středa 4. ledna 2017

Anděl smrti - Richard Sklář

Autor: Richard Sklář
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing a.s.)
Počet stran: 400

..."to byl Danek Zniščal, z nemocnice, takový věčný brbla, co ležel vedle mě. My si každou sobotu ráno voláme a porovnáváme, jaký má kdo tlak," informuje mě o své nové zálibě. "Takže si porovnáváte, kdo má menší?" kroutím nevěřícně hlavou. Kam ten svět spěje! "Přesně tak!" řehtá se Říďa. "To je jediný případ na světě, kdy soutěžíme, kdo ho má menší," hýká ten troglodyt."

Hlavní hrdinka Bo, kterou znáte z románu Vila na Sadové, žena s hodně divokou minulostí a výcvikem ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra, dnes vynikající a dobře placená realitní makléřka, znovu rozjíždí šokující pátrání plné napětí a nečekaných zvratů.
Po návratu z dovolené jede za prvním klientem, který nabízí přes její realitní kancelář k prodeji svou velkou rezidenci. Zdá se, že obchod proběhne bez problémů, přesto z toho nemá Bo dobrý pocit. Se svým parťákem ve firmě - Říďou - se ještě téhož dne vrací do domu, aby získala další podrobnosti. V objektu však nachází něco, co ji doslova vyděsí - ve velkých bolestech umírajícího člověka. Další pátrání ji vede ke zjištění, že tím člověkem je bývalý vlivný politik, který se na úkor státu pohádkově obohatil. Další úmrtí na sebe nedávají dlouho čekat a Bo se stává podezřelou. Média ji okamžitě nazvou "Andělem smrti" a senzace je na světě!

Dámy a pánové, pokud tuto knihu zahlédnete, ať už to bude v kamenném obchodě nebo na internetu ve formě ebooku, rozhodně neváhejte s koupí. Protože... wow... Tohle bylo teda něco!
Jasně, musíte být fanoušek detektivek a thrillerů, jinak to asi nebude váš šálek kávy, ovšem i romantika a humor si našly svou cestu na tyto stránky.

Děj se odehrává v Ostravě. Ve městě, kde žiju. Vůbec jsem to netušila a bylo to pro mě příjemné překvapení. Když majitel posilovny, Mitrenga, přijížděl domů na Lumírovou ulici, ve Výškovicích, tak jsem měla tendence vystrčit hlavu z okna, protože bydlím naproti. :-)
Když Bo jela domů, na Poštovní ulici, tak jsem si zase představovala, ve kterém tom bytě může bydlet. Tím, že znám Ostravu, tak jsem byla dokonale v obraze, co se týče jakéhokoliv popisu cesty či prostředí.
Samozřejmě, že mimo-ostravští to asi neocení tak jako já, ale pokud knihu začtete číst, tak se na mě klíďo obraťte, vysvětlím vám, co je zač Dubina nebo Vítkovice (také autor zmiňuje).

Ale to jsem se nechala rozvášnit. Nejdůležitější na knize, na každé knize, je příběh. A ten tady nemá chybu. Je to směs detektivního příběhu s velkou přísadou krimi a notnou dávkou humoru. Možná se tam najde kousek romantiky, ale to jen okrajově, aby se neřeklo.
Autor vytvořil příběh, u kterého vůbec nevadí, že jste nečetli Vilu na Sadové a ponoříte se do zcela nového vyšetřování zločinů.
Místy jsem při čtení musela zavírat oči. Protože se autorovi podařilo napsat scény, při kterých tuhla krev v žilách a byly opravdu zvrácené. Chvilku jsem to rozdýchávala a poté hurá, hop, hned jsem četla dál.

"Budím se ráno skoro v devět. Chvíli nechápu, kde o jsem a co se děje. Civím do prostoru stejně nechápavě jako hajzlbába na soustavu šesti simultánních diferenciálních rovnic."

Samotný příběh byl pro mě dokonalý. Nenašla jsem stránku, kdy bych se nudila a autor dokázal ve mě vzbudit napětí až do konce. Když jsem dělala něco jiného než četla, často jsem se přistihla, že myslím na Bo nebo na Říďu, jak si poradí, co dalšího podstoupí, aby se vše vyřešilo. Byla to pro mě droga, která působila na mé mozkové závity a já stále přemýšlela, co dalšího by se mělo objevit, vyřešit.
Jediné, co mi trochu kazilo tak perfektní dojem z knihy bylo písmo. Jeho font a "nahuštěnost". Kniha má 400 stran, ale písmo je na sebe hodně "přilepené" a téměř pokaždé, když jsem četla delší dobu mne začaly bolet oči. Což byl pro mě trest, jsem zvyklá číst v noci, až do rána a tady to moc nešlo. Bylo by lepší, kdyby měla 800 stran, ale písmo by bylo příjemnější. Ovšem to je jen můj poznatek, třeba to tak nebude mít nikdo a jen já jsem divná. :-)
Co se mi naopak velmi líbilo a musím vyzdvihnout, je struktura příběhu. Jsou zde krátké kapitoly, kdy každá kapitola se věnuje jednomu hrdinovi nebo padouchovi. Je to hezky rozdělené a čtenář, tedy já, krásně vidí, jak do sebe jednotlivé kousky skládačky zapadají.

Jednoznačně jsem pro to, aby kniha dostala ode mě maximální počet bodů, což u nás, knihomolů, znamená pět hvězdiček a doporučím ji každému, kdo má rád detektivky, thrillery, prostě kriminální případy.
A břitký humor od Bo a Říďi je už pouhá třešnička na dortu, která to vše skvěle vyšperkuje.

Děkuji Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud si budete chtít knihu objednat z tepla domova, tak můžete přímo tady.

Tak co myslíte, přátelé, půjdete do ní?
Daramegan





Žádné komentáře:

Okomentovat