Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 173
"Jeden člověk se dočkal ohromného ocenění za skutky, které vykonali jiní."
Nenechte Československo na holičkách! hlásaly transparenty demonstrantů v Londýně na podzim roku 1938. A právě na pomoc a práci Britského výboru pro uprchlíky z Československa se soustředil autor této knihy. V aktivitách výboru vyniká pět osob - Doreen Warrinerová, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Bill Barazetti a Kanaďanka Beatrice Wellingtonová.
Siru Nicholasi Wintonovi se dostalo za tuto záslužnou činnost náležitého uznání, ostatním však patřičné zásluhy přiznány nebyly. Autorovi se podařilo na základě archivních materiálů a výpovědí pamětníků zcela objektivně zrekonstruovat podíl práce jednotlivých aktérů pomoci a postarat se tak o to, aby jejich práce nebyla zapomenuta.
William Chadwick (1934-2011) se narodil v Anglii ve Swanage. V sedmnácti letech odjel do Kanady. Studoval na University of Toronto a doktorát získal na University College v Londýně. Po návratu do Kanady učil angličtinu a drama na univerzitách v Saskatchewanu a Ontariu. Napsal studie o Williamu Wicherleym, H. Kitchenerovi, Ontario za první světové války, produkoval divadelní hry, psal básně. V roce 2000 odešel do důchodu a se ženou žil v Anglii v hrabství Somerset.
Hned po přečtení úvodu, který je asi na dvě a půl stránky, jsem měla pocit, že tato kniha má být jakýmsi vysvětlením a hlavně vyvedením lidí z omylu. Většina z nás, ano, i já, si myslíme, že největší zásluhy na záchraně našich lidí měl Nicholas Winton. A tady se autor trochu rozezlil a proto napsal knihu, kde vše uvádí na pravou míru a zastává názor, že bez dalších 4 osob by Nicholas Winton nic nezmohl. Nebyl by považován za takového hrdinu, jakým je.
Tato útlá knížečka v sobě skrývá informace, které se zatím ke čtenářům nedostali. Ono to tak ale v našem světě funguje, máme jednoho hrdinu, proč pátrat po tom, jestli mu někdo pomáhal nebo ne? Přeci víme jméno a to je hlavní.
"...se na památku Kindertransportů vydal na impozantní cestu z Prahy do stanice Liverpool takzvaný Wintonův vlak. Následně se o této cestě na webu objevilo z různých zdrojů víc než deset stran příspěvků, což je více než sto zpráv. Sedmdesát procent z nich se zmiňovalo o "britském Schindlerovi" nebo podobné variantě, ale nikdo, s výjimkou jednoho, se nezmínil, že se v té akci angažoval také někdo jiný, což vzbudilo dojem, že všechno řídil Winton sám! Člověk se může jen smutně pousmát."
Z výše zmíněné ukázky jde opravdu vidět, že autorovi této knihy nezáleželo opravdu na ničem jiném, než dokázat, že nebyl jen Winton, ale byli i další lidi, kteří mají nemalé zásluhy na záchraně českých lidí. A nikdo jim zaslouženou pozornost nevěnuje, tak to udělal sám, v této publikaci.
Nemám nikoho, kdo by mě z pěti lidí v knize zmíněných zaujal nejvíce, ale je pravda, že svým způsobem mne nejvíc zaujala Doreen Warrinerová, protože při prvních slovech jsem měla pocit, jako by holka spadla do vody a musela začít plavat, i když v tu chvíli vůbec netušila jak. A potom už to šlo jako po másle, neví ani pořádně nic, jen ví, že musí.
Vím, že se autor při sepisování této knihy dostal k plno zdrojům, ať už to byly soukromé archívy, tak muzea apod. tudíž si myslím, že tam byly poschovávané i fotografie. Vůbec by mi nevadilo, kdyby jich tam bylo více. Ono to dodává na jisté autentičnosti. Je tam "pouze" pět fotografií, před každou kapitolou jedna, která se vztahuje vždy k dané osobě, o které kapitola je. A jednou je tam fotografie toho, jak se rozdělovaly peníze na transporty dětí, to je konkrétně u Billa Barazettiho. Ale nic víc. Mě by se líbilo, kdyby kniha měla o pár stránek navíc a bylo zveřejněno více snímků. Ale to čistě můj názor.
Jinak je kniha čtivá, tím, že je útlá, tak se přečte poměrně rychle, i když jsou tam historické fakta, které ale k takovému tématu patří a čtenář s tím musí počítat.
Bylo to pro mne velmi zajímavé, utřídila jsem si myšlenky a kniha měla pro mě opravdu přidanou hodnotu. Dozvěděla jsem se informace, které jsou dle mého názoru cenné. A jsem za to ráda.
Doporučuji každému, koho toto téma zajímá a taky těm, kteří si myslí, jako já, že Sir Nicholas Winton byl sám. Protože nebyl... teď už to vím...
Děkuji nakladatelství Mladá fronta za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej budete chtít koupit, můžete přímo tady.
Díky za přečtení!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat