čtvrtek 14. června 2018

Vytoužené dítě - Catherine Chidgey

Autor: Catherine Chidgey
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 406

"Při pohybu v továrně pamatujte na pravidla, děti. Máme veliké štěstí, že zde můžeme být, na rozdíl od jiných škol, které byly odeslány na venkov, kde se nedají navštívit žádné továrny. A nezapomeňte pozdravit naši průvodkyni Frau Müllerovou správným německým pozdravem. Všimla jsem si, že někteří z vás přešli na prostý pozdrav. To je nepřípustné. A někteří z vás nedrží ruku rovně. Také nepřípustné."

Německo 1939. Dvě děti bezmocně sledují, jak jejich rodiče pohlcuje nemilosrdné mocenské soukolí. Siggi žije v blahobytu a nevědomosti berlínské střední třídy. Její otec je cenzor, který bez slitování odstraňuje zakázaná slova jako "slib", "láska" nebo "milost". Jedináček Erich žije na relativně svobodnějším venkově, přesto se mu však na mysl kradou podivné nezodpovězené otázky.
Tyto dvě děti svede osud dohromady, když se německá víra v nádhernou budoucnost začne hroutit. Společně najdou dočasné útočiště v opuštěném divadle uprostřed trosek Berlína. Venku mezitím všude visí z oken bílá prostěradla a po celém městě se mluví o kapitulaci. Dny, které stráví Siggi a Erich spolu, zformují jejich další životy.
Na Siggi a Ericha dohlíží vytoužené dítě, tajemný vypravěč příběhu. Vidí a cítí, co vidí a cítí i oni. Jeho hlas totiž vychází z hlubin trosek národního snu...

Catherine Chidgey se narodila v roce 1970. Vystudovala tvůrčí psaní, psychologii a německou literaturu a dva roky žila v Berlíně. Její debutový román In a Fishbone Church získal Cenu spisovatelů zemí Commonwealthu pro oblast jihovýchodní Asie a jižního Pacifiku za nejlepší debut, Cenu Betty Traskové a byl na seznamu děl nominovaných na cenu Orange Prize. Její druhý román Golden Deeds se v New York Times stal knihou roku. V roce 2006 následoval třetí román The Transformation. Žije ve městě Ngaruawahia na Novém Zélandu.

Je to něco naprosto jiného, než na co jsem zvyklá. Silný, emotivní příběh, kde se vcelku "nic neděje" a přitom pro mě byl plný informací, které jsem hltala. Je to sonda do dvou lidských, dětských duší, a jejich vnímání světa kolem sebe za časů Hitlera. Nádherný, něžný, dá se říct až téměř poetický příběh, který se odehrává v jednom z nejhorších období světa. To všechno a mnohem víc je Vytoužené dítě.

Siggi je dcerou otce - cenzora a matky, která je zvyklá na určitý způsob života. Má dva bratry a na první pohled se zdá, že i spokojený život. Se školou navštěvuje továrny, vede spořádaný život, je hodná, a hlavně velmi vnímavá.
Erich žije s matkou a jejich život na venkově vypadá v pořádku. Možná nemá tolik možností jako Siggi, ale vystačí si s málem.
Jejich životy sledujeme na stránkách od dětství až do dospělosti. Kniha je o tom, jak se dva mladí formují, na co myslí, když jsou mladí a také kam může osud někoho zavést, když s ním má určité plány...

Dlouho jsem nečetla knihu, která by byla vyprávěna z pohledu třetí osoby a proto mi chvíli trvalo, než jsem si na to zvykla. Ale ve chvíli, kdy mi to přišlo normální, se přede mnou rozprostřel obraz něčeho neskutečného. To, jak dokázala autorka pracovat se slovy, uměla popsat, jak děti dokáží vnímat "dospělé věci" bylo fascinující. S tímto podáním jsem se ocitla v naprosto jiném světě a díky způsobu, jak umí autorka zaujmout, jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nedočetla.

Jak jsem psala výše, tato kniha je úplně jiná, než na jaké jsem zvyklá. Je to z jednoho prostého důvodu. Dá se říct, že se v příběhu nic zásadního neděje. Když čtete, pomalu proplouváte životy obyvatel, kterých se dotkla druhá světová válka, sledujete jejich počínání, zachytáváte jejich pocity, přibližujete se určitým způsobem k jejich vnímání samotného faktu, že je válka a co to konkrétně pro ně znamená. Nic víc v tom nehledejte. Já si to soukromě nazvala jako psychologický dokument o lidech tehdejší doby, ale v dobrém slova smyslu. Ovšem nejvíce mne zasáhly právě hrdinové knihy, jejich přístup, jejich osudy. V jednu chvíli, kdy se Erich stane nečekaný zázrak, o kterém ani nedoufal, že k němu dojde, jsem za něj šťastná, jako by se to stalo mě. Ale přitom vím, jaké to bude mít následky a hned jsem opět smutná i za něj. Věřím, že ti z vás, kteří se pustí do této knihy, budou mít stejné pocity. Tato kniha vám může opravdu hodně dát.

"Toho večera sleduji, jak jde Sieglinde dolů do sklepa, kde stěny nejsou skutečné stěny, ale hromady volných cihel. Kdyby dům zasáhla bomba, kdyby suť zatarasila dveře, kdyby oheň spotřeboval veškerý vzduch, mohla by jednoduše přejít do sousedního sklepa, a kdyby i jejich dveře byly zatarasené, mohla by zkusti ten další a další. Takhle je to v celé ulici, v celém městě: falešné zdi, klamavé východy (a jsou i jiné způsoby odchodu: lano, revolver, rozkousnutá skleněná ampule)."

Již jsem zmiňovala, že je tento příběh zajímavý, ale také napsán velmi čtivým způsobem. Navíc jsou na začátku každé části knihy i kratší cenzurované texty, kdy jsem se u nejednoho zastavila a lámala si hlavu nad tím, co za slova byly odstraněny. Připisuji další plusový bod za zpestření četby.

Na závěr knihy jsem se také dozvěděla, kdo je oním vypravěčem celého příběhu. Bylo to pro mne nesmírně překvapující a navíc, při doslovu autorky jsem zjistila, že se to částečně zakládá na historických faktech, tudíž jsem byla překvapena ještě více. Tohle zjištění je pro mě nové a i když se mi nelíbí, jsem ráda, že o něm vím.

Za mě si Vytoužené dítě zaslouží jedno velké ANO. I když se zde nedozvíte žádná velká historická fakta z války, tak přesto tato kniha může být pro vás přínosem. Zjistit, jak lidé žili v té době, co se dělo v jejich myslích, jak reagovali na to, že dochází zboží, které předtím bylo běžně k dostání, jak se zachovali, když jim šlo o život nebo naopak čím si procházeli při osvobození, jsou další cenné informace, které vás můžou donutit se zamyslet nad tím, co udělat, aby se na tuto dobu nezapomnělo a aby se hlavně nic z toho neopakovalo...

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat zde:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Žádné komentáře:

Okomentovat