Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 320
"Kdo se kriminálu bojí,
ať na straně práva stojí."
Velké, zlé město je ve formě, produkuje zločiny, maléry a podivnosti na každém kroku a policisté z 87.revíru si nevydechnou ani na okamžik. Vražda nemluvněte a dívky na hlídání o silvestrovské noci působí dojmem hrůzného, zcela nepatřičného a na pohled nesmyslného činu. Pánové Steve Carella a Meyer Meyer toho mají plnou hlavu, protože jaksi není čeho se chytit. Jejich kolega Hal Willis současně ve stejné budově vyšetřuje vloupání, a aby toho nebylo málo, zaplete se Bert Kling do podivného konfliktu malého portorikánského dealera s jamajským gangem, nemluvě o velkých kokainových bossech v Miami. Ukolébavka přináší vše, nač jsme od McBainových příběhů z 87. revíru zvyklí - napětí, dokonalou kresbu postav i prostředí a pečlivý popis policejních postupů, včetně občasných "faksimile" úředních dokumentů, provázejících jednotlivá pátrání.
Starý dobrý Ed McBain v novém kabátě. Pamatuju si, jak ještě můj tatínek žil, sednul si do křesla, vzal si nějaký starý paperback do ruky, nasadil brýle, zapálil si cigaretu a já po něm pokukovala, co to čte, jestli to má nějaký krvavý obrázek na přebalu. A on to byl Edík. :-) Taťka měl rád jeho knihy, já od něj četla asi dvě, tři a právě proto jsem věděla, když jsem uviděla edičák Baronetu, že Eda McBaina v novém kabátě chci. Je to částečně taky srdcovka. Sednu si do křesla, vezmu McBaina, jen si u toho teda nezapálím... :-)
V příběhu jsou důležité tři dějové linie. Jedna se točí kolem vraždy nemluvněte a dívky na hlídání. Druhá je zase o vyšetřování napadení jednoho chlapíka jinými chlapíky s basebalovými pálkami a třetí je Eileen a její práce pro policii. Je zde spousta postava než jsem si zvykla, kdo je kdo, místy jsem si připadala ztracená, musela přestat číst a vzpomínala, v jaké souvislosti jsem už to jméno četla. A k tomu se přidávali noví a noví lidé. Když jsem to četla, měla jsem pocit, že jsem v šíleném davu lidí, každý si řeší to své a já musím mít přehled o každém z nich.
Když se mi podařilo vše uchopit a pochopit, tak začal pořádný humbuk. Sice mi chvílemi přišlo, že je akce trochu pomalejší, jako by se děj táhnul, ale přitom si jen autor se mnou pohrával a pak hned vytasil pomyslnou třešničku na konec. A tak to pokračovalo stále dokola, až do konce.
"Také měl pocit, že by asi dala přednost večeři s manželem před svačinou z lahůdkářství ve společnosti dvou utahaných detektivů, kteří větší část odpoledne a večera strávili s mužem, jenž možná zabil..."
Kniha je psána velmi příjemným způsobem, nejen, že jsou zde podrobně uvedené některé metody vyšetřování - kdy například technici nepřijedou ke vloupání, kde se odcizily věci za pár šupů... ale také si Ed McBain dokázal pěkně pohrát s každou postavou, kterou zmiňuje v Ukolébavce. Jako čtenář jsem získala i informace ze soukromí, jako například od Carellyho.
Díky tomu jsem měla pocit, jako bych věděla opravdu všechno a to se mi líbilo. Nic neopomněl.
Zvláštní bylo, že ač má kniha 300 stran, tak já ji měla přečtenou za jedno odpoledne, jeden večer a jednu noc. Obula jsem se do toho, ale hlavně mě bavila. Navíc jsem tak nějak věděla, že to se mnou nečte jen můj syn, ale také se shora na mě dívá táta a je rád, že "jdu v jeho šlépějích". :-)
Děj žádným způsobem nevázne a já věřím, že když si zvyknete na všechny postavy, bude vás to bavit. Je pravda, že mě tedy více než hlavní dějová linka bavily ty vedlejší, ale to je právě to hezké na Ukolébavce. Každý si tam najde to své, co ho bude nejvíce bavit.
Jsem s příběhem naprosto spokojená a těším se na další knihu, která u Baronetu vyjde. Nokturno, těš se! :-)
Určitě doporučuji k přečtení každému, kdo má rád detektivní příběhy, také těm, co rádi hádají, kdo je zlý a kdo byl jen ve špatnou chvíli na špatném místě.
Děkuji nakladatelství Baronet za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, můžete přímo tady.
Mějte se krásně a děkuji za přečtení, případné komentáře. :-)
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat