pondělí 13. února 2017

Noční lov - Robert Bryndza

Autor: Robert Bryndza
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada a.s.)
Počet stran: 432

"Někdy jsou věci prostě jen tím, čím jsou."

Jedné horké červnové noci je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přivolána k brutální vraždě. Oběť, váženy praktický lékař, je nalezen ve své posteli udušený. Zápěstí má svázaná a oči pod průhledným sáčkem upevněným těsně pod hlavou vypoulené. O několik dní později umírá za podobných okolností další muž a Erika společně s kolegy Petersonem a Mossovou tuší, že čelí sériovému vrahovi. Ten své oběti sleduje a vyčkává na vhodný okamžik, kdy udeří.
Co mají oba mrtví společného? Existuje v jejich minulosti nějaké tajemství, které by je mohlo spojovat? A co je spojuje s vrahem? Erika dělá vše pro to, aby Nočního lovce zastavila a dopadla, i když opět riskuje a dostává se do konfliktů s nadřízenými. A navíc možná vrah začíná sledovat i ji...

Když jsem četla autorovu prvotinu, Dívka v ledu (recenze zde), tak jsem byla příjemně překvapena. Co příjemně, byla jsem nadšená, protože mi jeho způsob psaní sedl, kniha mě bavila a neměla jsem ke čtení žádné výhrady. Jakmile jsem se dozvěděla, že se chystá další případ detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, byla jsem natěšená jako nikdy, až se budu moct začíst a zase řešit další případ s oblíbenými hrdiny.

Jsem ráda, že jsem se dostala ke knize ještě před vydáním, kdy nejsem ovlivněna žádnými názory a mohla si ji v klidu přečíst. No, v klidu... Autor dokázal to, co už dlouho nikdo jiný. Měla jsem strach. Byl to takový ten správný pocit, kdy jsem četla a pokradmu sledovala stíny v pokoji. Jelikož čtu v noci, jakmile mi dítko usne, tak jsem chvílemi byla ještě více vystresovaná a to mi dodávalo elán číst dál. Ráda se bojím. :-)
Když Noční lovec útočil v noci (proto asi jeho přezdívka - blik, cvak, příjem :-)), kradmé stíny minulosti jedné z hrdinek, kdy ji pronásledovaly v dobu nejméně vhodnou a ještě způsobem, který byl hodně podobný zombíkům, k tomu připočítám nějaké ty duchy pod postelí a sledování bytu v noci nepřítelem... Před spaním jsem kontrolovala, jestli jsou mé vchodové dveře zamčené - opravdu! :-)

Děj příběhu se opět odehrává v Londýně, setkávám se všemi, které jsem měla nebo neměla ráda v prvním díle a přibývají někteří noví, kteří mi opravdu pijou krev. Nesnáším, když se někde vyskytne, s prominutím, idiot, který všechnu pozornost a slávu strhává na sebe, což se tady stalo, takže poklona autorovi, že mě dokázal také krásně vytočit. Objevují se tady i trochu morbidnější popisy obětí a tím pádem to pro mě získávalo více zalíbení. Já takové věci ráda a myslete si o mě, co chcete. :-)

"Nestůj nad mým hrobem, usuš své slzy,
na věčný spánek je přec ještě brzy.
Jsem svěží vítr, co do tváře ti věje,
jsem odlesk na sněhu, co na tebe se směje,
jsem paprsek slunce, co nutí zrno zrát,
jsem jemný déšť, v němž toužíš si hrát."

Od Nočního lovu očekávejte nejen napínavý a šokující thriller, ale také pobavení a ještě více nahlédnutí do života Eriky Fosterové. Což je svým způsobem také zajímavé. Já nějak nepobrala z prvního dílu pár věcí, vůbec si je nevybavuju, že by tam byly zmíněny, ale teď už je mám v hlavě zapsané. Díky tomu, že se autor věnoval všemu dostatečně, ze všech stran a přitom to nebylo ani trochu nudné.
Je to perfektní thriller, který mi opět vyrazil dech a dlouho na něj budu myslet. Hlavně večer a v noci se budu ještě dlouho otáčet kolem své vlastní osy a sledovat, jestli na mě někde nebudou mrkat ze tmy cizí oči... Protože nikdo nikdy neví, kdo ho sleduje... Uáááá :-)

Rozhodně nemusím psát, že knihu doporučuji těm, co četli první díl. A vy, kteří jste první díl nečetli, nemusíte se obávat, že byste něco nepochopili. Jedná se sice o stejné postavy, trochu více se rozvíjí jejich soukromý život, ale to určitě nevadí se pustit do Nočního lovu. Jde se o naprosto jiný případ, více zapeklitější, více dramatičtější než v prvním díle.
Přijde mi, že autor se zlepšil. Jestli je to vůbec v jeho silách. Tato kniha mi přišla mnohem víc propracovaná, měla větší drive a spád, byla o hodně akčnější, strašidelnější, napínavější, šokující. A ohledně konce příběhu, tohle tedy ne! A doufám, že to tak nezůstane! Jelikož nervy mám jen jedny, tak doufám, že se brzo dočkáme dalšího dílu Eriky, Petersona a Moosové. Už teď mi tihle hrdinové chybí.

Naprosto skvělá kniha a já tímto děkuji Cosmopolis za recenzní výtisk a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit zde.

Mějte se krásně a sledujte, jestli jste opravdu sami... :-)
Daramegan