Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 368
Překlad: Světlana Ondroušková
Aristoteles je naštvaný teenager, který má bratra ve vězení. Dante je všeználek s nezvyklým pohledem na svět. Tihle dva kluci se potkají na koupališti a zdá se, že nemají zhola nic společného. Ale protože jsou oba samotáři, začnou spolu trávit čas a zjistí, že jejich přátelství je opravdu neobyčejné - takové to, které změní životy a vydrží navždycky. A díky němu také Ari i Dante zjistí ty nejdůležitější pravdy o sobě samých a o tom, jakými lidmi by se chtěli stát.
"Šli jsme nahoru a Dante mi ukázal svůj pokoj. Byl to velký pokoj s vysokým stropem a dřevěnými podlahami a spoustou oken, která dovnitř vpouštěla světlo. Všude byly věci. Po podlaze bylo rozprostřené oblečení, hromada starých desek, poházené knihy, popsané poznámkové lístky, polaroidové fotografie, několik fotoaparátů, kytara beze strun, noty a nástěnka zaplněná poznámkami a obrázky."
Do čtení této knihy jsem se pustila neplánovaně. Líbila se mi obálka, líbil se mi samotný název knihy a jak je mým zvykem, nečetla jsem žádné anotace ani recenze a pustila se směle do ní. Nemám ráda, když jsem čímkoliv ovlivněna a navíc, kolikrát si v anotaci přečtu něco, na co potom čekám v příběhu, takže proto bez informací rovnou skočení do stránek knihy.
A naopak, po přečtení se koukám na hodnocení, hledám někoho, kdo dal stejný počet hvězd jako já a čtu jejich komentáře. U tohoto díla jsem byla velmi překvapena, jen málo lidí hodnotilo knihu jako já. Pro málo čtenářů se jedná o průměr. Převládají pocity, které vystihují - nadšenost, euforie, naprostá spokojenost a mé pocity jsou takové... průměrné...
Pro mě je to milý příběh, kdy se Ari a Dante snaží najít nejen sami sebe, ale otevřít si cestu ke své rodině, dávat najevo své city, což je pro puberťáky velmi složité a hledají přátelství, které může změnit jejich život a přinést nové hodnoty.
Všechny postavy, ať už hlavní hrdinové, jejich rodiče či kamarádi jsou tak říkajíc v pohodě, neobjevuje se tu žádná postava, která by vás rozčílila. Líbilo se mi objevování sebe sama, styl, jakým autor psal krátké kapitoly, kdy dokázal hrdinům vdýchnout trochu filozofování a základních otázek bytí a nebytí.
Ovšem, některé, velmi důležité věci, nemůžu napsat co, to by byl spoiler, mi přišlo nátlakové ze strany rodičů, kdy dotyčný byl zahnán do kouta - tak to na mne působilo a byl to pro mě rušivý element celého příběhu.
"Jen jsem se na ni podíval. „Šťastnej novej rok.“ Objal jsem ji. „Mám pro tebe novoroční předsevzetí.“
To ji rozesmálo. „Já mám pro tebe celej seznam, Ari.“
Stáli jsme tam a mohli jsme se potrhat smíchy.
Byl to zvláštní pocit, dobře se bavit."
Celkově je to pro mě kniha, která neurazí, nenadchne. Průměr. Tedy rozhodně se nad ní nerozplývám a neskáču metr dvacet do vzduchu. Ale taky si myslím, že je to příběh, který potěší každou romanticky založenou dušičku, místy se jedná o vtípky, místy o vážné věci, je to milé, příjemné počtení na letní večery, ovšem pro někoho, kdo nebude čekat zázraky. Ony se můžou, ale i nemusí dostavit.
Až to zveřejním, tak věřím, že se na mě fanoušci této knihy sesypou, protože jich je opravdu požehnaně a třeba mi někdo dokáže vysvětlit, co je na té knize tak skvělého, abych se i já začala roztékat jako nanukový dort na slunci. :) Možná jsem něco nepobrala tak, jak bych měla, ale už s tím nic neudělám. Názor je na světě. Určitě ovšem budu ráda za názory vás ostatních. Takže pokud máte chvilku... Těším se na vaše písmenka v komentářích. :)
Mějte se krásně!
Daramegan
Žádné komentáře:
Okomentovat