neděle 8. února 2015
Jojo Moyes - Stříbrná zátoka
Kathleen... Lisa.... Hannah... Mike... Gery.... Tohle jsou hlavní hrdinové této "víkendové" pohodovky. Lisa žije v Austrálii se svou dcerou Hannah u Kathleen, v zátoce Silver Bay.
Lisa má minulost, o které nemluví, něco se stalo, něco, co ji poznamenalo.. Kathleen je sestra její zemřelé matky, která si ji vzala i s dcerou pod svá křídla, vlastní malý, starý hotel v zátoce, kde sem tam přespí turisti, kteří do jejich krásné zátoky zavítají. Ale co si budem nalhávat, žádné závratné výdělky nemá.. Ale žijou si spokojeně se svými výlety na lodích, kde turistům ukazují krásu přírody a hlavně největší atrakci, kterou je migrace velryb přes jejich záliv a dalších obyvatelů mořského světa, těch usměvavých, kamarádských a hravých delfínů.
Mike, pracující ve velké developerské firmě v Anglii, se dostane do jejich zátoky, aby zde postavil super moderní hotel, který bude poskytovat nejen odpočinek, ale i sportovní vyžití, hlavně v podobě vodních sportů. A to se obyvatelům zátoky samozřejmě nelíbí. A tady začíná zápletka, když se ubytuje v hotelu u Kathleen, aby si zmapoval prostředí, sblíží se všemi obyvateli a zjistí, že žijí jako jedna velká rodina a začíná přemýšlet, jestli je to správný krok. Ovšem ty peníze, ty investice, které jsou v projektu nového hotelu už se nedají vrátit. Investoři čekají výdělky a Mike musí vymyslet, jak to udělat, aby byly všechny strany spokojeny. A upřímně, to, jak to vyřeší, by nečekal nikdo...
Ze začátku mne tato kniha nebavila, prvních sto stránek jsem se trápila, ztrácela jsem se v postavách, měla jsem sto chutí knížku odložit na později. Nebavilo mě, když se střídali hrdinové, jedna kapitola za Lisu, jedna za Kathleen, jedna za Mika a já si to pořád nedokázala pospojovat o čem to má být.
Ale jakmile se objevil Mike v Austrálii, kniha dostala ten správný šmrc, všechno do sebe začalo zapadat a knížka se mi nakonec líbila.
Není to ale kniha, kterou bych si znovu přečetla. Příběh byl milý, četla se dobře, kapitoly dobře rozdělené, když mi kniha začala dávat smysl, zjistila jsem, že jsem na sebe pyšná, když jsem ji dočetla a nenechala se odradit.
Proto říkám i Vám, nenechte se odradit při prvních stránkách, budete mile překvapeni a budete rádi, že jste vydrželi, protože to za to stojí. I když ze začátku se to jeví jinak.
Tak vzhůru do toho.
Vaše DaraMegan
středa 4. února 2015
Lucy Diamond - Kavárna na pláži
Evie Flynn je černá ovce rodiny. Je jí 32 let, má sice
chlapa, ale její život, jednoduše řečeno, nestojí za nic. Nemá pořádnou práci,
stále pobíhá po brigádách, které ji shání pracovní agentura, nemá vysokou školu
a navíc, má dvě sestry, které jsou v tomto směru dokonalé. Manžel, děti,
škola a pořádné zaměstnání.
Evie to trápí, má pocit, že její život ji prokluzuje mezi
prsty… Všechno změní smrt její tety Jo, která ji přenechá na starost kavárnu na
pláži, 4 hodiny od Oxfordu, kde žije se svým přítelem v jeho bytě. Smrt Jo
ji velmi zasáhne, a když se rozhoduje, co s dědictvím udělá, začíná ten
správný děj knihy.
Má kavárnu prodat? Má zklamat Jo, která v ní vidí její
novou majitelku? Nebo má kavárnu převzít, ale tím pádem se odstěhovat od
přítele a žít vztah na dálku? Zvládne vůbec takovou zodpovědnost?
Tato kniha je velmi milá, hlavně je to kniha, ve které se
uvidí každá žena, která neví, jestli to, co dělá, je to pravé ořechové. Je
psána jednoduše, a právě tím způsobem, že Vám přiroste k srdci. Autorka
Lucy Diamond je pro mě opravdu diamant.
Nezklamala mě, co se týče děje, a i když je chvilkami děj
předvídatelný, je to napsáno tak, že v tu chvíli jsem přemýšlela, jestli
opravdu to tak bude, jak si myslím. Chytla mne za srdce. Je tam romantika,
které není nikdy dost, ale přitom to není ta přeslazená kniha. Je tam akce, kdy
jsem se chytala za hlavu a říkala si, to snad néééé. A právě v těchto chvílích,
které mne takhle překvapily, jsem byla ráda, že tuto knihu čtu.
Vám, kteří ji ještě nečetli ji doporučuju, je to příjemná
oddychovka, kterou máte přečtenou za den, ale věřím, že nebudete litovat času
stráveného v kavárně, na pláži, s hrnkem kávy a musím se přiznat.
Kdykoliv tam byla zmíněna káva, tak já si ji šla udělat doopravdy. Nakažlivá
knížka.
Samotná autorka mě tak překvapila, že na podzim si hodlám
přečíst její další knihu, která bude vycházet: Já a pan Jones. A upřímně, už
teď se těším na ni.
Děkuji za pozornost
Vaše DaraMegan
neděle 1. února 2015
Alice Clayton – Nabíječ – série Coctail = 1 =
Tak toto je oddechovka, která nemá konkurenci.. Je to vtipná
kniha, kdy se dá říct, že co věta, to perla.
„Simon je filet mignon a my dva, přiznej si to, lásko, jsme spíš buřty s cibulí“
Caroline je holka,
která má dokonalou práci, co ji baví, má dvě dokonalé kamarádky, které vždy
stojí při ní, má věrného domácího mazlíčka, kocoura Clivea a má dokonalý byt.
Jediné, co ji chybí k totální dokonalosti je chlap, ale ona vlastně ani
žádného chlapa nechce a nepotřebuje.
Na druhé straně zdi bydlí Simon, soused, spolubydlící, který
má dokonalé tělo, partnerek dostatek, dva dokonalé kamarády, dokonalou práci,
která je i jeho koníček, dokonalý byt a taky mu vlastně vůbec nic nechybí.
„No jo, chlapi. Do něhu se dokážou podepsat oba dva. Otázkou ovšem zůstává, kdo by zvládl větší písmena.“
A jak to tak bývá, těch dvou se cesty zkříží… Začne to
nenávistí, pokračuje příměřím… A tím to začíná, je to knížka, kdy se smějete od
ucha k uchu, lidi kole Vás na se tupě po Vás otáčejí a přemýšlejí, co je
tady k smíchu. Několikrát jsem se
přistihla, jak se směju, pusa od ucha k uchu a taky, což bylo ještě
vtipnější, já se smála nahlas!! Ano, tak nahlas, jak kdyby mi někdo, sedící naproti
mně vyprávěl vtip, a já bych se tomu smála, některé fráze byly tak vtipné, že
jsem nevěřila, že to opravdu je tam napsané.
Co děj? Děj byl takový hezký, milý, myslím si, že nikoho
nepohorší, ale na druhou stranu nikoho neoslní. Je to klasická romantická „pohádka“,
ale s vtipným komentářem, vtipnou pointou a hlavně, děj se netáhne, jako
by autorka měla pořád o čem psát, chtěla rok nacpat do týdne v knížce a
přitom se ji to náramně podařilo.
"To je jak líbat vyřezanou dýni. Co se tak culíš?"
Jen, abych byla upřímná, přeskakovala jsem některé fáze
knihy a to ty, kde byl detailně popsán sex.. Jsem z toho už docela
naštvaná, jak to v každé knize musí být, vypsáno, kdo komu co kde.. Nejsem
ten typ, který si potřebuje pročítat, jak někdo někoho dělá jazykem, nebo ho má
až v krku, ale na druhou stranu, docela chápu, proč to v těch knihách
je, protože většina dnešních dívek a žen právě po tomto touží. Jak říkám, já ty
stránky přeskakovala, ale jsem spokojená s tím, že takovýchto stránek tam
bylo cca 20, za což autorce děkuji, nestačily mi ty stránky zkazit perfektní
dojem o vtipné, komické, milé knížce.
Příjemná oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za den a
myslím, že i když teď ji mám v e-book formě, nesmí mi chybět v tištěné
a hned objednávám, bude mít místo v knihovně, hlavně kvůli těm vtípkům,
kterých tam je opravdu dost.
A taková malá perlička, těšte se úplně na poslední odstavec.
Ten mě totálně dostal do kolen a to v dobrém.
Doporučuju! Vřele doporučuju!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)