Nakladatelství: Brána
Počet stran: 268
Rok vydání: 2016
"Já jsem stál v řadě přeživších. Nesčetněkrát jsem si přehrával v hlavě tuto úvodní scénu, nešla mi z hlavy stejně jako poslední pohled na Aničku a její maminku. Ta odmítla svou dceru vhodit do příkopu vedle příjezdové rampy. Dali ji na výběr... buď dívku odhodí do jámy a sama přežije, nebo zůstane s ní."
Karlu Millerovi, nadějnému studentovi medicíny, převrátí život naruby nejen krásná židovská dívka Marie, ale také nadcházející druhá světová válka. Společně se stará se svým otcem o pekárnu v přízemí pavlačového domu, v němž místní obyvatele terorizují kolaboranti a donašeči. Karel se neskutečně trápí výčitkami, že nedokázal zabránit transportu své ženy a dětí do Terezína. Vinou podrazu se dostane do koncentračního tábora kde se stane osobním kuchařem velitele. Záhy zjišťuje, že se jeho žena v tomto táboře objevila také, stejně tak i jeho děti. Setká se znovu se svou rodinou? Pomstí se za veškerá příkoří, která mu život do cesty přinesl?
Autor v této knize popisuje příběh, který slyšel od své babičky. Ta byla za války nuceně nasazena v Německu. A já stále tak nějak nedokážu pochopit, že se tyto zrůdné události děly. Že měl na to někdo žaludek a odvahu a nebál se svého svědomí. Vlastně... Oni svědomí neměli...
Po dočtení knihy mám pocit, že trpím sebetrýzní. Jelikož mám husí kůži, černé myšlenky, bolavé srdce, vyžraný mozek, ale přitom to jsou příběhy, které budu vyhledávat. Nechci zapomenout, že se takové svinstva děly. A přála bych si, aby si to četl každý a dostalo jej to aspoň z poloviny tak moc jako mě. Potom by to mezi lidmi mohlo být jiné... Ovšem... Někteří svědomí nemají...
Děj knihy je psán z pohledu hlavního hrdiny Karla. Jsou kapitoly, kdy vzpomíná na minulost a jiné kapitoly se odehrávají v přítomnosti, není tam jasný řád, kdy to bude tak a kdy jinak, ale přesto je to jasné. Při čtení jsem se nezadrhávala a nepřemýšlela, kde jsem. Nevím, jestli se hodí to slovo, které teď použiji, ale bylo to "příjemné" čtení.
Příběh odsýpal, byl napínavý, byl zajímavý, byl srdceryvný a pro mě je to opět zásah do srdce, kniha, o které budu hodně dlouho přemýšlet a hlavně mluvit se všemi okolo (až jim polezu na nervy).
"Viděl jsem, jak dozorci vyvádějí z baráků řady apatických vězňů se svěšenými hlavami. Bylo jich mnoho, netroufal jsem si odhadnout jejich počet. Dva zadní vagony se zaplnily velmi rychle. Prásknutí dveří obou vagonů a omotání kliky ostnatým drátem, to tu bylo normální."
Tuto knihu doporučuji všem, které zajímá téma židů, druhé světové války, koncentračních táborů, komunismu, ale zároveň v těchto chmurných, černých tématech hledají i nějaké to potěšení v podobě lásky, romantiky, sem tam šťastných konců a hlavně, pochopení a prozření lidí, kteří nehledí jen na sebe. Pro ty, kteří hledají příběh, jenž bude mít duši! Protože tady na těchto stránkách je!
Mnohokrát děkuji nakladatelství Brána za poskytnutí recenzního výtisku a vám, kteří si tuto knihu nechcete nechat ujít a zároveň chcete podpořit sympatického autora, jenž se narodil v Bruntále a absolvoval Ostravskou univerzitu, tak to můžete nejlevněji udělat přímo tady.
Děkuji za přečtení a popřípadě za jakýkoliv komentář. :)
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat