pátek 17. února 2017

Deník sráče - autor neznámý

Autor: neznámý
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 196

"Rád sem ubližoval ženskejm. Ne fyzicky - v životě sem žádnou nepraštil. No, vlastně jednou jo, ale to sem nechtěl. Vo tom vám povykládám pozdějc. Tejral sem je psychicky."

"Rád jsem ubližoval ženskejm... Tejral sem je psychicky... Dělalo mi to dobře." Jen dokud se všecko neobrátilo proti mně, přiznává v brutálně upřímné, vtipné a zřejmě autentické zpovědi čtyřicetiletý mediální šíbr, cynik a bývalý alkoholik. Vstupte do zmateného světa špičkové reklamy, kam se vyšvihl jako nanicovatý mladík z irského buranova, poznejte drsnou atmosféru velkoměsta, kde se tento privilegovaný kretén snaží překřičet samotu posedlostí, silnými slovy a občas i pěstmi. 
Příběh sice vypráví kreativec znalý mnoha profesionálních triků, v tomto případě je ale nepoužil, protože na tak horečnaté chrlení bolesti lidská fantazie nemá. Svůj životní příběh tu totiž čtenářům předkládá zavilý manipulátor a zoufalý trosečník, který svým životním stylem požírá sám sebe - zároveň  však člověk poctivě přiznávající, že sklidil, co zasel, jedinec budící současně odpor i soucit... a místy dokonce překvapivé ztotožnění. Jeho nahlédnutí do pofiderních zákoutí raněné lidské duše vyvolává ohlas po celém světě.

Já ani nevím, jak mám začíst. Kniha se mi líbila i nelíbila. Četla dobře a nečetla dobře. Zajímala mě a přesto mi bylo šumák, co se tam odehrává. Nesnášela jsem ji, přitom jsem ji nedokázala nechat odloženou a musela ji dočíst. Tudíž autor dosáhnul svého. Vytvořil opravdu velmi kontroverzní dílo, které budou číst i zarytí odpůrci slangových výrazů a to proto, aby věděli, jak že to všechno dopadne.

Vyprávění onoho muže totiž začíná tak, že nám popíše, jak těm ženám ubližuje. Jaký je v tuto chvíli. Alkoholik, který se rád s ženami seznamuje, schází se s nimi, chodí s nimi, čeká, až se do něj zamilují a potom na ně chrstne tolik špíny, až se kolikrát on nestačí divit, jak je skvělý. Vyčítá jim cokoliv, od vzhledu až po jejich povahu, přitom to není pravda, jenže to je ta jeho vášeň. Ublížit slovy, zdeptat psychicky jejich sebevědomí tak, aby zůstaly sedět s otevřenou pusou a jen vyjeveně zíraly, s kým to trávily svůj čas. Místy to bylo fakt hnusné. Ale díky tomu jsem, jako čtenář, pochopila, co je to za sráče.
Pak se dostáváme k další části knihy, kdy se stěhuje za prací za velkou louži. Najde si takovou, která jej uspokojuje a světě div se, i on pocítí vzájemné sympatie k ženě a jeho pohled na věc, která jej tak bavila, se otočí o pár stupňů. Na každou svini se vaří voda - známé přísloví a v této knize je výstižně popsáno.

"Každá reklamka chce mít ve svym firemnim profilu ňákou charitu, patřičně reprezentativní referenci,, pro kterou bude vymejšlet nejrůznější dobrý skutky - čím bizarnější, tím lepší. A samozřejmě to nedělá z lásky k bližnim."

Kniha určitě nepatří mezi ty, které bychom dávali do ruky dětem. Je tam dost detailně popisován nejen sex, ale také se hojně vyskytují sprosté slova. Je to něco, co by měli číst už vyzrálí lidé, s nadhledem, které pobaví absurdita této knihy.

New York Magazine o knize napsal: "Perverzní, výstřední, podmanivé". A má zatracenou pravdu. Není to žádná sladká a romantická slátanina, není to nic, kde můžete hledat vnitřní klid a mír. Při čtení jsem měla pocit, jako by mne někdo pozoroval a čekal, jak moc budu kulit oči nebo lapat po dechu. Místy jsem jej opravdu měla nedostatek. Cloumal se mnou vztek, jak někdo tohle mohl napsat, cloumaly se mnou city, kdy se rozhodl něco změnit, cloumaly se mnou všechny možné emoce a přijde mi, že i ty, o kterých jsem nevěděla, že je vůbec v sobě mám.

Ač mi přijde, že v této recenzi využívám hodně negativních věcí, tak přesto je laděna v pozitivním duchu. Protože autor má můj obdiv za to, že dokázal na papír hodit takové věci. Že vůbec dokázal popsat všechny skutečnosti, které se udály a nemazlil se s tím. Napsal to tak syrově, jak se jen dalo. Nepoužil žádnou omáčku, jen holé fakta.
Pokud je to opravdu autentické, něco, co doopravdy dělal, tak se nedivím, že autor je neznámý. Taky bych nechtěla, aby někdo četl tohle a přitom si na mě ukazoval prsty. Věřím, že polovina čtenářů by jej dokázala odsoudit. Je mi jasné, že hromada lidí ví, kdo tohle napsal, ale já jej poznat nehodlám a nechci. Chci si ho nechat v hlavě jako toho blázna a magora, který je pro mne neznámý, ale čtu jeho řádky.
A každopádně jsem zvědavá, jestli se od něj dočkáme nějakých dalších knih. Pro mě by to bylo určitě žádoucí. Ten sráč má totiž něco do sebe!

Děkuji nakladatelství Leda za recenzní výtisk a pokud chcete, koupit si jej můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan