plném smíchu a hudby, kde v pozadí je jen azurová obloha, bílý písek a tyrkysové moře?"

Zářící slunce, jemný bílý písek, azurové moře a sexy mladý milionář - ostrov Korfu vypadá jako ráj na zemi. Imogen Charltonová má ale problém. Její bratr Harry totiž investoval všechny peníze do restaurace v Řecku a chce ji s pomocí Imogen co nejdřív otevřít.
Šok po příjezdu z Británie je obrovský: místo restaurace na ně čeká ruina a k tomu spousta potíží. O humorné situace sice není nouze, ale úkol je očividně nad jejich síly. Když se pak na scéně objeví bohatý Řek Panos Dimitriou a chce tavernu koupit, zdá se, že není co řešit.
Harry se ale podniku nechce vzdát a jeho nadšení je nakažlivé.
Imogen tak postupně propadne kouzlu ostrova se všemi jeho krásami i zvířaty od koz po kočky, včetně rázovitých postav v okolí: hubaté babičky Elpidy nebo potřeštěné Cooky. A to není všechno. Jiskra, která přeskočí mezi Imogen a Panosem, ji nutí rozhodnout se mezi snem a láskou...

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor.
Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Na další knihu Mandy Baggot jsem se těšila. Na prázdniny jako dělaná. Zasnít se a představovat si, že jsem se dostala na řecký ostrov Korfu, mezi ty vlídné řecké lidi a krásné snědé Řeky. K tomu láska a její kličkování a zážitek z této knihy se mi ještě po pár dnech po přečtení stále vrací. Už jen ten název Ty letní noci, vás nabádá dodat aaaach. :-)

Imogen Charltonová je rozvedená angličanka, která pracuje jako servírka a sní o cestování po světě jako to dělal její otec, než umřel. Chce pracovat v hotelech, a tak se jednoho večera rozhodne poslat přihlášku k pohovoru na nové místo, na které sice nemá dostatečné znalosti, ale v tu chvíli věří, že se ji to může splnit.
Její starší bratr Harry, který prochází manželskou krizí, ji v té době překvapí koupí restaurace na ostrově Korfu. Chce, aby jela s ním a společně to rozjeli. Imogen je z této skutečnosti úplně mimo, přesto odjíždí i s bratrem na Korfu a doufá, že ho přivede zpět k rozumu. A tady začíná ten krásný, vtipný, milostný příběh, který spisovatelka napsat opravdu umí.
Nastává otázka, jak Imogen zvládne sama všechny změny, které ji za pár dní na Korfu potkají, zda se rozhodne správě a poslechne sama sebe, když říká, že všechno, co zažijeme nás nějak změní?
Harry si myslí, že díky restauraci získá opět pevnou půdu pod nohama a dokáže své ženě, že je pořád chlap, kterého milovala a zachrání tím svou rodinu i sebe. Po těžké nehodě v práci už nemůže dělat své původní zaměstnání, navíc trpí depresemi a začíná se topit, proto hledá způsob, jak ze všeho ven. Je Korfu to pravé? Pomůže tím jenom sobě nebo i své rodině?
Bohatý, arogantní a zatvrzelý podnikatel, který se otočil ke všem a všemu zády kvůli špatnému dětství, odjel z Korfu už v mládí, aby se stal úspěšným podnikatelem. Jediné co vidí je práce a úspěch. Otevře Panosovi Dimitriouvi něco nebo někdo oči i srdce?

"Pozorovala ho oknem, jak nejdřív zahradníkovi pomáhal se sekačkou a pak se prochází po zahradě. Občas se ohlédl k domu, na chvilku se posadil do stínu na zahradní lavici, zíral do telefonu. Konečně pochopila, že se chce vyhnout její přítomnosti. A tak dál pokračovala v přípravě baklavy a nechala lepkavou směs a její sladkou vůni přehlušit všechno ostatní."

V knize nejsou jen ty tři postavy, které jsem výše zmínila, ale najdete tam spoustu dalších, které si zamilujete. Minimálně to bude původní majitelka Elpida, která je pohostinná, milá, dobrosrdečná jak lidé v Řecku obvykle bývají. Pokud jste tam byli, určitě mi dáte za pravdu.

Děj knihy Ty letní noci je vtipný už od začátku a s přibývajícími stránkami pak přichází další emoce, které vás budou provázet po zbytek knihy. Příběh je plynulý a musím říct, že se mi četlo báječně. Kapitoly jsou vždy nadepsané místem, ať víte, kde se přesně nacházíte, takže jsem nejen nebyla ztracená, ale udělala jsem si nově seznam míst, které musím navštívit a představit si, jak by tam Imogen nebo Panos vypadali. :-)

Líbilo se mi, že kniha na mne opravdu dýchla místem a přivodila mi pocity, které může člověk zažít jen u moře. Někde na ostrově, kde písek a slunce jsou nejdůležitější součástí vaší osoby, kdy držíte v jedné ruce koktejl, v druhé knihu a jen se oddáváte slunečním paprskům a teplému podnebí. Ach jo... :-)

Pokud hledáte ideální četbu na dovolenou nebo volný víkend, tak tohle je správná volba. Zábavný a laskavý příběh pro všechny romantické duše a snílky. A pro ty, co milují Řecko, je čtení povnné. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Ty letní noci můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 24. srpna 2018

Hra na lháře - Ruth Ware

Autor: Ruth Ware
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2018
Počet stran: 407

"Je to příběh o odvaze a nesobeckosti a obětování - o sebevraždě otce a zármutku jeho dětí. A je to příběh o naději: o tom, že se nesmíme vzdávat ani tehdy, když nás potká něco, co nemůžete unést. O tom, že máme z vlastního života vykřesat co nejvíc už kvůli těm, kdo obětovali ten svůj."

HRA MÁ 5 PRAVIDEL
V chladém červnovém ránu se na anglickém pobřeží prochází kdosi z místních lidí se psem. Zvíře vyhrabe věc, kterou jeho paní zpočátku považuje za trouchnivou větev, po chvíli ale zjistí, že se jedná o cosi podstatně zlověstnějšího.
Hned nazítří dostanou tři mladé ženy žijící v Londýně - Fatima, Thea a Isa - textovku, kde stojí pouze dvě slova: "Potřebuju tě!"
4 KAMARÁDKY
1 TAJEMSTVÍ
Isa a její kamarádky kdysi v internátní škole hrávaly takzvanou hru na lháře: vykládaly smyšlené historky spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu. Jenomže jejich poťouchlá zábava se neobešla bez následků, a tak dívky vyloučili ze školy.
Po téměř dvou desetiletích je volá zpět Kate, poslední ze čtveřice nerozlučných přítelkyň. Nebude to ale sentimentální setkání po letech. Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru...

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování univerzity žila načas v Paříži a později se vrátila do Británie. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.
Její debut Všude kolem černý les, který se stal bestsellerem Sunday Times a New York Times, jsme vydali v roce 2016. Neméně úspěšný je i další román Žena z kajuty č. 10 (LEDA 2017).

Od autorky mám za sebou všechny její knihy, které nakladatelství LEDA vydalo a proto můžu za sebe, s klidným svědomím říct, že tato, v pořadí třetí kniha s názvem Hra na lháře, je ze všech nejlepší.
Od té doby, co jsem se dozvěděla, že bude vycházet, jsem se neskutečně těšila a s radostí konstatuji, že to čekání se opravdu vyplatí.
Zakroužkujte si datum 4.9.2018 v kalendáři, vychází opravdu skvělý, mistrně napsaný, detektivní román s prvky thrilleru, který si opravdu užijete.

Celý příběh vypráví Isa, která má třicet dva let, půlroční dceru Freyu a partnera Owena. Když po sedmnácti letech obdrží smsku od kamarádky Kate s textem "Potřebuju tě!", je jí jasné, že ji dostala i Fatima a Thea a že musí odjet do Saltenu, kde je všechny začne pronásledovat minulost, která u nich není zrovna růžová.
Její partner o ničem neví, protože když se kamarádky rozhodly lhát, byla to jejich lež a žádná z nich nesmí nikomu nic říct a ve chvíli, kdy se minulost vrací jako bumerang, nabourá nejen vztah její s Owenem, ale také s kamarádkami... Tohle nemůže skončit dobře, nebo ano?

Všechny hrdinky jsou k sobě přátelské a při vzpomínání na minulost, která se prolíná s přítomností, jsem jako čtenář pocítila, jak k sobě mají blízko. Ale i přesto dokázala autorka jim dát do "vínku" něco, co z nich dělalo tajnůstkářské osoby, jenž mi nedaly spát. Tuto knihu jsem musela přečíst na jeden zátah, jinak se to nedalo. Bylo tam tolik tajemství k odhalení, tolik napětí, že jsem si nedokázala představit, že bych knihu odložila a šla "s klidem" spát.

Další hrdinové, jako třeba Ambrose nebo Luc jsou postavy, které vás svým způsobem chytí za srdce a budete si přát pro ně úplně jiný konec, než jaký jim přiřkla Ruth Ware. Ale taková Marta, tu byste s čistým svědomím hodili pod vlak... Ovšem, čtenář míní, a autorka nám drnká na nervy. :-)

"Ještě nejsou čtyři a příliv téměř vrcholí - je výjimečně vysoký, jeden z nejvyšších, jaké jsme tady kdy zažili. Molo je pod vodou, a když od tůní zafouká vítr, tak na té straně mlýna, která je obrácena k moři, pleská voda pod dveřmi.
Mlha se trochu zvedla, ale obloha je pořád zatažená a studená, takže jak tu tak sedím asleduju, kerak ocelově šedá voda pleská o prkna venku, dá mi dost práce si vybavit vedro, které tu panovalo před pouhými několika týdny."

Pokud patříte k fanouškům této autorky, tak mi je jasné, že si knihu Hra na lháře ujít nenecháte, ovšem pokud se mezi ně naopak neřadíte, tak vám ráda tuto knihu doporučím.
Při otevření knihy dostanete vše, co si od dobrého čtení přejete.
Záhady, tajemství, staré lži, které pronásledují hrdiny až do současnosti a míchají jejich kartami tak, až mají pocit, že jejich domeček z karet, který si tak poctivě stavěli, se zboří.
Napětí a mystifikaci, kdo stojí za tím, že se tajemství dostává na povrch.
Nečekané rozuzlení všeho, co se v minulosti stalo a "potrestání" viníků jednou z nejhorších možností.

Myslím si, že autorka se s každou knihou stává lepší a lepší. Její příběh, který se v této knize ukrývá, splnil veškerá má očekávání. Je to čtivé, napínavé, tajemné, místy kruté a mrazící. Ale také je to o pravém přátelství, nenaplněných touhách, lásce a důvěře.

Proto si myslím, že by tato kniha neměla chybět v knihovně žádného čtenáře, který má rád napínavé romány, jenž mu nedají spát. :-)



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství LEDA, kde si knihu Hra na lháře můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

čtvrtek 23. srpna 2018

Horké mléko - Deborah Levy

Autor: Deborah Levy
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran:223

"Teplo oblázků mi ohřívá břicho, slané moře mi na snědé kůži zanechává bílé pruhy. Je to ráj, ale nejsem v něm šťastná. Jsem jako ten pes, co předtím patřil Pablovi. Minulost je jako temný čaroděj v našich nitrech, rve nám játra."

Mladá antropoložka Sofia se již celé roky snaží vyřešit záhadu matčiny nevysvětlitelné choroby. Z Rose a jejích věčných nářků a stížností je už celá zničená, ale na druhé straně pro ni představují únik před vlastním neuspokojivým životem, za který se stále zdráhá převzít zodpovědnost. Společně s matkou odcestují na vyprahlé pobřeží Španělska, kde hodlají navštívit věhlasného lékaře, do něhož vkládají naději, že by mohl vyléčit Rosino matoucí ochrnutí. Je to její poslední šance.
Doktor Gómez však používá velmi zvláštní metody, které mají pramálo společného s klasickou medicínou, a jak léčba pokračuje, Rosin stav se i pro něj stává stále větší záhadou. Krize ve vztahu mezi matkou a dcerou se stupňuje a rozptýlení hledající Sofia se zaplétá do svůdné a pomíjivé milostné aféry.
Tento takřka snový hypnotický příběh o síle ženy je jako labyrint plný tužeb, pudů a surrealisticky přesvědčivé logiky. Autorka v něm prozkoumává otázky lidské sexuality, potlačovaného hněvu, svůdnosti sklouznutí k hypochondrii a užívání farmaceutik i prazvláštní povahu mateřství a zároveň oslavuje hodnotu experimentování se životem - hodnotu zvídavosti, prostého úžasu a snahy žít naplno.

Deborah Levy píše povídky a romány, divadelní hry i poezii. Mnohé z jejích her nastudovala Královská shakespearovská společnost, jsou hojně vysílány televizí BBC. Její literární díla byla přeložena do čtrnácti jazyků. Levy je autorkou velmi ceněných románů, včetně Doplavat domů (v roce 2012 za něj získala prestižní Man Bookerovu cenu), The Unloved a Billy and Girl, i sbírek povídek Black Vodka a literární eseje Things I Don´t Want to Know. Žije v Londýně.

Horké mléko je příběh dvou žen, matky a dcery, kde jsou vykresleny vztahové poměry v závislosti na jejich komplikovaném životě. Jedna je osaměla a neví kudy kam, druhá je nemocná a hledá pomoc. Otázkou je, zda si nakonec pomůžou navzájem nebo se zničí...

Sofie Irina Papastergiadisová je mladá žena, která se celý život stará o svou nemocnou matku Rose. Už neví kudy kam, a tak najde soukromou kliniku na jihu Španělska a odjedou i s matkou tam. Doufá, že doktor Gómez určí správnou diagnózu a následně vhodnou  léčbu pro její matku, která má stále nové a nové zdravotní potíže. Díky tomu, že se stará o matku, odložila svůj vlastní život na vedlejší kolej. Ve Španělsku dostává novou energii a sílu postavit se světu nebo jen své matce a nebo dokonce spíš sama sobě? Pomůže ji v tom i návštěva u otce, kterého jedenáct let neviděla? Není starost o matku jen výmluva pro to, že neví co dál?

Kniha popisuje vztah mezi matkou a dcerou. Někdy je to hodně drsné a pro mě neuvěřitelné, protože můj vztah s mamkou je úžasný a nedokážu si představit, že bych zažila něco podobného, co hlavní hrdinka popisuje v příběhu. Každopádně byly chvíle, kdy jsem měla Sofie plné zuby za to, jak uvažovala, jak přemýšlela a dokonce i za její chování. Ale následně jsem ji začala obdivovat, jak dokázala snášet nálady  své matky a neutéct s křikem hodně daleko. Protože její matku jsem neměla ráda mnohem častěji.

"Byl to dlouhý proces rozvazování a zavazování a opětovného začínání stále dokola. Zeptala jsem se jí, proč vůbec musí mít na nohou boty. Zvlášť pak boty s tkaničkami. Byl večer a neměla v úmyslu jít nikam ven."

Některé myšlenkové pochody obou dvou hrdinek byly až za hranicí mého chápání. Místy jsem měla chuť knihu odložit a srovnat si to v hlavě, některé pasáže jsem si četla dvakrát, abych pochopila, jak to myslí nebo proč to dělají. Většina jejich činů na mě působila chladně, povrchně až depresivně. Příběh o osamělosti, hledání útěchy a podpory... To, jak na mne kniha působila se mi líbilo. Cítila jsem bezmoc, strach, samotu, nepochopení a ač to nejsou pozitivní emoce, musím ocenit, jak to autorka napsala a že dokázala na mne tohle všechno přenést...

Popravdě všechny postavy v knize jsou psány stejným stylem, všechny jsou složité a myšlenkově pro mě někdy záhadné a vzdálené. Je to dost těžké čtení, které jsem musela číst přes den, v klidu, bez hluku a soustředit se na něj. Kapitoly jsou sice tak akorát dlouhé a je v nich vždy vystiženo, co má být, žádný neuzavřený konec nebo nedokončená myšlenka. Děj je plynulý, navazuje na sebe a ztrácet se v něm rozhodně nebudete.

Doporučuji si pro Horké mléko najít čas a mít čistou hlavu, protože vám dá pár otázek k přemýšlení a nejen o ději samotném. Kniha je, dle mého mínění, určena čtenáři, který vyhledává literaturu těžkou a k zamyšlení. Který nechce plytké příběhy, jenž jsou lehce předvídatelné, ale hledá něco, co před něj postaví pár překážek.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Horké mléko můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 21. srpna 2018

Temná kapitola - Winnie M Li

Autor: Winnie M Li
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2018
Počet stran: 373

"Tátova pěst ho praští přímo do čelisti. Ne tak drsně, jak čekal. Fotřík už asi stárne nebo co. Ale tu bolest cejtí, svýho starýho kamaráda. Zvoní mu v hlavě. Čau, vítej zpátky, bolesti.
Prásk! Další pořádná, pravej hák, ze strany lebky.
Dobrá rána, tati."

Jedna událost - dva zničené životy
Když zcestovalá Američanka Vivian potká Johnnyho, netuší, jak moc se její život změní. Tento dospívající chlapec pochází z irské komunity žijící na okraji společnosti, kde je násilí na ženách samozřejmostí a muži nemusí ovládat svůj chtíč. Jejich setkání skončí tragicky a z nevinného výletu se rázem stane temná kapitola Vivianina života. Strhující a děsivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi.

Winnie M Li je spisovatelka a producentka, která má za sebou práci v kreativním průmyslu na třech světadílech. Absolvovala Harvard, na londýnské akademii Goldsmiths získala magisterský titul z tvůrčího psaní a dělá si doktorát v oboru Média a komunikace na London School of economics. Nejdříve psala průvodce, produkovala nezávislé filmy, vytvářela programy filmových festivalů a pracovala na ekoturistických projektech, nyní pořádá umělecké festivaly a zapojila se do kampaně MeToo. Temná Kapitola (Dark Chapter) je její první román, byl nominován na mnoho cen, např. The Edgars 2018. Žije v Londýně, ale je tak trochu závislá na cestování.

Tohle byl hodně silný šálek čaje. Už od začátku víte, co se bude v knize odehrávat a kam to bude spět, ale přesto budete neskonale překvapeni, jak se s tím autorka poprala, co všechno napsala, jakým způsobem to s vámi zamávalo. Musím říct, že i když se v Temné kapitole nedějí žádné "úžasné" zvraty, přesto to pro mne bylo napínavé čtení, od začátku až do konce.

Hned na první stránce se dozvíme, že příběh je inspirován skutečnou událostí, kdy sama autorka byla znásilněna a touto knihou se nějakým způsobem zpovídá ze všeho, co následovalo po tom samotném, hrůzném činu.
Hlavní hrdinka, Vivian, má pracovní cestu do Belfastu, kde se po pár pracovních schůzkách vydá na tůru, kterou si připravila už dopředu. Vždy vyhledává místa, kde moc turistů není a proto není divu, že se rozhodne pro Soutězku, která není pořádně schůdná. Ale to byla chyba... Ovšem, Vivian o tom nemá ani tušení...
Potká Johnnyho a ten její život obrátí v temnou kapitolu...

Tuto knihu rozhodně nemůžu zařadit mezi lehkou četbu, protože téma, které je zde probíráno, mě straší kdykoliv se sama ocitnu v tmavých uličkách jakéhokoliv města. Navíc zde autorka velmi niterně popisuje pocity nejen znásilněné, ale i samotného násilníka a ve chvíli, kdy se do hlavní hrdinky vžijete, pocítíte sami na sobě její vztek, zlost, nepochopení a stále si budete říkat - deset minut dříve... deset minut později....
Kapitoly se pravidelně střídají, jednou z pohledu Vivian, poté z pohledu Johnnyho, kdy jeho kapitoly oplývají vulgarismy a ač nejsem žádná puritánka, někdy jsem toho měla vážně dost. Ovšem myslím si, že autorka tím dosáhla toho co zamýšlela, dostala mě na samotné dno toho marastu. A to i ze strany Vivian.

"Něco ji pohání, aby šla rychleji než normálně. Není to žádná jednoduchá procházka, tahle část trasy. Prodírá se na kopec keři, rozdupává kapradiny a vlasy se jí zachytávají do ostružiní. Ale ona chce prostě utéct, co nejdál a nejrychleji to jde.
Čím dřív se dostane na otevřené kopce, tím líp.
Takže nahoru, nahoru do svahu, jinudy to nejde. Cestičku už ztratila, pokud tam vůbec nějaká byla."

Samotný příběh, ač není napsán jako strhující, byl pro mne velmi zajímavý. Líbilo se mi, že jsem se dokázala vžít do pocitů hlavní hrdinky, neodsuzovala jsem ji za její chování a ač jsem se vším nesouhlasila, přesto jsem věděla, proč koná tak, jak koná. Snažila se být racionální i ve chvílích, kdy to úplně nepasovalo do "nálady", ale přesto tak nějak ve skrytu duše jsem ji chápala. A Johnny? Patnáctiletý parchant, který patří do komunity lidí, kterým jeho chování přijde normální. A po tom, co se dozvíme o jeho rodině, nemůže čtenář mít pochyb, kde se to v tom dítěti bere. Holt, jaký otec, takový syn... Jablko nepadá daleko od stromu... Atd.....

Pokud jste typ čtenářů, kteří od knihy očekávají napětí a zvraty, kteří mají rádi, když neví, co je na následujících stránkách čeká, tak si vyhledejte jiné čtivo. Myslím si, že Temná kapitola je čtením pro ty, jenž chtějí nahlédnout do mysli obětí a zločinců, je to čtení pro ty, které zajímají příběhy skutečných událostí a zpověď samotných aktérů, nikoliv honička za senzací a překvapením.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Temná kapitola můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

sobota 18. srpna 2018

Ochránce - G. X. Todd

Autor: G. X. Todd
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 463

"Vzpomínky trvají tak dlouho, jak jsou potřeba. Potom odejdou, tak jako všechno. Tak by to mělo být."

Ochránce je divokou jízdou k místu, kde vás hlasy ve vaší hlavě buď spasí nebo zavraždí.
Ve světě, kde jsou koktejly nedostatkovým zbožím, poslouchá cizinec hlas ve svojí hlavě, který ho nabádá k tomu, aby si koupil limonádu od dívky sedící u zaprášené cesty.
Tato chvíle je k sobě připoutá.
Tady a teď je nebezpečné poslouchat svůj vnitřní hlas. Ti, kteří jej slyší, se s tím nikomu nesvěřují.
Tyto hlasy mají svůj účel. A setkání Poutníka s Lacey má důvod. On ho ale ještě nezná.

G. X. Todd je čtyřiatřicetiletá knihovnice z West Midlands. Od získání akademického titulu z historie na Birminghamské univerzitě pracovala víc než deset let ve veřejných knihovnách a v současné době jezdí po městě s jedenáct metrů dlouhým kamionem plným knih.
Ochránce je její prvotinou a také první částí ze čtyř knih série Hlasy, v nichž figurují Poutník a Lacey.

Ochránce je kniha, která vás překvapí tím, co v sobě skrývá. Postapokalyptický thriller, který má čtenářům co nabídnout. Jedná se o autorčin debut a musím říct, že je opravdu povedený a na další díly se těším.

Svět, kde nic není tak, jak to známe my. Je jen pár přeživších, kteří se ostatních straní. Někteří v hlavě slyší hlasy, jiní ne. Ty hlasy vás můžou zachránit nebo zabít.
Poutník na své cestě "za ničím" zastaví u dívky, která prodává u kraje cesty limonádu. Nezvyklý jev, zvlášť při pomyšlení, že se nikdo a nikdy takto "nevystavuje" na světle. Poutník zastaví, zakoupí limonádu, vezme se sebou Lacey a začíná jejich společná cesta, která je plná krveprolití, mrtvol a nebezpečí. Docílí toho, co oba chtějí? V krajině, která je nepříznivá, kde se lidé zabíjejí jen tak pro nic za nic?

Nejdříve napíšu, že se jedná o dílo, které rozhodně není pro slečinky. Na stránkách nechybí krev (hodně krve), vraždy, násilí.
Poutník je, do zhruba poloviny knihy, hrdinou, který vás bude bavit. Pak se mu ovšem stane "nehoda" a díky tomu ztratí své kouzlo. Od druhé půlky mne hlavně jeho kapitoly nebavily, nudila jsem se a díky tomu se mi příběh začal hodně táhnout.
Naopak Lacey se s každou svou kapitolou zlepšuje a stává se z naivky sebevědomou dívkou, která dokáže bojovat o holý život. Tu holku jsem si velmi oblíbila a musím říct, že hlavně kvůli ní se na další díly těším. Ač ji babička držela dlouho v nevědomosti, pomalu, ale jistě se sžívala s nastalou situací, dokázala se s ní statečně vyrovnat a mé sympatie si získala velmi snadno a rychle.

Ochránce se mi líbil, ale stejně mám po dočtení pocit, že jsem nedostala všechno, co jsem chtěla. Od začátku jsem tápala v tom, co se vlastně stalo. Svět jako takový byl "zničen", ale nějakým způsobem jsem nedokázala pobrat jak se to stalo. Možná kdyby se autorka trochu více zaměřila na to proč a jak, byla bych více spokojená. Ovšem stále doufám tajně v to, že v dalších dílech bude více rozvedeno vše, čeho se teď dotkla jen okrajově a já dostanu odpovědi na otázky, které mi vyvstaly v hlavě v průběhu čtení.

"Mrtvý je mrtvý, je jedno, jak se to stane."

Autorce se musí nechat, že dokázala vymyslet svět, který je zhýralý, a v příběhu se pořád něco děje. Můžete očekávat spoustu akce, napětí a hrdiny, kteří se vám budou líbit. Navíc oceňuji, že každá postava je jiná, charaktery hrdinů jsou různorodé a tím pádem se nenudíte. A taky klobouk dolů před tím, že se G. X. Todd vyhnula jakékoliv romantice. Ani náznak něčeho "růžového" zde nenajdete a to se v dnešní době už jen tak nevidí.

I když dávám "jen" čtyři hvězdy z pěti, tak to není pro to, že by mi v knize něco vadilo, že by mne Ochránce zklamal. Je to z důvodu mého tušení, že další díly budou ještě lepší než tento první. A proto si nechávám rezervu, ať se pak můžu rozplývat.

Pokud jste milovníci postapo knih, thrillerů, kde je dostatek krve, určitě si tuto knihu nenechte uniknout. Navíc některé myšlenky v knize jsou opravdu dobré. Věřím, že se vám Ochránce bude líbit a nebudete zklamáni, pokud po knize sáhnete.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.
Knihu můžete zakoupit: nakladatelství Omega
                                       knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

čtvrtek 16. srpna 2018

My z ostrova Saltkråkan - Astrid Lindgrenová

Autor: Astrid Lingrenová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 277

"Na pobřežním náspu pod domkem natíral Söderman dehtem pramici. Nastal čas spustit ji na moře. Celý Saltkråkan byl ve víru velkého jarního opojení. Moře se lehce vzdouvalo, lodě čekaly na jarní natírání, ostrov se nořil do vůní dehtu a barvy a taky do dýmu z hromádek starého listí, protože i ze zahrádek se odstraňovaly pozůstatky zimy. Nad všemi vůněmi však převládala vůně moře."

Nešikovný pan spisovatel Melker se syny Pellem, Niklasem, Johanem a dcerou Malin se rozhodnou odjet z parného Stockholmu. Léto chtějí prožít na ostrůvku Saltkråkan, obklopeni mořem, skalisky a mořskými ptáky. Ne že by ostrov byl opuštěný, žije na něm asi dvacítka domorodců a několik letních hostů. A obyvatelé ostrova jsou nesporně zajímaví, ať už jsou to sestry Teddy a Freddy, věčná povídalka Stina, či všudypřítomná mudrlantka Tjorven.

Astrid Lindgrenová je světově známá švédská autorka, která psala knížky pro děti, scénáře k filmům, povídky pro dospělé a básně. Získala nespočet literárních ocenění (i Cenu H. Ch. Andersena), její jméno nesou školy, knihovny, ulice, literární ceny i asteroid.
Pracovala jako nakladatelská redaktorka. Dětství prožila na statku u Vimmerby a zážitky z tohoto období vtiskla i do svých knih. V češtině vyšly jako první Děti z Bullerbynu, poté knihy s detektivem Kallem a Pipi Dlouhou pučochou. Albatros je autorčiným výhradním českým nakladatelem, vydal také tituly jako Bratři Lví srdce, Karkulín ze střechy, Emilovy skopičiny, Ronja, dcera loupežníka, Madynka nebo Lotta z Rošťácké uličky.

Už od dětství okolo sebe slýchám pouze o knize Děti z Bullerbynu. A teď se tomu upřímně divím, že ostatní autorčiny knihy se ocitají ve stínu a nechápu proč. My z ostrova Saltkråkan je úžasný příběh o rodině, otci a jeho dětech, které utečou z města na ostrov, kde si užijí spoustu zábavy.
Je škoda, že je opomíjená a naopak je skvělé, že v nakladatelství Albatros udělali nové vydání této knihy, aby se příhody dětí dostaly do světa, kde budou bavit nejen dětské čtenáře, ale také i dospělé.

Pan Melker se rozhodne, že o prázdninách pojedou na ostrov, kde pronajal dům - když se jej děti zeptaly, jestli jej viděl, tak pouze řekl, že důvěřoval realitnímu agentovi. Už to dává tušit, že jejich "nový domov" bude stát opravdu za to. V momentě, kdy přijíždění na ostrov lodí, vidí na molu stát dívku s velkou kapucí na hlavě, jenž tam stojí v dešti sama a vedle sebe má obrovského psa. Nejdříve všichni přemýšlejí, jestli to je normální, ale postupem času zjišťují, jak to na ostrově chodí, kdo byla ona dívka a zažívají velká, pravá ostrovní dobrodružství, které se dají zažít jen o prázdninách. Dokonce i Malin, která je nejstarší ze sourozenců a ve svém věku by už mohla pokukovat po klucích, se po prvním pozastavení nad tím, co tam bude dělat, sžije s ostrovem Saltkråkan takovým způsobem, že nebude chtít odjet...


Ilustrace v knize má na svědomí paní Zdenka Krejčová, a musím uznat, že jsou vyvedené. I když jich není moc, o to je příjemnější pocit, když otáčíte stránku a těšíte se, jestli tam nějaký obrázek bude nebo ne. :-)




"Léto kráčelo ve vyšlapaných šlépějích, slunce se střídalo s deštěm a občas přišla bouřka. Fjord pak celý zbělel a domy a okenní tabulky na ostrově se jen otřásaly. Tjorven musela jít na lávku uvítat loď v předklonu, Stinu to div neodfouklo do moře, Södermanova kočka odmítala vůbec vyjít a samotnému Södermanovi trvalo tři dny, než po bouřce vyčistil sítě na sledě."


Co se mi velmi líbilo, tak byly charaktery postav. Každá je jiná, v příbězích najdete snad všechny povahové rysy, které byste očekávali nejen u dětí, ale také u dospělých, a také se najdou postavy, které zrovna v lásce mít nebudete. U mě to byla Tjorven, která svým chováním nebyla zrovna mým oblíbencem... Navíc je z každé kapitoly, která vždy pojednává i jiném dobrodružství, jasně "cítit" jisté ponaučení.


Kniha My z ostrova Saltkråkan je určena čtenářům od devíti let, ale myslím si, že si ji s klidným svědomím můžou číst i starší ročníky a budou se bavit. Obzvlášť se budete bavit u akcí, které má na svých bedrech tatínek, pan Melker, jsem ho chvílemi přirovnávala k Mr. Beanovi, jak se chudák snažil a ono to prostě nešlo... :-)

Pokud se chcete začíst do pořádného dobrodružství, které se odehrává daleko na severu, kde vystupují nejen děti, ale také dospělí a i těm se stávají velmi milé a vtipné příhody, koukněte se po této knize.

Nejen Děti z Bullerbynu, ale také tato kniha se vám vryje do srdce a rádi se k ní a k jejímu čtení budete vracet. Autorka Astrid Lindgrenová prostě umí. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu My z ostrova Saltkråkan  můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

středa 15. srpna 2018

Ohnivé ostří - Kristina Hlaváčková

Autor: Kristina Hlaváčková
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 368

"Myslíme si, že to nějak souvisí s tímhle člověkem." Na obrazovce se objevila barevná kopie kresby. Sam to zaskočilo natolik, že na okamžik zapomněla tlumočit. Uviděla totiž hodně výrazně bílé vlasy střižené nakrátko, nagelované do pečlivého rozcuchu, tenké bledé rty, výrazné lícní kosti, téměř propadlé tváře, úzkou bradu, štíhlý ostrý nos, černá, velmi souměrná obočí, hluboké linky kolem úst, překvapivě širokou šíji. Skrze skla brýlí s tenkými obroučkami na ni z počítače hleděly nepřirozeně světle modré oči. Toho zmetka znala. A znala tu podobiznu. Sama ji nakreslila. A doufala, že už ji nikdy neuvidí."

Jako by nestačilo, že se major Robert Wolf musí zaobírat velmi podivnými vraždami. Do vyšetřování se zaplétá FBI a hlavně majorova sestra Sam Barnetová, která možná ví víc, než sama tuší. Ohnivou čepel ovšem logicky vysvětlit nedokáže. Obětí vraha přibývá. Začíná hrozit prozrazení magického světa, ale řešení se zdá v nedohlednu.
Nejen Sam se ocitá v ohrožení. Vrahovo řádění proniká i do Podsvětí a tam je jediný podezřelý: Azrael. Staletími ověřená vládní struktura magického města je narušena a začíná se bortit. Kromě Samanthy není téměř nikdo, kdo by se nejvyššího Strážce zastal. Podsvětí začíná vřít skrytým bojem o moc.

Kristina Hlaváčková část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. První školní léta tak střídavě navštěvovala základní školu v Čechách, internátní a později výběrovou americkou školu v Nigérii. Byla přijata ke studiu na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, ale vzhledem k technickému zaměření celé rodiny nakonec vystudovala Gymnázium Arabská.
Přes to, že pochází z architektonické rodiny, projevovala vždy spíše humantiní, nikoliv technické sklony. V roce 1997 získala výběrové stipendium a strávila rok na střední škole v Minnesotě, kde poznala jednu ze svých životních lásek - keramiku, a poprvé odmaturovala. Druhou maturitu absolvovala v Čechách. V roce 2008 složila překladatelskou státní zkoušku z angličtiny a překlady jsou velkou, i když zdaleka ne jedinou, součástí její profesní kariéry.
Do světa literatury vstoupila jako autorka úspěšné fantasy trilogie Dračí oči.
Překládala titulky seriálů pro MTV, texty pro prestižní čínský architektonický časopis, jako překladatelka spolupracuje s ČVUT. Studium na Karlově univerzitě dokončila při zaměstnání a v současnosti pracuje jako Office Manager v architektonické firmě.

Ohnivé ostří je volným pokračováním Artefaktu/V podsvětí (recenze), a i když je rozestup mezi těmito knihami velmi dlouhý, tak věřte, že vám to vadit nebude. Nevadilo to ani mi, a to si fakt skoro nic nepamatuju. Jediné, co mi utkvělo v paměti je to, že Sam je naprosto skvělá holka, která se s ničím nemaže, a nesmíme se k ní chovat jako ke křehké dívce, což ona rozhodně není a tady to opět potvrdila.
Jen jedna věc, která mě trochu brzdí v mém nadšení, a to fakt, že v příběhu se toho děje docela hodně a místy jsem měla pocit, jako bych byla přesycená informacemi a musím stíhat víc věcí, ne se jen soustředit na čtení, ale také si spojovat spoustu detailů...

Sam jednoho dne jde na hřiště si zahrát golf. A v tu chvíli se tam stane vražda. Vidí ji. Naživo. Navíc nemůže pochopit způsob, jakým se to stalo. Tohle není normální zabití. V tom bude něco více. Něco nadpozemského. Ihned volá strejdovi Maxovi, co dál a s tím se rozjíždí nejen pátrání po vrahovi, který za sebou nenechá jen tu jednu mrtvolu, ale také začíná boj o moc v Podsvětí. Ti, kteří si věřili, začínají pochybovat o důvěře a nikdo si už ničím nemůže být jistý...

Hlavní hrdinka Sam nadále zůstává supermankou, která zvládne pomalu nezvládnutelné, ale hýří opět svým vtipem a sarkasmem, co na ní fakt zbožňuju.
Navíc se autorce povedlo i pár vtípků, které rozesmály nejen mne, ale také ty, kterým jsem to přečetla a ač nevěděli o co se jedná, ihned to přitáhlo jejich pozornost. Nezapomenu na přerostlou spermii - ano, fakt to tam je!
A víte, jak vypadá knihomol? Má tělíčko, hlavičku, růžové vlásky, křídla a ostré zoubky a lítá po archivech a knihovnách. No, hlavně ty růžové vlásky mě fakt dostaly. :-)
Na scéně se krom postav, které už nám jsou známé, objevuje nový hrdina, agent FBI, který je popsán jako krasavec, jenž má nejen vyšší poslání, ale i své tajemství a o to více je přitažlivější.
Myslím, že v charakterech si opravdu přijdete na své, Albert se taky docela dost projevuje a kdybych se v knize dokázala zhmotnit, nevěděla bych, po kterém chlapovi dřív sáhnout. :-)

"Odlepil se od kmene stromu, o který se opíral, aby z jeho stínu mohl pozorovat obydlí svého hlavního podezřelého. Vlastně to byl spíš palác. Trvalo mu, než jej v dostupných záznamech vůbec objevil. Jednalo se o jedno z nejstarších stavení v državách elfů, a to ledacos naznačovalo. Stejně jako to, že dům vypadal opuštěně. "

Ohnivé ostří, stejně jako první díl, je kniha psána lehkou rukou, kdy autorka přesně ví, co se bude odehrávat, tudíž nečekejte, že by se tam objevily hluchá místa. Ba naopak. Je tam plno akčních scén, pořád se něco děje a v tomto díle mi přišlo, jako by nám paní Hlaváčková nechtěla dopřát ani trochu oddechu. I když jsem se ve čtení dostala do chvíle, která měla být pro hrdiny romantická, přesto jsem si stále "hlídala" záda a čekala, kde, co a kdy na mne vyskočí z kouta.

Není to žádný horor, jak se po mé poslední větě může zdát, ale je to opravdu dobrá, kvalitní česká fantasy detektivka, kterou jen tak někdo napsat neumí. Myslím si, že autorka se toho zhostila s velkou pompou a opravdu se ji to povedlo.
I přesto, že ke konci jsem byla lehce unavená a přála si, aby Sam už měla klid, tak nelituju ani minuty, kterou jsem s příběhem Sam strávila. Utvrdila jsem se v tom, že se mi tento příběh velmi líbí, že Sam je nesmírně sympatická hrdinka a doufám, že dalšího dílu se dočkám mnohem dříve, než za dva roky. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Ohnivé ostří můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 14. srpna 2018

Příběh života - Jan Sovák

Autor: Jan Sovák
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 180

"Karbonské močály byly pokryty rozsáhlými plavuňovými, přesličkovými a kapradinovými pralesy - rájem jak pro hmyz a další členovce, tak pro obojživelníky. Karbonu se proto často říká věk obojživelníků. Ti se postupně vyvíjeli v suchozemské formy plazů a dorůstali značných rozměrů."

Sledovat vývoj života na naší planetě během uplynulých milionů let - od nepatrných jednobuněčných organismů v prekambrických mořích přes obrovské dinosaury až po savce a Homo sapiens - je fascinující zážitek. Kniha je přehlídkou toho, jak vědci dokážou z nalezených fosilií a stop zrekonstruovat podobu vyhynulých živočichů. Ponořte se do příběhu života a nechce se unášet dramatičností jeho evolučních proměn.

Jan Sovák, autor textu i ilustrací, se proslavil stovkami rekonstrukcí prehistorického života, které tvoří pod vedením paleontologů z celého světa. Je považovaný za jednoho z nejlepších malířů, kteří se věnují tématům z pravěku.
Jeho díla vystavují významná muzea v Evropě, Americe i Asii. Patří k nim i rozsáhlá sbírka jeho rekonstrukcí, která vznikla ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.
Ilustroval přes 300 knih vydaných v 15 jazycích, byl ilustrátorem Crichtonova Jurského parku, který dal podnět k filmovému zpracování. S Donem Lessemem, vědeckým poradcem tohoto filmu, pak vydal řadu knih.
Původně pracoval klasickými výtvarnými technikami, ty však v poslední době obohacuje digitální technologií, a tak dosahuje mimořádné působivosti svého díla.


Věřte mi, že ve chvíli, kdy tuto knihu otevřete, ocitnete se v naprosto jiném světě. V minulosti, která utvářela to, kde žijeme dnes. Autor nezapomněl na spoustu detailů a díky jeho slovům a ilustracím, které je jsou famózní, vás dostane do kolen. Nejen milovníci dinosaurů, ale i ti ostatní si Příběh života užijí. Už jen na první pohled je to kniha krásná, velký formát, luxusní papír, obrázky, popisky...

V úvodu vás autor seznámí s tím, co všechno na vás čeká. Pak už se plynule přesunete do období Prekambria, kde to všechno "začalo" a od té chvíle je to naprosto úžasné a fascinující dobrodružství, které se zastaví až u Lovců mamutů. A stejně, když se dostanete na konec, nebudete věřit tomu, kolik skvělých akcí jste díky panu Sovákovi zažili. Ač nepatřím mezi milovníky dinosaurů a Jurský park jsem viděla možná jednou a jen z rychlíku, musím se přiznat, že v tomto okamžiku se ze mě stává jiný člověk. Neříkám, že si poběžím hned koupit nějaké tričko s T-Rexem, ale určitě se začnu více zajímat o to, co tihle tvorové byli zač. A hned, jak dopíšu tuto recenzi, podívám se na Cestu do pravěku od Karla Zemana. Myslím, že tato kniha by se měla stát kultovní stejně jako film. :-)


"Největší rozmanitosti v tomto období dosáhli dinosauři. Mechanismus obrany proti velkým masožravým druhům se zdokonalil, ale i velcí predátoři se vyvíjeli. Hlava a zuby se jim zvětšovaly, a aby se zachovala rovnováha celého těla, zmenšovaly se jim přední končetiny a prodlužoval ocas."

V knize Příběh života najdete všechny informace, na které byste jen mohli pomyslet, a některé i navíc. Není to jen o tom, jak se vyvíjeli dinosauři, ale jsou zde i poznatky o rostlinách určitých dob, o počasí a podnebí, což samozřejmě souvisí s tím, jak se živočichům dařilo či nedařilo.
Tato publikace je velmi obsáhlá, ale díky ilustracím, které jsou perfektní a pořádně velké, kdy i tu nejmenší rybku vidíte ve větším měřítku, vám nebude připadat, že jste zahlceni informacemi, ba naopak budete prahnout po tom, abyste se dozvěděli čím dál tím víc.

Pokud máte doma dítě, které má rádo dinosaury, pravěk, či jste sami milovníky tohoto období, tak věřte, že tahle kniha vám nemůže chybět v knihovně. Luxusní zpracování tomu ještě dává punc vzácné publikace. Určitě se po ní poohlédněte.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Příběh života můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 13. srpna 2018

Padlý dědic - Erin Watt

Autor: Erin Watt
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 464

"Svleču si triko a hodím ho na bednu vedle ní. Neujde mi, jak se jí rozevřely oči. Prohlíží si moji hruď? Nejspíš si mých břišáků předtím moc neužila. Zvednu ruce nad hlavu a předvedu jí trochu protahování. Hartley odvrátí hlavu, aby se vyhnula pohledu na mě. Zakřením se. Dostal jsem ji."

Easton Royal je bohatý, chytrý a sexy. Jediné, po čem v životě touží, je bavit se. Následky svých činů nikdy nedomýšlí, protože ani nemusí. Dokud se neobjeví Hartley Wrightová, která jeho bezstarostným životem otřese. Je jediná, která ho odmítla, přestože ji přetahuje. Easton se v ní nevyzná, a tím spíš jí nedokáže odolat. Hartley o něj nemá zájem. Tvrdí, že by měl nejdřív dospět. Možná má pravdu.
Výčitky. Pravidla. Nepřátelé. Poprvé v životě Eastonovi jméno Royalů k ničemu není. A brzy zjistí, že čím výš začínáte, tím tvrději můžete spadnout.
Kniha obsahuje i bonusovou novelu Poskvrněná koruna: Gideon, nejstarší z bratrů Royalových, byl z nich vždy ten nejrozumnější a odjakživa se s láskou staral o matku i mladší sourozence. Jako všichni Royalové má ovšem i on svou temnou stránku a tajemství, které dlouho střežil a jež ho připravilo o Savanninu lásku. Savanna by na milusto po Gideonově boku nejraději zapomněla. Teď, když spolu obývají stejný kampus, to ale tak jednoduché není. Nemůže popřít, že ji Gideon stále přitahuje, na jeho zradu však zapomenout nedokáže.
Získá Gideon její srdce? Přesvědčí Savannu, aby mu dala druhou šanci?

Pod pseudonymem Erin Watt se ukrývají dvě autorky, jednou z nich je Jen Frederick a druhou, velmi známá a úspěšná, Elle Kennedy, jejíž sérii Off-Campus, si oblíbilo mnoho českých čtenářek. Obě autorky spojuje jak láska ke knihám, závislost na psaní, tak obrovská představivost. Milují své rodiny a domácí mazlíčky, rády vymýšlejí něco zábavného a šíleného. A nejvíce se bojí toho, že se rozhádají.

Čtvrtý díl milovaných, úžasných a drzých Royalů je tady. Padlý dědic. Je to neskutečné, ale ani tímto dílem mě láska k nim neopustila, stále jsou to ti "bad boys", kteří mi ukradli srdce.
Jaké pro mne bylo překvapení, když jsem otevřela tuto knihu a zjistila jsem, že mě čeká ještě bonus v podobě Poskvrněné koruny, což je příběh o Gideonovi a zrovna tato novela přečtena na jeden zátah, téměř bez nadechnutí, proto jsem se rozhodla, že si zaslouží svou vlastní část v recenzi.

Gideon Royal - nejstarší bratr, který se v ději objevoval jen málokdy, protože studoval vysokou. Když už byl zmíněn, byl ten nejtvrdší a nejsmutnější. Když přišel o Savannu, skončili jeho hezké dny. Díky třetímu dílu víte, proč se tak stalo a v této novele je to popsáno detailněji. Proč to udělal, jak se u toho cítil a proč nemůže na Sav zapomenout?
Když ji uvidí na večírku bratrstva na škole, zatočí se mu svět, jelikož jej jeho minulost zasáhne plnou silou. V tu chvíli se rozhodne, že změní svůj život a vše napraví. Sav nebude mít jinou možnost než se k němu vrátit, protože on je Royal a její srdce patří jen jemu, stejně jako jeho jí.
Savanna, tak jak ji známe, je smutná a naštvaná na celý svět. Neví, co je to úsměv a zábava. A všechno kvůli Royalovi. Gideonu Royalovi, kterého nenávidí každou částí svého těla. Je to ale opravdu tak? Když se s ním potká na studijním víkendu na vysoké, kam chce na podzim nastoupit a zjistí, že on je studentem školy, začíná ji ovládat velký zmatek, nejen v hlavě, ale hlavně v srdci.

Příběh těchto dvou hrdinů není o nic méně krásný a návykový jako příběh Elly a Reeda. Láska, nenávist, napětí, můj oblíbený sarkasmus, ironie a vtip. A hlavně, ty velkolepá gesta! Z toho se každé z vás zamotá hlava Gideona budete milovat stejně jako Reeda. Takže už je to 2:0 pro Royaly.

"Blahopřeju, tak jsi mi oplatila, že jsem ti v pátek zničil večírek," ucedím skrz zaťaté zuby. "Můžeme už uzavřít příměří?"
"Ale zlatíčko. Příměří?" Hlasitě se rozesměje, ten zvuk se rozléhá obrovskou prázdnou halou. "Je mi líto, válka sotva začala."

V knize Padlý dědic je hlavní postavou Easton Royal. Před lidmi vždy usměvavý, veselý, vtipný, navíc krásný a bohatý (ach, jen to vypisuju, tak mi srdce plesá :-)). V životě si chce jen užívat a bavit se, aby nemusel čelit skutečnosti. Jak dlouho ale tak dokáže žít? Při jeho příběhu si uvědomíte, jak moc je smutný, zakomplexovaný, zdrcený z toho, co se celé jeho rodině stalo, jen je velmi dobrý herec. Své utrpení utápí v alkoholu a jiných neřestech, až přijde chvíle, kdy zjistí, že být upřímný a sám sebou je vlastně moc hezký pocit, když je to s někým, komu z nějakého tajemného důvodu důvěřujete. Napraví se Easton Royal díky dívce jako jeho straší bratři nebo zůstane ztracen díky novým skutečnostem?
Hartley Wrightová je dívka s tajemnou minulostí, kterou nechce nikomu sdělovat. Je samotářská a nenápadná, vzhledově nevyčnívá. Když se poprvé setká s Eastonem, i přesto, že ho odmítá, je jí s ním dobře. Poslechne to blikající červené světlo ve své hlavě nebo podlehne jeho kouzlu a lidské stránce, kterou ukáže jen jí? Přirostla mi k srdci tím, že prožila a stále prožívá rodinné problémy, ovšem bojuje statečně, nepodléhá tomu jako Easton, je mnohem silnější a odhodlanější s tím něco udělat. A za to ji mám ráda.

Kniha je psána opět pro mě úžasným způsobem, i když víte, jak to celé asi dopadne, všechno autorkám věříte, hltáte stránku za stránkou a s posledním slovem jste zklamané, že je konec a musíte se s bratry Royalovými rozloučit.

"Na pozvání nečekám, rovnou se posadím naproti ní a ukradnu si z jejího talíře rolku. Hartley si povzdechne. Hlasitě. "Copak nemáš už dost toho, jak mě pořád všude pronásleduješ?"
"Nemáš už dost toho hraní si na nedostupnou?"
"Docela chápu, že by tě štvalo, kdybych si opravdu hrála na nedostupnou, jenže ve skutečnosti, což máš očividně problém pochopit, jenom nemám zájem."

Tento díl vás na konci hodně překvapí. Nic neskončí jak si myslíte, že by mělo, ani vztah mezi Eastonem a Hartley a rozhodně vám slibuji, že budete odpočítávat dny do vydání dalšího dílu. I když jsou mladí, jejich sliby věčné lásky jim přejete a doufáte, že to nikdy neskončí.
Erin Watt umí smyslně zacházet se slovy a proto i to sexuální napětí a milostné hrátky, které jak víte, já moc nevyhledávám, v této knize nepřeskakuji, protože do příběhu skvěle zapadají. Další scóre napíšu, až celý příběh s Eastone skončí, ale zatím tam ten tah na bránu je! :-)

Přeji příjemné čtení a nezapomenutelný zážitek všem, co tyto kluky Royalů mají rády a pokud mezi ně nepatříte, zkuste hezky od začátku si tyto osudy přečíst, protože tato série patří na ty nejvyšší příčky tohoto žánru.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Padlý dědic můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan