Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Jota
Překlad: Petra Navrátilová
Orig. název: The Shinning Girls
Počet stran: 368
"A jak jste umřel, pane Kojot?
Ále, srazil mě náklaďák, káčátko.
Špatně jsem se rozhlédl,
ulici přejít nesvedl.
Teď na mě mají choutky
vrány mrchožroutky
Je to moc zlé. Jen smutek mi zbyl,
ale jsem rád, že jsem žil,"
Harper získá v roce 1931 klíč od domu, který mu umožní cestovat časem. Nachází zde pokoj plný trofejí z vražd, které jednou spáchá – protože už je vlastně spáchal. Putuje časem od světové hospodářské krize třicátých let minulého století až po léta devadesátá apronásleduje „zářící dívky“, mladé inteligentní a nadějné ženy „s potenciálem“. Pod dohledem je má od jejich dětství a zabíjí je až jako dospělé ženy. Vyprávění klouže dekádami tam a zpět. Vrah vedle těl zanechává obyčejné, ale přece zvláštní předměty a jiné trofeje si zase odnáší.
Kirby měla to štěstí, že Harperovo napadení přežila. Ví, že kromě toho, že se jedná o násilníka a psychopata, je na útočníkovi ještě něco zvláštního. Začne hledat další dívky, které však tolik štěstí neměly a podobná napadení nepřežily. S pomocí novinových výstřižků a rodin obětí pátrá po spojitostech s útočníkem a po jeho totožnosti. Jediného spojence nachází v novináři Danu Velasquezovi, který se jejím případem před léty zabýval. Kirby k němu přichází do redakce na stáž a jejich původně pracovní vztah se postupně začíná měnit v cosi osobnějšího.
Důkaz – Dům a jeho tajemství –, který Kirby nachází, se zdá neuvěřitelný. Ale pro dívku, která přežila vlastní smrt, není nic nemožné. Situace se mění v neprospěch Harpera, protože teď začne ona pronásledovat jeho. Tak dlouho dokud celou věc nedovede až do konce.
Musím říct, že na tuto knihu jsem se hodně těšila, ale pořád jsem ji odsouvala. A teď vím proč, byl to můj šestý smysl, co se knih týče.
Příběh sám o sobě je vymyšlený precizně, jsou tam prvky, které člověka baví. I když je to chvílemi až nechutné čtení, tak se to dá zvládnout, protože za oponou hnusu se odehrává skvělý příběh.
Ale jeden háček to mělo a tím bylo přeskakování v ději, kapitoly v rámci postav.. Chvílemi jsem se v ději ztrácela, ztrácela se v postavách a můžu říct, že teď, po dočtení, mám opravdu pocit, že Kirby a Harper by v knize bohatě stačili. Protože co se týče ucelení si děje, jsem ztracená i nadále.
Kdyby mne teď někdo chytl za ruku a chtěl, ať mu příběh povyprávím od začátku do konce, tak to nezvládnu. Ztratila bych se v tom, zase a opět... Nebo bych mluvila pouze a jen o Kirby a Harperovi - co se dělo těmto dvěma.
"Prudce nožem smýkne, prořízne sval a šlachy a tepnu a zároveň muže otočí, aby tryskající krev necákala na něj, ale na popelnice."
Nápad o cestování časem velmi oceňuji, zatím jsem nic podobného nečetla a líbilo se mi to. Ale jak říkám, možná bych to trochu pozměnila, protože ať už autorka zamýšlela cokoliv, snažila se to zamotat a udělala pro mne z toho naprosto velký, nerozmotatelný uzel.
Ovšem čtení samo o sobě jsem si užila. I když jsem měla pocit, že nevím, která bije, to hlavní se mi podařilo zachytit - snad. Stránka za stránkou ubíhala, až byl konec. Měla jsem na konci takový ten pocit, kdy jsem si v duchu řekla: "hm", vymazala knihu ze čtečky a ihned otevřela další. Nemusela jsem nad ní přemýšlet a ani teď není nic, co by mne ke knize vrátilo.
A taky, hlavní hrdinka, Kirby, byla velmi, ale opravdu velmi svérázná dívka. Musím říct, že chvílemi to bylo do očí bijící, jak se chovala a co říkala. Ale proti gustu...
Za mě průměrná kniha.
Každopádně, pokud budete tuto knihu číst nebo jste četli, budu ráda za každý komentář. Nic nepotěší víc, než názor jiných i kdyby by měl být jiný a mě nazvat "trubkou", že jsem to nepochopila. :)
Daramegan
anotace knihy převzata od: databazeknih.cz
