čtvrtek 25. srpna 2016

Münsterův případ - Håkan Nesser

Autor: Håkan Nesser
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 286

"Morenová zaklepala a vešla. Münster zvedl oči od papírů. "Sedni si," řekl. "Tak jak to šlo?" Morenová si sedla, aniž si rozepnula hnědou bundu. Zavrtěla hlavou a Münster si všiml, že má na krajíčku. "Nic moc," řekla."

Když čtyři důchodci slaví výhru v loterii, teče alkohol proudem. Závratná radost však netrvá dlouho. Pár hodin po bujaré oslavě je totiž jeden ze seniorů nalezen mrtvý. Byl ubodán zezadu přímo ve svém bytě. Případu se ujímá komisař Münster, neboť Van Veeteren si vzal na rok volno a věnuje se poklidné práci v antikvariátu. Nikdo z jeho kolegů však nevěří, že by dokázal s vyšetřováním jen tak přestat. A opravdu,brzy se na něj Münster obrací s prosbou o radu, protože případ je čím dál záhadnější. Po nějaké době se k činu přizná vdova po zavražděném. Van Veeteren si je však jistý, že ta žena lže...

První setkání proběhlo s autorem a jeho dílem Dívka, která nikomu nechyběla (recenze tady) a byla jsem spokojená, ovšem tahle kniha je ještě lepší. :-)
Sice už se zde moc nevyskytuje můj oblíbený Van Veeteren, který se mi v předchozím díle líbil, ale dá se říct, že Münster taky není špatný. I když je to docela "obyčejný" policajt. Při jeho vystupování jsem se neusmívala, protože neměl tak vtipné myšlenkové pochody jako jeho předchůdce... Ovšem, každý je jiný, že? A bylo by divné, kdyby oba komisaři byli ze stejného těsta. Münster byl chlap, který řešil svou práci a i soukromý život s chladnou rezervovaností, ale i to mělo něco do sebe.

Děj se odvíjí pomalu, postupně zjišťujeme, co vše se odehrálo a stále hledáme s Münsterem důvod, proč to někdo udělal. Ale pozor! Někdy za polovinou najdeme žluté igelitky, které zahýbou celým případem. A řeknu vám, už nikdy nevezmu žádnou žlutou igelitku do ruky! A přestanu chodit nakupovat do Billy, protože tam mají žluté. Fuj! :-) Tohle autor vygradoval na maximum, nečekala bych to a i když to bylo místy opravdu nechutné, tak to bylo dokonalé. A ten důvod. Ty bláho, řeknu vám, že jsem to netušila! Fakt ne.

"Motiv by bodl, pomyslel si Münster a zamrazilo ho, když si uvědomil tu slovní hříčku. Občas se zdá, jako by slova číhala za bukem a jen čekala na vhodnou příležitost."

Jako předchozí detektivka, i tato se četla sama. Děj plynul rychle, žádné zdlouhavé dohady, ale komisaři, vyšetřovatelé, policajti stále podnikali něco, aby případ vyřešili, takže se člověk neměl šanci nudit a místy nebyl ani prostor k tomu, abych přemýšlela nad motivem, nad vrahem, nad vším ostatním a jen jsem četla a četla. Příběh se mi odvíjel jako film a když jsem jej večer dočetla, tak mi chvilku trvalo, než usnu. Protože jsem si to přehrála ještě jednou. Jestli to opravdu bylo tak, jak jsem četla. Jen ujištění. A pak jsem mohla v klidu usnout, bez žlutých igelitek! :-)

Knihu jako takovou můžu opravdu doporučit všem milovníkům detektivních případů a severské krimi. Opravdu věřím, že vás příběh pohltí a nepustí, dokud nevyřešíte celý případ, včetně toho, co má sakra Daramegan s těma žlutýma igelitkama! :-)

Děkuji moc nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete využít tento odkaz.

Přeji krásný víkend, dejte pozor na sluníčko, ať se nespálíte. :-)
Daramegan