Chlapec s kamínky - Sophie Loubiere

Autor: Sophie Loubiere
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 302

"Zdá se mi, že nedostatek lásky, jímž trpí velká část francouzské populace, je rozhodující pro budoucnost naší společnosti, která se pokouší léčit vztahové problémy léky. Soudím, že kdyby se znásobil počet dní věnovaných vzájemné pomoci, solidaritě a výměně, mohli bychom skoncovat s deficitem v oblasti sociálního pojištění. Tohle by bylo skutečné sociální pojištění: uklidnit ty, na něž se zapomíná, poskytnout jim znovu místo mezi ostatními lidmi, pomoct jim, než upadnou do melancholie."

Nikdo jiný ho neviděl, ale to neznamená, že neexistuje...
Elsa Préauová je zcela obyčejná důchodkyně. Hraje na klavír, občas dochází za doktorem a ve volných chvílích pozoruje své nové sousedy. Brzy si ale uvědomí, že u zdánlivě běžné rodiny ve vedlejším domě není všechno takové, jak se zdá.
Dvě sousedovic děti vypadají naprosto normálně, ale čas od času se objeví další chlapec - smutný, hubený, zjevně se s ním nezachází dobře. Dítě, které vypadá, že volá o pomoc. Dítě, které jí připomíná jiné...
Vyzbrojena svou odvahou a jistotou, Elsa je posedlá jediným úkolem: pomoct tomuto malému chlapci. Ale co může dělat, když jí policie i sociálka tvrdí, že chlapec neexistuje?
A kdo je doopravdy Elsa Préauová? Zmatená starší dáma? Babička, která trpí osamělostí? Nebo žena, jež věří tomu, co vidí?

Sophie Loubiere se narodila 10. prosince 1966 v Nancy. Ve Francii je známá zejména jako novinářka a díky své práci v rádiu (France Info, France Inter), kde produkuje pořady z hudebního a filmového světa.
Od roku 2011 se živí také jako spisovatelka a hned s první knihou slavila úspěch - za thriller s prvky psychologického románu Chlapec s kamínky získala ocenění Lion Noir a Prix de la ville de Mauves-sur-Loire a kniha se stala francouzským bestsellerem. V roce 2013 vydala další thriller Black Coffee (Černý kafa, vyjde v Mottu v létě 2018), tentokrát z prostředí legendární americké Route 66. K tomuto příběhu se znovu vrátila o tři roky později, kdy vydala volné pokračování s názvem White Coffee. Kromě thrillerů napsala také několik detektivních povídek a knížku pro děti.

Po dočtení knihy Chlapec s kamínky můžu směle konstatovat, že je to jeden z nejlepších psychologických thrillerů, které jsem tento rok četla. Když jsem nad ní přemýšlela, ani ve snu by mne nenapadlo, že se mi do rukou dostane taková pecka! Líbí se mi na ni všechno. Od obálky až po příběh, který je opravdu dobře zamotaný a samotný způsob vyprávění autorky, který není úplně obvyklý.

Elsa Préauová je důchodkyně, která žije sama. Má sice syna Martina, ale jejich city jsou poněkud chladné. Všechno ji vadí, navíc ten jeřábník, který řídí stroj přímo u jejího baráku, na ni kouká a určitě ji sleduje. Ta rodina od naproti je opravdu divná, proč ten chlapec tam stojí sám a jeho sourozenci jsou "normální"? Ráno najde v záhonu míč naplněný hlínou. Poté najde kamínky pokryté krví. Dá je do zavařovací sklenice a schová. Jsou to náznaky? Je to od NĚJ? Nebo si to všechno jen vsugerovává a všechno je jinak?

Pokud se do čtení této knihy pustíte, tak se připravte na to, že na hlavní hrdinku, Elsu, budete měnit názor jako jarní počasí. Jednou ji budete chápat, podruhé nenávidět, potřetí litovat a tak to bude pořád dokola. Až do konce celého příběhu jsem vůbec netušila, co si o ní mám myslet a o to větší překvapení pro mne bylo, jak vše vyústilo, jak autorka dokázala všechno rozmotat do dech beroucího závěru.

"Skončila hodinu pod udiveným pohledem pana Apeldoorna, potom zašla do fotoateliéru a k zámečníkovi. Fotografie budou hotové do čtyřiadvaceti hodin a dva zámky (u dveří vchodových a z kuchyně do zahrady) jí vymění ve čtvrtek ve 14 hodin. Zatím stará dáma zablokuje koule u dveří opěradly židlí z jídelny. Ať si pro ni přijdou: počká si na ně s pevnou nohou a nachystaným kladivem."

Velkým plusem u Chlapce s kamínky jsou kapitoly, jenž jsou opravdu krátké, dvě, tři strany maximálně. Díky tomu jsem měla pocit, že kniha odsýpá, navíc autorka dokázala do konce téměř každé kapitoly dát nádech napětí a tím pádem jsem si chtěla přečíst ještě jednu kapitolu a ještě jednu... Až jsem byla na konci.
Určitě vám tady nenapíšu, že je to příběh plný napětí, protože dle mého názoru to není úplně to správné pojmenování. Když to vezmu dle svých pocitů, tak u mě hrála důležitou roli spíše touha vědět, co se to opravdu děje. Přijít tomu na kloub.

Tuto knihu bych doporučila každému, kdo má rád promyšlené příběhy, u kterých nebude vědět, na čem je. Těm, kteří si dokáží, svým způsobem, "užít" psychologický thriller a také těm, kteří si pod pojmem thriller nepředstavují jen vrahy, mrtvoly a spoustu krve.

Jak jsem psala výše, pro mne byl tento thriller jeden z nejlepších tohoto roku, protože se mi pořádně zavařily mozkové závity, do konce jsem netušila, jak šíleně všechno dopadne a dočkala jsem se pořádného překvapení. Užila jsem si to na plné čáře a proto s radostí doporučuji. Těším se na léto, kdy vyjde autorčina další kniha, rozhodně si ji nemůžu nechat ujít! :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Tajemství skotské krve - Jan Hrdina

Autor: Jan Hrdina
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 256

"De Tronville přejížděl očima dál, ale něco se mu zdálo v nepořádku. Orientovat se v oknech hradu bylo stejně obtížné jako orientovat se uvnitř, ve spletitých chodbách sídla. Okna nebyla stejně velká, některá byla níž, jiná výš, malá i větší. Vypadalo to, že v nich není žádný řád. Pro architekta to ale takový rébus nebyl. Bylo zjevné, že v podobě hradu se odrážela jeho historie. Některá okna byla bývalými střílnami, některá byla starší, některá novější. Stopy války i lepších časů zkušenému oku neunikly ani po stovkách let. Panu de Tronville přišla podivná úplně jiná věc."

Prastaré sídlo zahalené hustou, mléčně bílou tmou. Tajemný hrad skrývající nejen tajné chodby a místnosti, ale i dávné tajemství skotské krve.
Kapitán Ian Deveron-Gordon přijíždí na hrad Kilcarron do středního Skotska, aby sepsal dějiny rodu Carronů. Nikdo ale netuší, že pravým důvodem příjezdu mladého kapitána je zcela něco jiného. V Kilcarronu totiž zemřelo několik služebných podivnou smrtí. Ian má pochybnosti, že je nejednalo o nehodu či nešťastnou náhodu, v čemž ho utvrzuje i fakt, že někteří obyvatelé Kilcarronu se mu snaží pátrání všelijak zkomplikovat.
Sužuje hrad opravdu nějaké děsivé prokletí? Podaří se kapitánovi odkrýt tajemství rodu Carronů?

Mgr. Jan Hrdina (1980)
Vystudoval historii a klasickou archeologii na Filozofické fakultě MU v Brně a vzdělání si rozšířil studiem historie na Universisty of Groningen v Nizozemí. Od roku 2001 píše, publikuje a překládá, pracoval též jako redaktor a fotograf. V současnosti je publicistou a historikem na volné noze. Jako odborný konzultant se podílel na přípravě expozic v pražských památkových objektech, na projektu na podporu výuky dějepisu i projektech filmových a dokumentárních. Specializuje se na starší dějiny Británie, zejména Skotska, antiku a rané dějiny středověku. Je autorem knihy Skotsko - Země dávných tajemství a stejnojmenného seriálu Českého rozhlasu, který vznikl podle prvního vydání knhy. Z angličtiny přeložil knihu MacBeth - velekrál skotský. Jako odborný korektor se podílel na překladech knih z francouzštiny a němčiny. Rád cestuje, v roce 2009 se účastnil české expedice Brazilia Encantada, pátrající po pozůstatcích vyspělé indiánské civilizace. Je jedním z předních českých odborníků na dějiny a kulturu Skotska.

Krom jiných, existuje rozdělení knih i takto: Knihy, jenž čtete a modlíte se, aby už byl konec a poté knihy, které čtete a přejete si, aby příběh nekončil, nebo přinejmenším byl o něco delší. A Tajemství skotské krve patří do té druhé kategorie.
Spojení historie, faktů, pověstí a autorovy fantazie vytvořilo knihu, která mne okouzlila, místy mě jímala hrůza a její čtení jsem si opravdu užila.

Ian je kapitánem armády, ale ve chvíli, kdy utrží porážku, kterou jen tak nedokáže překousnoust, rozhodne se z armády odejít. Po oznámení této skutečnosti svým rodičům, se vydává do Skotska, kde má jednu (ne)milou povinnost. Sepsat historii rodu Carronů a přitom přijít na kloub divným a záhadným vraždám, které se snaží obyvatelé Kilcarronu nejen ututlat, ale také překroutit. Řádí tam nějaké divoké zvíře? Bláznivý člověk? Ví vůbec hrabě, o co tady ve skutečnosti jde?

Příběh je opředen tajemstvím, kterému bude chtít každý čtenář přijít na kloub. Tato kniha je napsána velmi čtivě a napínavě, autor nepoužívá žádné zbytečné věty, které by prodlužovaly čekání na rozuzlení a tím pádem jsem měla pocit, jako bych se přímo řítila do cíle. Stránky mi samy ubíhaly před očima.

Ve skotském epilogu na konci knihy se dozvíte všechny důležité informace, odkud autor čerpal jak historická fakta, tak pověsti jako takové, co všechno v ději byla pravda a pak už si jen domyslíte, co bylo autorovou fantazií. Velmi oceňuji také fotografie, které tam najdete, jenž vám více přiblíží Skotský národ.

"Ještě před vaším příjezdem, mon ami, jsem ve vsi vyslechl nějaké zdejší historky a jedna z nich byla právě o podzemní chodbě. Že prý vede z hradu kamsi do lesa, snad do té kaple. Prý ta chodba posloužila už v 17. století, když Kilcarron obléhal ten ďábelský Cromwell. To víte, mám spoustu času, práce na přestavbě začnou až na jaře, a navíc to souvisí s mou prací, tak mi to nedalo a trochu jsem pátral. Byl jste už ve zdejších sklepeních?"

Tento román doporučuji nejen milovníkům Skotska, ale všem čtenářům, kteří si užívají čtení příběhů s pěknou řádkou napětí a tajemství. Navíc autor dokázal věrohodně popsat ponurou atmosféru samotného Skotska, mlha tak hustá, že by se dala krájet, vichřice a hromobití na denním pořádku, déšť věrně doprovázející lidi, kteří se mu jen těžko vyhýbají...

Tajemství skotské krve je výborně napsaný román, který uhrane každého, kdo se do něj pustí. Díky autorovu umu se dostanete mezi hradní zdi, jenž na vás budou dýchat stísněnou atmosférou, budete pátrat po temném tajemství z minulosti a hlavně se budete bavit. Toto čtení se musí líbit každému, kdo po něm sáhne. Anotace slibuje skvělé čtení a to se vám také dostane! :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk. Určitě se poohlédněte nebo přímo zakupte Tajemství skotské krve.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Polámaná loutka - Amo Jones

Autor: Amo Jones
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 248

"Přisunul se blíž, jeho dech jsem cítila na ušním lalůčku. Odporem jsem se zachvěla, ale skryla to. Věděla jsem, že kdyby se dozvěděl, jak mi je odporný, vysloužila bych si další výprask."

Madison Montgomeryová je Stříbrná labuť, poskvrněná dívka, která nezapadá do legendy. Lhali jí. Podvedli ji. Myslela si, že ví, kdo je, ale mýlila se. Posbírala zbytky svých prázdných vzpomínek a zmatené myšlenky a odjela. Odstřihla se od těch, kteří s ní manipulovali, a udělala to, co do ní otec vštěpoval od chvíle, kdy se naučila zacházet se svou první zbraní. Utekla. Je už jen pouhým stínem dívky, již všichni znali. Lži a podvody člověka změní. Madison je součástí nebezpečné hry plné temných tajemství a její vztah s Bishopem připomíná zvrácenou válku, od níž nemůžete odtrhnout oči. Kdo z ní však vzejde jako vítěz?

Amo Jones se narodila roku 1988 na Novém Zélandu. V současnosti žije s partnerem a čtyřmi dětmi v Airlie Beach v Austrálii. Kromě psaní knih studuje kriminální právo, ráda cvičí a dbá na svou fyzickou kondici. Píše stejně tak, jako žije, na hranici šílenství se sklenicí vína v jedné ruce a svou morálkou - nebo jejím nedostatkem - ve druhé. Je autorkou temných, romantických sérií a romancí z hudebního prostředí.

Ve chvíli, kdy jsem dočetla Stříbrnou labuť se ve mě svářely všechny emoce, které kdy z člověka vyzařují a měla jsem neodbytný pocit, že čekání na Polámanou loutku mě zabije. Teď si říkám, jak jsem byla bláhová a naivní a jakým způsobem byly ty mé emoce naprosto mimo, jelikož v tuto chvíli, po dočtení Polámané loutky vím, že už určitě nemůžu normálně fungovat a čekání do listopadu na třetí díl fakt nezvládnu. Jsem v koncích, bezradná, s hlavou plnou otázek, chtějící vysvětlení, které se mi hned tak nedostane.

V druhém díle se opět potkáme se všemi známými, které jsme ve Stříbrné labuti poznali, navíc se ovšem přidá nějaké to překvapení, po kterém se vám zatočí hlava a nebudete věřit vlastním očím. Jo, klidně si přečtěte Polámanou loutku dvakrát! Pořád to tam bude! Je to neskutečná jízda, která vám odhalí jen některé skryté zákoutí Elitního klubu králů a přitom vy budete potřebovat prošmejdit všechny kouty, v tom vám ale autorka zdárně zabrání.

Pokud jste si oblíbili Madison v prvním díle, v tomto vám přiroste k srdci ještě více a budete společně s ní chtít odhalit, kdo vlastně je. Po malých kouscích začíná skládat temnou minulost a to nejen její, ale i ostatních králů a všechno dostává jasnější obrysy. Bishop, který mi přirostl nejen k srdci, ale také k šedé kůře mozkové a zdálo se mi o něm pár nadcházejících nocí, se stává o něco více otevřenější k Madison a ta díky tomu poznává opravdovou realitu. A nebyla by to Amo Jones, aby byla ta realita růžová! Madison, i když je rozbitá, tak je silnější a odhodlanější zjistit pravdu a nenechat se u toho zabít.

"O čem chcete mluvit?" zasyčím naštvaně. "Jen pro vaši informaci, se mnou je docela snadný pořízení. Mohla jste prostě říct: "Hej, holka! Můžeme hodit řeč?" a já bych odpověděla: "Jo, jasně, holka! Zajdem na kafe!"

Pokud jste si mysleli, že druhý díl vám odpoví na všechny otázky, které máte po dočtení jedničky, tak jste na omylu. Jasně, na něco své odpovědi dostanete, ale rozhodně ne na všechno a navíc před vás autorka naservíruje plnou mísu dalších otázek, které vám nezodpoví a zůstávají temným tajemstvím.

Myslím, že vám nemusím zdůrazňovat, že i tento díl je nesmírně čtivý, pořád zvrácený, zvrhlý a řádně napínavý. Hlavně na konci knihy neotvírejte pomyslné dvířka své fantazie a nedělejte žádné závěry, protože se z vás stane chodící paranoidní člověk, který nebude vnímat své okolí. :-)

Už jen jediné, co chci napsat je, že jsem ohromně ráda za tuto sérii, která mě baví, nutí mě přemýšlet nad různými hypotézami a dokonce mne donutila přečíst si dvakrát knihu a to hned za sebou, během dvou dnů! Ano, poslední dva roky jsem žádnou knihu nečetla více než jednou, ale Polámaná loutka je tak zamotaná a vtíravá, že i na podruhé mám pocit, že až třetí čtení bude ten pomyslný top! :-) Ať už je listopad! :-))

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan