Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 204
"Říká se, že když si k sobě někoho připoutáš, jsi za něj zodpovědný po zbytek života. Otázka zní, jestli to stojí za to."
Bašku a Lívii pojí pouto nejsilnější, pokrevní. Ale navzdory tomu, že jsou sestry, jako by neměly nic společného. Zatímco Lívii se ve všem daří, Baška zůstává na druhé koleji - ve škole, mezi kamarády, dokonce i doma. Zaslepeným rodičům ani sestře se zkrátka není možné zavděčit. Jedinou naději na štěstí vidí Baška v rodícím se vztahu s Jakubem, který však skrývá tajemství. Navíc čím dál nesnesitelnější Lívii očividně něco tíží... Zvítězí pocit zodpovědnosti, anebo sobeckost stáhne všechny na samotné dno?
Další kniha Mirky Varáčkové je pronikavou sondou pod povrch běžné, zdánlivě normální rodiny, příběhem, ve kterém se překvapivě mnozí najdou. Neboť získat od života dobré karty někdy na rozehrání hry o štěstí nestačí.
Miroslava Varáčková má doma tři chlapy a psa. Když je ráno vypraví do práce a do školy, odpluje ke klávesnici počítače a do světa fantazie. Každá její nová kniha je totiž cestou, na kterou se se svými hrdinkami vypraví. Jejich cíl není nikdy jasný, ten objevují společně a jejich zážitky formují nejen autorku, ale i její hrdinky. Stálo to za to je autorčinou čtrnáctou knihou.
Musím uznat, že kniha Stálo to za to opravdu stála za to! Dočetla jsem ji večer, krátce před půlnocí a ihned jsem trapně, a hlavně bez jakéhokoliv studu, psala autorce, co ten konec má znamenat? Jak to tedy je? A hlavně ať mi dá radu, jak mám jít do postele, když mé emoce byly rozjitřené, jako už dlouho ne. Nekonalo se žádné slzavé údolí ani okusování nehtů, ale přitom jsem při čtení prožívala všechny strasti a slasti hlavních hrdinů a emočně jsem byla naladěna na jejich vlnu. Věřím, že to byl účel autorky. Abych se do příběhu vžila.
Hlavní hrdinkou příběhu a vypravěčkou je Barbora, řečena Baška, která chodí na střední školu, do třeťáku. Její studijní výsledky jsou chvalitebné, ale je to taky její jediná činnost, která ji opravdu jde. Její sestra Lývie je mistrní v gymnastice, sbírá všechny možné poháry a medaile, jen trénuje a nic jiného ani neumí. Rodiče obou sester se v Lývii shlížejí, podporují ji a Bašku odstrkují na druhou kolej. Hlavně tedy matka. Až budete tuto knihu číst, obrňte se trpělivostí, protože nejednou jsem dostala takový záchvat vzteku na matku, že kdyby byla v mé blízkosti, horko těžko by se zvedala ze země. A Baška? Potichu a útrpně snášela jakoukoliv nespravedlivost na svou osobu, snažila se být neviditelná. Až do doby, než potkala Jakuba. Pak se všechno otočilo, ale těžko říct, jestli k dobrému nebo špatnému. To se dozvíte ve chvíli, kdy si přečtete tento příběh, to vám neprozradím...
Ač jsem na jednu stranu chápala chování Barbory, některé její situace bych řešila rozhodně jinak. Možná je to tím, že jsem horká hlava a proto jsem nechápala, jak může jen nečinně přihlížet, nebo dokonce mlčet. V určitých chvílích bych už sypala z rukávu všechny argumenty proč ano a proč ne, kdežto Barbora byla potichu a klidila se někam pryč, jen aby zbytečně nevyvolávala konflikty. Jsem jiná povaha než ona a troufám si tvrdit, že právě proto mě tak chytila za srdce. Měla jsem při čtení pocit, že bych ji měla chránit, zastat se jí, otevřít oči celé její rodině a nemohla jsem. Jasně že ne, je to kniha, je to příběh, ale ta bezmoc byla někdy opravdu velmi hmatatelná a proto říkám, že kniha opravdu stála za to!
"Biba mi poradila, abych se na všechnu práci kolem domácnosti vykašlala, protože až pak Lívie pochopí, kolik toho musím dělat a kolik úsilí a času vkládám do všech těch věcí, které přehlíží. Například vysávání zabere často i hodinu, umývání nádobí taky netrvá dvě minuty, nákup je často těžký, a než ho dovleču domů, mám ruce vytahané jako opice. Tak jsem dala na její slova rozhodla se ji poslechnout. Odhodlání mi ale dlouho nevydrželo. když jsem zjistila, že doma není co jíst a až přijde otec z práce, cvrčci mu budou v břiše cvrlikat operu, vydala jsem se na nákup."
Stálo to za to je kniha, ideálně pro dospívající dívky, pro sestry, pro mladé holky, které hledají útěchu, že ne jen jejich život je na houby. Ale určitě si tohle čtení užijí i starší ročníky - já jsem rozhodně toho zářným příkladem.
Od první do poslední stránky jsem si vše užívala, radovala se z maličkostí, líbily se mi sny Barbory, nesnášela jsem sobeckost Lývie, modlila se za nestrannost a prokouknutí matky a když skončila postel Barbory v obýváku, měla jsem chuť někoho uškrtit. Různé emoce se ve mě střídaly a určitě vás nepřekvapí, když napíšu, že knihu jsem přečetla během pár hodin, protože to nešlo nechat nepřečtené.
Ve chvíli, kdy Barbora potká Jakuba, už vás na stránkách nečeká jen holý text, ale také přepis textovek, takže se čtení stává ještě zábavnějším. A mi samozřejmě zase přišlo na mysl, že by se mi líbilo, kdybych si se svým partnerem tak esemeskovala, oťukávala se... Ale už jsme na to staří prostě. :-) Další důvod, proč jsem si příběh užívala. To oťukávání, opatrné našlapování v novém vztahu mi postavilo chloupky na rukou a autorka perfektně vystihla pocity, které jsem měla i já, když jsem tehdy, v hlubokém pravěku, navazovala nové vztahy. :-)
Od autorky už mám přečteno pár knih, jako například Grafitové děvče nebo Hlavně to nikomu neříkej, ale slavnostně prohlašuji, že Stálo to za to je nejlepší, kterou jsem četla. Líbila se mi námětem, zpracováním, tím, jak snadno jsem se sžila s hrdiny příběhu a dokázala ve mě probudit naprosto nečekané emoce, které byly místy opravdu silné. Pro někoho oddechovka, pro někoho průměr, ale pro mě úžasně emoční top čtení.
Pro někoho to může být obyčejná lovestory, ale pro mne to opravdu byla silná sonda do jedné rodiny, která sice vypadá normálně, ale nic normálního na ni nenajdete, když se podíváte do oken bytu... Jednoznačně velké doporučení.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Booklab/Slovart, kde si knihu Stálo to za to můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat