středa 31. ledna 2018

Chrastění kostí - Fiona Cummins

Autor: Fiona Cummins
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 448

"Noční košili má o několik čísel větší, i tak se ale při svlékání zachytává o hrby, které na zádech být nemají. Umývá ji v podpaží, mezi nohama a kontroluje, jestli na kůži nemá proleženiny. Když skončí, přetáhne jí přes hlavu čistou noční košili a roztáhne závěsy. Přímo před okny ložnice je zastávka autobusu a on přihlíží, jak se sedadla zaplňují cestujícími."

Sériový vrah až do morku kostí.
Psychopat mnohem děsivější než Hannibal Lecter.
Plánoval dobře. Vede dva životy. V jednom je stejný jako kdokoli jiný. Ale v tom druhém je správcem morbidního muzea své rodiny.
Nyní nastal čas na rozšíření sbírky. Je připraven nasytit svou posedlost, a je na lovu. Jakey Frith a Clara Foyleová mají něco společného. Mají něco, co on potřebuje. Začíná děsivá hra na kočku a myš mezi hrozivým sběratelem, Jakeyho otcem a Ettou Fitzroyovou, utrápenou detektivkou, která náhlý příval únosů vyšetřuje.
Příběh knihy Chrastění kostí Fiony Cummins je zasazen do londýnské čtvrti Blackheath a zkoumá ten šev temnoty, který prochází námi všemi; zápas mezi světlem a stínem, vykoupením a pomstou.
Je to náhled do mysli psychopata. A je to také příběh o nevzdání se naděje ve chvíli, kdy se zdá, že veškerá naděje je již ztracena...

Fiona Cummins pracovala 6 let jako novinářka navolné noze a 12 let v bulváru Daily Mirror nejprve jako reportérka a později jako senior korespondentka. Její práce se objevily v mnoha mezinárodních publikacích, mj. The Times, The Sun, hello!, Sunday People, Mother &Baby, Woman, Sunday Mirror a Fabulous.
Absolvovala kurz romanopisectví na londýnské Faber Academy. Stát se spisovatelkou bylo jejím snem, který se splnil poté, co vyšla její prvotina Chrastění kostí.
Sesvou rodinou žije v Essexu.

Na přebalu knihy je napsáno, že se jedná o psychopata, jenž je děsivější než Hannibal Lecter. A já tedy můžu říct, že Hannibal je proti němu andílek. To, jak na mě působila celá kniha je naprosto hororový zážitek. Pokud jste rodič dítěte, budete mít u čtení nervy dvojnásobné, protože ten strach z toho, co se může stát a dít je naprosto neskutečný a přitom velmi reálný. Autorka totiž vykresluje všechny možné děsivé poruchy, které můžeme potkat v reálném životě.

Když budu upřímná, někdy jsem musela čtení ukončit a knihu zavřít. Měla jsem dost silné pocity úzkosti a obav. Ovšem touha vědět, kam vším tímto autorka směřuje byla silná, tudíž jsem Chrastění kostí zase rychle otevřela.
Fiona Cummins prokázala svou schopnost vtáhnout čtenáře do děje, přímo do postav tak, že cítí co prožívají. Jejich strach, agónii, stres nebo frustraci. Myslím si, že toto je největší síla příběhu.

"V době, kdy ji Noční pán přišel vyprázdnit kbelík, spala a on tak moc spěchal, že s ní nehýbal. Narovnal židli a zanechal sklenici mléka s prášky na spaní. Z kapsy vytáhl měkkého pleteného psa - před několika desetiletími ho upletla jeho žena, ale nikdy si s ním nikdo nehrál - a položil ho na podlahu..."

Chrastění kostí je svižný thriller a jeho čtivost ještě podporují krátké kapitoly. Je zde plno vynikajících postav, propracovaných. Etta Fitzroyová, která má motivaci a přehled, ale také depresi z toho, že nemá vlastní děti a její manželství krachuje. Pak je tady třeba Miles Foyle, který je považován za únosce své dcery nebo Erdman, který vzpomíná na dobu, kdy měl šťastné manželství.

Doufám, že tato kniha bude mít další díly, které budou u nás vydány, protože si myslím, že autorka má co nabídnout. I když jde o velmi obtížné téma, zvláště pro rodiče, autorka odvedla skvělou práci a její postavy nabývají reálných rozměrů. Působí jako skuteční lidé, kteří se snaží vypořádat s tím, co jim život přináší, ať už ti dobří nebo ti zlí. Jde o velmi inteligentní a dobře napsanou knihu o zločinech. Je to také napsané s ohledem na ty, kteří jsou zdravotně postižení, aniž by se tento obraz maloval jen v růžových barvách. Věřím, že si ji užijete aspoň tak, jako já.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a koupit si jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

úterý 30. ledna 2018

Poslední děti na Zemi a průvod zombií - Max Brallier

Autor: Max Brallier
Ilustrace: Douglas Holgate
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 301

"Červůra u nás bude za několik vteřin. Její obří tělo se hrne na nás a drtí všechno, co jí stojí v cestě. A nemůžu dovolit, aby moji kamarádi dopadli stejně. To je starost, která mi v noci brání spát (a ještě myšlenky na Selenu Gomezovou - doufám, že je někde v bezpečí!)."

Nikdo neříkal, že život po nestvůří apokalypse bude snadný.
Zombie mizí. To může vypadat jako dobrá věc, protože zombie žerou lidské mozky, ale normální lidský kluk Jack Sullivan je podezíravý. Pořád slyší strašidelné vřískání, které zombie snad přímo láká - ale kam a za jakým (nejspíš) zlým účelem?
Jack, jeho tři nejlepší kamarádi (možná poslední lidé, kteří na světě zbyli) a jejich ochočená nestvůra Tulák tomu musejí přijít na kloub. Cestou je čekají mnohem větší překvapení, než předem tušili, včetně obří Červůry, pizzerie, kde se scházejí příšery, dávného zla, které ničí celé světy, a stereosystému, který je naprostá bomba. Odhalí Jack, proč zombie mizí..., než přijde na řadu on i jeho kamarádi?

Max Brallier je autor více než dvaceti knih a her. Píše knihy pro děti i pro dospělé. Je tvůrce a scenárista webového seriálu Galactic Hot Dogs, který v květnu 2015 vyšel v knižní podobě. Pod pseudonymem Jack Chabert píše sérii Eerie Elementary pro Scholastic Books, navrhuje hry pro virtuální svět Poptronica a řadu online stránek. Za starých časů pracoval v marketingovém oddělení u St. Martin´s Press. Bydlí v New York City s manželkou Alyse, která je pro něj až moc dobrá.

Douglas Holgate je kreslíř komiksů a ilustrátor na volné noze působící více než deset let z Melbourne. Ilustroval knihy pro nakladatelství HarperCollins, Penguin Random House, Hachette a Simon & Schuster. Kreslil také komiksy pro Image, Dynamite a Abrams. Momentálně pracuje na sérii Maralinga, která získala finanční grant od Australské společnosti spisovatelů a od Viktoriánské rady pro výtvarné umění, a na grafickém románu pro všechny věkové kategorie Clem Hetherington and the Ironwood Race, oboje ve spolupráci se spisovatelkou Jen Breachovou.

Poslední děti na Zemi a průvod zombií je již druhou knihou, kde se setkáváme s hrdiny Jackem, Quintem, Dirkem a June. Samozřejmě nesmím zapomenout na jejich mazlíčka, Tuláka. Tyto čtyři nebojácné děti bojují proti zlu, které je daleko závažnějšího charakteru, než tomu bylo v předchozím díle. Ovšem opět zvládají vše naprosto bravurně, i když jim chvílemi teče do bot. Na své pouti za přežitím potkávají nejen další nestvůry, zombie a jim podobné bytosti, ale také další "monstra", které nemusí být nutně zlé. Ale co jsou zač, to dozvíte, až si tuto knihu přečtete. Já vám můžu jen říct, že při čtení se budou bavit mladí i staří.


Recenzi na první díl (odkaz zde) jsem zveřejnila v září loňského roku a psala jsem, že si brousím drápky na díl druhý. Ten se mi dostal do rukou a já můžu konstatovat, že je snad ještě lepší než předchozí. Protože jsem věděla, co můžu od knihy očekávat, byla jsem ráda, že se nese ve stejném duchu, co se týče ilustrací a způsobu psaní, ale také jsem byla ráda za to, že příběh je mnohem více propracovanější, napínavější a humornější.


Samozřejmě zde nechybí ilustrace, díky kterým je kniha z části komiks a z části klasika, a mne tento způsob stále udivuje. Dobře se mi to čte, více jsem do toho "zažraná" a častokrát jsem se přistihla, že se nemůžu dočkat, až se objeví další okénka a příběh se bude odvíjet v obrázcích.

"Trpělivost není moje silná stránka, takže po prvních, já nevím, pětačtyřiceti minutách začínám mít dojem, že být na sledovačce není takové terno. Přikládám si k očím dalekohled a dívám se na past. Nevidím žádné zombie. "Nic se neděje," brblám. Všichni jsme čím dál neklidnější, a tak June otvírá pytlík bonbonů Fun Dip. Tomu říkám pořádná postapokalyptická strava, protože jde jenom o barvený cukr. Vydrží nejspíš deset tisíc let. Přečká i šváby."



Kniha je určena pro čtenáře od osmi let, díky ilustracím a většímu fontu písma se jim bude dobře číst, kapitoly jsou krátké a příběh svižný, napínavý. Věřím, že čtení si užijí a pokud máte doma "ne-čtenáře", tak toto by mohl být dobrý odrazový můstek k závislosti na četbě. :-)
Všechno zde plyne rychle, akce je střídaná další akcí. I přesto, že je to příběh pro mladší děti, věřím, že nejeden dospělák se pokochá nad grafickou úpravou a samotným textem, který je psán jednoduše, přímočaře, přitom vtipně a zábavně.

Ráda Poslední děti na Zemi a průvod zombií, potažmo celou sérii doporučím. Pro děti to je ideální napínavé a dobrodružné čtení s pořádnou dávkou humoru. Pokud vás tato recenze líbila, tak jsem ráda, ale přeci jen byste měli začít prvním dílem. Ten vaše děti totiž navnadí a u druhého dílu už rovnou rozžhaví. :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pondělí 29. ledna 2018

Srdce Aporveru - David Šenk

Autor: David Šenk
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 134

"V podvečer se vrátil do osady, kde se mu dostalo nečekané naděje. Osadníci mu dali malou šedivou sykonu, která prý dokáže dokonale stopovat. Byla kulatá a měla zvláštní trychtýř, k němuž stačilo přiložit nějaký předmět, kterého se sledovaná osoba dotýkala. Trychtýřek se pak vlnil, pokud se pronásledovatel ubíral správným směrem."

Po letech klidu a míru se pohádkovým Aporverem šíří temnota. Celý svět se ocitá v nebezpečí. Zemi zaplavují divoké sykony a rozsévají nenávist, strach a zkázu.
Rolan s Prin se vydávají na dobrodružnou cestu neznámými končinami planety, aby našli bájný Ecidil, v kterém se na počátku věků zrodil veškerý život. Nebezpečí, které na ně na cestě čeká, je obrovské a podrobí zkoušce jejich odhodlání, vytrvalost i přátelství. Srdce Aporveru bije z posledních sil.
Podaří se jim ho najít včas? Dokáží ho vyléčit a zachránit tak celý svět?

David Šenk se narodil v roce 1977 v Mělníce, vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, působí jako učitel matematiky a anglického jazyka na soukromém gymnáziu v Chebu. Žije v Plané u Mariánských Lázní.

Srdce Aporveru je útlá knížka, která v sobě ukrývá fantasy příběh pro mladé čtenáře od dvanácti let. Ale já si myslím, že si u tohoto vyprávění odpočinou i starší ročníky. A někteří se budou, tak jako já, těšit na další díl, protože to skončilo naprosto nečekaně a otevřeně. Ani náznak, jak tohle všechno dopadne. Takže tady platí přísloví: "Kdo si počká, ten se dočká." Tak doufejme. :-)


Rolan a Prin jsou náhodní kolemjdoucí, kteří se seznámí a jdou společně za stejným cílem. Zachránit Aporver před sykony, které jsou ještě více útočnější a nebezpečnější než v minulosti. Navíc dokáží v lidech vyvolat nenávist, a tím pádem se stává spousta dalších událostí, které nejsou pro mírumilovné a chytré obyvatele země normální. Rolan se rozhodne najít Ecidil a právě Prin je jeho spojenec na této strastiplné cestě. Ovšem sami dva toho moc nezmůžou, navíc sykony jsou opravdu dravé a oběma jde o život. Poperou se s tím?

Ze začátku jsem byla trochu v pasti, protože jsem rovnýma nohama skočila přímo do děje, kde nic nebylo vysvětleno. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si uvědomila, jakým způsobem jsou země stvořeny, jak fungují sloupy, co jsou obyvatelé zač. Naštěstí autor dokázal upoutat mou pozornost vším ostatním a pomalu mi všechny věci začaly do sebe zapadat. Od poloviny knihy jsem už byla napnutá jako kšandy a ten konec mě teda fakt vytáčí... Už aby tu byl druhý díl. :-)

"Severt je tvůj domov, musíš se za něj bít,
pokud by snad padl, kde bys pak chtěl žít...?"

V knize najdete také ilustrace o které se postarali Ondřej Mašek a Josef Sodomka. Kreseb není moc, ale za to jsou skvěle propracované a hlavně na mě působily opravdu jako fotografie fantasy světa a samotného Aporveru.


I přes chaotický začátek, kdy některým čtenářům může trvat, než pochopí, jak to v tomto světě vypadá, se mi kniha líbila a jsem ohromně zvědavá, jak se bude příběh dál vyvíjet. To, co nejvíce oceňuji, tak je způsob, jakým autor píše. Neřeší žádné sáhodlouhé popisy, ale rovnou se vrhá do akce. Takže v jednu chvíli jsem byla s hrdiny v samoletu a najednou už jsem bojovala proti "pár" sykonám.

Úplně na konci knihy se nachází herbář, kde jsou vysvětleny rostliny, co znamenají a můžou obyvatelům dát. Celý děj je teoreticky vystavěn na rostlinách a jejích funkčnosti, takže je to určitě zajímavé, ale nebojte se, není nutné se je učit zpaměti, jedná se spíše o zajímavost, jak to autor měl všechno vymyšlené.

Pokud vy nebo vaše děti máte chuť na pohádkovou fantasy knihu, tak se určitě podívejte po Srdci Aporveru. Já ji s radostí doporučím. Můžu říct, že na mě zapůsobila a další díl si rozhodně ujít nenechám.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak přímo tady. :-)

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan