úterý 5. června 2018

Dítě ohně - S. K. Tremayne

Autor: S. K. Tremayne
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 351

"Dveře jsou zavřené. Obcházím severní stranu domu. Moře po mé levici je šedé a divoké, černé obrysy Morvellanu vypadají v polevujícím dešti zlověstně."

Když si Rachel vezme Davida, zdá se, že má vše. stěhuje se do nádherného domu a s novým manželem získává bohatství, lásku i milého nevlastního syna Jamieho. Brzy se ale Jamieho chování změní. Tvrdí, že ho pronásleduje přízrak jeho mrtvé matky. Snaží se Jamie Rachel vyděsit, nebo je jeho trauma větší, než si myslela? A proč David odmítá mluvit o tom, co se jeho první ženě před lety stalo? Rachel se noří do hlubin minulosti a její podezření roste.

S. K. Tremayne je jeden z pseudonymů britského spisovatele a novináře Seana Thomase, který je známý také pod jménem Ton Knox jako autor dobrodružných thrillerů. Přispívá do časopisů a novin, jako jsou Daily Mail, The Times a The Guardian. Pod pseudonymem S. K. Tremayne napsal hororový thriller Ledové sestry a na jeho úspěch navázal knihou Dítě ohně. Narodil se v Devonu a momentálně žije v Londýně se svými dvěma dcerami.

Autor bestselleru Ledové sestry se v nové knize Dítě ohně opět držel osnovy, kterou tvoří rodinná pouta a velmi ponuré prostředí. Po dočtení knihy, což bylo někdy před týdnem, jsem byla vysloveně nadšená, ale musím přiznat, že v tuto chvíli, kdy píšu recenzi, ze mne už euforie vyprchala a pár věcí se mi proleželo. Tudíž můžu napsat, že Dítě ohně je skvělá kniha, ale rozhodně ji nepovažuji za lepší než Ledové sestry. Řekla bych, že obě knihy jsou stejně dobré, ale tím, že Ledové sestry byly první, tak tato je až na druhém místě.

Rachel jakožto hlavní hrdinka je velmi příjemná postava, i když její postoj k některým věcem mi přišel buď nevhodný nebo divný, přesto jsem ji měla svým způsobem ráda a nevadila mi. Oproti tomu mi byl David velmi nesympatický už od začátku. V jednu chvíli je naprosto dokonalý chlap a pak si sundá v soukromí masku a je úplně jiný. Nemohla jsem si k němu najít cestu.
Celý příběh se odehrává v ponurém, tmavém, deštivém podnebí v Cornwallu, který je znám tím, že jsou zde všude opuštěné doly. A ty také hrají jednu z hlavních rolí celého příběhu. Rozhodně vám zde nevypíšu důležité údaje, které by vás ochudily o ten správný, čtenářský zážitek, ale určitě se připravte na to, že po dočtení se budete jakémukoli dolu vyhýbat obloukem.

V celém ději jsou důležité různé náznaky, které vás někam vedou, ale vy vůbec nebudete tušit kam. Je pravdou, že jsem na spoustu věcí přišla až ve chvíli, kdy k nim dospěla i Rachel. Ale přece jen mi některé věci nesedí, nezdá se mi, že by spousta těchto věcí byla možná. Mám pocit, že Ledové sestry na mne působily více věrohodně než Dítě ohně.

To, co mne opět neskutečně bavilo a bude bavit v každé knize, kde si s tím autor pohraje, tak je právě to ponuré prostředí. Opět jsem se dostala na opuštěné, tmavé a nepříznivé místo, kde je člověk odkázán sám na sebe. Představa vytrvalého deště, vlezlé zimy, tmavých mračen nad hlavou a rozbouřeného moře rozbíjejícího se o útesy mě nikdy nepřestane nudit! A S. K. Tremayne se v tomto vyžívá a umí toto prostředí popsat naprosto dokonale.

"Jeho nejhorší noční můra se přiblížila jako studené zimní dešťové mraky, které viděl hotelovým oknem, jak se hromadí nad věžemi Truro a razí si cestu od kopců na západ. Od Carn Brea a útesů Portreathu. A za tím vším, dál na západ, kde začínají skály Penithu? Nejspíš už tam pršelo na duby a jeřáby v Dámském lese, déšť bubnoval na vlhké propletené ostružiní v Carnhallowském údolí."

Úplně nevím, proč se kniha jmenuje Dítě ohně, protože název mi k tomu, co se skrývá na stránkách moc nesedí, každopádně musím uznat, že čtení bylo opravdu fajn. V některých situacích, hlavně když vypadla elektřina, jsem opravdu měla pocit, že se zblázním a chvílemi jsem chtěla, aby se Rachel na celé tajemství rodiny vykašlala a odletěla někde na jih, do tepla, kde by se ona a potažmo i já, uklidnila. Při rozluštění celé zápletky jsem nevěřila vlastním očím, ale i tak jsem s tím měla problém. Přišlo mi to docela zmatené, chaotické a přiznávám se, že jsem se k některým pasážím vracela, abych pobrala vše, co si pro mě autor připravil. Ten konec mohl být jednodušší. Přehlednější...

Určitě se ale nezapře, že tato kniha je napínavá a tajemná. Opět se budu opakovat, ale prostředí v příběhu je skvěle popsané a díky tomu na některé ze čtenářů může příběh působit lehce infarktově. :-) Dítě ohně každopádně stojí za přečtení a pokud jste si autora oblíbili díky jeho Ledovým sestrám, tak věřím, že ani tato kniha vás nezklame. Užijete si čtení, nebudete se nudit, jen můžete být lehce rozčarováni z konce. Ale věřím, že celkově pocit ze všeho, co se odehrává před ním, vám ten konec vykompenzuje. Za mě tedy jedno velké doporučení!

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan