Střípky ticha - Linda Castillo

Autor: Linda Castillo
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 308

"Oba víme, že Kaufman spolupracovat nebude. Amišové jsou sektáři a pokoušejí se žít odděleně od zbytku světa. Protože jsem vyrůstala jako amiška, chápu to. Jenže jako policistku mě jejich zarputilá neochota spolupracovat přivádí k nepříčetnosti."

Slabaughovi jsou přímo vzorová rodina amišských farmářů, tvrdě pracují, mají čtyři děti a se širokým příbuzenstvem skvěle vycházejí. Idylka skončí, když jedno z jejich dětí přivolá pomoc. Kate Burkholderová, policejní náčelnice z Painters Millu, objeví v nádrži na hnůj chlapcovy rodiče a strýce, všechny mrtvé. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že šlo o nešťastnou nehodu, během pitvy však koroner zjistí, že jedna z obětí utrpěla před smrtí úder do hlavy. Je zřejmé, že došlo k vraždě. Nikdo si nepřeje vypátrat vraha tolik jako Kate, která rovněž vyrůstala v amišské rodině, proto si případ bere poněkud osobně...

"Šok mě zasáhne jako výstřel z pistole. Ten nápor mě přinutí ucouvnout. Zírám na její bosé nohy. Nechci vzít na vědomí závěr, který z toho musím vyvodit. Ošklivý závěr, urážející hluboko zakořeněný smysl pro morálku."

Už v předchozím díle (Modlitba za mlčení) jsem se přesvědčila, že autorka umí napsat dobrou detektivku. A nejinak je tomu i v tomto případě. Střípky ticha jsou thrillerem, popřípadě detektivkou, která vás překvapí a nadchne. Protože do poslední chvíle si ničím nemůže být jistí a ve velkém finále nám Linda Castillo ukáže, jak si s námi pohrává. I když už je vše jasné, tak nic jasné není. A basta! :-)

Náčelnice Kate Burkholderová je i v tomto díle svérázná žena, která se ničeho nebojí, do všeho jde po hlavě, přemýšlí nad tím, co dělá a proč to tak dělá. Navíc je mi stále více a více sympatičtější. Její podřízení z ní mají nejen respekt, ale také v ní vidí svého přítele, což ji dodává ještě více šmrcu. Tím pádem, nečekejte žádného protivného detektiva, který bude kolem sebe kopat, ale příjemnou ženu, která se snaží vyřešit případy selským rozumem.

"Tomassetti vzdychne, přešlápne. Chci něco říct, v tu chvíli si však všimnu, že nás Steele zpozoroval. Strnul, civí na nás s otevřenou pusou. Před ním se začínají hromadit válce přijíždějící po dopravním pásu."

Děj v tomto díle je zapeklitější než v předchozí knize. Nejen, že se jedná o vraždu, vícenásobnou, ale také o plánované útoky na amišskou komunitu. Takže má policie co dělat. Musí se ohánět, pátrat a to není tak jednoduché, když se nemají čeho chytit. Napětí, které mě při čtení neopustilo se s každou další stránkou stupňovalo. Opět jsem se dostala do toho stádia, kdy mi stránky ubíhaly před očima jako děj filmu. Díky popiskům autorky jsem si dokázala představit i to, jak auto zabrzdilo, odlétly z pod jeho kol drobné kamínky a náčelnice vyběhla ven do deště. Jednoduše to bylo moc fajn.
A ještě musím říct něco k závěru, protože to, jak bylo vše ukončeno a vyřešeno by mě nenapadlo ani za sto let. Důmyslný příběh, napětí, šmrc, grády a já nevím, co ještě všechno je tady ukryto.

Určitě doporučuji tuto knihu všem, kteří s autorkou se nejen již setkali v jiných dílech, ale také všem milovníkům detektivek a thrillerů, protože věřím tomu, že si opravdu přijdete na své. Není tam místo, kde by se člověk nudil, kde by zaváhal, zda sáhl po dobré knize. Budete se bavit od začátku až do konce, možná že na konci zůstanete dokonce s pusou dokořán - velká pravděpodobnost. :-)

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku a vy, kteří si knihu chcete koupit, tak můžete tak učinit přímo tady.

Doufám, že se recenze líbila a přeji krásný den! :-)
Daramegan

Dcera - Kiera Cass

Autor: Kiera Cass
Rok vydání: 2016
Počet stran: 320
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Jana Montorio Doležalová

"V tichosti jsme zamířili zpátky k mojí komnatě. Jakmile jsme k ní došli, otočila jsem se na Kilea a on ztěžka polkl.

„Jsi nervózní?“ zašeptala jsem.

„Ne,“ usmál se, ale zároveň se ošíval. „Tak… dobrou noc.“

Princezna Eadlyn od malička stále dokola poslouchala vyprávění o tom, jak se potkali její rodiče. Ona ovšem ani náhodou netouží opakovat jejich romantický příběh! O svém životě však nerozhoduje sama. Její protesty jsou naprosto zbytečné, i ona si musí manžela vybrat v Selekci. Nenechte si ujít příběh další generace princeznovské Selekce!

Vracíme se opět zpátky na zámek, cca po osmnácti letech. Eadlyn je starší o sedm minut než její bratr, tudíž má být příští královnou. A rovnou horká novinka pro všechny obyvatele země - protože je to žena. Všechno se od toho odvíjí. Navíc, když byly zrušeny kasty a každý na zámku si myslel, že zmizí nepokoje, tak se mýlil.
Eadlyn se nejen musí utkat s lidmi své země a ukázat jim, že je vhodnou kandidátkou na trůn, ale také sama se sebou. Protože když mozek a srdce mimořádně spolupracují a nechtějí se zamilovat, o to složitější všechno je a taková selekce se může stát pro Eadlyn peklem.

"Zvláštní. Kdybych si skutečně musela vybrat, prakticky každý ze zbylých kandidátů byl možnost. A každý z nich mohl můj život snadno strhnout do nového směru. To se mi nelíbilo. O své cestě jsem si chtěla rozhodovat jen já. Možná právě obava z toho, že kdokoli by mi ji zkřížil, by mě zbavil kontroly, byla důvod, proč jsem se ohradila plotem."

Příběh mě bavil. Pokud jste četli předchozí díly, tak je fajn sáhnout i po tomto, navíc autorka tento díl dokázala napsat víc poutavě. Dala do něj víc energie a života. Přijde mi, že je o něco málo lepší, než předchozí díly.
Hodně jsem v různých recenzích a názorech četla, že hlavní hrdinka je nepříjemná, všem lezla na nervy, nikdo ji neměl rád....
Já s tímto názorem nesouhlasím. Protože tahle princezna se chovala na svůj věk a postavení naprosto adekvátně a žádnou namyšlenou husu jsem v ní neobjevila. Chápala jsem, proč je taková, jaká je a navíc, pořád měla pocit, že musí něco zachraňovat, že vše na ni stojí - a už jen kvůli tomuto pocitu nemůže být fiflenou, která má všechno na salámu. :-)

Kniha mě bavila, v příběhu je více důležitých postav, což taky prospívá, protože se soustředíme na více hrdinů a poznáváme různé charaktery postav. A když má někdo charakter na houby, tak jej jednoduše vyhodíme ze zámku - kéž by to tak fungovalo i v běžném, reálném životě. :-)

Čtení bylo příjemné zpestření mého sobotního večera (a noci) a těším se na další díl, minimálně proto, že jsem hodně zvědavá, jak tohle všechno dopadne.

Četli jste?

Mějte krásnou neděli,
Daramegan

Švadlena - Rosalie Ham

Autor: Rosalie Ham
Rok vydání: 2016
Počet stran: 248
Nakladatelství: Mladá fronta
Překlad: Milan Lžička

"Ohavná je žárlivost, ještě horší ošklivost."

Po dvaceti letech, které strávila jako švadlena v předních módních evropských salonech, se Tilly Dunnageová vrací do malého australského městečka, z nějž musela v dětství prchnout. Hodlá se jen podívat za nemocnou matkou a zase odjet. Nakonec se však Tilly rozhodne zůstat, a přestože je stále vyděděncem, luxusním a okázalým róbám z její dílny nedokážou upjaté ženy z Dungataru odolat. Díky krejčovskému umění, přátelství se seržantem Farratem - jediným policistou v městečku a nebývalým znalcem rozmanitých látek - i počínajícímu vztahu s Teddym, tamní hvězdou australského fotbalu, na jehož rodinu se ostatní dívají skrz prsty podobně jako na tu její, ji místní mezi sebe, i když se zdráháním, nakonec přijmou.
Spolu se závistí a řevnivostí, které vyvolávají v městečku její šaty, však vyplouvají na povrch i staré křivdy a začíná být zřejmé, že Tilly tajně kuje temnější plán: pomstít se těm, kteří ji ublížili, a to způsobem opravdu velkolepým...

"Byli to oni, byli to oni." Caparti se na ni koukali. Chlapeček prohodil: "Vy ste neska nasraná jak nočník po ránu, paninko, jen ho vylejt."

Co se mě týče, tak to byl naprostý gurmánský zážitek. Skvělá kniha a vůbec jsem to od ní nečekala. Zvlášť po prvních stránkách, kdy jsem se neuměla začíst. Jakmile se tak ale stalo, v tu chvíli z příběhu vyvěrala taková energie, spád, šmrc, že jsem naopak měla značné problémy v odložení knihy a dělání jiných věcí. Po pár marných pokusech jsem to vzdala a dočetla příběh Tilly najednou. Nešlo přestat.

Když se Tilly vrátí do svého domova k matce, která je bláznivá, tak si zakouší různé příkoří. Nejen, že na ni skrz prsty koukají lidé z městečka, ale i vlastní matka ji dělá naschvály, a to v takovém stylu, že být to já, už tam nejsem. Ovšem Tilly věděla moc dobře, proč se vrátila. A měla plán. Který byl velmi, ale opravdu velmi originální a nečekaný. Pomstila všechno a všechny, i sebe samu, což pro ni bylo tím největším zadostiučiněním.

Příběh je protkán hebkým sametem, ale také strohou bavlnou a brokát tomu dodává jiskru. Autorka musí být velmi zapálená švadlena, protože jinak si její dokonalé popisy neumím vysvětlit. Prostý lajk by to nezvládl. A i když já se řadím mezi ty, jenž nerozeznají od sebe bavlnu od sametu, tak tady jsem neměla problém si představit ty nádherné róby, jež šila Tilly pro obyvatelky městečka. A nakonec ozdoby jako prachové peří či paví pírko - no, fantazie mi jela na plné obrátky.

I když jsem do úryvku vybrala větu, která mi přijde vtipná, tak je to snad jediná věta, kde se objeví nějaký ten humor. Celkově je to velmi silný příběh, který je smutný, drsný a reálný. Každá mince má svůj rub a líc, a mi přijde, že tady je těch opačných stran více než by mělo být. Možná proto mne ta kniha tak uchvátila. Žádná přehnaná romantika, ale příběh, který má srdce a je uvěřitelný. Tohle je nejvíc.

Všem, kteří se k této knize ještě nedostali, tak vřele doporučuji. Budete valit oči, jak si autorka dokázala pohrát s charaktery postav, jak dokázala bravurně vybruslit ze všech peripetií, které se naskytly. Na to, že je to první román Rosalie Ham, tak musím uznat, že velmi zdařilý!

Děkuji nakladatelství Mladá fronta za poskytnutí recenzního výtisku a kdo si knihu ještě neopatřil, můžete tak udělat přímo tady.

Tak co, čtenáři, četli jste? :-)

Mějte krásný víkend!
Daramegan