Josefovská krev - Jaroslav Kuťák

Autor: Jaroslav Kuťák
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 243

"Jak mladá pani tlumočnice jemně žvatlala, naklonila se, popadla velvyslancův příbor a začala mu krájet jeho maso na malý kousky. Monsieur ztuhnul a nebyl sám. Zírali jsme s votevřenejma hubama, jak naše jemná dáma dělá faux pas jako prase a krájí maso francouzskýmu velvyslanci. Když ji to došlo, omluvila se, vyhrkly jí slzičky a schovala tvář do dlaní. Její manžel, ten můj kámoš, se ale začal smát. Vysvětlil, co se stalo: "Víte, pane vyslanče, moje paní pracuje v mateřský školce."

Mladík s neobvyklým jménem Vinnetou žil až doteď obyčejným, bezstarostným životem, tak jako všichni obyvatelé romského ghetta v Josefově. Zničehonic se však ocitá v drtivém soukolí. Neznámí, hrůzu nahánějící muži si ho najali, aby pro ně prohledával josefovské podzemí. Zpočátku váhá, ale když kolem něho začínají umírat lidé, pochopí, že nemá na vybranou. Musí splnit úkol - najít to, po čem zabijáci touží. Ani poté mu však nikdo nezaručí, že se nestane další z řady obětí...

Jaroslav Kuťák žije a pracuje jako spisovatel a překladatel v Hradci Králové. Studoval germanistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a poté prošel mnoha různými zaměstnáními - televizní editor, dělník, správce fotbalového stadionu, správce webu, majitel cukrárny, šerif ve westernovém městě pro děti. Je rekreační fotbalista a šachista, profesionální golfista, miluje doutníky, víno a staré pohlednice. Publikoval více než 150 detektivních příběhů. Pro napsání westernů používá pseudonym N. C. Marshal a je překladatel románů scifi o Perry Rhodanovi.

Tak tato detektivka se mi líbila, už jen z toho důvodu, že autor využil sci-fi prvky, které tomu dodaly šťávu. Tudíž, děj se odehrává v reálných prostorách josefovského opevnění, ale některé pointy, které plynou z příběhu, jsou naprosto nereálné a přesto skvělé.

Já osobně mám velmi ráda fantasy a scifi, takže díky autorově fantazii jsem se cítila čtením naprosto naplněna. Fakt mi tam nic nechybělo. Pan Kuťák napsal příběh o romském chlapci jménem Vinnetou, který se už odmala pohyboval v podzemí josefovské pevnosti, takže bylo nanejvýš logické, že si jej dva týpci najmou, aby pro ně hledal v podzemí to, co mu ale říct nemůžou. A nejen, že Vinnetou hledá, ale i nachází! Ovšem něco úplně jiného - mrtvoly...
Na druhé straně příběhu stojí tři soukromí detektivové, z nichž mi nejvíce utkvěl v hlavě Dan, v knize hojně nazýván Daneček. Obtloustlý, ale strach nahánějící týpek, který má vždy v zásobě hromadu historek k pobavení a mě tento Daneček opravdu bavil. :-)

"Vrstvil barvu na barvu, jak potřeboval, nešlo mu tolik o realitu, ale o výraz, protože dobrý obraz má způsobit, že se před ním divák zastaví a přemýšlí nikoliv o tom, co na něm je, ale proč ho nutí přemýšlet."

U této knihy jsem se výborně pobavila. Nejen, že jsem hádala, kdo může za všechny ty mrtvoly, ale také jsem se snažila odhadnout, co se v tom podzemí má najít a taky, co pan lajtnan dělá či nedělá. Bylo toho spoustu k řešení a právě proto mě ta Josefovská krev tak bavila.
Další plus, které bych ráda zmínila je, že autor dal do příběhu nejen detektivní zápletku, ale okrajově zabrousil i do tématu rasismu, romské etniky, neopomněl ani trochu historie... Jo, já jsem spokojený čtenář! :-)

Vím, že někdy jsem z těch zelených původních detektivek na rozpacích, ale tady můžu upřímně říct, že to bylo dobrý. Přečetla jsem ji za jeden jediný den, takže trochu jednohubka, která ale byla zajímavá, pravdivá a místy perfektní scifi. :-))

Děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan

Dívka, která lhala - Pavel Jansa

Autor: Pavel Jansa
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 295

"Zajímal mě ještě údaj o alkoholu ve Viktorově krvi a v obsahu jeho žaludku. Nebylo ho tedy zrovna málo, na poruchu koordinace a zpomalené reakce to mohlo stačit, ale já - dítko jižní Moravy - jsem taky dobře věděl, že s takovými hodnotami většina chlapů u nás na Slovácku normálně funguje ve všech profesích, od kamenolomu přes lokomotivu po atomovou elektrárnu, a dokud se tam nepřimotá nějaký trapně střízlivý blbec a nepráskne to, nic mimořádného se nestane."

Postarší vědec umírá a jeho dcera se obrací na soukromého detektiva, aby smrt objasnil. Z profesorových zápisků vyplývá, že na stará kolena objevil nejen lásku, ale náhodou také postup pro výrobu nového typu biologické zbraně. A tak se ocitáme v situaci, která předcházela jeho úmrtí. Agenti světových velmocí prahnou po výsledcích vědcova výzkumu a strategické převaze, profesor naopak touží po změně identity a novém životě.

Viktor Maxa byl vědec, který měl světu co nabídnout. Jeho dcera Monika přijíždí z Anglie, kde si žije na velmi vysoké noze, aby zjistila, kdo zabil jejího otce. Policie to uzavřela jako  jednoznačnou nehodu s následkem smrti, ale jeho dcera tuší, že v tom bude něco více. Najme si soukromého detektivka, tátova kamaráda a ten po pár "hodinách" najde profesorovy texty, kde sám profesor píše o svém životě formu deníku. A v tu chvíli se dozvídáme všechno důležité. I když...

Rozumím tomu, že se autor knihy snažil příběh pořádně okořenit, aby to nás, čtenáře, bavilo co možná nejvíce. Ale některé vyprávění z pohledu profesora mi přišlo zbytečně vleklé a zdlouhavé. Vůbec to nebylo k věci, plkání o ničem a hlavně, místy se profesor snažil být přezíravý a vtipný, ironický a nic z toho mu nešlo. Na mě to působilo rušivě.

Naopak, detektiv jako postava vystupoval věcně. Ten se mi líbil, i když neměl tolik prostoru v příběhu jako profesor. Ale věděl, kde je jeho místo, co se od něj očekává a žádá, neměl s většinou problém, dokázal reagovat správně, prostě jako muž před důchodem, který zná a ví a na nic si nehraje. Ten byl fajn.

Ale samotný příběh... Já nevím. Námět je fajn, ten se mi líbil, ale už méně jeho zpracování.
Když jsem četla, přišlo mi, že stránky neubíhají, že se nudím, při čtení jsem dokázala sledovat všechny věci kolem mě, neměla jsem chuť si brát sebou knihu do vany ani do postele. Myšlenka, že nějaký vědec objeví přípravek, který by mohl fungovat jako biologická zbraň je opravdu zajímavá, ale dle mého názoru, se detektivka odehrává v Česku a mi to místy připomínalo Jamese Bonda. Ne doslova, nenechával si míchat koktejly ani nic podobného, ale například jednání postavy Cohena bylo téměř nemístné. A pak to s tou Zímovou. A k tomu Horová. A to jsem prosím ve výčtu zatím v ději na začátku...

Neříkám, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, to v žádném případě, jen bych u příběhu tak moc netlačila na pilu. Přišlo mi, jako by to muselo být top, proto tam bylo plno "perfektních věcí" a slangových výrazů, ale málo je někdy více. Asi bych se obešla bez některých věcí.
Když ovšem pominu, pro mě ty rušivé elementy, tak příběh je hodně fajn. Překvapivý, a hlavně jeho konec... Čekala jsem to jinak, takže to já byla spokojena. Opět jsem hádala a neuhodla. A to je jeden z důležitých bodů u detektivek. :-)))

Je určitě na vás, jestli si knihu koupíte nebo ne, já jsem ale ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst a nádherně mi rozšířila mou "zelenou" knihovnu. Už mám osm kousků. (chachá) :-)))

Děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, můžete tak učinit přímo zde.

Přeji pěkný den a díky za přečtení!
Daramegan

Šestý smysl Dáši Koulové - Petr Jirounek

Autor: Petr Jirounek
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 296

"Nezapomeňte, že se jedná o neřízenou střelu. Až do doby, než začne jednat pod vlivem své intuice, mohou její aktivity vypadat poměrně neškodně."

Svérázná tajná agentka Dáša Koulová se stává svědkyní brutální vraždy ve švýcarských Alpách - kdosi zastřelí jejího průvodce, s nímž se vydala sjet neupravený svah. Po návratu do Prahy úmrtí přibývají. Nejprve případ ubodané ženy, vedle které se ráno s hrůzou probudí její manžel, a potom další mrtvola ve vile Na Malvazinkách. Vyšetřování se ujímá Dáša a díky intuici, snad až šestému smyslu, se jí podaří najít a usvědčit pachatele všech tří vražd.

Detektivka z edice Původní české detektivky. Tyto knihy jsou typicky zelené a nepřehlédnete je, Někdy se za nimi skrývá perfektní příběh, jindy je to trochu slabší.
Šestý smysl Dáši Koulové patří mezi ty lepší. Možná to je tou hrdinkou, možná tím prostředím, kde se to odehrávalo, ale právě tohle dělalo ze zelené detektivky pro mě zábavné čtení.

Hlavní hrdinka, Dáša Koulová, je velmi svérázná, ale také sympatická baba. Jede si po své ose, dokáže všechny, kteří ji vadí, vykázat do patřičných mezí a to slušným, ale rázným způsobem. S ničím se nepáře, využívá ženské přednosti a instinkty a umí používat selský rozum.
Vůbec nemám co bych ji vytkla.
Řešení vražd, průběh pátrání po vrahovi, bylo taky dobré. Možná trochu překombinované, ale ve výsledku docela překvapující.
Autor dokázal také vykreslit některé postavy jako správné ignoranty, arogantní maníky a celkově se mi charaktery postav líbily.

"Dnes byl teplý a slunečný den. Podívala se opět do údolí a ucítila podivné mrazení v zátylku. Obrátila se znovu k neznámému lyžaři."

Když to podtrhnu a sečtu, tak můžu říct, že se mi kniha líbila. Mělo to smysl, děj, zápletku, dobré postavy. Jen jediné mě trochu vytáčelo - a to byla jistá překombinovatelnost v podezřelých z vraždy. Docela tam autor přeskakoval z jednoho na druhého a místy jsem se ztrácela. Ale já to neřešila, četla jsem dál a po pár větách se opět chytila. Držela jsem se jen toho, co mi bylo jasné a čtení jsem si užila.

Pokud máte rádi české autory, detektivky, které nejsou žádné krvavé, zhýralé díla, a jen tak si chcete zkusit "vyšetřit" případ vraždy, tak tahle zelená je přímo pro vás. Já teda netrefila pachatele. Byla jsem vedle, jak ta jedle. :-)

Děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku a pokud si ji budete chtít koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a přeji krásný den!
Daramegan

Odkaz mrtvého kostelníka - Milan Růžička

Autor: Milan Růžička
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 278

Žádné tajemství nezůstane ukryto navěky, ani to, které střeží starý a umírající kostelník Havelka. Mladý knihkupec Mikuláš Kameník trpělivě vysedává u jeho lůžka a zapisuje zdánlivě nesrozumitelné útržky pohasínající paměti, ze kterých začíná být patrné, že souboj svedený na ochranu vzácné relikvie není u konce. Mikuláš navíc není jediný, kdo usiluje o odhalení důmyslné skrýše...

"Mikuláš se zatvářil velmi nelibě. Matematika málem pohřbila jeho gymnaziální studia a vzpomínky na všechny nezdary v oboru čísel byly ještě stále živé."

Kdybych neviděla na knize jméno českého autora, tak bych nevěřila, že je to pravda. Tahle detektivka se může rovnat se světovýma. Bylo to pro mne vzrušující, záživné a nepředstavitelné. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo za vším stojí a líbilo se mi, jak autor schválně vynechával jména. I když hlavní postavy v příběhu už věděli, čtenář stále netuší a je napínán až do posledních chvil. Užívala jsem si ji od prvního do posledního písmene a místy jsem byla opravdu po... strachem, protože takoví magoři jsou všude. Skvělý počin! :)

Setkáváme se s hlavními hrdiny, kterými jsou Mikuláš a jeho přítelkyně Lucie. Ovšem nejdůležitější osobou je Maxmilián Havelka, strýček Mikuláše, který má tajemství a před svou smrtí jej musí svěřit někomu, komu věří a v hádankách podává po malých částech, celý příběh Mikuláši.
A Mikuláš se snaží rozluštit jak minulost strýčka, tak to, co by mělo být velkým pokladem. Ale bohužel není sám, kdo po všech informacích prahne a nejednou se dostanou s Lucií do totálního průseru problému.
Víc hlav, víc ví, proto jsou Lucie a Mikuláš správná dvojka, ale přece jen je to žena a v tu chvíli stojí Mikuláš proti přesile. Dochází k vraždám, krádežím, únosům, omámením a nevím, k čemu všemu a zdá se, že hádanka spolu se skrytým pokladem zůstane nevyřešena.

"To je můj konec, prolétlo Lucii hlavou a v ten okamžik vše kolem utichlo, pohaslo a ztratilo smysl. Šedivé šero vystřídalo temnotu hustou jako olej."

S autory těchto původních českých detektivek jsem se už setkala. Ať už to byla paní Černucká, pan Cílek nebo právě autor této knihy pan Růžička, tak vždy je to zárukou dobrého detektivního příběhu. V některých je více humoru, v tomto například více vražd. Možná proto mě to tak bavilo, mám ráda mordy. :)
Opravdu jsem se u této knihy velice bavila a dokonce si všímala detailů, které jinak vypouštím. Je to strhující příběh, který přestanete číst, až když se dozvíte jak to všechno je, přitom je to napsáno krásně jednoduše, v krátkých kapitolách a tudíž se to dobře čte. K tomu připočítám kladné hodnocení za prolínání dvou dějových linií, přítomnosti s Mikulášem a Lucií a minulostí s kostelníkem Maxem a dostaneme z toho opravdu skvělý děj se super zápletkou. A k tomu trocha historie. Co víc by si člověk mohl přát.
Jsem opravdu spokojená a hlavně ráda, že jsem si ji mohla přečíst. :)

Tímto samozřejmě děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a všem milovníkům detektivek a českých autorů doporučuji zakoupit zde: koupit za skvělou cenu :)

Mějte se krásně,
Daramegan

Poslední modlitba - Veronika Černucká

Autor: Veronika Černucká
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2016
Počet stran: 328
Edice: Původní česká detektivka

Pro mne existují dva druhy detektivek. Ty první jsou takové, kdy knihu čtu a čtu a čtu až ji dočtu celou, vyřeší se případ a potom začnu teprve uvažovat, zda-li jsem měla nebo neměla tušení, kdo je viník. A pak jsou ty druhé detektivky, kdy v průběhu čtení mě to baví hádat, přemýšlet, chovat se jako vyšetřovatel a snažit se dokázat vinu tomu nebo tamté osobě. A ty jsou více záživnější, protože máte pocit, že jste přímo na místě činu. A tato kniha je přesně ona. Byla jsem v Třenově a řešila jsem s kámoškou Tarou vraždy! :)

"PROTOŽE ON JE JAKO PITBUL. ZAVĚTŘÍ, ZAKOUSNE SE A NEPUSTÍ."

Tara je svérázná ženská, která se s ničím nepárá, správná ranařka, trochu drzá, trochu surová, ale dobrá. Takový ten typ baby, která přitahuje chlapy jako vosy sladké, ale přitom se přiblížíte a dostane 220V. :) Má ten správný náboj v sobě. No a je povolána do Třenova, kde došlo k úmrtí jednoho investigativního novináře Vrány. Byl ubodán v pronajatém pokoji, když přijel na oslavy Třenovského kláštera. A co čert nechtěl, asi někdy před 20ti lety došlo k vraždám mladých dívek a celý Třenov volá na poplach, že vrah se vrátil.
Tara se svým důvtipem, inteligencí a mozkovými závity se zakousne jako pitbul do tohoto případu a snaží se dopadnout vraha Vrány. Ale těžko říct, jestli se ji to podaří. Zůstane jen u jedné vraždy? Nebylo by lepší vyřešit vraždy dívek, které se odehrály dříve a tím dát klid a pokoj celému Třenovu?
Na všechny tyhle otázky dostanete odpověď v knize Poslední modlitba, kterou napsala autorka Veronika Černucká.

I když bych mohla napsat, že tato kniha pro mne byla jednohubkou, protože jsem ji měla přečtenou za den a kousek, tak rozhodně musím zmínit, že měla pořádně tvrdou kůrku. A to konkrétně v případě vyřešení zločinu. Přestože se kniha velmi lehce četla, tak jsem neustále měla myšlenky jinde a přemýšlela, kdo kruci tohle udělal a kdo udělal tamto a co ten dotyčný s tím má společného a pořád dokola. Kniha mi nedala spát. Před usnutím jsem se točila v posteli jak na obrtlíku a pořád si snažila dát dohromady souvislosti. Přiznám se, na něco málo jsem přišla, i když musím chtě nechtě přiznat, že jsem pořád byla na vážkách a celé bych to nevyřešila.

Mi se tato detektivka líbila tak, že dávám plný počet bodů a neváhám. A to hned ze dvou důvodů. Za prvé, případ je složitý, nevyřešila jsem, překvapení se konalo a celé se mi to líbilo. A druhým důvodem je, že se jedná o autorku naši, domácí a já jsem ráda, když můžu vychválit českého autora! :)

Tak teď doporučení a poděkování. Doporučuji knihu těm, kteří mají rádi detektivky (to je jasné), může se to líbit i těm, kteří mají rádi svérázné hlavní hrdiny (Tara fakt stojí za to) a já bych i řekla, že je to pro všechny od 15ti let :D
A poděkování směřuje nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.
Vám, kteří si chcete knížku pořídit, přikládám odkaz na eshop, kde vás to vyjde finančně nejlépe. :)

Pěkný den,
Daramegan