Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 334
"Jedna věc byla poskytnout budoucí paní kouře a kamene svou postel, druhá byla pak poslouchat, jak se na ní neklidně převaluje a ze spaní mumlá nezřetelná slova. Ani to však Roanovi nevadilo tolik jako to, jak okolní vzduch nasákl Carysinými vzpomínkami, které se mu v podobě obláčků mlhy otíraly o tváře a pak nenechavě vklouzly do jeho hlavy. Před zrakem se mu pak rozprskly divoké brvy, které se slily do rozmazaných výjevů plných bolesti a zmatku. Byly to krátké, zběsilé útržky, jak se dívčino neklidné vědomí mísilo s magií, jež se stále pomalu usazovala v jejím těle jako kal na dně jezera."
Morigan - nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře ji v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik ji zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní - nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města.
Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?
Alžběta Bílková (*1994) pochází z Prahy. Nyní studuje na katolické teologické univerzitě obor Dějiny evropské kultury. Psaní se věnuje již odmala, v patnácti letech prošla literárním workshopem Míly Lince, který navždycky změnil její pohled na literární tvorbu. V roce 2011 se umístila v soutěži O Dračí řád mezi první desítku s povídkou Mágův nástupce. Povídka později vyšla v soutěžním sborníku Dračí řád - Času navzdory (ZonerPress, 2013).
Mezi její další koníčky patří recenzování knih, filmů a seriálů pro webzin Dagon.cz, který je zaměřen na fatastiku, sci-fi a horor. Dále ráda peče a vyrábí keramiku. Zajímá se o historii a literaturu.
Na knihu Z kouře a kamene jsem byla opravdu zvědavá, nejen proto, že autorka s ní vyhrála literární soutěž Hvězda inkoustu, ale také proto, že urban fantasy mám vážně ráda. Když se mi dostala do rukou (nemyslím autorku, ale knihu), po rychlém ohledání mě udivilo, jak je velký font písma a bylo mi hned jasné, že se bude příběh číst jedna báseň. Nemýlila jsem se.
Carys je obyčejná holka, která má mlhavou představu o tom, co se děje kolem v ní, v městě Morigan, kde žije. Vyrůstá sama se svou matkou, otec je opustil, ale právě než odešel, zasvětil Carys do Šerosvěta v podobě pohádkových příběhů, které ji vyprávěl jako malé holce. Jednoho dne, když se rozhodne si odpočinout a jen koukat na filmy, na prahu dveří se objeví Cael, pán severu a aniž by pořádně něco vysvětlil, zemře. V tu chvíli je Carys jasné, že to nebyla všechno jen pohádka, ale její místo v životě bude mít větší sílu, než doposud čekala. Jenže se musí postavit sama proti všem. Může to mladá holka, která v jednu chvíli řešila rozchod se svým chlapcem, ustát a být dobrou paní severu? Stát se paní kouře a kamene? Zvládne dokázat, že může stát po boku lidem, kteří nepatří mezi normální jako ona, ale obývají Šerosvět?
Musím se opravdu sklonit před autorčiným uměním vyprávět. Její příběh o Carys a Moriganu mne pohltil a já knihu přečetla na jeden zátah. Nemohla jsem se odtrhnout. I když jsem objevila drobné chyby, co se týče spádu příběhu, přesto jsem nadmíru spokojená a doufám, že autorka bude pokračovat právě v tomto žánru. Rozhodně si od ní další knihu ujít nenechám. Přesvědčila mě, že ví, jak napsat příběh, který zaujme, má hlavu a patu, náboj a neztrácí se ve svých myšlenkách.
Nejdříve vám vysvětlím, co jsem myslela tou chybou ve spádu příběhu. Bylo to o tom, že na začátku, když je čtenář seznamován se samotným Moriganem a jak to v něm funguje, měla jsem pocit, že mi bylo popsáno absolutně všechno. Dobrá polovina knihy je o tom, jak všechno funguje, jak by to mělo fungovat, co se děje za oponou Šerosvěta a podobně. Pak dochází ke zkoušce Carys a k samotnému závěru, a obě tyto akce mi přišly dost osekané. Autorka by tam klidně mohla přidat několik stránek, ještě trochu mne napínat, více rozepsat samotné boje třeba v odboji. Ale po tom, jak jsem si labužnicky četla v první půlce všechno, konec na mě působil dost ochuzený. Najednou přišla akce a bum, už bylo po ní.
Samozřejmě jsem s "tou" akcí spokojena, i když to neskončilo úplně podle mých představ. :-) Ale s tímto se setkávám i u autorů, kteří publikují svou x-tou knihu, takže v žádném případě nic z toho, co jsem výše napsala, není výtka. Jen je to spíše zbožné přání, aby tento příběh neskončil tak rychle. :-)
"Mara semkla rty. Ucítila, jak se jí při těch slovech krev v žilách rozproudila o něco rychleji. Koupil. Jako kdyby nebyla nic jiného než obyčejný kus hadru, předmět, který mohl kdokoliv jakkoliv využít. Nenáviděla pocit, že ji někdo považoval za svůj majetek. Dokonce i na tomhle zatraceném papíře byla vedena jako nějaké zboží, a ne jako skutečná bytost z masa a kostí."
Příběh je vyprávěn z více pohledů. Jedním je Carys, poté Roan, který ji pomáhá s tím, aby se nějakým způsobem nezbláznila z rychle nabité magie a poté z Mařina pohledu. Tahle holka, s liškou v sobě, mi byla od začátku velmi sympatická. V průběhu čtení jsem neměla šanci se nějak citově "přivázat" k některému z hrdinů, ale Mara od prvních vět na mě působila silným, odvážným dojmem, což mi bylo obzvlášť po chuti.
Doufám, a věřím, že nejsem sama, v další díly. Protože Šerosvět, který autorka vymyslela, se svými vlkodlaky, ghúly, sirénami a vílami byl doslova okouzlující a mi by se opravdu líbilo sledovat další vývoj nejen samotné Carys, ale také Mary, Roana a vůbec celého světa schovaného za závojem.
Z kouře a kamene doporučím každému, kdo má rád nadpřirozeno, dobrý fantasy příběh a také těm, kteří chtějí podpořit začínající českou autorku. Mám pocit, že o této slečně ještě uslyšíme a určitě nás všechny překvapí.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si také knihu Z kouře a kamene můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat