Amanda Stevens - Prorok

Amelie Grayová je zpátky v Charlestonu, kde je i její milovaný Devlin a s ním ale i duch jeho mrtvé ženy Marianny a dcera Shani.

Poté, co se vrátila z Asher Falls, dala si na chvilku pohov od restaurování hřbitovů a začala „žít“ vlastní život, ale trvalo to opravdu chvíli, protože se ji zjevil duch zavraždého policajta Roberta Fremonta, který po ní chtěl, ať vypátrá jeho vraha, jinak nenajde klid…

A vlastně malá Shani po ni chtěla taky pomoc, toužila jít dál a stále se ji zjevovala a prosila ji o pomoc a Amelie? Chtěla pomoct… Chce pomoct, když může a ví, že to bude pro dobro všech.

„ Hvězdy se konečně seřadily do správných konstelací“

Při její cestě za hledáním vraha Roberta zjišťuje další a další informace, které ji vedou na stopu vraha, ale opravdu chce, aby to byl ten, na kterého to poukazuje? Dokázala by to zvládnout dokázat a rozřešit?

„Budeme se držet stop bez ohledu na to, kam nás povedou, jasný?“

Krom starého známeho Johna Devlina, doktora Shawa a jeho syna Ethana se zde objevuje nová významná postava Dariuse Goodwine, afrického šamana, shodou okolností bratrance mrtvé Marianny, chlapa, který má opravdu, ale opravdu zlé zkušenosti s černou magií a hlavně s šedivým prachem…

Amelie se vrací do restaurování Dubového Háje, do toho se snaží vyřešit jak vraždu Roberta, tak se snaží pomoct malé Shani a dokazuje, že tato hrdinka je silnější, než si o ni myslíme my, než si o sobě myslí ona sama…

Najde nakonec vraha? Pomůže Shani? Zbaví se stínů Marianny? A co vlastně s ní má společného Darius? Jak to dopadne s Ethanem a bude s Johnem Devlinem??

Autorka napsala tento díl neskutečně dobře, je poutavý, dramatický a čte se rychle, jsou zde trochu náznaky čtvrtého dílu, na kterém by v tuto chvíli měla pracovat, takže doufám, že to tak bude…

„ Tím, čím jsi, jsem kdysi bývala i já. A ty se jednoho dne staneš tím, čím jsem teď.“

I když tato kniha už byla více detektivka s příměsí thrilleru, nebyla to až taková duchařina, jak jsem byla zvyklá z předchozích dvou dílů, i tak mě opět mile překvapila a nezklamala.

A co mě nejvíc překvapilo? Nová odvaha hrdinky, to co se ji honí hlavou, jak autorka dokázala krásně přirovnávat a popisovat věci, vůně, neměla jsem problém se cítit tak, jako bych na tom místě byla i já. Dokázala zakomponovat i trochu té historie a originálně popsala africké rituální šamanské praktiky a „babské“ čarodějnické koření. Díky tomu má člověk pocit, že je vše možné.