Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 341
"Mám strach.
Už neslyším žádný hluk v domě ani garáži. Jenom sebe, jak pěstičkami buším do dveří koupelny.
Čím dál silněji."
Slunce, palmy, tyrkysové vody oceánu, ostrov Réunion a mladý pár s šestiletou dcerou na dokonalé dovolené. Ta se ale brzy promění v noční můru, když Liane zničehonic zmizí a nechá za sebou jen rozházený pokoj. Její manžel Martial nejprve spolupracuje s policií, ale pak se i s dcerou dává na útěk. Z truchlícího partnera se náhle stává hlavní podezřelý a hon na domnělého vraha a únosce dcery začíná.
Michel Bussi začal psát už v devadesátých letech, ale trvalo celou jednu dekádu, než prorazil s knihou Code Lupin (Kód Lupin, 2006). Následovaly další úspěšné detektivky a v roce 2011 vyšel román Černé lekníny (Nymphéas noirs, česky 2017), který získal mnoho ocenění. O rok později z něj další kniha Vážka (Un avion sans elle, česky 2016), učinila jednoho z nejprodávanějších francouzských autorů, jeho knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků. Bussi působí také jako profesor geografie na univerzitě v Rouenu.
Od autora mám přečtené všechny knihy, které u nás vyšly a proto jsem neváhala a pustila se do novinky s názvem Nepouštěj se mé ruky. I když jsou zde autorovy podpisy a proto vůbec nepřemýšlím nad tím, že by to napsal někdo jiný, i tak se mi někde v hlavě honí malá, docela maličká myšlenka, jestli tohle napsal opravdu on. U prvních tří knih jsem byla maximálně spokojená, ale tady nastal jeden velký problém. Neuměla jsem se začíst tak, abych knihu doslova hltala jako předchozí díla. U tohoto thrilleru mi nevadilo, když jsem knihu odložila a později se k ní zase vrátila...
Příběh začíná zdánlivě jednoduše. Na ostrově Réunion je mladá rodina s malou holčičkou na dovolené, žena se rozhodne zaskočit si na pokoj a už se nevrátí. Když ji manžel jde hledat, najde prázdnou místnost. Zalarmuje policii, ale po nějaké chvíli chytá svou dceru za ruku a utíkají společně pryč od všeho a od všech. Začíná doslova hon na Martiala, policie si je jistá, že on za vše může, on se zbavil ženy a nyní unesl i svou dceru. Ovšem, nic není tak jednoduché, jak se tváří. Policie a hlavně Aja by měli začíst myslet i na to, že tohle může být ještě složitější...
To, co vás přesvědčí, že tuto knihu napsal Michel Bussi, tak je jednoznačně popis prostředí a tady konkrétně ostrova Réunion. Autor opět kouzlí se slovy a vy při čtení budete cítit všechno, co popisuje. Teplé vlny moře, palčivost slunce, jemný vánek, který vás čechrá ve vlasech, rychlost aut, které uhánějí za Martialem... Jeho schopnost podat čtenářům děj samotný je naprosto fascinující a nikdy nepřestanu žasnout, jak tohle dokáže. Opět se mi potvrdilo, že je to mistr nad mistry.
Ovšem mrzí mě, že příběh jako takový mne příliš neuhranul. Nejvíc mne asi zamrzelo, že už od začátku má čtenář tušení, že děj nebude tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá, a tak čtenář (aspoň tedy já), čeká na nějakou zápletku, nějaký zvrat, který mu to potvrdí. Není tam ten wow efekt, kdy dojde k odkrytí něčeho nečekaného, a když to čtenář očekává, tak tomu chybí ta jiskra...
"Fuj!" zvolá Sofa a rozchechtá se. Zastavila se před páchnoucí lejnicí a na dřevěné destičce, označující jméno stromu, čte: Sterculia foetida, Strom, co páchne jako hovínko. Cítí pach květů na větvích, ucpe si nos, pořád ještě se směje a pak poskakuje po cestě dál.
Martial ji mlčky následuje.
Neskrývat se...
Snadněji si to představíš, než uskutečníš!"
Kapitoly v knize jsou příjemně krátké, navíc v každé je napsán časový údaj, kdy se daná akce děje, takže máte vše předloženo jako na stříbrném podnose. Je to jednoduše den po dni, hodina za hodinou, minuta za minutou... Hra o čas... A nalezení Liany... Konkrétně ten časový údaj se mi hodně líbil. Působilo to na mě více dramatičtěji a napínavěji. To jsem ocenila.
Nemůžu říct, že by tato kniha byla závratně úžasná, na mne bohužel působí jako nejslabší od autora, ale pokud jste si pana Bussiho zamilovali tak jako já, určitě ji vezměte do ruky. Minimálně vás utvrdí v tom, že je to mistr vypravěč, který vás dokáže dostat přesně tam, kde vás potřebuje. Jeho práce s charaktery postav, s prostředím, kde se děj odehrává a s pocity čtenáře jsou neskutečně skvělé. A za to to čtení rozhodně stojí! Co na tom, že příběh byl trochu slabší, Michel Bussi tohle umí vynahradit v jiných sférách a já jej určitě budu doporučovat, kudy budu chodit! :-)
Hvězdné hodnocení:
Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a zde si můžete koupit Nepouštěj se mé ruky.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat