Dívka, která nikomu nechyběla - Håkan Nesser

Autor: Hakan Nesser
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 272

"ROZUM MÁ STARŠÍ SESTRU, NA TO NEZAPOMÍNEJ. JMENUJE SE INTUICE."

1.srpna letí Van Veerteren na dovolenou do Řecka. A nemůže se dočkat. Jenže zbývá ještě 14 dní teplého počasí v jeho domovině, než dojde na pohodu a relax. A co čert nechtěl.. Je povolán jako pomocník při vyšetřování brutální vraždy mladé dívky, která byla členkou sekty Čistý život. Abychom nezapomněli zmínit - dívka nejen, že byla brutálně uškrcena, ale byla i znásilněna. Van Veerteren tedy odjíždí pomoct mladého zástupci Kluugovi. Jenže kam čert nemůže, tam nastrčí bábu a hlavní mecenáš sekty je hotový hrdina pro své oddané - což jsou samé ženy a dívky a ty opravdu s policií mluvit nebudou, protože to mají samotným mecenášem, Jellinkem, zakázáno. 
A tak vrchní komisař Van Veerteren musí vše rozplést sám s pomocí svých kolegů, čas do nastávající dovolené ubývá a objevuje se další vražda....

CASE CLOSED

Detektivka, kdy jsem si od začátku říkala, že je to jasné jako facka, věděla jsem, kdo to udělal. Všechny důkazy, které byly postupně objevovány mi dodávaly stále pocit, že jsem se nemýlila a trefila do černého. No dobře, opět několik stran před koncem jsem se dozvěděla, že jsem byla tak nějak vedle... Přesněji - úplně vedle.
A o to šokující to pro mne bylo. Dvakrát jsem změnila názor na vraha a dvakrát špatně. A to je právě to skvělé na detektivkách. Mám ráda, když mne kniha nějakým způsobem uondá, že to jistě vím dobře a na konci mi řekne: pcháá, vůbec jsi neměla tušení... :)
A to je to, co mne baví! :)

Kniha je napsána docela jednoduchým způsobem, místy je hlavní postava komisaře docela svérázná a máte pocit, že tento týpek nemá ani cit a už vůbec ne porozumění. Přitom je to člověk, který miluje vážnou hudbu, dobré víno a jídlo a hlavně má v hlavě jasno, co chce a nechce dělat.
Sympaťák jak blázen - takový trochu dr.House :D
A jak se říká - vrána k vráně sedá - ani jeho kolegové nejsou jiní a sem tam se v této knize potkáte i se sprostým slovem.

Knize ovšem krom napětí nechybí ani humor. Například komisař se rozhodne jet na kánoi rozjímat nejen o případu a ve chvíli, kdy řeší, jak si ulevit z loďky aniž by se nepřevrátila,bylo úsměvné.
A také jeho myšlenkové pochody - když v průběhu rozhovoru něco řekl, opět si to v mysli zopakoval a sám se divil tomu, co řekl - další úsměv na tváři. :)

Celkově se mi tato kniha líbila, bylo to mé první setkání s tímto spisovatelem. Četla jsem spoustu recenzí a komentářů, kdy bylo párkrát řečeno, že se jedná o jedno z nejslabších děl, ale tím, že já tohoto autora objevila až s tímto dílem, tak mi to přijde jako opravdu povedený kus.

Určitě tuto knihu doporučuji všem milovníkům detektivek s břitkým a suchým humorem, vášnivým hledačům napětí a pachatelů spolu s hlavním hrdinou a všem, co mají rádi dobré severské krimi.
Opravdu velmi dobré!

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Díky, Daramegan

V lese visí anděl - Samuel Bjørk

Autor: Samuel Bjørk
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Albatros Media - Plus
Počet stran: 384
Orig. název: Det henger en engel alene i skogen
Překlad: Eva Dohnálková
Autor obálky: Tomáš Cikán

Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou "Cestuju sama" na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak ji přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl.

DO ŠKOLY SE LÍZA BRALA. CUPITY, CUPITY, TRALALA. NOVÉ ŠATY OBLÉKALA. VESELE SI HOPKALA.

Tak ten Munch mi je hodně sympatický. Kdyby nebyl policejní detektiv a pracoval s knihama, tak si troufnu říct, že jsem to já. :) Od prvních stránek jsem si jej zamilovala, ale na druhou stranu jsem měla problém s Miou. Chápu, že když se stane něco strašného, tak se člověk uchýlí ke kdejakým bizardnostem, ovšem to, co ona dělala se svým životem, dokud se v lese neobjevil první anděl, tak to byl maras...
Za sebe můžu říct, že kniha byla napínavá od začátku do konce. Dokonce, když pachatel přišel za jednou z obětí, v masce a paruce, tak já se bála jít otevřít dveře - taky se vám stává, že zrovna v tu chvíli se stane něco, co sedí do děje? :D

                                                                       zdroj obrázku

Postupem děje, jak stránky ubíhaly, získala si i Mia mou oblibu, protože to, jak ji šrotoval mozek, docházely ji souvislosti, to bylo skvělé. A samo o sobě by to vydalo na knihu. Snad s názvem Mozkové pochody Měsíčního Paprsku? :)) A navíc se trochu napravila. I když stále nebyla dokonalá žena, tak byla příjemnější, otrkanější a vlastně, kdo v dnešní době chce v knize mít dokonalou ženu, že? :))

DEO SIC PER DIABOLUM - CESTA K BOHU VEDE SKRZE ĎÁBLA

Další věc, která se mi na knize opravdu líbila byla, jak autor dokázal do jednoho případu zahrnout celou partu lidí. Počínaje detektivy, pachatelem, oběťmi, tak domovem důchodců, sektou, která měla své vlastní pozemky a myšlenky a konče obyčejnými lidmi kolem jako přihlížejícími, svědky či reportéry. A taky bylo obdivuhodné, jak jedna osoba, která měla "štěk", jenž by ve filmu nebyl o ničem, tady i ta osoba měla důležitou roli a bylo něco málo o ní zmíněno. A tohle dát dohromady muselo zabrat hodně času, ale určitě to byla správná cesta! Šťastná volba.

Musím říct, že kniha, jakožto má poslední v tomto roce, byla perfektně strávený čas. Její čtení jsem si užila a když jsem zjistila, kdo je pachatel, málem mi vypadly oči, vejrala jsem jak vír a když přicházelo finále, dokonce jsem si ukousla nehet, jen jsem totiž doufala, že to dopadne jak chci a ani nepočítala s variantou co kdyby ne...

Určitě kniha není pro slabé povahy nebo pro maminky malých holčiček - leda, že by tento styl přímo vyhledávaly. :))
Ale jinak je to kniha, která nezklame každého čtenáře, jenž má rád thrillery, detektivky, nerváky a severské autory.
Doporučuji! :)

A teď už všem přeji šťastný nový rok, ať do čísla 2016 vstoupíte tou správnou nohou a se správnou knihou.. :)

Mějte se krásně,
Vaše Daramegan