Zobrazují se příspěvky se štítkemLiz Nugent. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLiz Nugent. Zobrazit všechny příspěvky

středa 26. září 2018

Hádanka jménem Oliver - Liz Nugent

Autor: Liz Nugent
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 294

"Jednoho léta jsem navštívil jeho rodinu na jejich farmě v Kilkenny. Bylo to pro mě poprvé v životě, kdy jsem měl kolem sebe ženy. Stanleyho máma byla vdova a kromě Stanleyho měla také tři dcery. Ty holky mě děsily. Zrovna jsem vstoupil do puberty a hormony mnou cloumaly. Na svůj věk jsem byl vysoký a silný a na statku jsem dokázal zastat spoustu práce, ale večer, když se rodina sešla k večeři, mě všechen ten hluk a holčičí tlachání rozčilovalo. Měl jsem pocit, jako by mě někdo omylem zamkl do klece s exotickými zvířaty v zoo."

Alice a Oliver Ryanovi vypadají jako dokonalý pár. Žijí ve spořádaném manželství a zároveň slaví úspěchy ve společné práci. Vše nasvědčuje tomu, že jejich život už nemůže být lepší. Ovšem jen do chvíle, kdy Oliver jednoho dne po večeři zničehonic Alici zmlátí a ta upadne do bezvědomí, z něhož už se neprobere. Jejich známí se snaží přijít na kloub tomu, co ho k takovému násilnému činu mohlo vést, a tak Oliver začíná vyprávět svůj příběh.
K jeho vyprávění se postupně přidávají lidé, jimž za posledních padesát let zkřížil cestu. Zdá se, že Oliver skrývá tajemství, o němž Alice neměla ani tušení. Jenom on sám ví, co musel obětovat, aby si mohl dopřát svůj vysněný život. Nakonec však i jeho čeká překvapení, když ho jeho vlastní minulost dožene...

Liz Nugent se narodila v roce 1967 v Dublinu, kde stále žije. Napsala úspěšné mýdlové opery, rozhlasové drama, televizní hry, povídky a animace pro děti. Pracuje pro film, divadlo a televizi. Je oceňovanou scenáristkou rozhlasových a televizních inscenací a píše povídky pro děti i dospělé.
V roce 2014 vyšla její prvotina, román Hádanka jménem Oliver (Omega, 2018), která se dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku. Následoval thriller V úkrytu (Omega, 2018).

Nejdříve se ke mě dostala kniha s názvem V úkrytu. Po jejím přečtení jsem byla nadšená, protože autorka mě dokázala fascinovat a já se tetelila blahem. Teď po knize Hádanka jménem Oliver musím říct, že Liz Nugent oficiálně patří mezi mé oblíbené autory, přesvědčila mě, že ví, jak napsat dobrý, čtivý příběh a stává se pro mne jedním z nejlepších autorů psychothrillerů.

Oliver, hlavní hrdina celého příběhu, je muž mnoha tváří a to doslova. Před lidmi a přáteli se tváří jako dokonalý chlap a manžel, přitom jej vevnitř sžírá temnota horší, než by si čtenář dokázal představit.
Kniha je psána z pohledů více osob, ne jen samotného Olivera. Každá postava, která pomáhá rozplést tento šílený příběh, má k Oliverovi nějakým způsobem blízko. Nakonec, jak už to tak bývá, má stejně poslední slovo ten, který má co skrývat.

I když se příběh tváří jako psychologický thriller, je to také z velké části sonda do duše zvrhlého chlapa, kdy jeho osobnost byla utvářena už od dětství. Autorce se povedlo perfektně vystihnout to, jak na Olivera v dětství působil vliv otce a co si díky tomu sebou nesl do dospělého života.

Hádanka jménem Oliver je naprosto odpovídající název. Po dlouhé době se mi dostala do rukou kniha, kdy název skvěle sedí na příběh. Ten Oliver je fakt tajemný jako hrad v Karpatech. :-) Děj se odehrává nejen v přítomnosti, ale také v letech, kdy v Irsku nebylo normální být gay či mít nemanželské dítě. A otázku rasismu snad nemusím ani zmiňovat. Díky tomu dostávají příběhy všech hrdinů ještě větší spád. Dá se říct, že i když se zrovna nejednalo o Olivera, tak se pořád něco dělo a já se nenudila ani na minutu.

"Byla to ale skvělá žena a za všechno, co jsem se v kuchyni naučil, vděčím jí. Pozvedla mé chuťové buňky na úplně jinou úroveň. Irsko tou dobou žilo v gastronomickém středověku a omáčka ozdobená petrželí byla vrcholem kulinářského umění. Ve Francii jsem se naučil, že vařit zeleninu ve vodě není jediný způsob, jak ji připravit, že s pečivem se dá kouzlit, že maso lze udit, grilovat, dusit i sušit a že bylinky a koření dodávají jídlu chuť. Rovněž jsem objevil kouzlo česneku."

Rozhodně musím napsat, ať je to černé na bílém, že tato kniha je nesmírně čtivá a odpovídá tomu i doba, za jak dlouho jsem ji přečetla (necelé dva večery). Opravdu jsem se nemohla odtrhnout a užívala si každou stránku na maximum. Líbilo se mi, jakým způsobem byl příběh vyprávěn, jak jsem si díky různým hrdinům dávala dohromady příběh, který byl na konci překvapující. I přesto, že jsem některé důležité věci "uhádla" dříve, než byly vyřčeny, vůbec mi to nevadilo a nezkazilo mi to zážitek ze čtení.

Knihu Hádanka jménem Oliver ráda doporučím všem, kteří mají rádi nejen dobře napsané a čtivé thrillery, ale také těm, kteří se rádi podívají do hlavy někomu, kdo není úplně psychicky v pohodě. Myslím si, že nebudu přehánět, když napíšu, že se jedná o brilantně napsaný román, který uhrane každého, kdo po něm sáhne.

Hvězdné hodnocení:


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Hádanka jménem Oliver můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

pátek 23. března 2018

V úkrytu - Liz Nugent

Autor: Liz Nugent
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 379

"Vykašlala se na mě den poté, co jsme dostali výsledky maturity. Okolnosti byly nechutné. Vyspala se s klukem z mé třídy, který mě nejvíc šikanoval. Postaral se o to, abych se to dozvěděl. Tehdy mi to bylo celkem jedno. Bylo mi jedno všechno. Byl jsem ponížený, ale ona nikdy nebyla láskou mého života. Nemyslel jsem, že bych někdy životní lásku našel."

Lydia Fitzsimonsová žije v dokonalém domě se svým milujícím manželem a synem. Jen jedna věc ji chybí k tomu, aby byl její život perfektní - vůbec ovšem nečeká, že cesta k jejímu dosažení povede k vraždě. Lydia je však i přesto odhodlaná jít za svým cílem, ať to stojí, co to stojí.

Liz Nugent se narodila v roce 1967 v Dublinu, kde bydlí dodnes. Pracuje pro film, divadlo a televizi. Je oceňovanou scénáristkou rozhlasových a televizních inscenací a píše povídky pro děti i dospělé. V roce 2014 vyšla její prvotina, román Hádanka jménem Oliver (připravuje Omega), která se dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku.

Když bych vám teď měla říct proč čtu thrillery a psychothrillery a vůbec takové podobné žánry, tak v tuto chvíli mám pro vás jasnou odpověď. Právě kvůli takovýmto knihám! V úkrytu mne naprosto dostala, pár dní po přečtení musím pořád přemýšlet nad koncem, jak tohle dopadlo a co se to sakra vlastně stalo! Vždyť tohle není normální, prasárna první třídy! A podle tohoto mého "rozčílení" můžete usoudit, že čtení stálo opravdu za to!

Lydia je milující matka a manželka. Andrew je milující manžel, poté až otec. Laurence je dítě lásky těchto dvou rodičů a má velmi zvláštní život. Je hýčkaný ze všech stran, jediné dítě, které musí mít vše. Ale i přes různé způsoby rozmazlování z matčiny strany se z něj stává vcelku normální chlap. Dokáže přemýšlet, i když některé činy zamlčuje a to se mu nakonec stává osudným...

Při čtení jsem se nechala naprosto strhnout dějem, přestávala jsem dýchat, kroutila jsem hlavou nad hrdiny a jejich počínáním a nevěřila, že tohle všechno jim může projít. Pořád jsem si říkala, jak daleko budou všichni ochotni zajít, aby vzájemně před sebou ukryli různá tajemství. Nechápala jsem, jak můžou sami se sebou žít, jak si můžou navzájem hledět do očí a tvářit se, že o nic nejde. Bylo to deprimující, já osobně jsem měla chuť na ně křičet, aby už něco řekli nebo udělali jinak, aby pravda vyšla najevo, protože stále něco tutlat bylo ubíjející. Ale oni ne, pořád hráli tu svou hru.
Co se mi nejvíce líbilo a za to patří autorce můj neskonalý obdiv, tak je postava Lydie. Jak byla vykreslena. Ta její manipulace s okolím a lidmi jí blízkými byla naprosto perfektní, její způsob přemýšlení nad budoucností a činění kroků k tomu, aby dosáhla svého, byly dokonalé.

"Laurence mi řekl, že odchází z domu. Nemohla jsem to dopustit. Jeho místo bude vždycky tady se mnou. Myslel si, že jsem pomatená. Poznala jsem to z toho, jak ke mně někdy mluvil, jako bych byla dítě. Rozhodla jsem se jeho názoru o mé labilitě využít. Někdy se ode mě odtahoval a měl tajemství a podezíral mě."

Postavy na mě působily reálně i dialogy, které mezi sebou vedly, byly bez jakýchkoliv kudrlinek, naprosto v pohodě. V knize se střídají kapitoly hrdinů, kdy jednou čteme za Lydii, podruhé za Lawrence a pak za další hrdiny, ale všechno na sebe navazuje a díky vícero pohledům jsem se dokázala vžít do každého. Kolikrát tam byl pohled na jednu a tu stejnou věc očima dvou lidí, kteří byli rozdílní a líbilo se mi, jak jsem to mohla porovnat a uvědomit s při čtení, kdo to má a nemá v hlavě v pořádku.

Kniha je opravdu velmi čtivě a napínavě napsána, i když jsem se vraha dozvěděla hned na začátku, tak přesto jsem se dočkala opravdu záživného a nervydrásajícího příběhu. Až začnete číst, tak pochopíte, že V úkrytu nejde ani tak o vraha, jako spíše o postoje rodinných příslušníků v jedné rodině, o jejich vztahy v okolí a o to, jak dobře či špatně dokáží držet pohromadě. A pokud je někdo zklame, dokáží to zaonačit tak, aby stejně byli vítězi. A už víckrát nikdo, nikdy, nijak nezklamal...

Tuto knihu ráda doporučím všem milovníkům thrillerů, obzvlášť těch psychologických, protože tady si přijdete opravdu na své a můžu vám zaručit, že konec vás dostane. Když jsem totiž já dočetla poslední řádky, přelila se přes mě studená, přímo ledová vlna, a nechala mě napospas temnotě a zimě. Bavila jsem se, jsem nadšená a jednoznačně doporučuji.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit na těchto místech:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan