neděle 11. února 2018

Zabila jsem - Petr Zavadil

Autor: Petr Zavadil
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 363

"A oddechl si, že se tomu zakuklenému intelektuálovi nepodařilo formulovat otázku. Nechtěl se zaplétat do problémů celé stavby. Takhle to prostě bylo výhodnější pro všechny zúčastněné. Tečka. Všechno ostatní jsou kecy."

Rozkryje novinář korupční prostředí před veřejností? Podaří se otci Ignácovi rozluštit složitý případ politického zločinu?
K otci Ignácovi přichází mladá žena, která mu sdělí, že právě zabila člověka. Ve zmatku prchá z kostela a zanechává tam obálku s důležitými dokumenty, které jsou klíčové pro další vývoj celého případu. Jedná se o materiály jejího manžela- investigativního novináře, který odhalil propojení současného politika s velkou a mocnou stavební společností. Osoby, jichž se kauza týká, se nebojí ani únosu dítěte a vydírání.
Provázanost politických struktur, reklamních a marketingových agentur a médií se rozkrývá v napínavě a zasvěceně napsaném detektivním příběhu.

Petr Zavadil (1968-2014)
Přečetl vše, co mělo písmena nebo znaky. Ve všelijakých jazycích, kterým se učil rychleji než jiní. Už jako pubescent prolétl Raymonda Chandlera a jeho syna Phila Marlowa, coby plnoletý putoval s Odysseem milovaného Jamese Joyce. Studoval chemii i angličtinu. Pracoval jako dělník, šatnář i redaktor Lidových novin. Psal písňové texty, pil pivo, whisky a miloval ženy, v posledku především (či výhradně) tu vlastní. A svoje tři děti. Ve všem uvedeném vynikal. Stál na straně svobody a Evropy, kterou chápal jako svoji vlast. Dostihla jej nemoc, která nepolevila.

Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a co jsem vytušila z anotace. Jedná se o detektivní příběh, kde korupce, intriky a politické machinace hýbou celým dějem. Je velmi důležité, aby si čtenář uvědomil všechny postavy, které zde vystupují a tím pádem si poté dokázal dát do souvislosti jména, firmy a kauzy, které hýbou městem před volbama.

Kniha začíná prologem, kdy ženy zajde do jezuitského kostela na zpověď, knězi řekne, že zabila a když se ji snaží rozmluvit, ona se rozhodne, že toho bylo dost a uteče z kostela. Zanechá tam obálku, bez adresy, bez jména a když se ji kněz snaží dohonit, je neúspěšný. I když by měl ctít soukromí, nedá mu to, do obálky se podívá a v tu chvíli se začíná rozjíždět celý příběh.
Ihned po prologu se totiž ocitáme v ten samý den o několik hodin dříve ve společnosti Kramera, Alexe Millera a také Igora Sikorského a začínáme odhalovat, o co tady půjde.

Postavy v knize jsou všelijaké. Jedni jsou hodní, druzí zlí, jak už to tak bývá, ale nic není jen černobílé nebo bíločerné. Každopádně všichni dohromady vám přehrají příběh, který je velmi politicky založený a společně se všemi budete odhalovat korupční skandály, machinace, lži a intriky. I přesto, že jsou postavy popsány, tak jsem si k žádné nedokázala utvořit nějaký osobitý vztah. Byly to postavy, které kolem mne prošly, já je vzala na vědomí, ale se zavřením knihy jsem na ně zapomněla.

"Bodyguard vyskočil z auta, otevřel Kramerovi dveře. Kramer důstojně popadl aktovku, plášť přes ruku, protáhl se a rozhlédl po parkovišti před televizní budovou. Oči mu vlastenecky zářily. Jako by chtěl říct: a to je ta krásná země, zemský ráj to na pohled. Anebo jako by hledal dav, kterému by pokynul. Nikde nikdo. Alex se vyřítil z auta, zaujal pózu podržtašky a společně s bodyguardem vedl primátora Kramera do vrátnice."

Mám z knihy velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu mě ohromně bavila. Líbily se mi části s Otcem Ignácem nebo také Kramerem, kterého jsem si užívala jako správné politické čuně, ale když to vezmu z druhého konce, tak jsem se místy nudila. Nedokážu přesně popsat proč, přitom zápletka nebo dá se říci, že zápletky, byly dobré a propracované, ale mi tam chyběla ta pomyslná třešnička na dortu, která by tomu dodala punc čtenosti. I když jsou kapitoly krátké, tak přesto se mi nezdálo, že mi čtení ubíhá, spíše naopak. Někdy jsem se musela do samotného čtení nutit, protože jsem v sobě neměla touhu zjistit, co všechno se ještě stane.
Ale pak se objevil na stránkách Ignác a ono se to zase obrátilo a já chtěla číst. Možná, podle toho, jak jsem se při čtení cítila, by bylo super, kdyby byla kniha jen o samotném Otci Ignácovi, jak řeší jednu vraždu za druhou. :-)

Pokud bych měla někomu knihu doporučit, tak rozhodně mužským čtenářům, kteří se vyžívají v politické sféře a jejím opisu v příbězích, kde se objeví nejen podvody, ale také nějaká ta mrtvolka.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan