Mládí imrvére v hajzlu aneb Geny nezapřeš - C. D. Payne

Autor: C. D. Payne
Rok vydání: 216
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 328

Nick je znovu na scéně a tentokrát kráčí přímo po červeném koberci k nám. Dočkali jsme se osmého dílu této brilantní série, kde nechybí humor. Kniha je, tak jak jsme zvyklí z předešlých dílů, prošpikována fórky, úsměvnými historkami a neuvěřitelnými událostmi, které mají, jak jinak, než srandovní vyústění. 

Oficiální anotace: Nickie Davidson si žil svůj obyčejný poklidný život v zapadlém koutě Indiany. A nejspíš by se na tom nic nezměnilo nebýt objevu krevních skupin. Jeho (evidentně na tak docela vlastní) otec totiž na internetu zjistil, že jeho krevní skupina + krevní skupina jeho manželky dohromady v žádném případě nedávají malého Nickieho. Následuje drsný rozchod, po kterém posadí máma Nicka do auta a frčí s ním směr Las Vegas, kde hodlá obnovit kariéru tanečnice nahoře bez. Svého synka ovšem vysadí v zanedbané čtvrti na okraji Los Angeles před domem obývaným výrazně větším množstvím švábů než lidí. Dveře bytu 22B mu otevře mrzoutský ošuntělý chlápek. A k Nickovu zděšení se z tohohle údajně "nejlepšího žongléra za posledních pět set let" vyklube jeho pravý otec. Už je to tak, není žádný Davidson, ale Twisp. Nick Twisp.
Tímto okamžikem se pro něj roztáčí kolotoč klasických twispovských dobrodružství plných průšvihů, milostných vzplanutí, rodinných intrik a nečekaných zvratů. Zatímco se Nick postupně seznamuje s příslušníky rozsáhlého rodinného klanu, manželství se hroutí, osnují se vražedné plány a na světlo vycházejí temná tajemství.

"Probudil sem se uprostřed noci s pocitem, že se mi něco hejbe v uchu. Byl to zkurvenej šváb! Nejspíš sem musel dost hlasitě zařvat, protože novej papá okamžitě naběh, aby to prošetřil. Jeho jedinej komentář. "Takhle se švábi obvykle nechovají." Tak na co sem to kurnik natrefil? Na švábího Marca Pola?"

Čtení ve mne vyvolalo vzpomínky. Protože Nick byl můj první. Já ho četla na tajňačku,to si moc dobře pamatuju, protože můj taťka nechtěl, abych Nicka poznala. A já ho poznala a stala se závislou. A rodiče mi, na mou žádost a prosby, už pomáhali shánět další a další díl, když zjistili, že mě před Twispem neuchránili. :)
Mládí imrvére v hajzlu ani nic jiného, než vzpomínky vyvolat nemůže. Ano, nové zážitky máte taky, díky Nicka Twispa 2, ale je tam spousta postav, které se vracejí, Millie, Sheeni, Trent, je tam zmíněná Apurva (já bych na tu holku málem zapomněla) a  Levák. Ano, ten slavný a nezapomenutelný Levák, je tam! :) Moc se mi líbilo, že byly opravdu zahrnuty, více méně, všechny postavy od začátku série. Proto při čtení jen sedíte a usmíváte se, protože i když je to třeba spousta let, co jste to četli, tak při zmínění jakéhokoliv jména Vám náhle vyběhnou vzpomínky, co udělala ta daná postava v jedničce a culíte se jak měsíček na... a culíte se.... a culíte se..... :)

V tomto díle jde vidět, jak s postupem času, kdy se mění rok vydání knihy, se mění okolí  příběhu. Už běháme a sháníme SD karty do našich nejnovějších mobilních chytrých telefonů, máme nejlepší a přitom nejmenší foťák s perfektním rozlišením, naši příbuzní vyměnili staré poctivé lincolny za nové SUV nebo dokonce za soukromé tryskáče a tak dále.

Ocitáme se v LA, v kolébce filmového průmyslu a náš Nickie D. pochopí, co je potřeba udělat, aby si zajistil skvělou budoucnost. Ano, plnou krásných žen, drahých aut a hromady peněz - tohle tedy zůstává stejné v každém díle. :)
Myslím si, že to, jak ho matka nechá na prahu bytu (jak se píše v anotaci), tak je asi jedna z těch dobrých věcí v jeho dosavadním životě.
Osudy Nickieho se hodně podobají otci, Nickovi Twispovi, ale přeci jen Nickie je takový "opatrnější". Nemá totiž v sobě druhou půlku, francouze, aby se do všeho vrhal po hlavě. Ale i přesto jsem se skvěle pobavila. Jen mne mrzí, že jsem knihu měla dočtenou druhý den, protože C. D. Payne je zárukou kvality a zase čekat na nějaký jeho nový počin... Bůh ví jak dlouho, jestli vůbec... No, co už.. Dám si re-reading celé série. :)

Když jsem jeden večer zavřela knihu, tak jsem před usnutím vzala do ruky mobil a koukala, co je nového na známé sociální síti. Podotýkám, že to bylo po rozhovoru doma s chlapem, kdy jsem řešila, jestli už nejsem na některé věci dost stará. A Terka z Knižního deníčku tam měla status: "Řekni mi jakou knihu teď čteš a já ti povím, co to o tobě vypovídá."
Dobře, když si řeknete Mládí imrvére v hajzlu.... Opravdu jsem usínala hooodně dlouho, s hodně ovečkama. A nepotřebovala jsem ani její výpověď, co to o mě vypovídá :)

Je jasný, že tuto knihu doporučuji. Ale komu? Všem, co mají rádi Nicka. Nebo jakoukoliv postavu z předchozích dílů. Všem žabožroutům. :o)) Všem, kteří se chtějí u čtení dobře bavit, smát se a užívat si laskavý humor skvělého autora.
Všem, kteří ještě nikdy nečetli Mládí v hajzlu, protože osmička Vás jednoznačně nakopne k přečtení celé série. A tohle je kultovní záležitost, měli byste ji mít přečtenou, věřte mi. :)

Děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku a Vy ostatní, nezapomeňte, kniha vychází již příští týden a vy si ji můžete koupit v předprodeji za levnější peníz :)

Přeji všem příjemnou zábavu při čtení a až přečtete, dejte mi vědět, jak jste se bavili. :)

Daramegan

Kafe a cigárko - Marie Doležalová

Autor: Marie Doležalová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 264
Ilustrace/foto: Jan Hofman

"DNESKA MÁŠ DVOJITÝ DOJENÍ, CO?" POUŽÍVÁ SE PRO SITUACE, KDY HEREC STIHNE DVA RŮZNÉ KŠEFTY ZA DEN. NAPŘÍKLAD TOČÍ A JEŠTĚ VEČER HRAJE. DVOJITÉ DOJENÍ, TO JSOU DVĚ KRAVIČKY, ZE KTERÝCH TEN DEN TEČOU PENÍZE.

Když jsem zjistila, že má oblíbená herečka z Comebacku Saša vydává knihu, byla jsem nadmíru zvědavá. Vím, že má svůj blog, ale nikdy jsem neměla náladu tam vlézt, tím pádem jsem se více a více těšila na knihu, protože mi bylo naprosto jisté, že její nejlepší a nejvtipnější, nejtrefnější články a fejetony se objeví na těch stránkách. A nemýlila jsem se. Už dlouho jsem se takto nepobavila.
Vše popisuje a vysvětluje s vtipem sobě vlastním, např. jak být moderátorem dětských pořadů mne naprosto uchvátilo, jejdamane! :)
Nebo když se dozvíte, že prdel není sprosté slovo. Tahle informace je velmi užitečná, no nemyslíte?

Mne, jako správného blogera už samotná anotace nalákala a věřím, že to tak má většina z vás, no koukejte: Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas?
Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle.
Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichocení či pobavení, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně - musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat.
Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová.

No, co na to říkáte? Už toto vás nemůže nechat chladnými, chcete pochopit, co na tom je zvláštního. Co je na té Marušce tak dobrého, že její blog a její osoba mají vlastní knihu, která je navíc velmi úspěšná a hodnocení je výborné? Jakto? To zjistíte po přečtení knihy.
Velmi milé, vtipné počtení, které někteří můžou číst na jeden zátah, jiní (jako třeba já) to budou číst někdy od začátku prosince a budou to prokládat něčím jiným. Ptáte se proč jsem to tak dělala? Jelikož její fejetony jsou vtipné a a příjemné. Je pravda, když jsem ji četla dlouho, tak jsem se "přejedla" písmenky, ovšem, když mi bylo ouvej, nic mne nebavilo, vzala jsem knihu opět do ruky (čti čtečku do ruky) :)) a hned jsem měla lepší náladu. Pobavila jsem se a zjistila jsem, že takto mi to vyhovuje. Tak cca 20 stránek denně a měla jsem permanentně dobrou náladu a vyhovovalo mi to. :)

                                                                   zdroj obrázku

Je mezi vámi někdo, kdo Sašu nezná? :D Věřím, že ne. Ale pokud by nááááhodou tady někdo takový byl, tak vězte, že se narodila v Karviné a ZŠ absolvovala v Trutnově. Maturovala v roce 2007 na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Byla členkou souboru Strašnického divadla a hrála ve svém vlastním muzikálu Krysy.
Je členkou hudební skupiny Olats otesoc (pozpátku Coseto stalo), jejíž základ tvoří spolužáci z konzervatoře.
Marie Doležalová píše blog Kafe a cigárko o životě herečky, který získat Literu za blog roku v rámci cen Magnesia Litera 2015.

                                                                     zdroj obrázku

Pokud jste zvědavi, jak to tedy všechno v knize je, kdo je Maruška, jaká je, tak určitě si vezměte knihu Kafe a cigárko a pusťte se do ní. Zlepší vám náladu a budete se bavit. :)

Štastný nový rok všem :)
Daramegan

Hazardérka - Stephanie Cliffordová

Autor: Stephanie Cliffordová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Leda
Orig. název: Everybody Rise
Počet stran: 376

"Zábavně vyprávěný příběh mladé ženy, která usiluje o společenský vzestup." - The Washington Post

"Vynikající debut. Hazardérku, román z 21.století, lze přirovnat k velkým románům století devatenáctého." - Malcolm Gladwell

Román Stephanie Cliffordové, novinářky New York Times, nám s fascinujícími detaily umožňuje nahlédnout do "zlaté klece" mladých newoyorských finančníků a bankovních makléřů, kteří se díky kapitálu svých rodičů, elitním školám a konexím vezou na vlně spekulativních báječných zisků - v době, kdy jen škarohlídi rozpoznávají příznaky krize, jež zanedlouho zasáhne celou Ameriku.
Hrdinka Evelína pochází ze skromnějších poměrů, ale díky své ambiciózní matce absolvovala elitní školu a nyní využije všech prostředků, aby pronikla do oslnivého života, který dosud sledovala jenom zpovzdálí. Řečeno s Hemingwayem je oslněna romantickou bázní ze superbohatých, a tak napodobuje snobská tekutá pravidla, slangové výrazy a manýry "aristokratických starých peněz". Jenomže kam až dosahuje magická hypnotizující moc muzikálových příběhů? Evelína se musí v mnohém zapřít - co se jí ale ukáže, jestli projde zrcadlem a ohlédne se?

Předchozí odstavec je oficiální anotace. A víte co? Já bych to asi dokázala shrnout do pár slov. Něco ve smyslu: Zlatá a zkažená mládež.. :) Nebo bohatí a neklidní. :))
Evelína a její rodina nepatří mezi horní vrstvu, jsou spíše průměr. Nemůžou si stěžovat, ale určitě neobrážejí všechny plesy, večírky, slavnostní události, soutěžní sešlosti a všechno takové. Jenže Evina chce víc. Chce zapadnout mezi bohatou smetánku, chce mít fotky v každém denním tisku, chce být slavná a hlavně chce být bohatá. Jak to ale udělat? Možná by si někteří z vás řekli, že začnou pracovat, šetřit, utrhovat si od úst a pak možná, jednou... časem.. Ale ona čekat nechce a nebude. A proto se zaplétá do intrik a lží, využívá kreditní karty, využívá svého nově nabytého postu mezi smetánkou, spolu s její novou "kamarádkou" Kamilou, která pochází z jedné skoro nejbohatší rodiny, o které se mluví.
Když si to může dovolit Kamila, může i ona. Ale opravdu její studna nikdy nevyschne? A když ano, co se stane potom? Bude Kamila opravdu kamarádka, která ji vždy podpoří? Snaží se vyrovnat Kamile a jim podobným, ale zvládne to?

Knihu jsem měla přečtenou za tři dny. Byla to jízda, takovým tím stylem, kdy jsem kroutila hlavou nad tím, jak Evině chybí sebevědomí, jak je krátkozraká k situacím, kterým se opravdu nevyhne nebo nad chováním ostatních hrdinů. Ovšem, co vám můžu slíbit je, že se neukroutíte. :)) Jakmile totiž dochází k tomu, že dostanete křeč, stane se v knize něco nepředvídatelného, což vám dodá uspokojení na duši. Ne jednou jsem si řekla: ha! Dobře ti tak! A máš to! :) A pak zase došlo na situaci, kdy jsem nechápavě zírala na stránku a musela si to přečíst ještě jednou, jestli tam je opravdu napsané to, co jsem četla. Jsou tam neskutečné skoky v ději, ale v dobrém slova smyslu, proto vás ta kniha bude bavit a mladší generace si z toho můžou vzít i nějaké to ponaučení. :) Například to, že lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)

Kniha byla velmi příjemná, oddechové čtení, které ovšem mělo něco do sebe. Bavilo mne to tak, jak mělo, o čemž svědčí i to, že za tři dny jsou četbu sfoukla ( a to jsem mezitím měla dvě dvanáctky v práci) :)
Ha! A není s knihou nuda. Určitě ovšem od ní nečekejte bůh ví jaké poselství, ovšem je to milá knížka, která potěší každou ženu, dívku, dámu a věřím, že i moderní babičku! :)

Děkuji nakladatelství Leda za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit a udělat tak radost s ní jako s vánočním dárkem (protože knih není nikdy dost!), tak ji můžete koupit zde.

Díky za váš čas,
Daramegan

Samec - Alice Clayton

Autor: Alice Clayton
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Mladá Fronta
Překlad: Jana Doležalová-Montorio
Počet stran: 192
Orig.název: Mai Tai´d Up

" Toužím po lásce, při které by to jiskřilo, z které bych omdlévala, nebo šílela. A pokud se máme hádat, tak se budeme hádat, ale nebudeme se hašteřit. Hašteření je ze všeho nejhorší."

V přímořském městečku Monterey kolují řeči o Chloe Pattersonové, která se právě přistěhovala a chystá se otevřít útulek pro opuštěné pitbully. Šušká se, že je bývalou královnou krásy (pravda) a že dala takřka před oltářem košem svému snoubenci (také pravda). A že se sice po nikom novém nerozhlíží, nicméně prý padla do oka místnímu fešnému veterináři (naprostá pravda).
Když Lucas Campbell zrovna neslouží na rodinné veterinární klinice, brázdí vody zálivu na surfu. Je poměrně čerstvě single a rozhodně se hned nemíní vrhat do nového vztahu. Slečna Miss Zlatý stát ovšem zaujme jeho pozornost a Lucas jí věnuje ne jeden, ale rovnou dva až tři obdivné pohledy.
Ani Lucas ani Chloe nestojí o závazky. Mít ale někoho, s kým lze trávit noci a víkendy, není k zahození. Bude několik sklenek Mai Tai, měsíční svit a broukání Franka Sinatry stačit k tomu, aby oba hrdinové zapomněli na svou minulost?

Nemůžu s čistým svědomím říct, že jsem se na čtvrtý díl série těšila, ale přiznám se, že jsem byla zvědavá. A nyní jsem i trochu zklamaná. Protože tento díl byl nejslabší z celé série. Už když jsem četla Nabíječe, první díl, tak jsem věděla, že již žádná nebude mít na to, aby se mu vyrovnala. První díl byl napsán s vtipem, lehkostí a byl zábavný. Další byly uměle "nadstavovány" a tento čtvrtý už byl poměrně nudný, zbytečně zdlouhavý, pořádně se nic nedělo a chyběl tomu i ten pověstný humor.

Je pravda, že Chloe a Lucas jsou typické postavy, ovšem autorka zase zvládla jejich popis a povahu napsat tak, aby jste si je zamilovali. Postavy v knize jsou příjemné, ale místy jsou jejich "přeměny" až kýčovité. Tak to ovšem chodí u těchto knih..

Na druhou stranu, já jako psí máma oceňuji, že se autorka věnuje příběhu, kde hlavní roli hraje starost o opuštěné psy a k tomu o rasu pitbull. To je jedno velké (a asi jediné) plus. A přiznám se, v jednu chvíli, kdy šlo o záchranu opuštěného pitbulla mi kápla slza. A to z toho důvodu, že jsem si tu scénu dokázala naprosto autenticky představit. A musím říct, že autorka si s popisy dokáže opravdu skvěle pohrát.

I když tu nepíšu žádné nadšené věty typu: Je to skvělá kniha... Děj je báječný... a jim podobné, tak se nenechejte mýlit. Kniha je příjemná a oddychová, neříkám, že při čtení si budete kousat nehty a budete jako trní, jak to asi dopadne, ale zpříjemnit si jeden večer touto knihou není až tak špatný nápad. A myslím si, že pro fanoušky autorky je to přímo nutnost.

Takže za mě je kniha průměrná, předvídatelná, ale milá a příjemná. Neotřelý nápad, co se příběhu týče, ovšem to zpracování.. Ale u těchto druhů knih se to dá očekávat.
Nejsem zklamaná ani znuděná, nejsem ani překvapená. Tak nějak jsem tušila, že nebudu skákat radostí 3metry vysoko, ale taky jsem věděla, že v rámci mezí si to čtení užiju a to se taky stalo.

A těším se, až mi napíšete, co vy a Samec? :)

Daramegan