čtvrtek 20. dubna 2017

Dívka, která lhala - Pavel Jansa

Autor: Pavel Jansa
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 295

"Zajímal mě ještě údaj o alkoholu ve Viktorově krvi a v obsahu jeho žaludku. Nebylo ho tedy zrovna málo, na poruchu koordinace a zpomalené reakce to mohlo stačit, ale já - dítko jižní Moravy - jsem taky dobře věděl, že s takovými hodnotami většina chlapů u nás na Slovácku normálně funguje ve všech profesích, od kamenolomu přes lokomotivu po atomovou elektrárnu, a dokud se tam nepřimotá nějaký trapně střízlivý blbec a nepráskne to, nic mimořádného se nestane."

Postarší vědec umírá a jeho dcera se obrací na soukromého detektiva, aby smrt objasnil. Z profesorových zápisků vyplývá, že na stará kolena objevil nejen lásku, ale náhodou také postup pro výrobu nového typu biologické zbraně. A tak se ocitáme v situaci, která předcházela jeho úmrtí. Agenti světových velmocí prahnou po výsledcích vědcova výzkumu a strategické převaze, profesor naopak touží po změně identity a novém životě.

Viktor Maxa byl vědec, který měl světu co nabídnout. Jeho dcera Monika přijíždí z Anglie, kde si žije na velmi vysoké noze, aby zjistila, kdo zabil jejího otce. Policie to uzavřela jako  jednoznačnou nehodu s následkem smrti, ale jeho dcera tuší, že v tom bude něco více. Najme si soukromého detektivka, tátova kamaráda a ten po pár "hodinách" najde profesorovy texty, kde sám profesor píše o svém životě formu deníku. A v tu chvíli se dozvídáme všechno důležité. I když...

Rozumím tomu, že se autor knihy snažil příběh pořádně okořenit, aby to nás, čtenáře, bavilo co možná nejvíce. Ale některé vyprávění z pohledu profesora mi přišlo zbytečně vleklé a zdlouhavé. Vůbec to nebylo k věci, plkání o ničem a hlavně, místy se profesor snažil být přezíravý a vtipný, ironický a nic z toho mu nešlo. Na mě to působilo rušivě.

Naopak, detektiv jako postava vystupoval věcně. Ten se mi líbil, i když neměl tolik prostoru v příběhu jako profesor. Ale věděl, kde je jeho místo, co se od něj očekává a žádá, neměl s většinou problém, dokázal reagovat správně, prostě jako muž před důchodem, který zná a ví a na nic si nehraje. Ten byl fajn.

Ale samotný příběh... Já nevím. Námět je fajn, ten se mi líbil, ale už méně jeho zpracování.
Když jsem četla, přišlo mi, že stránky neubíhají, že se nudím, při čtení jsem dokázala sledovat všechny věci kolem mě, neměla jsem chuť si brát sebou knihu do vany ani do postele. Myšlenka, že nějaký vědec objeví přípravek, který by mohl fungovat jako biologická zbraň je opravdu zajímavá, ale dle mého názoru, se detektivka odehrává v Česku a mi to místy připomínalo Jamese Bonda. Ne doslova, nenechával si míchat koktejly ani nic podobného, ale například jednání postavy Cohena bylo téměř nemístné. A pak to s tou Zímovou. A k tomu Horová. A to jsem prosím ve výčtu zatím v ději na začátku...

Neříkám, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, to v žádném případě, jen bych u příběhu tak moc netlačila na pilu. Přišlo mi, jako by to muselo být top, proto tam bylo plno "perfektních věcí" a slangových výrazů, ale málo je někdy více. Asi bych se obešla bez některých věcí.
Když ovšem pominu, pro mě ty rušivé elementy, tak příběh je hodně fajn. Překvapivý, a hlavně jeho konec... Čekala jsem to jinak, takže to já byla spokojena. Opět jsem hádala a neuhodla. A to je jeden z důležitých bodů u detektivek. :-)))

Je určitě na vás, jestli si knihu koupíte nebo ne, já jsem ale ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst a nádherně mi rozšířila mou "zelenou" knihovnu. Už mám osm kousků. (chachá) :-)))

Děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, můžete tak učinit přímo zde.

Přeji pěkný den a díky za přečtení!
Daramegan