Podle náhodného výběru - Max Eisen

Autor: Max Eisen
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Computer Press
Počet stran: 229

"Muži spěchali na umývárnu, aby se omyli a přeprali si blůzy a kalhoty. Velitelé bloků se snažili zajistit, že zůstaneme co možná nejčistší, protože pokud by se to nepodařilo, snadno by se rozmnožily vši a rozšířil by se tyfus."

Vzpomínky bývalého vězně koncentračního tábora...
Více než sedmdesát let po osvobození nacistických koncentračních táborů spojenci, Max Eisen podrobně líčí deportace z maďarského venkova do Osvětimi-Březinky, ničivou otrockou práci v Osvětimi I, neblaze známý "pochod smrti" v lednu 1945, bolestnou dobu po osvobození i cestu k fyzickému a psychickému uzdravení.

Tato kniha je příběhem jednoho muže, kdy jej stránku za stránkou, provázíme od jeho dětství až po dospělost. Ono asi to dětství není podstatné, co je nejpodstatnější, tak byl okolo patnácti let odveden do koncentračního tábora Osvětim - Březinka. Zde začíná pravé peklo, kdy popisuje, jak cestovali, poté jejich "aklimatizaci", aby přežili. Předá čtenářům spoustu informací, jak to bylo s nucenými pracemi v koncentračním táboře, jaký byl Pochod smrti a také, jak probíhalo osvobození. Ovšem, poté se dozvídáme další zajímavé informace, které jej provázeli při návratu do "běžného" života, který, nebudeme si lhát, nebyl jednodušší, protože ty hrůzy, jenž zažil, v něm museli něco málo zachovat...

Dneska nejdříve začnu tím, co mě nebavilo - a to byly poznámky překladatele pod čarou. Naštěstí se dají přeskakovat. Jinak byla kniha naprosto skvěle napsána. Jde vidět, že autor se v dnešní době věnuje přednáškám o tom, jaké to bylo, že má v sobě určitý drive a dokáže podat i takto odporné a šílené informace způsobem, aby to čtenáře, potažmo lidi na přednáškách, bavilo, aby chtěli vědět víc, mnohem víc.

"Celé dny jsem spal, pohlcen horečnatými sny. Když jsem se probudil, odvlekl jsem se k cisterně, abych se napil, ale ve vodě plavalo tolik těl, že to bylo nemožné."

Kniha je řazena mezi válečnou, historickou literaturu. Ale nebojte se toho. Je to psáno tak, aby text dával souvislý příběh, kdy se opravdu na děj díváme očima diváka, jako by nám ubíhal v mysli film. Jsou tam sice nějaká data, ale těch je tam poskrovnu, přičemž když se objeví, tak jen pro upřesnění, co se přesně stalo. Většinou ty data značí velkou nebo průlomovou událost, proto je autor zmiňuje.

Věřím, že napsání této knihy muselo být pro autora těžké, sám popisuje, jak mu otec v koncentračním táboře říkal, aby přežil a všem o tom, co se tam děje, povídal. Splnil přání svého otce, ale také se věnuje tomu, jak to pro něj bylo ze začátku těžké. A to se není co divit. Vzpomínat na ty hrůzy, která nám podává na stránkách knihy, muselo být naprosto děsivé. Věřím, že mnoho lidí, kteří  tenhle hnus přežili se snažili zapomenout, ale my můžeme děkovat těm, kteří to za a) nevzdali a za b) chtějí se podělit s námi, čtenáři a posluchači. Právě díky nim si můžeme utvořit obrázek, jak to vypadalo, fungovalo a k čemu se už nikdy nepřiblížit.
Vždy, když vidím v televizi ty rádoby politiky, mecenáše a jim podobné, nejraději bych vzala všechny knihy, které se tomuto tématu věnují a donutila je číst. Opravdu je nutné postupovat tak, abychom se opět přiblížili k možnosti, že se tohle bude opakovat? Snad nikdy nebude... Ale jeden nikdy neví, protože těch zvířat, které nemají slitování, je mezi námi, na celém světě, stále dost.

Určitě knihu doporučuji všem. Po pohledu dívky v knize Děti, které přežily Mengeleho, je to opět něco nového. Navíc z pohledu muže, který pracoval na nucených pracích v koncentračním táboře - tohle bylo opravdu o nervy. Ty práce... škoda mluvit.
Pokud budete mít šanci si knihu přečíst, tak běžte do ní... Ať se jednoduše a prostě nezapomene...

Děkuji Albatros media a.s. za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu budete chtít koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a přeji fajn víkend,
Daramegan

Návrat z pekla - Jan Vavřík

Autor: Jan Vavřík
Nakladatelství: Brána
Počet stran: 268
Rok vydání: 2016

"Já jsem stál v řadě přeživších. Nesčetněkrát jsem si přehrával v hlavě tuto úvodní scénu, nešla mi z hlavy stejně jako poslední pohled na Aničku a její maminku. Ta odmítla svou dceru vhodit do příkopu vedle příjezdové rampy. Dali ji na výběr... buď dívku odhodí do jámy a sama přežije, nebo zůstane s ní."

Karlu Millerovi, nadějnému studentovi medicíny, převrátí život naruby nejen krásná židovská dívka Marie, ale také nadcházející druhá světová válka. Společně se stará se svým otcem o pekárnu v přízemí pavlačového domu, v němž místní obyvatele terorizují kolaboranti a donašeči. Karel se neskutečně trápí výčitkami, že nedokázal zabránit transportu své ženy a dětí do Terezína. Vinou podrazu se dostane do koncentračního tábora kde se stane osobním kuchařem velitele. Záhy zjišťuje, že se jeho žena v tomto táboře objevila také, stejně tak i jeho děti. Setká se znovu se svou rodinou? Pomstí se za veškerá příkoří, která mu život do cesty přinesl?

Autor v této knize popisuje příběh, který slyšel od své babičky. Ta byla za války nuceně nasazena v Německu. A já stále tak nějak nedokážu pochopit, že se tyto zrůdné události děly. Že měl na to někdo žaludek a odvahu a nebál se svého svědomí. Vlastně... Oni svědomí neměli...

Po dočtení knihy mám pocit, že trpím sebetrýzní. Jelikož mám husí kůži, černé myšlenky, bolavé srdce, vyžraný mozek, ale přitom to jsou příběhy, které budu vyhledávat. Nechci zapomenout, že se takové svinstva děly. A přála bych si, aby si to četl každý a dostalo jej to aspoň z poloviny tak moc jako mě. Potom by to mezi lidmi mohlo být jiné... Ovšem... Někteří svědomí nemají...

Děj knihy je psán z pohledu hlavního hrdiny Karla. Jsou kapitoly, kdy vzpomíná na minulost a jiné kapitoly se odehrávají v přítomnosti, není tam jasný řád, kdy to bude tak a kdy jinak, ale přesto je to jasné. Při čtení jsem se nezadrhávala a nepřemýšlela, kde jsem. Nevím, jestli se hodí to slovo, které teď použiji, ale bylo to "příjemné" čtení.
Příběh odsýpal, byl napínavý, byl zajímavý, byl srdceryvný a pro mě je to opět zásah do srdce, kniha, o které budu hodně dlouho přemýšlet a hlavně mluvit se všemi okolo (až jim polezu na nervy).

"Viděl jsem, jak dozorci vyvádějí z baráků řady apatických vězňů se svěšenými hlavami. Bylo jich mnoho, netroufal jsem si odhadnout jejich počet. Dva zadní vagony se zaplnily velmi rychle. Prásknutí dveří obou vagonů a omotání kliky ostnatým drátem, to tu bylo normální."

Tuto knihu doporučuji všem, které zajímá téma židů, druhé světové války, koncentračních táborů, komunismu, ale zároveň v těchto chmurných, černých tématech hledají i nějaké to potěšení v podobě lásky, romantiky, sem tam šťastných konců a hlavně, pochopení a prozření lidí, kteří nehledí jen na sebe. Pro ty, kteří hledají příběh, jenž bude mít duši! Protože tady na těchto stránkách je!

Mnohokrát děkuji nakladatelství Brána za poskytnutí recenzního výtisku a vám, kteří si tuto knihu nechcete nechat ujít a zároveň chcete podpořit sympatického autora, jenž se narodil v Bruntále a absolvoval Ostravskou univerzitu, tak to můžete nejlevněji udělat přímo tady.

Děkuji za přečtení a popřípadě za jakýkoliv komentář. :)

Daramegan

Neviditelná zranění - Věra Fojtová

Autor: Věra Fojtová
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 248

Neviditelná zranění jsou příběhem dvou mladých lidí, do jejichž osudu krutě zasáhla válka. Rút je šestnáctiletá dívka, která je společně se svojí matkou zařazena do transportu a místo toho, aby chodila do tanečních a prožívala své první lásky, prožije rok života v Terezíně, kde se setkává s Ervínem, dvaadvacetiletým mladíkem a milovníkem žen. Zde se jejich osudy rozdělí a Rút prožívá další válečné útrapy. 

Tato kniha je silný, dech beroucí příběh, který je založen na skutečnosti. Autorka čerpala jak z odborných knih, tak z deníků "Rút" a z výpovědi "potomka" po Ervínovi.
Rút a Ervín jsou hlavními hrdiny. I když se jejich příběhy proplétají minimálně, zasáhne nás to na začátku a na konci příběhu. Rút si prochází, což můžu prozradit, mnohem větším peklem. Její vyprávění bych řadila mezi brutální, syrové a neuvěřitelné. Nejednou mi tekly slzy, které jsem prolévala nad krutostí a přístupem "správné" rasy k ostatním lidem.

"V hlavě jsem měla jenom jedinou otázku. Co nás asi čeká tam, kam dojdeme? I přestože si ji patrně kladli všichni, odpověď nepřicházela. Ten kdo ji znal, nepovažoval za nutné odpovídat."

Na jednu stranu nechápu, proč se do těchto knih pouštím dobrovolně, A konkrétně u této knihy se mi stalo, že po dočtení jsem nemohla popadnout dech dalších pár dní a nedokázala přemýšlet ani nad něčím jiným. A nemyslitelné bylo se začíst do jiné. I když vím, že bychom neměli před tímto zavírat oči, protože je to naše minulost, tak jsem nejednou měla chuť knihu odhodit do kouta a už na ni nesáhnout.

                                                                   zdroj obrázku

Knihu doporučuji všem. Bez výjimky. Všichni bychom měli vědět, co se v té době dělo, jak to probíhalo a i když samostatný příběh Rút a Ervína je smyšlený, vše ostatní se zakládá na skutečnosti. O to víc je to kniha, která Vás bude bavit. Dozvíte se, co jste už možná věděli, ale stále je to pro vás neskutečné.
Opravdu doporučuji.

Smekám před autorkou, paní Fojtovou, že dokázala dát těm nesmyslným hrůzám smysl a poskytla nám pohled na tu špatnou stranu. Že se dokázala probírat minulostí, i když to muselo být hrozné, zjišťovat všechny ty nechutné věci. Obdivuji ji za to, že se dokázala do té hrůzy ponořit, postavit se k ní čelem a napsat pro nás, čtenáře, příběh, který je drsný, nepěkný, smutný, tragický, ale přitom nám tak blízký a nádherný.

Mé hodnocení této knihy je 100%. 

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a knihu si můžete pořídit přímo zde, za sníženou cenu. :)

Daramegan

Ráchelina kniha - Sissel Værøyvik

Autor: Sissel Værøyvik
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 384
Překlad: Alice Týnská

KRÁČÍM A BEDLIVĚ NASLOUCHÁM. NAJEDNOU MÁM VŠECHNY SVOJE PŘEDKY ZA SEBOU. ZASTAV SE, NABÁDAJÍ MĚ. DÍVEJ SE A POSLOUCHEJ. Z LÁSKY TISÍCŮ LIDÍ PŘED TEBOU SES ZRODILA.

Novinářka Ella se po letech vrací z New Yorku zpět do rodného Bergenu. Po příjezdu se musí vyrovnat s mnoha těžkostmi, mimo jiné i se svou minulostí, se stíny, které se za ní táhnou jako dlouhé stuhy. Zásadním životním zlomem se však pro ni stává setkání se starou ženou jménem Ráchel. Ta Ellu požádá o sepsání svého životního příběhu. Přestože se Ella zpočátku brání, brzy je vtažena do dramatických událostí, které ji zavádějí do jiných časů a jiných životů - do doby Ráchelina dětství, kdy byla poslána z Bratislavy do Norska, aby unikla před perzekucí Židů na Slovensku...

JUDEN! JUDEN! TOHLE NENÍ TVOJE ŠKOLA, TY ŽIDOVSKÁ SVINĚ!

Čím začít.. Perfektně zpracovaný román, kde se prolínají dva životní osudy. Vyprávění přítomnosti Elly, která musela přijet zpátky do svého rodného města kvůli obzvláště těžkým povinnostem. Na druhé straně je zde příběh z minulosti, z doby světové války, kdy Ráchel na stránkách knihy vzpomíná, jaký měla život. Vzpomínky na její dětství, mládí, přátelé a kamarády.
Velmi se mi líbilo zpracování, je to stylem například Vypravěčky od Jodi Picoult, kdy se z přítomnosti, z roku 2009, vracíme do minulosti, do roku 1939 a pozdějšího, nejdříve do Bratislavy a poté do Norska a USA. A stále se kapitoly prokládají. "Nejdrsnější" pro mne bylo, kdy Ella zjistila něco důležitého, co jsem opravdu potřebovala vědět a v tu chvíli - konec kapitoly a vracela jsem se do minulosti Ráchel, aby se mi to, co Ella odkryla, dalo dohromady s příběhem Ráchel. Je to velmi poutavě a důmyslně napsáno. Moc se mi to líbilo.

CHCI TI DÁT DOMOV, KTERÝ JÍM BUDE NAVŽDY. TOHLE JE JEDINÝ ZPŮSOB JAK TO UDĚLAT, KTERÝ ZNÁM. ODPUSŤ MI.

Tato kniha má to, co má správný román mít, přitom na žádné stránce to není přehnané. Je to něžné pohlazení pro duši, je to napínavé od začátku do konce, je to milé počtení s prvky "hororu". Krásná kniha. Na konci samozřejmě nechyběly slzy, které tak nějak patřily k samotnému příběhu.

Pokud máte rádi knihy, které se zakládají na faktech, pokud máte rádi příběhy, které mají duši a pokud máte rádi romány, které vám něco můžou dát, tak tohle dílo je pro vás to pravé. Protože nejen že každá postava má v knize své místo a všechno do sebe krásně zapadá, ale je to také příběh, díky kterému si uvědomíme nejen, že přátelství je křehké a krásné a když se mu dají pevné základy, tak potrvá navěky, ale také to, že když nasloucháme druhým, dokážeme se vcítit do toho, co prožívají,  a může nás to povznést nad všechno zlé.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete tady. Určitě neuděláte chybu, kniha ode mne totiž získává plný počet bodů. :)

Daramegan