čtvrtek 9. června 2016

Moře klidu - Katja Millay

Autor: Katja Millay
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 366
Překlad: Jan Netolička

"Ty jsi normálně prototyp vola. To tě jako nenapadlo se jí třeba hned potom omluvit? A říct všem pravdu?"

Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla před tím. Teď je rozhodnuta nechat temnu minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý.
Joshův příběh zná kdekdo. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života.
Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.

Nastya je cool. Nosí skoro neviditelné oblečení, vysoké podpatky, má perfektní postavu, ale jednu zásadní vadu. Drew je cool. Obletovaný krasavec, který může mít každou dívku, na kterou si prstem ukáže, ale má jednu menší vadu. Josh je cool. Krásný, šikovný, zručný, ale má taky vadu. A tyhle tři lidi spojí dohromady něco, co se zdá až neuvěřitelné.

Zhruba od poloviny knihy vím, co má kdo za jakou vadu a čekám, až to vypluje na povrch a jaké to bude mít následky. Bavilo mě to sledovat, protože hrdinové byli sympatičtí, vtipní, místy fakt na facku, jednoduše opravdu jako normální. I když Nastya byla asi nejmíň normální ze všech, ovšem ano, ano, chápu, má k tomu důvod. :))

"Jediné tři věci z včerejší noci, kterými jsem si jistá, jsou následující: zaprvé - po těle mi lezli malí elfové a uvázali mi ve vlasech spoustu malých uzlíků, zadruhé-musela jsem spát s otevřenou pusou, protože mi do ní něco vlezlo a pak umřelo, a zatřetí - nasálo mě to do červí díry a já jsem proletěla do nějakého světa, kde mi na hlavu hodili kovadlinu."

A i přesto, že se zde odehrává to, na co jsem zvyklá i v jiných knihách tohoto typu, tak pro mne byl příběh překvapením. Bavil mě, líbilo se mi jeho zpracování, styl autorky, jak píše, jak byly rozdělené kapitoly mezi pohled Nastyi a Joshe, takže vše předloženo na zlatém talíři.
I když žádná kapitola nebyla z pohledu Drewa, tak věřte, že ten je taky důležitý. Jo a musím zmínit, že ze začátku mi připadal jako kolosální hňup, zároveň zvládal být i milý, což mi imponovalo. :o)

Nejvíc mám ale dobrý pocit z toho, že jsem dokázala se vžít do děje. Když Nastya seděla v garáži a smirkovala, já cítila vůni pilin. :)
Užívala jsem si každý řádek, každé písmeno a nebyla to žádná ztráta času. Romantické duše a milovníci YA žánru... - směle do toho! :)´

Četli jste?

Daramegan