Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 320
"Tentokrát umře, tím si byla jistá. Věděla, že jí zbývá jen několik
sekund, a tiše se modlila za rychlý konec. Cítila, jak jí po zadní
straně krku stéká teplá, lepkavá krev. Slyšela, jak jí s odporným
zvukem praská lebka, když jí manžel třískl hlavou o zeď. V ústech
měla cosi jako štěrk; věděla, že je to zub, a zoufale se jej snažila vyplivnout.
Jeho ruce jí tak pevně svíraly hrdlo, že se vůbec nemohla
nadechnout ani vydat sebemenší zvuk. Plíce volaly po kyslíku
a tlak za očními bulvami byl tak intenzivní, že věděla, že jí musí
prasknout. Hlava se jí zatočila a potom naštěstí začala omdlévat."
Tina Craigová pracuje do úmoru, a ještě k tomu o sobotách prodává v dobročinném obchodě, aby ve svém nešťastném domově trávila co nejméně času. Když prohledává kapsy starého obleku, který někdo charitě věnoval, objeví dopis se zalepenou ofrankovanou obálkou bez razítka. Dopis otevře a přečte si ho - a to změní směr jejího života navždy.
Billy Stirling ví, že se nezachoval právě hezky, ale doufá, že může ještě všechno napravit. 4. září 1939 se posadí a napíše dopis, o němž doufá, že změní budoucnost.
A to se také stane - ale více způsoby, než by si kdokoliv dokázal představit...
Je na čase otevřít Dopis.
Kathryn Hughes žije nedaleko Manchesteru, kde se také odehrává její první román s názvem Dopis. V současné chvíli je spisovatelkou na plný úvazek a pracuje na svých dalších knihách.
Pokud vás zajímá více, podívejte se na webových stránkách Cosmopolisu na článek, co Kathryn Hughes říká sama o sobě.
Na první pohled se může zdát, že Dopis bude jen další romantická kniha, která bude fajn, ale žádné velké překvapení, které chcete... Nenechte se zmýlit. Není to žádná romantická slátanina, ale je to hodně emotivní, překvapivý a místy velmi zdrcující příběh, který vás nenechá chladnými a ukáže vám, že osud si s lidským životem zahrává tak, jak se mu zachce a kolikrát proti němu opravdu nic nezmůžeme.
Musím uznat, že nakladatelství si s obálkou opravdu pohrálo, aby odpovídala nejen příběhu, ale celkovému pocitu čtenáře. Jednou se při čtení budete vznášet v oblacích, poté spadnete prudce na zem, ale za vším budou stát slova, která jsou napsána. A co je psáno, je dáno...
Celý děj se odehrává ve dvou rovinách, dá se říct, že v přítomnosti a minulosti, ale ani tak nebudu mít pravdu. On totiž celý Dopis začíná prologem, který je v přítomnosti, kdy jedna starší žena vypráví vnučce svůj životní příběh, jak se setkala s manželem, jejím dědou...
A tady začíná to, kdy se seznámíte s Tinou, velmi svědomitou, mladou ženou, které se za život stane tolik neštěstí, až se divím, jak to mohla unést a nezbláznit se z toho. Jednoho dne v práci najde dopis, který je datován ke 4. září 1939, kdy jistý Billy píše ženě jménem Chrissie. A protože ji to svým způsobem zasáhne, rozhodne se jej doručit té ženě...
V tu chvíli začíná další životní příběh Chrissie, která vyrůstala s rodiči v Manchesteru, její rodiče, hlavně tedy otec, měli vysoké postavení ve společnosti a nestáli o to, aby jejich dcera tahala rodinu hanbou...
Co se stalo Tině? Co se stalo Christie? Dostane se dopis tam, kam má? A kdo je ta žena - babička, která vypráví svůj příběh? Začíná světová válka, může mít tento příběh nějaký "šťastný" konec?
Nepovažuji se za nějakou extra citlivou ženu, nerozpláčou mě smějící se děti ani šťastná štěňátka, nebrečím u reklamy na Coca Colu nebo u Titanicu... Ale Dopis se mnou emočně zamával. Nemůžu říct, že bych vyplakala potoky slz, ale pár těch slz ukáplo. Ve chvílích, kdy se to stalo, jsem cítila neskutečnou bezmoc a bezpráví, to, jakým směrem se příběh ubírá mi bralo vítr z plachet. Nerozuměla jsem tomu, kde bere autorka tu sílu, aby tolik negativních a nešťastných událostí dokázala dát do knihy, která má něco málo okolo tří set stran.
"Spi, mé děťátko, pokojně spinkej
celičkou noc,
tvůj anděl strážný bude tě střežit
celičkou noc."
Uznávám, že všichni hrdinové, kteří se v příběhu objeví, jsou uvěřitelní a uděláte si k nim "vztah". Jak už to tak bývá, budete někoho milovat, jiného obdivovat, dalšího nenávidět, některé litovat, ale můžu vám slíbit, že ke každému něco cítit budete. Na první pohled nenápadná kniha je plná všeho možného, od bolesti, zármutku, strachu, nenávisti až po lásku, pochopení, radost a štěstí.
Musela jsem tuto recenzi psát hned po dočtení, protože jsem potřebovala ze sebe dostat všechno, co se ve mě nahromadilo v průběhu čtení. Určitě jste už zažili taky ten pocit, kdy jste dočetli knihu a potřebovali si s někým o tom popovídat, říct mu, co se tam dělo, co to s vámi udělalo a neměli jste komu... A tak to mám já, proto to píšu tady. Byla jsem naprosto ohromena, co autorka zvládla.
Dopis je nesmírně čtivý a poutavý román, který v každém čtenáři vyvolá nějaké emoce. Je to vyprávění o lidech, respektive ženách, které to v době, ve které žily, neměly vůbec jednoduché. Je to příběh o naději a lidském osudu, který není vždy růžový a autorka to několikrát nezapomněla zdůraznit. Je to silné čtení, které se bude ženám líbit.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Dopis můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat