Průzkumník oceánu - Sabrina Weissová

Autor: Sabrina Weissová
Ilustrace: Giulia De Amicis
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 72

"A tohle víte?

Mořské sasanky jsou díky svým elegantním chapadlům a množství pestrých barev často označovány za mořské květiny. Sasanky ale nejsou rostliny, jsou to masožraví živočichové, kteří se živí rybami, krevetami a medúzami."

Ponořte se s námi do hlubokých vod oceánu a zjistěte spoustu neuvěřitelných věcí. Přehlednou formou infografiky se seznámíte s největším ekosystémem na Zemi, s oceánem, a pobřežními oblastmi. Jaká zajímavá zvířata a v jakých hloubkách žijí? Co se děje na korálovém útesu? Dozvíte se, jak spolu mořští živočichové komunikují, čím se živí, jak hledají partnera a vychovávají mláďata. Hodně informací vás překvapí!

Sabrina Weissová, původem ze Švýcarska, nyní sídlí v Londýně a pracuje v oblasti ochrany životního prostředí a občas také jako spisovatelka na volné noze. Vždy se zabývala prezentováním komplexních informací poutavým a srozumitelným způsobem.

Giulia De Amicisová v roce 2012 vystudovala školu se zaměřením na komunikační design. pracuje jako visual designérka a ilustrátorka. nejčastěji se podílí na názorném sdělování informací v novinách, časopisech a v oblasti ochrany životního prostředí se zvláštním zaměřením na mořskou ekologii, geografii a lidská práva.

Průzkumník oceánu je kniha, kterou nepřehlédnete pro její velikost. Na sedmdesáti dvou stranách vás autorka spolu s ilustrátorkou provedou mořským světem. Seznámíte se nejen s bájnými živočichy, ale také s tvory, kteří opravdu obývají dna oceánů, dozvíte se informace o rostlinách, o tom, co oceánům škodí a co udělat pro to, abychom pomohli.

Kniha obsahuje několik kapitol. Prvních pár je všeobecně o oceánu, poté už následujíc údaje o různých tvorech, kteří žijí v různých částech země, tedy oceánu.
Dále se potom dozvíte věci třeba o zpěvu a různých zvucích, které pod oceánem jdou slyšet. Určitě si vzpomenete na film "Zachraňte Willyho", jak zpíval a vydával zvuky a právě o tom se něco zajímavého dovíte.








Co mne nejvíce zaujalo, tak byla kapitola s názvem Cesta do hlubin. Hned první věta z této kapitoly mne zarazila, kdy je zde napsáno, že je stále 90% oceánu ještě neprozkoumáno. A pak následovaly další údaje, jako třeba zóna slunečního světla, kam až se světlo dostane pod hladinu a pak taky zóna stmívání, kde už nemůže probíhat fotosyntéza a proto tam většina rostlin nežije, ale někteří živočichové tam žijí. A o těch se dozvíme, jak to zvládají.

"A tohle víte?

Plejtvák obrovský, vážící 180 tun, sní za den 40 milionů kusů krilu, což jsou přibližně 4 tuny."

Průzkumník oceánu je knihou, kde jsou všechny důležité a velmi zajímavé údaje jednoduše popsány. Autorka si dala práci s tím, aby všechny fakta pochopily hlavně děti a aby se dozvěděli nejen něco zajímavého, ale také důležitého. Tím narážím na poslední kapitolu s názvem Jak oceán chránit.



Na konci knihy je Slovníček všech důležitých pojmů. Od slov jako Batyskaf až po Magnetické pole Země. S každým pojmem se setkáme v Průzkumníku a právě pro ujasnění všechny pojmy byly vypsány na konci a krásně vysvětleny.

Pokud máte doma malého čtenáře, který se vyžívá v podmořské říši, kterého zajímá všechno okolo ryb a moří, tak je tato kniha určitě důležitým kouskem, který by měl mít místo v jeho knihovně.



Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Průzkumník oceánu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Příběh malého Andělína - David Almond

Autor: David Almond
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Brio/Slovart
Počet stran: 220
Ilustrace: Alex T. Smith

"Takže," zeptá se znenadání profesor Zápuch, "může mi někdo dát příklad souvětí s nějakou správnou a zajímavou podřadicí spojkou?"

Přihlásí se Jeník Fuks.

"Sí, seňor!" houkne.

Profesor Zápuch sebou trhne.

"Proč mluvíš španělsky, hochu?" štěkne na něj.

Jeník přiloží ruku na znak na svém barcelonském dresu.

"Protože jsem Lionel Messi, seňor!" oznámí."

Bert jezdí s autobusem, jeho žena Betynka je školní kuchařka. A těmhle dvěma přibude na stará kolena do domácnosti andílek. Dají mu jméno Andělín. To si jednou Bert takhle šoféruje a andílka najde v náprsní kapse. Bertovým a Betynčiným přátelům připadá rozkošný. Páťákům Nele, Jeníkovi a Alici zrovna tak. Andělín je učiněný zázrak!
Jiní ovšem tak nadšení nejsou. Třeba výkonná ředitelka Krtková. Nebo profesor Zápuch. Ani tajemný číman v černém, který se vydává za školního inspektora. A pak je tu hromotluk Béďa Buchar - ten Andělínovi vyloženě nemůže přijít na jméno. A vypadá to, že jde andílkovi po krku...

Kniha Příběh malého Andělína byl u nás doma jasnou volbou, protože můj syn je "nakažen" babičkou, která andělíčky miluje a proto volba padla na tento dětský příběh. Když jsme jej začali s malým po večerech číst, byla to sranda pro něj i pro mě.

Andělín se totiž, z ničeho nic, objeví v náprsní kapse řidiče autobusu Berta. Ten jej vezme domů, kde si ho do parády převezme Betynka, jeho žena. Chovají se k němu jako k synovi. Betynka jej dokonce vezme do kostela, aby se podíval na ostatní anděly, ale s Andělínem to nic nedělá. Po pár kapitolách dokonce ukáže, že umí nejen mluvit, ale také psát a létat. Postupem času se ve všech těchto činnostech zdokonaluje. Ve škole jej mají všichni rádi a musí chodit do hodin, aby z něho vyrostl chytrý kluk. Hrát fotbal a hlavně na postu brankáře umí jako nikdo jiný.
Jenže je tady i pár lidí, kteří pro něj mají připravený jiný osud - dokonce jej chtějí zpeněžit. Malý anděl! To přece nejde, aby jen tak někde žil, musí přece z něho něco mít. A tak začíná dobrodružství, jak pro Andělína, tak i jeho kamarády za "svobodou" a klidným domovem.

Tak nejdříve k překladu. Ony to děti ještě asi nepochopí, ale když bude tento příběh číst dospělý, právě svým dětem, věřím, že si užije jména různých hrdinů a jejich docela srandovní popis. Takový profesor Zápuch, ten byl téměř skvostný. :-)
Další plusový bod získává Příběh malého Andělína za ilustrace. Jsou sice černobílé, ale skvěle oživují celý děj. Je jich docela dost, téměř na každé dvoustraně, jsou sice malé, ale za to hezky provedené a příjemné. Nejsou to rušivé elementy, ba naopak se malý těšil, co dalšího na něj vykoukne na další straně. Kresby vytvořil Alex T. Smith a povedly se.

Malý Andělín je v příběhu popisován jako maličký andílek s křídly, který miluje sladké, jako je marmeláda a jogurt, za to omáčky a maso, to vůbec nemusí. A přitom roste doslova jako z vody. Ale nápad, který autor tímto uvedl na světlo boží je úžasný, nejen, že "pomohl" jedné dvojici k vysněnému klukovi, ale i přijetí anděla ve škole bylo zářným příkladem, jak se děti k sobě mají chovat a neodsuzovat někoho jen proto, že je "jiný".

"To bude dobrý," chlácholí všechny Jeník. "Jestli ten v bílém je zároveň číman v černém, tak ten nijak nebezpečně nevypadal. Vypadal prostě jako..."

"Jako takový přerostlý trumbera!" doplní Nela.

"Máte pravdu," souhlasí Alice Obiová. "A my jsme..."

"Tým!" skočí jí do řečí Jeník Fuks. "Ten nejlepší! El mejor equipo!"

Kapitoly jsou docela krátké, takže myslím si, že čtení nebude pro děti překážkou. Jen tedy, pokud si děti chtějí číst samy, je to spíše už pro odrostlejší čtenáře. Pro ty malé bude lepší volbou předčítání. I když mi písmo přijde trochu větší než je klasika v knihách, přesto se může jevit text trochu nahuštěně. Já osobně bych to tipla na věk kolem devíti let.

Příběh malého Andělína je pohádkou, která v sobě má hned několik poselství. Myslím si, že děti to hned při prvním čtení neocení nebo jim to nedojde, ale pokud se nad knihou zamyslí později, dojde jim spousta věcí, které se v náznacích odehrávají v ději a dávají nějaké příklady k tomu, jak se chovat. A zrovna v tuto chvíli mě napadá ohledně Kvida, jednoho z negativních hrdinů, rčení - "Lež má krátké nohy". :-)

Jestli hledáte nějakou pohádkovou knihu pro své malé čtenáře, tak možná právě tato bude ideální volbou. Navíc se tak nějak Andělín hodí právě k vánocům, kdy je andělů všude plno, tak proč do toho nejít. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Brio/Slovart, kde si knihu Příběh malého Andělína můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Zlatá klasika: Vicar

Autor: Victor Arriagada Ríos
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 192

"V Chile žije chlapík, který moje kačery nakreslí levou zadní!"

Legendární Carl Barks se v rozhovoru pro americké noviny zmiňuje o Vicarovi.

Komiksová série Zlatá klasika představuje výběr nejlepších příběhů s kačerem Donaldem, strýčkem Skrblíkem, Mickeym Mousem, Goofym a dalšími hrdiny z Kačerova od nejslavnějších disneyovských autorů. I s jejich přispěním postupně vznikl unikátní svět, který dodnes svými příběhy dokáže bavit komiksové fanoušky po celém světě.

Vicar
Víctor Arriagada Ríos je jedním z mnoha autorů, kteří takřka v anonymitě rozvíjeli postavu kačera Donalda. Jeho výborné komiksové série vydávané každý týden si však postupně získaly oblibu a podpis Vicar se stal známým. Tato díla vycházela více než třicet let a byla populární zejména mezi mladými čtenáři.
Jeho styl přetéká průlomovými nápady a vynalézavostí zejména ve scénáři a přispěl k rozvoji a oživení nezapomenutelných kačerovských postav. Tento výběr přináší jeho nejoblíbenější příběhy z několika zajímavých okruhů, které jsou stále poutavé. Co byste třeba řekli na Donalda jako asistenta v komiksovém ateliéru?


Ve čtvrtém díle Zlaté klasiky se dočteme informace o ilustrátorovi, který byl na začátku své kariéry neznámý a dlouho nedoceňovaný. Až později se stal nedílnou součástí kačerů a jejich světa, a jeho etapa v tomto světě trvala bezmála třicet let.
Za jeho kariéry se věnoval Donaldovi a jeho strastem a slastem, na více než deseti tisících stranách.
Jedna z minulých knih byla věnována Carlu Barksovi, a jeho fotografie visela právě Vicarovi v ateliéru, protože jeho tvorbu považoval za nejlepší a měl v něm vzor. Je uváděno, že Vicar je odborníkem v zachycování rozličných nálad a pocitů u svých hrdinů. Dodnes nikdo nedokázal nakreslit Donalda tak strašlivě naštvaného, zachmuřeně sklíčeného, potlačovaně rozzuřeného, zahanbeně rozpačitého nebo radostně nadšeného.

V knize se dozvíme spoustu informací, nejen charakteristiku autora, kde se zaměříme na detaily a pravidla jeho tvorby.

V tomto díle jsou komiksy rozděleny na tři části. V první jsou tři a odkazují na Vicarovu tvorbu a jak jej ovlivnil Barksův odkaz.
V druhé části je 9 příběhů z kačerovského života a v třetí, poslední části je pět příběhů, které autor nejen nakreslil, ale také sám napsal.




Zlatá klasika: Vicar je kniha určena dětem od sedmi let a opět si užijí všechny kačeří hrdiny. Já sama se musím přiznat, že mě to ještě nepřešlo a prvně si přelouskám všechny komiksy, kterých je i tady dost a tím si umírním svůj absťák a až poté si čtu drobné písmo, které vysvětluje celý život a tvorbu Vicara, abychom jej lépe poznali.
A jak to bylo i u předešlých dílů, tak i tady není nutné si tyto malé řádky číst. Děti ocení komiksy a kačeří příběhy, dospělí ocení i informace okolo, jako zpestření.

I s přibývajícím věkem se přiznávám, že mne tyto příběhy stále baví a ani mě nikdy neomrzí. Holt je to Zlatá klasika. Všechny příběhy jsem si užila, brala to jako úžasné zpestření mezi všemi těmi thrillery, co teď převážně čtu.
A navíc jsem zjistila, že mé dítě začne na komiksech svou čtení dráhu, protože u každého druhého obrázku vydával neurčité zvuky - jednoduše se bavil tak, jako já. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Zlatá klasika: Vicar můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Tajemství jedné knihovny aneb Ze života knižních skřítků - Eva Dolejšová

Autor: Eva Dolejšová
Ilustrace: Monika Davidová
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2017
Počet stran: 96

"Knižní skřítci se starají o knížky i příběhy v nich. Pečují o pohádkové postavy, aby všichni ti princové a princezny, draci a čarodějové zůstávali ve svých příbězích. Třeba v mé knihovně bydlí samozřejmě i Karkulka. Pohádku o Červené Karkulce všichni znáte.

Pamatujete si, jak šla s košíkem s bábovkou pro babičku přes les a tam na ni čekal zlý vlk? Karkulka v naší knihovně už měla dost toho věčného courání přes les do chaloupky k babičce a čekání, až je obě dvě vlk zbaští. Ta moje Karkulka chtěla mít také jednou krásné šaty jako Popelka a zatančit si s princem. Záviděla to Popelce už dlouho. A tak si představte, že utekla do její pohádky!"

Knížka je určena pro děti mladšího školního věku. Nenásilnou, zábavnou i humornou formou se snaží přivést děti ke čtení, ke knihám, ale i k zamyšlení nad okolním světem, chování ke svému okolí, ke svým kamarádům. Snaží se podnítit děti, aby přemýšlely o příběhu, který čtou a zkusily domyslet, jak by se zachovaly, jak by příběh mohl skončit.
Tím v nich prohlubuje samostatné myšlení, schopnost mít vlastní názor, ale i fantazii. Její nedílnou součástí jsou zábavné úkoly, omalovánky, komiksy, doplňovačky, které podnítí v dětech pocit, že spoluvytváří příběh, zdokonalují jejich výtvarné schopnosti, slovní zásobu.
Díky interaktivní povaze knihy je možné ji považovat i za jakousi formu "památníku", po letech se děti mohou ke knize vrátit a podívat se, jak a co spoluvytvořily. Kniha akcentuje výchovu ke čtenářství a lze ji využít i v knihovnách na různé besedy a akce s dětmi.

Tajemství jedné knihovny je pro mne velmi překvapivým dílem. Protože když jej svému dítěti dáte, zároveň od něj posléze něco dostanete. :) Ale to rozvedu později. Teď bych ještě ráda napsala, že pohádka, která se zde ukrývá, není jen o knihovně, ale také o skřítcích, o knihách, o tom, co všechno obnáší vše kolem knih. Jak už se píše v anotaci, je zde hodně kladen důraz na to, aby děti četly a neseděly jen s mobilem v ruce nebo u počítače a párkrát je to zmíněné i v samotné příhodě skřítka Hašpršpuly.



Tento skřítek s jménem jako jazykolam - Hašpršpula - vás bude provázet každou stránkou. Někde vám něco vysvětlí, něco ukáže, něco naučí. Na začátku se samozřejmě představí, vysvětlí čtenářům, co je kniha, jak vzniká a kdo za ni může a jak to přijde, aby se narodil skřítek.
V dalších příbězích vás potom seznámí třeba s knihovnicí Aničkou nebo popíše svou první cestu vlakem.
Ač se kniha jmenuje Tajemství jedné knihovny, spíše je to povídání o knižních skřítcích a o tom, jak se jim ve světě knih a u lidí bydlí a co všechno mají na starosti.

A teď k tomu, co jsem psala výše - že vám kniha něco i dá. To jsem napsala z toho důvodu, že je napsána a udělaná tak, aby do ní děti mohly kreslit a psát. Obsahuje různé volné prostory, řádky, čtverečky, kdy Hašpršpula vždy určí, co mají napsat nebo nakreslit. A mám pocit, že to bude krásná vzpomínka. Když je necháte všechno vyplnit a pak, za pár let, se do té knížky podíváte, vykouzlíte nejen sobě, ale i třeba svému dítěti, úsměv na tváři. Já osobně se tedy těším HODNĚ, až to malý bude umět, a ty knihu pak nedám z ruky. :-)

"Ondřej Hořejší chodil do knihovny již od doby, kdy vlastně ještě ani nechodil, protože to pořádně neuměl. Byl mu sotva rok a maminka ho do knihovny vozila v kočárku. Ondráškova maminka milovala knížky a četla úplně všechno, co jí přišlo pod ruku, včetně reklamních letáků na slevy, když náhodou neměla ke čtení nic jiného. To se jí ale stávalo zcela výjimečně, pouze při čekání v řadě u pokladny."

Písmo je v knize poměrně velké, takže malí čtenáři nebudou mít problém příběhy přečíst. A i když se může zdát, že je text poměrně nahuštěný (jsou tam celé stránky textu), je to vyprávění velmi jednoduché, takže se děti určitě neztratí.
Kniha je netradiční nejen díky tomu, že do ní můžete psát, ale i svou velikostí. Je větší než většina dětských knih, takže vyčuhuje i v tomto směru. Ilustrace, kterých je strůjcem Monika Davidová jsou povedené, velmi pěkné a veselé. Je jich poměrně dost, takže ani o to nebudou děti ochuzeny.

 Jednoznačně můžu říct, že Tajemství jedné knihovny se bude líbit všem dětem, které mají rády skřítky a taky těm, které rády malují, píšou, hádají a vůbec přemýšlejí nad tím, co čtou. Zábavnou formou je zde vysvětlena spousta informací co se týče knih a třeba i to, jak se ke knihám rozhodně NEchovat. Hašpršpula opravdu nic nevynechal, ba naopak, přidal pár svých příhod, které jsou veselé i dobrodružné a děti se nudit rozhodně nebudou.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Tajemství jedné knihovny aneb Ze života knižních skřítků můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Disney Pohádkový adventní kalendář

Autor: Disney - kolektiv
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018

Těšte se na Vánoce spolu s oblíbenými hrdiny z Disney pohádek! Každý den, který zbývá do Vánoc, si přečtěte jeden klasický příběh z tohoto nevšedního adventního kalendáře. Štědrý den bude s každou pohádkou blíž a blíž!

Tato recenze bude trochu netradiční oproti těm, na které jste na mém blogu zvyklí. A to z důvodu, že Pohádkový Disney adventní kalendář si zaslouží něco jiného a hlavně, není to klasický příběh, o kterém bych vám něco pověděla.

Ve tvrdých deskách, které jsou téměř velké jako můj syn (dvouletý - cca 93cm), čouhá mu jen hlava, najdete 24 přihrádek. A v přihrádkách objevíte ve vánočních papíře zabalené malé knížky, kdy každá ukrývá jiný příběh. Ty pohádky jsou opravdu krátké, můžou vám s dítětem zabrat pět minut, ale pokud je takový zvědavec jako ten můj a bude dopodrobna analyzovat každý obrázek, tak třeba se čtení protáhne i na minut patnáct. :-)

Když si představíte klasický, čokoládový adventní kalendář, tak jak ho všichni známe, tak si místo čokolády dosaďte knížečky s pohádkou. Je to naprosto úžasný nápad. Děti stejně sladkosti moc jíst nemusí, tudíž koupí tohoto adventního kalendáře dbáte nejen na jejich fyzické, ale i duševní zdraví, protože čtení je potravou pro mozek. :-)


Tento pohádkový kalendář je určen pro děti od čtyř let, ale pokud je vaše dítě mladší a zvyklé poslouchat každý večer pohádku, můžete mu jej pořídit mnohem dříve. Můj dvouleťák je zvyklý na čtení (jak taky jinak) a už se nemůžu dočkat, až ho nechám 1. prosince vytáhnout první knížku, přečteme si ji a budeme tak pokračovat až do 24. prosince, kdy přijde Ježíšek. Hlavně si myslím, že tento Disney pohádkový adventní kalendář je využitelný každý rok, na rozdíl od toho čokoládového, jež musíte kupovat znovu a znovu.
Pokud knížky schováte zpátky do přihrádky, celý kalendář na celý rok schováte, a vytáhnete jej opět za rok, věřím, že dítě bude mít stejnou radost, jako když jej vidělo poprvé.

Určitě jste zvědaví, co za pohádky v přihrádkách najdete. Nebudu vám vyjmenovávat všechny, aby vás čekalo, stejně jako vaše nejmenší, překvapení, ale můžu některé zmínit. Takže třeba Toy story, Hledá se Dory, Univerzita pro příšerky, Bambi a dalších dvacet pohádkových příběhů.



Když jsem se o tento kalendář zajímala, neměla jsem ani tušení, jaká nádhera mi přijde domů. Už jen samotné desky, ve kterých jsou příběhy ukryty, na mne působí nejen vánočním dojmem, ale takovým tím kouzelným okamžikem. Podívám se na ně a dokážu si představit tu atmosféru s kakaem, vánočkou, rozsvíceným stromečkem, voňavým cukrovím... Co vám budu povídat, nemůžu se dočkat, až všechny tyhle okamžiky začnou, až odstartujeme se synem čtení těchto příběhů, až pověsíme první baňku na stromek, až si pustím první vánoční koledu. Miluju tento čas a díky Disney Pohádkový adventní kalendář mi to čekání bude ubíhat mnohem rychleji a zábavněji.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si Disney Pohádkový adventní kalendář můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Panejo a strašidelná škola Elvíry Moudré - Gabriela Futová

Autor: Gabriela Futová
Nakladatelství: Brio/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 135
Ilustrace: Marcela Kupčíková

"Jásepicnu, vylez z té díry, trčí ti pata," oznámila Elvíra, jako by se nechumelilo. "A ty Hlavoděravá, zavři ty dveře. Je tu průvan."

Strašně jsem chtěl vykouknout a podívat se, jak se Hlavaděravá tváří, ale neodvážil jsem se. "Vyleznebotěkopnu, slabota. Zpod skříně ti čouhají vlasy, měl by ses učesat."

Elvíra Moudrá je zelená. Má natahovací uši. A je to učitelka. Ne jen nějaká obyčejná. Je to učitelka v skřítkovské škole. Učí skřítky to, co potřebují k přežití - důkladně se schovat, chodit absolutně potichu, zneviditelnit se, rychle utéct před kočkou, ale hlavně překonat svůj strach. Skřítci se na vlastní kůži učí, co je opravdová hrůza, ale i jak svému strachu nepodlehnout a ochránit sebe i ostatní v nebezpečných situacích. Vždyť strach má velké oči. A co je nejdůležitější pro takového skřítka? No přece umět se co nejdokonaleji skrýt! A nenechat se sežrat kočkou, samozřejmě...

Gabriela Futová je slovenská spisovatelka, knihovnice a vystudovaná žurnalistka. Pochází z Prešova, kde působí jako knihovnice v Knižnici P. O. Hviezdoslava.
Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě v Bratislavě. Během mateřské, kdy se kolem ní batolily dvě děti, napadlo Gabrielu Futovou věnovat se dětské literatuře. Již dlouho chtěla psát pohádky, ale neměla prý ráda princezny. Proto se rozhodla použít tématu čarodějnic po vzoru Preusslerovy bosorky. Je autorkou i dalších knih pro starší děti, ale k tématu čarodějnic se ráda vrací. Autorka je rovněž metodičkou pro práci s dětmi a mládeží a vedoucí pracovní skupiny zaměřené na práci s dětmi a mládeží, zřízené Slovenskou národnou knižnicou v Martině.

Máte doma malé děti, které mají rády skřítky? Nebo máte snad doma dokonce skřítka, svého osobního? Pokud ano, tak tato kniha bude tím správným řešením, jak se naučit o něj postarat, jak ho vychovat, aby neškodil, ale naopak aby pomáhal. Poutavým, vtipným vyprávěním vás autorka zavede do říše skřítků, kteří jsou úplně jako malé děti. Neposední a zvědaví.

Skřítek Panejo se ocitne ve škole, které velí Elvíra Moudrá. Je celá zelená a má natahovací uši. Nejdřív jde z ní strach, ale záhy pochopí, že je tu pro jeho dobro. Navíc se s ním ocitnou na stejném místě další skřítci, Auvajka, Vyleznebotěkopnu, Pozor a jiní. Že si říkáte, kde ty jména vzali? To si musíte přečíst, to vám neprozradím.
Ale řeknu vám, že škola, kde se všichni ocitnou, není obyčejná, taková jakou známe z vyprávění. Tady se totiž skřítkové učí jiné věci, než počítání a čtení. Zde se naučí praktické věci, jak chodit úplně potichu, aby je lidé neslyšeli, jak se zneviditelnit, aby je lidé neviděli a jak rychle utíkat, aby je kočka nesežrala... Jak se to budou učit vám zase neřeknu, zase si to musíte přečíst. Ale věřte mi, stojí to za to.

Panejo a strašidelná škola Elvíry Moudré je příběh, který zabaví dětské čtenáře. Je to příběh, který je napínavý a pro některé děti může být i lehce strašidelný.
Celá kniha je vytištěna na tvrdém papíru, takže stránky se tak rychle neopotřebují. Písmo je o něco málo větší, než tomu bývá u klasických knih a ilustrací, které dodala Marcela Kupčíková, je tak akorát. Hlavně jsou krásně barevné, což je velké plus.

"V tu chvíli bych byl nejraději myškou v díře. Zalezl bych až do úplné tmy, aby mě Elvíra neviděla. A nejlepší by bylo, kdyby mě nespatřila už nikdy. Protože jedině tak bych se vyhnul skákání skrz něco tak nebezpečného. Elvíra nás skutečně nechala skákat celý den. Nebylo to snadné. Obruč se zavírala a otevírala nepravidelně. Jednou jakoby zívala, jindy cenila zuby. Potom se chvíli nehýbala, ajkoby spala. A když to nikdo nečekal, zničehonic se zase rozevřela. První se zranila Auvajka."

Na knížce Panejo a strašidelná škola Elvíry Moudré nejvíce oceňuji nápad. Líbí se mi představa, že v každé domácnosti může vzniknout nějaký skřítek a ještě více se mi zamlouvalo dumat nad tím, jak by se jmenoval ten u nás. Protože jména všech skřítků vznikají z různých momentů běžného života, bylo fajn přemýšlet, co by se u mě doma muselo stát, abychom měli vlastního skřítka, i když bychom s největší pravděpodobností o něm nevěděli.


Autorka příběh nepsala na kapitoly, ale samotný děj a život skřítků ve škole prokládala jednou pohádkou pro skřítky, kterou jim Elvíra četla na dobrou noc, jindy příhodou, kterou Elvíra skřítkům vyprávěla co by odstrašující příklad.
Myslím si, že tato kniha je ideální pro čtenáře od osmi, devíti let, kteří si dokáží už nějakou stránku přečíst sami. Bude dobrá i na předčítání, třeba na dobrou noc, ale tím, že zde nejsou kapitoly, počítejte, že to nebude pětiminutová záležitost, ale děti se můžou zaposlouchat a vy můžete dočíst příběh klidně úplně celý.

Je to jedna z těch knih, kterou si dokážu představit jako zfilmovanou, animovanou pohádku. Nevím konkrétně ten důvod, který mne k tomu vede, ale možná je to z důvodu, že vše je v knize jednoduché a lehce pochopitelné, a i když se jedná o pohádku se skřítky, nedějí se tam žádné abnormálně nadpřirozené věci. Jen Elvíra a její uši, což by pro filmaře nebyl žádný problém. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Brio/Slovart, kde si knihu Panejo a strašidelná škola Elvíry Moudré můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Skřípouni - Tom Fletcher

Autor: Tom Fletcher
Nakladatelství: Brio/Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran: 352

"Kuba Žábroun zase vypustil do veřejného bazénu tři žraloky a myslel, že to bude základ pro jeho malý mořský svět. Bohužel se o žralocích nezmínil dětem, které zrovna v té době v bazénu byly. Budiž jim země lehká."

Slýcháte v noci podivné skřípání? Pátrali jste po tom, co ho způsobuje? Nenapadlo vás, že třeba cosi vyčkává ve stínu pod postelí a skrývá se před vašimi zraky, aby...
Jednoho rána Lucka Vykydalová zjistí, že všichni dospěláci zmizeli. Zkrátka jsou fuč. V Lucčině městečku zavládne chaos - děti se začnou chovat jako puštěné ze řetězu. Pro většinu z nich je to ráj na zemi, ale Lucce, a možná i někomu dalšímu, se to nelíbí. Lucka je odhodlaná přijít na to, co se to v Závanovicích děje! Před nedávnem totiž přišla stejným způsobem o tátu a ani v nejmenším nestojí o to přijít taky o mámu. A v jejím odhodlání ji nic a nikdo nemůže zastavit... Teda až na skřípouny... Možná...

Tom Fletcher je jedním z nejprodávanějších britských autorů knih pro ději - je spoluautorem knihy Dinosaur That Pooped, které se v Británii prodalo více než milión výtisků. Vedle toho je oceňovaným textařem, hvězdou YouTube, otcem a členem hudební skupiny McFly.

Když jsem opět s malým hledala knihu, u které budeme večer usínat, sám synátor ukázal na Skřípouny. Věřím, že to bylo hlavně proto, že obálka je krásná a září už z dálky. Zlaté odlesky jej zaujaly na poprvé a Skřípouni se stali našimi společníky na tři dny.

Lucka Vykydalová, hlavní hrdinka celého příběhu, se jednoho dne probudí a zjistí, že její maminka zmizela. Je to nepředstavitelné, zvlášť po tom, co tatínek zmizel ještě dříve a tím pádem je najednou úplně sama na celém světě. Když ale vyjde ven z domu, není zdaleka jediná, kdo je bez rodičů a všechny děti, v celých Závanovicích jakoby zdivočely. Bez dohledu rodičů dělají neskutečné špatnosti, všude je nepořádek, nikdo po sobě nic neuklidí... Jen Lucka a její kamarád Mirek tak nějak tuší, že se nemůžou utrhnout ze řetězu, že nalezení rodičů bude záviset na nich. Hlavně tedy na Lucce. Podaří se Lucce najít maminku a vůbec všechny dospělé? Kdo jsou Skřípouni? A proč je o nich celá kniha, když hlavní hrdinka je Lucka? A důležitá otázka, kdo žije pod postelí? A je i pod vaší?
Musím říct, že Skřípouni jsou docela fajn. Jediné, co mě trochu mrzelo byl fakt, že celý příběh se rozvíjí pomalu, a na konci je všechno hrozně rychlé. Ale to byla snad jediná chyba, kterou jsem objevila. Jinak má autor vše promyšlené do detailu a mluva Skřípounů stojí fakt za to. I nápad samotné Tuonely a toho, kde se nachází, se mi velmi líbilo. Můj syn zase velmi ocenil ilustrace, kterých není málo, ale ani moc. Tak akorát. Písmo je vcelku normální, ale ve chvílích, kdy dochází v příběhu k nějakému zvratu nebo důležité akci, i font písma se mění a někdy je skoro přes půl stránky, jen aby dětským čtenářům bylo jasné, že tohle bude mít děsivé pokračování.

"Kůži měli černou jako melasa a ulepeně vlhkou jako odpudivé tělo slimáka. Ušiska, protkaná žilkami, připomínala nahnilé listy zelí. Také měli dlouhé špičaté pařáty, které cvakaly, když jako na pavoučích nožkách přebíhali po podlaze. Každý za sebou ještě táhl dlouhý hnusný ocas, který vypadal jako černá slupka nahnilého banánu."

Další věc, která mne zaujala, je samotný způsob vyprávění. Autor totiž ke čtenářům promlouvá, před každou kapitolou je malý odstavec, kde se ptá dětí (čtenářů), jestli třeba nechtějí jít na záchod, protože bude následovat strašidelná scéna, jestli si jsou jistí, že budou pokračovat ve čtení a jestli to zvládnou. Příjemné zpestření a zasmála jsem se nad tím, jak autor vyřešil kapitolu číslo třináct! To vás zaručeně pobaví. :-)

Kniha Skřípouni je určena dětem, které mají pro strach uděláno. Protože ve chvíli, kdy ji dáte přečíst svým ratolestem, které se bojí příšer pod postelí, tak věřte, že už se toho nezbaví. :-) Skřípouni jsou sice z Tuonely, ale vylézají východem do lidského světa právě z pod postýlek dětí. A teprve potom se začínají dít šílené věci. Ale pokud se děti budou bát, není nic jednoduššího, než se držet pokynů, co dělat, aby se Skřípouni neobjevili a všichni budou v pohodě. Dokážu si přestavit, že děti, které tenhle příběh budou vnímat, se budou trochu bát, ale také budou fandit Lucince v tom, aby našla nejen maminku, ale také všechny ostatní rodiče a Závanovice byly zase stejné jako před tou osudnou nocí...

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Brio/Slovart, kde si knihu Skřípouni můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dobrodružství pana Kolečka - Pohádky od Hvězdy - Michaela Mlíčková Jelínková

Autor: Michaela Mlíčková Jelínková
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2017
Počet stran: 152
Ilustrace: Jan Laštovička

Pejsek Šikula se už u pana Kolečka pěkně zabydlel, když tu se mu jednou ráno stala zvláštní věc. Hned jak se probudil, věděl, že něco je jinak. Vyběhl z boudy na dvorek a dlouze zavětřil. "Je to tady!" vyštěkl a začal čenichat jako pominutý. Zřejmě z rozrušení označkoval plot třikrát na jednom místě. "Co je tady?" nechápal Šemík. "Jaro přece!" vybafl Šikula."

Neobvyklá trojice nerozlučných kamarádů vás naučí, že veteráni nepatří do starého železa, že nemít jednu nohu není překážka a že s věrnými kamarády a láskou, která nerezaví, doj(e)dete nejdál. Výtvarně jedinečná a bohatě ilustrovaná knížka, jejíž kulisu vytvořila místa známá i polozapomenutá, zaujme dětské hlavičky a přitom jen tak mimochodem poučí - dost možná, že se něco nového dozvědí i rodiče. Tak schválně, víte, proč se Bílá hora jmenuje Bílá a kde se vzala Divoká Šárka? Příběhy, které vznikly z lásky k blízkému místu a k jednomu chlapečkovi, který nemohl usnout bez pohádky, jsou nerozlučně spjaté s vtipnými ilustracemi Jana Laštovičky.

Mlíčková Jelínková Michaela vystudovala diplomacii a mezinárodní vztahy na VŠE a evropská studia na Institutu politických studií ve francouzském Štrasburku. Její láska k Praze, historii a architektuře se zrodila v době, kdy se coby studentka gymnázia Jana Nerudy vracívala domů kouzelnými zákoutími Malé Strany a Starého Města. Posléze pracovala jako profesionální průvodkyně, členka týmu rychlého varování před nebezpečnými výrobky RAPEX v Bruselu i jako tisková mluvčí a copywriter. Několik let úspěšně publikovala na blogu týdeníku Respekt. Psaní povídek a pohádek se věnuje od roku 2014. Její prvotina Objev se umístila v celostátní povídkové soutěži na 5. místě. Odjakživa si s lidmi ráda povídá jejich řečí, proto se naučila plynně anglicky, francouzsky a španělsky, domluví se rusky a německy. Nejvíc se jí líbí v Austrálii a v Praze 6, kde již deset let žije. Poměrně často ji můžete potkat i v oboře Hvězda, kam ráda vyráží na procházku s kočárkem s druhým synem Danielem. Dobrodružství pana Kolečka - Pohádky od Hvězdy jsou její knižní prvotina.

Laštovička Jan je absolvent oborů výtvarná výchova a pedagogika na Pedagogické fakultě UK, věnuje se především knižní a časopisové ilustraci. Kromě kreslení knih pro děti také ilustruje a vydává bibliofilské publikace. Barevnými linoryty doprovodil například povídku Jana Zábrany psovod Gerža (2009) nebo hororový příběh H. P. Lovercrafta The Hound (2014). Jeho ilustrace mohou znát čtenáři Židovských listů, filantropického magazínu Umění darovat nebo časopisu Maxim. Když zrovna nekreslí, navrhuje výrobky z porcelánu, staví sněhové sochy a sbírá fotografie graffiti - ty přetvořil do dvou vydání ročenky s názvem Pigtures. S autorkou knihy Dobrodružství pana Kolečka - Pohádky od Hvězdy se potkali v jedné kanceláři. Ke spolupráci na této knížce se ale dostali až v roce 2014 - mnoho let poté, co už nebyli kolegy. Jan Laštovička žije a kreslí velmi blízko místa, kde Šikula se Šemíkem píchli. Co dalšího Jan nakreslil, můžete vidět na stránkách www.lastovicka.com.


Když jsem se do knihy Dobrodružství pana Kolečka pustila, nečekala jsem, že to u nás doma spustí hotový poprask. Malý se ke knize vyloženě přitiskl a nechtěl ji dát z ruky. No jo, chlap se nezapře, všude autobusy, auta, volanty, sem tam pes, kolo, pán... Bylo vymalováno. Je pravdou, že snahu číst jsem vzdala, a tak jsem si příběh pana Kolečka, Šemíka a Šikuly přečetla sama, v noci.

Pan Kolečko pracuje v dopravním podniku a jednoho dne vědci vynaleznou Šemíka, velký autobus, který s panem Kolečkem začne brázdit Prahu. Vozí jak lidi, tak i zvířata. Oba jsou spokojení. Jak by taky ne, je to pohádka a proto se pan Kolečko v práci nenudí a s autobusem Šemíkem si povídá. Po tom, co spolu projedou trasy dlouhé milion kilometrů, vedení se rozhodne dát Šemíka do starého železa. Jenže to nemůže pan Kolečko dopustit. Je to jeho kamarád! Odkoupí jej, vezme si ho domů na Hvězdu a vyráží na výlety, při kterých zažijí nejedno pořádné dobrodružství. Při jednom takovém výletu se k nim přidá pejsek Šikula a už to nejsou jen dva, nýbrž tři kamarádi, kteří brázdí silnice, vymýšlí různé kejkle a užívají si vzájemné blízkosti a nekonečného přátelství.

Autorka vymyslela příběh, který je velmi neotřelý, ale také nereálný. Doufám, že nedojde k tomu, aby po dočtení této knihy vzalo nějaké dítě svého psa, posadilo jej za volant a nechalo ho jet. :-)
Tohle se jim musí vysvětlit. Ale i tak je Dobrodružství pana Kolečka kniha, která má v sobě spoustu zábavy, ponaučení a místopisných informací. Dozvíte se mnohé o Praze a jejich zákoutí, která se ve městě skrývají. I když to mimopražským nic říkat nebude, nemyslím si, že je to na škodu. Třeba si jednou při výletě se svými dětmi do Prahy uděláte okružní jízdu místy, kde pan Kolečko brázdil se Šemíkem a Šikulou ulice.

"Pan Kolečko stál jako solný sloup a mlčel. Ústa měl pevně semknutá, zato jeho oči byly doširoka otevřené. Vypadalo to, že nad něčím usilovně přemýšlí. A pak se ten zvuk ozval znova. Tentokrát byl ještě hlasitější a bylo jasné, že vychází z břicha pana Kolečka, jehož tvář byla teď bledá jako papír. Nohy zkřížil do neobvyklého tvaru a oběma rukama si přidržoval pozadí, jako by chtěl zvuk uvěznit uvnitř svého těla. To se mu však nepodařilo a zvuk se ozval znova. Pan Kolečko se zatvářil nešťastně a jeho tvář už byla dočista bílá."

V knize vždy najdete jedno dobrodružství hlavních hrdinů a poté pár informací o místech, které jsou v dané kapitole zmíněny. Jsou to faktické údaje, jako například co je Ladronka, kdo ji postavil, co se tam dělalo kdysi a co je tam teď. Dokonce se tam dozvíte legendu o Břevnovském klášteře nebo o tom, co a kde byla Dívčí válka. Díky tomu získává kniha Dobrodružství pana Kolečka i poučný rozměr a věřím, že větší čtenáři si z toho něco odnesou. A menší čtenáři si opravdu užijí ilustrace, kterých je více než dost a jsou zde perfektně ztvárněny snad všechny dopravní prostředky, které můžete potkat.

Mě osobně trochu mrzí, že vše je situováno do Prahy 6, kde jsem já, Ostravačka, nikdy nebyla a tak si ta místa, která autorka popisuje můžu jen představovat. Ale rozhodně ve mě vyvolala touhu poznat místa, o kterých píše, protože některá se zdají být opravdu zajímavá. Tak třeba... jednou... někdy... :-)

Dobrodružství pana Kolečka je kniha, která je napsána větším fontem písma, proložena mnoha obrázky a také díky jazyku, který autorka použila bude pro děti velmi čtivá. Obsahuje 13 kapitol - dobrodružství, které hrdinové podnikli a já věřím, že děti se při čtení této knihy rozhodně nudit nebudou. Některé kapitoly jsou úsměvné, jiné lehce melancholické, ale vždy tak příjemně napsané, že můžu tento titul s klidným svědomím doporučit. A ideálně pro děti od sedmi, osmi let. :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Dobrodružství pana Kolečka můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Postýlková sbírka pohádek - Disney

Autor: Disney - kolektiv
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018
Počet stran: 304

"Lvi honem běželi na místo, odkud se hlásek ozval. Našli vchod do jeskyně, ale ten byl skoro úplně zasypaný. Ze skal se uvolnilo kamení, zavalilo vstup a uvěznilo lvíče uvnitř! Lvi usilovně hrabali a hrabali a nakonec se jim podařilo kamení odklidit."

Nechte si vyprávět pohádky o vašich oblíbených hrdinech ze známých animovaných pohádek a filmů! Vydejte se tábořit s partou z Příběhu hraček, prožijte noc s lvíčkem Simbou ve Lví zemi a vyrazte na tajnou misi s Burákem a Bleskem! Tato nádherná sbírka pohádek potěší každého malého milovníka dobrých příběhů, než půjde na kutě.


Postýlková sbírka pohádek je pro děti od čtyř let, ale pokud jste tak, jako já, milovali kouzelné postavičky Disney, tak věřte, že i v dospělém věku si tohle čtení užijete na sto procent. Díky známým postavičkám, krásným ilustracím a velmi pěkným příběhům, jsem se cítila jako malá holka, která si potají čte pod peřinou s baterkou v ruce.







Kniha je bohatě ilustrovaná a proto působí "masivním" dojmem. Ovšem příběhy v ní jsou krátké, písmo velké a čtení jednoho takového příběhu mi zabralo cca 5 minut. Jak už má kniha v názvu, je opravdu ideální pro čtení před spaním. Postýlková sbírka pohádek obsahuje 19 příběhů, kde mi většina hlavních hrdinů byla známa, ale našla jsem jednoho, o kterém jsem neměla ani tušení, že je z dílny Walta Disneye. Takže i mne čekalo při čtení překvapení.

"Když se Mickey druhý den ráno probudil, štěně bylo pryč. Mickey ho hledal v ložnici, v koupelně i v kuchyni, ale nikde ho nenašel. "Třeba je dole," pomyslel si a sešel po schodech do obchodu. tam bylo všechno vzhůru nohama! Po podlaze se válely knihy, papíry a vysypané květináče. Ale štěňátko nikde."

Další věc, která se mi líbila a beru ji za velký plus, tak jsou situace a nápady, které se v příbězích dějí. Nenajdete zde klasické verze 101 Dalmatinů nebo Dumba, naopak se ústředním postavám stávají věci, které se jim ještě nestaly. Takže se nemusíte bát toho, že byste tyto pohádky znaly. Neznáte je! :-)


Líbí se mi, jak je celá kniha Postýlková sbírka pohádek pojatá. Od přebalu, až po papír, který je příjemný, křídový, tvrdší než klasické. Působí to dojmem exkluzivnosti a pokud tuto knihu koupíte svým dětem, budou mít pocit, že drží v ruce poklad.

Většina dětských knih, které mi touto dobou přijdou pod ruku jsou dobré, hezké, barevné a tak dále. Ale tato Postýlková sbírka pohádek je tak nějak lepší. Nejen svými hrdiny, které jsem milovala a mám k nim citový vztah, ale také tím, jak vypadá. Je to i pro mě něco luxusního, co se nebude jen tak válet v knihovně, ale bude mít čestné místo na mé soukromé výstavce. :-)

Pokud jste jako malí měli rádi postavičky Mickeyho, Dumba, Dalmatiny, nebo i později Auta, Nema či Aristokratky kočky, rozhodně se po této knize podívejte. Nesmí chybět v žádné pořádné sbírce Disneyovských hrdinů! :-)

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Postýlková sbírka pohádek můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Skřítek Permoníček - Monika Nikodemová

Autor: Monika Nikodemová
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2018
Ilustrace: Hanka Veselá
Počet stran: 96

"Sluníčko se pořádně nadechlo a vyslalo dlouhý paprsek přímo na strom, pod kterým ve své skalní světničce spinkal Permoníček. Nad ním se na jedné borové větvi houpaly dvě šišky - Barča a Bětka. "Já jsem po té včerejší noci celá rozlámaná," povídá šiška Barča. "To byl takový vítr, že jsem si myslela, že sletím ze stromu rovnou na zem. A ta výška, ani pomyslet! To by byla rána!" dokončila svoje skuhrání Barča. "Ba, ba," přitakala jí Bětka, jako by se zrovna všichni čerti ženili, taková to byla mela."

Takový život v lese, to je věc! Od samého rána je plný štěbetání, cvrlikání a pobíhání, prostě jedna radost. Když budete mezi stromy potichoučku, uvidíte a uslyšíte nejen zvířátka, ale i další lesní bytosti, jako jsou skřítkové a víly.
Všichni mají přes den spoustu práce, musí totiž opravit les. Tady je pošlapaný mech, támhle zase rozlomený pařez a tady někdo dokonce polámal domeček z jehličí. A po setmění začínají v lese teprve ta pravá kouzla!
Když se rozsvítí nová lucernička, narodí se skřítek. Takovou lucerničku má i Permoníček. Vždycky když zabliká, je to pro Permoníčka znamení, že se v lese něco děje. A to pravé lesní dobrodružství může začít!
Že jste skřítky ještě nikdy neviděli? Tak to se musíte lépe rozhlížet...







Skřítek Permoníček se narodil v lese, kde jsou k sobě všichni obyvatelé hodní a dávají na sebe navzájem pozor. Od hodného vodníka dokonce dostane slušivý mechový kabátek, aby mu nebyla zima. Pomalu, ale jistě, poznává okolí svého domečku. Les Borovánek, tak se jmenuje, je plný nečekaných dobrodružství, od čištění rybníka a kouzelné lampy, přes pořádnou létající jízdu s Meluzínou. A co teprve svatba Leknínky?! To bylo napětí. Nic ale nepřekoná Permoníčkovu touhu najít Spoka s jeho pokladem a při této cestě potká nejen draky, ale také musí vyhledat čarodějnici...

"Za jedno odpoledne připravit svatbu, co naplat, všichni do práce! Snad nejvíce starostí měla víle Evelína. Slíbila už před rokem, že až nastane ta chvíle, myslím svatební, ušije nevěstě šaty, a to rovnou z leknínových okvětních lístků. Ještě že bylo slunné odpoledne a všechny lekníny byly krásně rozvité. 

Všimněte si, když nesvítí slunce, lekníny jsou zavřené a leknínové panenky uvnitř spí."

Skřítek Permoníček je kniha určená dětem od 5 let, ale díky velkým obrázkům si ji můžou užít i mladší děti, kterým bude předčítat dospělák. U nás to tedy aspoň tak bylo. Líbí se mi, že obrázky, které ilustrovala Hanka Veselá, jsou jednoduché, ale přitom vždy vypovídají o tom, co se v příběhu děje. Dalším plusem je, že i když je v knize několik samostatných příběhů o Permoníčkovi, vždy na sebe navazují. Takže je to plynulý děj, který se bude dětem zdát gradující, protože ke konci se dočkají toho největšího dobrodružství, které mohlo Permoníčka potkat.

Autorka, Monika Nikodemová vymyslela postavičku, která se dětem bude líbit. Je nejen hodná, ale i chytrá, chápavá, ale přitom dětská a proto si myslím, že nejmenší k ní budou mít blízko. I přesto, že zažívá různá dobrodružství, která se hodí pro dospělejšího, tak si v sobě uchovává nevědomost dítěte a to bylo velmi příjemné.


Obálka knihy Skřítek Permoníček  je navíc moc hezká, taková barevná a optimistická, k tomu je tam spousta dalších postaviček, takže si myslím, že děti zaujme hned na první pohled. Blíží se vánoční svátky a pokud už koukáte po nějakých knihách pro své nejmenší, podívejte se na tuto. Myslím si, že by u vás mohla zabodovat.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde knihu Skřítek Permoníček můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan