Ze života blbky 2 - Jana Nováková

Autor: Jana Nováková
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Nosková Věra
Počet stran: 208

"Občas se bojím tě vzít ven, protože se vždycky rozčílíš kvůli hloupostem a všechny kritizuješ," vylezlo z něj nakonec.

"Já? Takové sluníčko a veskrze milý člověk?" ironicky jsem potvrdila jeho slova.

"No někdy jsi s tím pěkně protivná, když jdeme kolem ženský, který já si ani nevšimnu, a ty hned začneš o tom, jaký  měla příšerný boty nebo že ji lezl zadek z kalhot."

"Když je tlustá a prdel se jí nevejde do kalhot, tak to je jasné, že si toho všimnu. A jelikož jsem žena, musím neustále mluvit, takže když jdeš se mnou, logicky to řeknu tobě."

Možná jste si při četbě prvního dílu říkali: Je tohle vůbec možné? Skutečně čtu knihu nebo někdo tajně sledoval můj život? A může to být ještě horší?
Na poslední otázku mohou čtenáři najít odpověď v této knize. Kdo očekával zmoudření mladé dívky, může si o něm nechat zdát. Jaký by to byl život blbky bez trapasů, hloupých řečí a komplikovaných mezilidských vztahů?

Jana Nováková se narodila v Praze a vyrůstala v Černošicích u Prahy. Vystudovala obor aranžérka, podnikatelka a nakonec manažerskou ekonomiku. Kariérní stránku má stejně pestrou jako studijní (pracovala v administrativě, v cestovní kanceláři, v obchodě, jako referentka či průvodkyně).
Od dětství psala do šuplíku, založila si blog a nakonec se ve 26 letech rozhodla napsat knihu a vydat ji. Kniha Ze života blbky vyšla pomocí crowfundingové kamapně.

Pokračování Ze života blbky Vás opět zavede do dalšího roku hlavní hrdinky. Kniha je zase psaná formou deníku, takže s blbkou prožíváte její každodenní život. Nepoučila se a život ji stále hází klacky pod nohy. Čeká na Vás spousta trapných a veselých situací.

Kniha navazuje tam, kde skončil první díl. Po odmítnutí žádosti o ruku jejím princem Davidem, které bylo opravdu k neuvěření a říkáte si, že autorka opravdu hlavní hrdinku pojmenovala správně, na ni čeká jeden průšvih za druhým a nenechá na sebe dlouho čekat, protože už cesta zpátky z Vídně je katastrofa. I přesto, že se jim podaří jejich vztah zachránit a vše vypadá růžově, tak její nešťastné a trapné okamžiky ji stále potkávají. Rozhodla se, že změní svůj život a čím my ženy začínáme jsou většinou vlasy, nakoupí si pár knih o tom jak na sobě zapracovat, aby ukončila svou žárlivost a v neposlední řadě dá výpověď v práci. Budete ji nesnášet i obdivovat více než v prvním díle, je více kritická k okolí, což mě v některých chvílích opravdu štvalo. Popravdě jsem mnohem více obdivovala Davida, jakou má svatou trpělivost. Prostě princ snů. Při čtení mě napadlo, že bych chtěla její život, celý rok bez práce, jen nějaké přivýdělky, které ji podle všeho moc peněz nevydělaly, ale přesto stále nakupuje. Nové oblečení, knihy, akce s kamarádkami. Říkáte si, kde na to bere? A jak to, že to  skoro neřeší? Odpovědí se nedočkáte, prostě takhle žije a funguje to.

Některé dny, stejně jako v našem životě jsou nudné a nic se neděje, ale tím je kniha více reálná, protože každý den nemůže být zábavný a plný akce. Kniha se četla dobře, pořád Vás to drželo v napětí, co se stane příště a jak to s nimi dopadne. Dostane David odvahu a požádá ji znova o ruku? Opravdu přestala žárlit nebo je to jen chvilkové utlumení?

"Přečetla jsem si nějakou chytrou knihu, která radí, jak si udělat TO DO list a dalších x tabulek, abych viděla, jak mi mé úkoly ubývají a co všechno mě ten daný den čeká. Takže jsem si rozepsala cvičení i práci, které tedy zatím moc  nemám. Prostě jsem tam napsala, že musím vymyslet dárek pro Klářinu dceru a cvičit třikrát týdně doma a jednou týdně jít třeba plavat. Mám ze sebe skvělý pocit.

Navíc jsem si ještě koupila knihu o meditaci, tak se těším, jak se stanu vyrovnanou a báječnou ženou!"

Každopádně po přečtení zjistíte, že blbka se nikdy nepoučí. Určitě jsou mezi námi lidi, kteří mají podobný život, nebo aspoň si to myslí, ale když se zamyslíte, za spoustu našich trapných a směšných situací si můžeme sami, ale kdyby jsme je neprožili, tak v budoucnu nemáme na co vzpomínat a zasmát se.

Doporučuji k přečtení všem, kteří mají sem tam pocit, že je celý svět proti nim, díky blbce si uvědomíte, že jsou lidé, kteří na tom jsou ještě hůř a hned se Vám uleví. Nejste v tom samy ženy, dívky, slečny :-)

Hvězdné hodnocení:


Děkuji autorce Janě Novákové za recenzní výtisk a pokud chcete si knihu pořídit, můžete autorku kontaktovat přímo na FB stránce tady nebo na stránkách knihy Ze života blbky.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Skrytá píseň - Valentina Nazarova

Autor: Valentina Nazarova
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 378

"Počkali jsme, až píseň skončí, protože byla příliš dobrá na to, abychom mluvili během ní. Když dozněl poslední akord, cítila jsem, jak na nás doléhá ticho."

Jednadvacetiletá Nika studuje v Londýně. Je krásná, temperamentní a má vše, co chce, nebo to alespoň dokonale předstírá. Ale má tajemství. Když jí bylo třináct, její milovaná starší sestra Jenia zmizela v malém městečku ve střední Anglii. Jediná věc, kterou Nika má, je sbírka kultovních rockových alb. Podle nich utvořila svou osobnost: vnímání krásy, lásky, života a svého vlastního já.
Nika se snaží zapomenout. Až jednoho dne, těsně před Velikonocemi, ji minulost dostihne strašným způsobem, takže jí nezbývá než zjistit, co se vlastně tehdy stalo. Nika zveřejní sestřinu starou fotku na Facebooku v naději, že by ji někdo mohl poznat. Téměř okamžitě obdrží odpověď od ženy, která tvrdí, že byla nejlepší kamarádkou Jeniy, a Nika se vydává vlakem do Notownu, města, kde její sestra žila...

Valentina Nazarova vystudovala kreativní psaní na University of Northampton. Je autorkou tří básnických sbírek a Skrytá píseň je její debutový román. Pracuje v oblasti informačních technologií. Její největší vášní je rock a hudební festivaly. S manželem žije v Petrohradu.

To, co autorka utvořila z příběhu a písní, je neobvyklý jev a pokud budete opravdu sedět s knihou u Youtube a poslouchat právě ty songy, které jsou dané ke každé zprávě (vysvětlím posléze), ponoříte se do děje mnohonásobně více.
Když jsem v předešlé větě napsala "ke každé zprávě", tak z toho důvodu, že forma vyprávění je přes Facebookové zprávy, kdy Nika, hlavní hrdinka, píše své ztracené, nezvěstné sestře. Den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci, rok po roce, ji informuje, co všechno se děje nového, co by měla sestra vědět, co zjistila, co ji trápí, co by potřebovala a prostě všechno.
Ve chvíli, kdy už Nika je v Londýně a rozjíždí velmi nebezpečnou, pátrací jízdu po své sestře, ji ve zprávách informuje právě o tom. Jak pokročila, co si myslí, koho na své pouti za nalezením sestry potkala a kdo ji pomáhal.
Dá se říct, že je to forma deníku, ale určená jen jedné, jediné osobě. Sestra sestře. Člověk na své nejbližší nikdy nezapomene.

Líbilo se mi, že autorka mě dokázala upoutat hned na začátku a držela mě v napětí až do samotného konce. Tohle se ji musí nechat, bylo to opravdu velmi čtivé. Navíc způsob, jak pomalu odkrývala všechna tajemství, byl taky dost dobrý. Dává čtenářům indicie k rozřešení celého děje postupně, v různých částech knihy a nenechává si to až na konec, jako jiní spisovatelé. Díky tomu je celá kniha, už od první stránky napínavá a nemáte šanci ani přeskakovat stránky, protože by vám zaručeně něco uteklo.

"Festival vypadal jako halucinogenní sen Lewise Carrolla. Sjetý, přecpaný a velmi hlučný. I když jsem si půjčila od svých přátel mapu, nedokázala jsem se v ní první hodinu zorientovat, měla jsem pocit, že místa mění tvary a pořád se přesouvají. A to bláto?Jo, čekala jsem, že bude všude, ale v neděli odpoledne tam byla bažina."

I přesto, že se snažím v této autorčině prvotině najít nějakou chybu, tak ji nenacházím. Beru Skrytou píseň jako celek a dle mého názoru je to vážně dobře napsané dílo, které se bude líbit všem, jenž mají rádi thrillery postavené na rodinných tajemstvích.

Troufám si tvrdit, že velkou výhodou je hlavní postava, Nika, která vám bude okamžitě sympatická. Nedělá žádná přehnaná gesta, která byste od mladé dívky v cizím městě očekávali, ba naopak s důstojností a citlivostí se snaží rozkrýt minulost, aby zjistila, co se stalo s její sestrou. Jde z ní cítit sourozenecká láska, ale takovým tím zdravým způsobem. Rozhodně nepatří mezi hrdinky, které by se v každé "drsnější" chvíli třepaly osiky a pro mě to byla silná žena, která uměla používat ženský instinkt a selský rozum.

Tato kniha je přirovnávána k Dívce ve vlaku. Já bych to tedy nesrovnávala, protože mi to přijde na hony vzdálené. Ale věřím, že Skrytá píseň bude mít stejný úspěch u čtenářů jako zmíněná Dívka ve vlaku. Je v ní totiž všechno, co má správný thriller mít. Ať už je to napětí, pořádná dávka lží, emocí, nebo také tajemství, láska a v neposlední řadě i smrt.

Pokud máte rádi knihy, kde budete sami přemýšlet nad tím, co se stalo, rádi si tvoříte vlastní hypotézy na základě indicií, které vám autor v příběhu dává, pokud máte rádi tajemství, jenž se musí odhalit, tak rozhodně se po této knize poohlédněte. Věřím, že zklamaní nebudete.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete zakoupit:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dýka - Jorge Fernández Díaz

Autor: Jorge Fernández Díaz
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2018
Počet stran: 422

"O sto kilometrů dál osamocenej polda na mýtný stanici nečekaně vyjde z budky a požádá nás o doklady. Napadne mě, že veterán dal echo ostatním, aby se měli na pozoru před podezřelýma týpkama v bílým náklaďáku značky volkswagen se zbrusu novým nýtováním. Mladej polda na nic nepřijde a ještě nám zasalutuje na rozloučenou."

Jorge Fernández Díaz je v současnosti předním komentátorem buenosaireského deníku La Nación a jedním z nejvýraznějších prozaiků Argentiny. Publikoval přes dvanáct knih povídek, románů i publicistických prací. V jeho beletristické tvorbě je patrný vliv novinářské profese a orientace v prostředí argentinské politiky a kriminální scény.
V roce 2002 mu španělská vláda udělila vyznamenání Medalla de la Hispanidad za román Mamá (Máma), který vychází z příběhu jeho vlastní matky, jež emigrovala ze španělské Asturie do Argentiny. V roce 2012 ho španělský král vyznamenal za přínos v oblasti kultury Řádem Isabely Katolické. Od roku 2016 je Fernández Díaz členem Argentinské akademie.

Veterán z války o Falklandy přezdívaný Remil dělá pod vedením svérázného plukovníka Cálgarise špinavou práci pro argentinské tajné služby a občas i pro významné politiky a podnikatele. Všechno se ale zvrtne v okamžiku, kdy dostane za úkol chránit španělskou právničku Nuriu a její společníky, kteří přijíždějí do Argentiny rozjet opravdu velký byznys. Nejmodernější metody  pašování kokainu ve 21. století nejsou záležitostí pouličních gangsterů nebo hrdlořezů z jihoamerické džungle, hlavní roli hrají kultivovaní byznysmeni z prestižních univerzit, s vytříbenými zálibami a vkusem. Obchody s kokainem obřích rozměrů organizují, jako by se zrovna zabývali jakýmkoliv jiným druhem podnikání. Jde jen o to zapojit příslušné vysoké úředníky, politiky a policisty, což v korupcí zmítané Argentině není tak těžké. Má to ale jeden háček: je potřeba zajistit, aby měli krytá záda, protože jejich kokainový byznys ohrožují nejenom policisté, ale především konkurenční kartely. Právě v tomto okamžiku se roztáčí spirála násilí a začíná drsná jízda v jihoamerickém stylu, která překvapí i na ledacos zvyklého střelce Remila.

Já ani nevím, kde mám začít. Tato kniha mě zklamala. Dle anotace jsem očekávala thriller, do kterého se začtu, ale přitom jsem dostala něco zcela jiného. Nejdříve byl pro mne problém překousnout styl, jakým je příběh psán, protože všechno bylo "dobrý", "modrý" a taky tam lidé "přemejšleli", každý byl "mladej" a tak dál. Asi to tak mělo být, ale pro mě to bylo těžko "překousnutelný", i když já bych napsala, že těžko překousnutelné.

Když jsem si tedy zvykla na to, že většina textu bude psáno nespisovně, musela jsem čelit další výzvě a to byla samotná povaha hlavního hrdiny. Místo, aby na mě působil autoritativně, aby mě přitahoval a dával mi pocit, že o něm chci číst, naopak jsem se nemohla dočkat, až dojdu na konec knihy. Postava neměla žádnou hloubku, byl to obyčejný panák, který mě nijak neupoutal a spíše mi někdy lezl na nervy.
Jakmile jsem začala tušit, že se schyluje v příběhu k nějaké akci, protože autor dával náznaků vždy hodně dopředu, tak se akce oddalovala a stále probíhaly nějaké "přípravy". Přišlo mi, jako počítala do tří a vypadalo to nějak takto: "jeden...dva....dva a čtvrt...dva a půl....dva a třičtvrtě....tři."

"V týhle zemi máme všichni, co se pohybujeme za hranicí zákona a jsme zkorumpovaný a falešný, dobrej důvod pro to, bejt takoví, pomyslím si. A bavím se přemejšlením o tom, co asi dělala ta gorila předtím, než dostala tenhle úžasnej kšeft hlídat cara."

Na druhou stranu si myslím, že můžu zodpovědně říct, že díky této knize jsem trochu přičichla k politickému dění v Argentině a nejen k tomu, ale také k drogovým kartelům, zhýralým policistům a státníkům, kteří na první pohled působí, že dělají to nejlepší, ale samozřejmě ne vždy tomu tak je.

Myslím si, že tato kniha osloví spíše mužské čtenáře, a možná i tak budou mít někteří problém v tom, aby se pořádně do četby dostali. Je to škoda, protože hlavní hrdinové umí využívat svých dovedností, ale ty se ztrácejí v politických machinacích, kterých tam je na můj vkus více než by mělo být a v jejich činech, které nebyly vždy zvoleny dobře.

Přemýšlím, co bych více ke knize, potažmo k příběhu napsala, ale nemám nic. Nejsem cílová skupina, pro kterou je tato kniha určena a i když přečtu téměř vše, tento politický thriller mi nesednul. A přesto, že tam byla lehká dějová linka spojená s láskou, možná proto, aby zjemnila celý děj, nestalo se tak. Pořád jsem měla před očima všechny politické papaláše, vůdce kartelů a nic už by to nemohlo zmírnit.

Hvězdné hodnocení:


Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete zakoupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan