Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 347
"Faith procházela půlnočním lesem. Stromy byly čistě bílé, zvedaly se vysoko nad její hlavu a mizely v modročerné temnotě. Nebyl tu žádný vítr, ale sněhobílé listy se i přesto chvěly a šeptaly."
Faith vždy obdivovala a zbožňovala svého otce - reverenda Sunderlyho, jednoho z nejslavnějších přírodovědců své doby. A stejně jako otec vždy milovala vědu, i když ako dívka se mohla jenom dívat a nedávat najevo svou chytrost. Navzdory tomu si však nestěžovala.
Dokud hrozící skandál nepřinutí její rodinu opustit rodný Kent a uchýlit se na maličký ostrůvek Vane. Faith se ocitá ve zcela cizím prostředí s novým, neznámými lidmi, kteří navíc nejsou ani jí, ani její rodině vůbec nakloněni. Ale to není to nejhorší...
Když reverend Sunderly za záhadných okolností zahyne, Faith zjišťuje, že nikdo nemá v úmyslu vyšetřit, co se doopravdy stalo - každý se chce jen utvrdit v názoru, jenž si už udělal. V otcových dokumentech je však stopa: zmínka o tajemné rostlině, která má moc odměňovat lež pravdou.
Faith je sama, nemá žádné spojence a nikdo ji nebere vážně. Musí tedy využít jedinou možnost, kterou má - Strom lží. Musí lhát, aby odhalila pravdu. Jenže netuší, že než konečně dospěje k pravdě, po které touží, dozví se spoustu věcí, které by bylo lepší nevědět...
Frances Hardinge strávila velkou část svého dětství v obrovském starém domě, který ji inspiroval ke psaní roztodivných mystických příběhů již od útlého mládí. Studovala angličtinu na univerzitě v Oxfordu, poté pracovala ve společnosti vyvíjející software. Nicméně, o několik let později ji její dlouholetý přítel konečně přesvědčil, aby Frances poslala několik kapitol svého prvního románu pro děti - Fly by Night - vydavateli. Macmillan ji okamžitě nabídl smlouvu. Kniha vyšla a u kritiky měla obrovský úspěch, vyhrála Branford Boase First Novel Award. Strom lží je jejím sedmým románem. Získal prestižní cenu Costa za rok 2015.
Ač je tato kniha řazena do žánru fantasy pro mládež, tak si ji užije nejeden dospělý čtenář. Hlavní hrdinka a také vypravěčka celého příběhu je čtrnáctiletá Faith, dívka, která se, s rodiči a svým bratrem, byla nucena přestěhovat z velkoměsta na vesnici. A i když si rodiče mysleli, že tímto skutkem uniknou pomluvám, které se začaly kolem jejich rodiny šířit, tak ve vesnici je to ještě horší. Nejednou to Faith pocítí na vlastní kůži a vůbec ji to není příjemné. Když vás odmítnou obsloužit i v obchodě, tak to už něco znamená. Její otec tomu také moc nepřidává. Rozmístí pasti na svém pozemku, které se nelíbí vícero lidem, ale mu na tom pranic nezáleží. Hlavně si střeží své tajemství, které mu ovšem ublíží tak, jak by nečekal ani on, ani jeho rodina.
Když se stane v rodině neštěstí, Faith musí bojovat sama proti všem, aby došla pravdy. Není to nic lehkého a nevypadá, že to zvládne. Ovšem Faith se nevzdává a bojuje...
Hned, jak jsem otevřela knihu, tak na mě velmi zapůsobila atmosféra a prostředí příběhu. Odehrává se to v době, kdy dámy chodily v rukavičkách, na kterých skoro závisel jejich život, bohaté a nadýchané sukně byly podmínkou a hlavně, nemluvit. Neukazovat, že i ony mají rozum, protože v době, kdy se děj odehrává se zastává názor, že muži mají větší mozek, tím pádem jsou mnohem chytřejší než ženy. Ty jsou tu od toho, aby se staraly o domácnost a muži od toho, aby řešili vědu, magii, používali své mozky ku prospěchu věci. Krásné, 19.století. K tomu se vozí v bryčkách, někdy na dvoukoláku, který ovšem nikomu z vyšších vrstev nevoní a ženy si při svém klebetění dokazují, kdo je na které příčce žebříčku důležitosti. Funguje to jednoduše, sluhové jsou spodina, vysoce postavené rodiny vládnou.
Díky autorčině geniální schopnosti nenásilně popisovat vše kolem postav, které se v knize objevují, má čtenář pocit, jakoby se ve Vane nacházel on sám. Vím, kde se nacházel Letohrádek a jak vypadal, vím, jak vypadá příjezdová cesta do Býčí zátoky, vím, jak vypadalo okolí lesa, vím jak vypadaly vykopávky... A to vše bez zdlouhavých, nudných popisů, ale díky skvělému, jednoduchému "doplňování" děje.
"Zavrhl jsem to jako čirou fantazii a překvapilo mě, že můj společník tento skepticismus nesdílel. Když jsem se ho zeptal, jak by se daly rostlině dodávat lži, řekl, že je třeba Stromu pošeptat nějakou nepravdu, a potom ji co nejvíc rozšířit."
Hlavní hrdinka Faith byla taková, jakou bych ji očekávala v závislosti na věku a v době, ve které se příběh odehrává. Její matka, Myrtle, pro mě byla naprostá koza a neměla jsem ji ráda od prvních vět, jak ta mi lezla na nervy... Děj je neotřelý, napínavý a líbilo se mi, jakým způsobem autorka spojila přírodní vědy a magii. Nic podobného jsem nečetla a velmi to oceňuji. Zajímalo mě, jak bude všechno pokračovat, kam až se svou fantazií zajde a jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky, protože jsem si čtení užila od první stránky do poslední.
Je pravdou, že začátek je trochu vláčnější, někde v náznacích je uvedeno, co můžeme od příběhu čekat, ale opravdu to dostalo šmrc až k polovině stránek, za to posléze to bylo skvělé.
Určitě tuto knihu doporučím a ne jen mládeži, které je primárně určena, ale také starším čtenářům. Protože zde není žádné klišé, je to něco nového, co určitě oceníte. Všem, kteří mají rádi magii, jakési mystično, jenž dýchá skoro z každé stránky, se tohle čtení bude líbit.
Hvězdné hodnocení:
Děkuji nakladatelství Omega za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, zde máte odkazy:
nakladatelství Omega
knihy Dobrovský
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat