pátek 22. prosince 2017

Podivuhodný život osamělého pošťáka - Denis Thériault

Autor: Denis Thériault
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 151

"Slunce zapadá
na balkoně jen zívne
chrní za oknem."

Kdo jiný by měl ctít listovní tajemství než pošťáci? Jenže mladý Bilodo je natolik ostýchavý, že otevírá cizí korespondenci, aby se dostal k lidem blíž. Jeho život se změní, když narazí na první z milostných dopisů psaných v haiku, které si mezi sebou vyměňují výstřední québecký intelektuál Gaston s dívkou Ségolene z dalekého ostrova Guadeloupe...

Podmanivý příběh plný fantazie napsal kanadský spisovatel a scenárista Denis Thériault. Podivuhodný život osamělého pošťáka (Le facteur émotif, 2005) byl přeložen do více než patnácti jazyků a okouzlil čtenáře natolik, že si na autorovi sami vyžádali pokračování. Pošťákova snoubenka (La fiancée du facteur) vyšla v roce 2016.

Bilodo je mladý kluk, o kterém bych já řekla, že je uzavřený ve svém vlastním světě a nikoho si k tělu nehodlá připustit. Jen jednoho kamaráda, Roberta, ale myslím si, že to je jen na oko. Jednoduše nechce být až tak moc za divného ve svém okolí. Jeho jedinou vášní (kromě práce) je otvírání cizích dopisů. Má totiž pocit, že díky této činnosti může žít životů kolik chce. Ale poté, co natrefí na dopisy od dívky jménem Ségolene, se všechno začne ubírat jiným, daleko horším směrem...

Útlá knížka, která má sto padesát stránek a to nejsou všechny bohatě popsány v sobě skrývá naprosto jedinečný příběh. Na těchto pár stránkách se chvílemi ocitnete v Kanadě, ale chvílemi v dalekém Japonsku, kdy vidíte kolem sebe lidi procházet se v kimonech a odříkávat haiku. Haiku je konkrétně ta poezie, kterou jsem zde napsala v ukázkách a má velmi hluboké kořeny v japonské kultuře. Všechno se to dozvíte ze samotné knihy a příběhu jednoho chlapce, jenž se zamiloval do dívky, která psala dopisy někomu jinému...

Musím říct, že nejen příběh jako takový, ale i grafika knihy vám dá pocit, že čtete něco jiného, něco originálního. Ty květy sakury (doufám, že jsem to teď nespletla), jsou oživením stránek, na kterých se prolíná jak poezie haiku, tak samotné vyprávění příběhu.

"Vířící jako voda
když potká kámen
čas jde ve smyčkách"

Kapitoly jsou krátké a právě díky básním, které se sem tam objevují, čtení plyne neskutečně rychle. Ale taky jsem nechtěla, aby to skončilo. I když se ze začátku Bilodo zdá jako podivín, kterého nemůže mít čtenář rád, protože porušuje listovní tajemství a na to jsme hákliví všichni, přesto si k němu určitým způsobem cestu najdete. A o to více budete zaskočeni, jak celá tato pouť dopadne. Neodvažovala jsem si to představovat, ale je to tak... Enzo! :)

Celé čtení na mě působilo zvláštně. Převládala jakási melancholie. Určitě to není kniha u které by čtenář brečel nebo se smál nahlas. Je napsaná tak, že člověk má čas u čtení i přemýšlet. Obsahuje některé moc hezké myšlenky, které v širším pohledu mi něco daly.
Já bych řekla, že je to taková jemná, nenásilná očista ducha.

Ráda tuto knihu doporučím. Věřím že budete mile překvapeni. Bez jakýchkoliv předsudků, že tam je poezie... I když já teda básničkám a podobným věcem vůbec neholduji, tady to dodává příběhu tu správnou šťávu a atmosféru. A není ji tam tolik, že by zastínila děj, spíše naopak, lehce a decentně jej doplňuje.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan